BMW R1200S

Sportovní vzhled, mřížový trubkový rám podporující pocit lehkosti, koncovka vyvedená pod sedlo, jednoramenná zadní kyvka s pekelně pěkným dutým středem. Stroj s nezaměnitelným motorickým vybavením. Válce vystupující do stran prostě u jiné značky nenajdete.

BMW R1200S

Kapitoly článku

Design


Hodně otevřená, sportovně střižená polokapotáž v kanárkově žluté získává spíše plastový vzhled (ono je to celé vč. nádrže z plastu), oproti červeno-stříbrnému provedení, které opravdu vyjadřuje sportovní duch této motorky. I když žlutou mám rád, zde to působí dost fádním dojmem. Velká část přední kapoty prostě splývá s nádrží a musíte hledat kontury, které to oddělují. Ocenil bych nějakou linku jiné barvy či nějaký proužek.


Pohled zepředu vám dost připomene příslušnost ke značce. Pod šibalsky krásným dvojsvětlem totiž zcela jasně zpozorujete „ledvinky“, které mají všechny automobily BMW. Blikače zakomponované ve zpětných zrcátkách, které jsou dost vystrčené na dlouhých „tykadlech“, jsou opravdu zdařilé a mohu říci, že i při jízdě dobře čitelné pro ostatní řidiče.
I zepředu jsou vidět válce trčící na každou stranu. Z každého z nich vede mohutné výfukové koleno končící pod motorem. Při bližším ohledání zpozorujete očekávaný druh vedení předního kola a tlumení s názvem Telelever.


Zadní partie odhalí částečně skrytý masivní tlumič, do kterého vede jen jedna výfuková roura, protože pod motorem se obě kolena spojují v jedno výfukové vedení. Vývod z tlumivky je opět „dvoudírový“. Velká tlumivka obsahuje totiž 3cestný řízený katalyzátor. Nad výfukem je moc hezké hranaté světlo složené z diod, které mění intenzitu svitu podle toho, jestli jen svítíte nebo stisknete brzdu. Zadní kapota, ve které je světlo zasazeno, je podle mne precizně odvedená práce.
Ovšem zadní jednoramenná kyvná vidlice je technická lahůdka. Skrývá v sobě kardan a dutý střed je opravdu pohled pro fajnšmekry. K tomu je celé zadní odpružení zvané názvem Paralever, osazeno plně nastavitelným tlumičem Öhlins. To vše mě nenadchlo tak jako pohled z druhé strany. Volné kolo s vyklenutými paprsky dává pocit, že se vznáší a u stroje drží na magnetických pojítkách. Tady plně smekám. Tohle je opravdu nádhera.


V motorovém prostoru na každé straně dominuje válec a obrovská krytka škrtící klapky vstřikovací jednotky, na kterou navazuje stejně velká gumová příruba z airboxu. Ovšem koncepce takto daná odhaluje i spoustu snímačů a čidel. Také si bez problémů můžete prohlédnout do detailu trysky, které ústí šikmo ze shora do válců. Na můj vkus je toho vidět až příliš. Ovšem servismani si prý tento přístup nemohou vynachválit.

Posaz


Po usednutí cítíte, že je něco jinak. Pryč je totální pohodlnost předešlých modelů, tady opravdu nastupuje sportovní duch. Do radikálnosti Ducati 999 mu stále dosti chybí, ale na BMW je to až nečekané. Tuhé sedlo na rovinu říká: „Na českých silnicích to se mnou chlapečku nebude žádný med“. Poloha řidiče je proto spíše sportovní až sportovně-cestovní, než cokoli jiného. Další skoro genialitou je výhled z krásných bezrámečkových zrcátek. Jejich rozsah poloh je limitován, ale nevěřím, že by si někdo nenašel polohu, kdy by slušně neviděl vzad.


Palubce dominují dva velké oválné přístroje. Tachometr a otáčkoměr. Jejich bílý podklad a černá čísla jsou perfektně čitelná. Displej s dalšími údaji je LCD a můžete z něj odečíst stav paliva (v době testu nefunkční), hodiny, právě zařazenou rychlost a jiné údaje. Nad ním je proužek kontrolek včetně ABS. Tohle vše je pro řidiče. Jak je na tom spolujezdec? Malý „bobek“ taktéž „tvrdého“ vzezření je pohodlnější než se na první pohled zdá. Stupačky jsou dost vysoko, ale vydržet se na tom dá. Zkušenosti spolujezdce to potvrzují. Na co si asi nikdy nezvyknu je řešení aktivace blikačů, tohle prostě není pro mne. Moje pravá ruka jednoduše nestíhá před odbočením jeden knoflík aktivovat a po provedení manévru jiný knoflík deaktivovat. Pro mě jediné štěstí, že motocykl umí vyhodnotit situaci a při jízdě či zrychlování blikne maximálně 15x a pak se sám vypne. Při stání na místě a čekání na zelenou bliká do nekonečna. Já osobně jsem prostě stále blikal do leva nebo troubil, protože jsem se snažil levým palcem deaktivovat blikače dle zvyku a nebo sprostě nadával na přichromlou pravou ruku a prapodivně vysoko umístěný vypínač blikačů.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.25
Známkováno: 4x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist