yamaha_demo_tour




KTM 990 Adventure vs. BMW F 800 GS

Kapitoly článku

Začnu u „malého“ GéeSa, protože jsem si ho oblíbil už dávno před tímto srovnávacím testem. Jde o subtilní stroj, který padne do ruky snad každému. Design je osobitý a hodně „otevřený“, v podstatě je vidět skoro vše, co se v motorce skrývá. Přední „zobák“ je dost široký a dává stroji naprosto nezaměnitelný vzhled.
GS 800 se na silnici v obutých pneumatikách chová jistě, skoro by se dalo říci, že jako vyloženě silniční stroj. Ovládání je velmi lehké, až intuitivní. I tak malý štítek, který GS má, slušně rozráží nápor vzduchu a do 130 km/h je jízda velice dobře snesitelná. Pří vyšší rychlosti už se začíná proud vzduchu točit a to není příjemné.
Stroj řidiči hodně odpustí a především na silnici spolkne kdejaký výmol a díru, aniž by to řidič nějak výrazně pocítil. U ostrých přechodů, jako jsou třeba vyfrézované díry, je znát lehčí ráz do řidítek, ale není to nic významného, spíš jde jen o informaci o tom, co právě tlumiče schrouply. Sedlo je příjemně tuhé a spodní okraje, které trochu tlačí do stehen, přestanete za pár minut vnímat. Posaz je uvolněný a příjemný. Stupačky jsou přesně v těch místech, kde je čekáte, ostatně další věci také. Pouze specifický systém blikačů používaný u BMW mi osobně nesedí, ale má i spoustu přívrženců. Hodně futuristický design přístrojovky je použitý u celé řady osmistovek a je škoda, že není alespoň trochu odlišný. Věřím ale, že tento systém zlevňuje konečnou cenu celého dílu.
ABS zapíná na silnici přesně tam, kde je to žádoucí a stroj se chová víc než přátelsky. Motor je do stovky pořádný drak a ještě asi do 140km/h má stále dost síly, pak nad sto padesát ale ztrácí na dechu a o moc víc se z něj už vymáčknout nedá. Od nastartování až po maximálku je zvuková kulisa motoru příjemná a jeho chraplák se mi zamlouvá. Pokud přijde GéeSo do lehčího terénu (polňačky a rozbité cesty mezi lesy), stále ještě řidiče slušně baví. Už je ale znát lehce gumovější předek a třeba při vedení na hlubším písčitém podkladu se stroj stává nervózním. Přesto se toho dá při rozumných korekcích jízdy projet dost. Pokud by však byly hrubší pneumatiky, určitě by byl výsledek lepší.
Když přijde na lámání chleba v těžším terénu, nestíhá se řidič divit, proč si zadní kolo dělá, co chce, a proč předek měkne. Samozřejmě mám na mysli velké výmoly (třeba 60 cm hluboké), přes které se sice stroj při pomalé jízdě přehoupne, ale pokud se pokusíte je skočit, máte velkou práci udržet motorku v přímém směru. Při doskoku, než se zadní kolo zklidní, dostanete pod zadek několik ran od tlumení. S tím však nepomůže ani dotažení tlumení na doraz. Velká měkkost předku je také dost znát, stejně jako chybějící progresivní pružiny. Ale pokud nechcete zdolávat vyloženě crossové tratě, pak endurový potenciál je tu víc než dostatečný. A s ověřenou spotřebou 4,5 litrů na stovku mi navíc nevadí ani menší palivová nádrž.
KTM Adventure 990 je naprosto odlišná . Stále řidiče postrkuje k rychlejší a agresivní jízdě. Skoro ihned upozorňuje na chybu, ale netrestá za ni, jen prostě dá okamžitě vědět, že tohle už je moc. Působí mohutně a v designu se jasně odvolává na dakarské speciály. Už jen víčka spojených nádrží na každé straně dávají jasný signál, co má výrobce tímto modelem na mysli. Jen to tankování je trošku opruz, spojovací hadička je asi dost malá…
Motor je jasný divočák, i když oproti speciálům je přece jen lehce zkrocený pro každodenní použití. Stále však zní ostře a syrově. A pokud zatáhnete za plyn, hodně vás ostře vystřelí vpřed, a to ať jste na jakémkoli podkladu. Co mě osobně dost mrzí, to je absence ukazatele paliva a dosti chudá přístrojovka. Doslova trauma pro mě bylo dostat se ke klíčku. Je totálně utopen ve změti lanek na řidítkách a dost špatně se s ním manipuluje.
Uchop řidítek a ergonomie je u KTM výrazně „ostřejší“ než u BMW, člověk si tu zvyká déle.
Adventure má silnější gripy a všechno, včetně stojánku, tu působí dost masivně. Ale k tomuto typu stroje se to určitě hodí a i podle všech mnou načtených cestopisů, co s Adventure majitelé absolvují, je to prostě potřeba. Překvapilo mě výrazně tuhé gelové sedlo, které při prvním usednutí působí extra tvrdě, ale po pár kilometrech zjistíte, že jiná možnost se snad ani volit nedá. Na silnici se Adventure 990 chová dravě a stále vás nutí tahat za plyn. Pneumatiky Pirelli Scorpion drží jak přibité a musím uznat, že jde v této kategorii o absolutní špičku. Motocyklu hodně pomáhá rotační tlumič řízení Scott, který dovolí stroj bez problémů vyslat daleko za 190tku. V zatáčkách si člověk připadá, že jede na pevném sousoší, které zázračně zahlazuje vše, co je na českých silnicích jenom možné potkat.
V lehkém terénu se „Adventúra“ chová jako ryba ve vodě a ani těžký terén nečiní stroji žádný problém. Velmi dobře postavený podvozek je snad etalon pro tuto třídu a dovoluje až neuvěřitelné věci. S nastavením si můžete pohrát ve všech myslitelných rozsazích.
Dlouhé prudké výjezdy v Hummer centru zvládá KTM klidně i na trojku a je jen na odvaze „pilota“, jestli si dovolí rychlost zvýšit. Podvozek i motor mu to ale bez vážnějších výhrad povolí. Váha stroje tlačí zadní kolo k zemi a stroj má daleko lepší trakci, než jakou nabízí jeho lehčí soupeř. Skoky s KTM jsou až příliš jednoduché.
Stroj tak poskytuje až zákeřnou jistotu. Nízko položené těžiště dává v těžších terénních pasážích také hodně sebejistý pocit. Bohužel se to stalo i mě. A tak, když jsem nechtěl čekat na semaforech na zelenou, pěkně jsem si ustlal na posekaném rozmoklém poli, které jsem zvolil jako zkratku. Asi ve třicetikilometrové rychlosti mi totiž předek chytil stopu po kombajnu. Ač jsem zareagoval včas a snažil se stroj korigovat, došlo k podklouznutí a už jsem letěl plavným parakotoulem šikmo přes řidítka. Padáky zafungovaly na jedničku a ochránily vše, co měly, jen do sebe nahrnuly asi 30 kg ornice, se kterými jsem měl fatální problém stroj napřímit. Ale nakonec se to po částečném „oloupání“ padáků povedlo. Jinak se nestalo naprosto nic. Čekal jsem alespoň nějak poškozený kryt rukojeti nebo něco se zrcátkem, ale ani po omytí stroje wapkou jsem nenašel vůbec nic. Je pravda, že pole bylo promáčené, ale takovýhle výsledek jsem nečekal ani náhodou. Prostě pohoda.
BMW je postavené pro každého, kdo alespoň trochu touží mít ovladatelný, přátelský a přesto dravý stroj, který ho klidně odveze, kamkoliv si bude přát. A se vším, co k enduru patří. Navíc s nádechem legendy a výročního modelu. KTM je stroj, který už jen tím, jak vypadá, dává řidiči výzvu: „Jestli si troufneš za Ural nebo do Maroka, pak já jsem tím, co hledáš!“ A příplatkové vybavení je přesně to, co na tyto cesty budete potřebovat.
Přeze všechno, co se mi na Adventure líbí a jak jsem si ji oblíbil, zvolil bych pro sebe z této dvojice GS. U té mi nesedí jen zvolený systém blikačů.

Informace o redaktorovi

Matěj Oliva (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (21x):



TOPlist