První test BMW G450X

Kapitoly článku

Avízovaná předpověď počasí mi dělá velikou radost a ani na chvilku o slunečném víkendu nezapochybuju. Nejostřejší a nejsportovnější ze všech offroadových mašin BMW kurtujeme na káru a upalujeme do Bělé pod Bezdězem navrtět nějakou tu motohodinu. Očekávání, jak se bude G450X vodit po enduro cestičkách rozlehlých borových hájích nebo po parádní, ale náročné písčité motokrosové trati, jsou obrovská. Vzhledem k úspěchům továrních jezdců by měl být bavorák v náročném terénu jako ryba ve vodě. Mašina je v provozní teplotě, já oháklej v plný motokrosový zbroji od hlavy až k patě, takže nic nebrání vyrazit vstříc novým zážitkům v sedle bavorského bělouše.

Zvukový doprovod není překvapením v žádném slova smyslu. Ani neprovokuje přehnaným rámusem, ale ani neševelí jak přidušená dváca. Příjemným zjištěním je chod jednoválcového vodníka bez doprovodu nepříjemných vibrací. První kontakt se sedlem tvrdým jak prkno, které se tyčí 911 mm nad zemí varuje, že G450X nebude žádným mazlem. Páčka spojky překvapuje velice jemným chodem, v pětistupňové převodovce zapadá jednička a vyrážím k první fázi testu, tedy na motokrosovou trať.

Úvodní kola se navzájem oťukáváme. Když se snažím zrychlovat, mám menší starost s tvrdším nastavením podvozku. Mašina je na roletách dost neklidná a zadní kolo hodně kope. Když mě pak kopla tak, že jsem se kalupem poroučel k zemi, nastal čas se zamyslet a lehce nastavení poupravit. Zadní Öhlins nabízí velice široké spektrum nastavení, takže je otázka času a trpělivosti, než si najdete to své. Po několika pokusech jsem se proklikal k rozumnému nastavení a jízda je hned o kus lepší. Po doskocích lépe drží směr a ani roleta už nedělá větší problém. Tvrdší předek však vrací silnější nárazy do rukou.

Měkký písčitý povrch je pokaždý opravdovým oříškem a popravdě jsem očekával od G450X o něco lehčí či hbitější ovladatelnost. Na druhou stranu, co by to bylo za terénní BMW, kdyby sedlo hned na první pokus. Okamžitě se mi vybavují vzpomínky na G650Xchallenge, se kterým jsem se taky nakonec skamarádil. Na čtyřipade se mi líbí citlivost plynové rukojeti, protože klidně a bez škubání reaguje na sebemenší pootočení. Když frčíte přes nerovnosti, jen tak se nestane, abyste si omylem přidali a bavorák vás bez milosti katapultoval vpřed a vy jste za ním vláli jak prapor. Je fakt, že v prvních chvílích jsem si říkal, že G450X je hodný až moc a postrádá aspoň špetku divokosti. O opaku mě záhy přesvědčil zátah motoru ve vysokých otáčkách, protože to pak letí čtyřipáďo velice slušně.

Maximální otáčky motoru jsou podle technických informací kolem 10500 ot. /min. Dobře dávkovatelný plyn se osvědčil i při průjezdu zatáček, kdy se dá hezky vycitovat průjezd plynulým kontrolovatelným driftem ve slušným náklonu. Horší je, když pak ve výjezdu řadíte a dáte si falešný neutrál. Proto bych přivítal o něco přesnější převodovku. A brzdy? Ty extra nepřekvapily, ale ani nezklamaly. Zadní se poněkud rychle blokuje, dostává zadní kolo do smyku a v některých případech zhasne motor.

Po motokrosovém dejchánku vyjíždím obrazit lesní stezky plné kořenů, vymletých kolejí, no prostě do terénu, kterej k enduru odjakživa patří. Od prvních metrů mě G450X přesvědčuje, že se pro tohle narodilo. Ovladatelnost stroje je na velice slušné úrovni a dává vám pocit, že si můžete hodně dovolit. Tady také hodně oceníte jemně reagující plynovou rukojeť, díky které se nedostáváte do prekérních situací, kdy máte téměř zavřeno a stejně mašina letí jak splašená. Tvrdší nastavení přední vidlice přispívá k dobrému držení směru, zejména na zpevněném povrchu. Závěrem musím opět vyzdvihnout dobře pracující pneu Six Days Extréme, tak jak tomu bylo u nedávno testovaných Husabergů.

S ostrým endurem BMW G450X to chce chvilku jezdit a vzájemně si na sebe zvykat. Mě to trvalo asi o něco déle, ale nakonec jsem mu přišel na chuť. Pro milovníky bavorské značky, kteří své blátivé pokušení museli ukájet na mašinách jiných značek, je G450X hozenou

rukavicí. V terénu toho dokáže víc než dost a nějaké ty mušky se dají skousnout. Také cena 209 tisíc korun není zlá a v porovnání s konkurencí (především evropskou) překvapivě nevybočuje z řady. BMW nabízí ostré 450 pouze v bílém provedení, které se někomu může zdát nudným. Mě osobně hodně nadchly tovární modro-červeno-bílé speciály, na kterých se značka prezentuje ve světových soutěžích. Taková limitovaná edice v továrních barvách by nebyla vůbec od věci…