BMW R1150R

Dvouválcové motory s protiběžnými písty a klikovou skříní automobilového typu k motocyklům BMW neodmyslitelně patří, již od počátku výroby motocyklů BMW v roce 1923. Jedním z motocyklů, který je poháněn motorem této legendární koncepce je i BMW R1150R, který si celým svým životem ovšem nese i pověst kvalitního, avšak nudného motocyklu, který oslovuje spíše starší a klidnější jezdce.

BMW R1150R

Kapitoly článku

Roadster BMW spatřil světlo světa v roce 1994 jako jedna z variací postavených na základě zcela nového čtyřventilového motoru s označením R 259, spojeného s použitím nového zavěšení předního kola Telelever. Verzi R850R se stejným zdvihem, ale menším vrtáním následovala v roce 1995 shodně vypadající model R1100R. Tento klasicky vyhlížející stroj prošel v průběhu svého života mnoha dílčími změnami, z nichž nejvýznamnější bylo zvětšení zdvihového objemu z původních 1083ccm na dnešních 1130ccm a tím i změny označení na R1150R, použití dvou zapalovacích svíček pro každý válec a použití šestistupňové převodovky namísto původní pětistupňové. V oblasti designu se motocykl za uplynulých 10 let příliš nezměnil, nejvýznamnější bylo přesunutí dvoudílného chladiče oleje výše pod nádrž a jeho ukrytí pod integrované kryty, které vedle lepšího přívodu vzduchu k chladiči dodaly stoji dynamičtější vzhled.


Design Roadsteru je vůbec často diskutován. Dominantním prvkem je mohutný blok motoru s široko do stran trčícími válci a některé vizuální rozpory, kdy například vedle nádherných a velmi technicky působících detailů, jako jsou například litá pětipaprsková kola působí veliký světlomet s chromovaným pouzdrem jako z jiného světa. Ovšem to je jen první dojem, motocykl je proporčně velmi vyvážený a po chvilce zkoumání začnete přicházet na chuť i mohutnému „zobanu“ předního blatníku, abyste po několika dnech zjistili, že tento stroj je svým způsobem krásný. Zvláště námi testovaná varianta v kombinaci tmavomodrého metalického laku a krémově žlutou kůží čalouněného sedla, působila velice klasicky a elegantně.


Jak již bylo zmíněno, srdcem motocyklu je vzduchem a olejem chlazený dvouválcový boxer s jednou vačkovou hřídelí a čtyřmi ventily na každý válec o zdvihovém objemu 1130ccm. Motor je plněn elektronickým vstřikováním paliva do sacích trubek, které hrdě vystavuje na odiv a při 6.750 ot./min. produkuje výkon 85 HP a točivý moment 98 Nm. o patnáctset otáček dříve. O čistotu výfukových plynů se stará sériově montovaný katalyzátor. Motor s jednokotoučovou suchou, hydraulicky ovládanou spojkou a šestistupňovou převodovkou rovněž tvoří nosnou část se samostatným předním a zadním rámem. Přední kolo je vedeno vidlicí Telelever s centrální pružinou a teleskopickým tlumičem, který umožňuje nastavení tahového útlumu. Zadní kolo je zavěšeno v jednoramenné kyvné vidlici Paralever s integrovaným kloubovým hřídelem. Předpětí zadní pružiny lze nastavovat hydraulicky za pomocí ovládacího kolečka u levé stupačky, tahový útlum teleskopického tlumiče je rovněž nastavitelný.



Pozice za řidítky je přirozená a uvolněná. Dvoudílné, stupňovité sedlo je pohodlné pro jezdce i případného spolujezdce, který se na tomto stroji bude cítit obzvlášť pohodlně a to zejména zásluhou nízko umístěných stupaček. Za zmínku stojí také přístrojový panel. Je tvořen otáčkoměrem a rychloměrem, klasickými, velmi dobře čitelnými kruhovými přístroji s elegantními chromovanými obroučkami a uprostřed nad nimi analogovými hodinami stejného provedení, avšak menšího průměru. Ty zpočátku působí na motocyklu poněkud nepatřičně, ale jezdec si na ně brzy zvykne a zjistí, že se z nich aktuální čas dozví jen letmým pohledem a jsou tak užitečnější, než dnes obvyklé digitální displeje, k charakteru stroje se navíc mnohem lépe hodí.


Trojici analogových přístrojů doplňuje několik, mezi nimi umístěných kontrolek, rovněž s chromovanými obroučkami. Ty jsou však poměrně drobné a v přímém slunci poněkud hůře čitelné. Veškeré ovládací prvky motocyklu jsou umístěny ve skvělém dosahu řidiče, i když jak je u BMW zvykem, některé z nich jsou poněkud neobvyklé. Platí to zejména o odděleném ovládání levého a pravého blinkru, o kterém již bylo napsáno mnoho. Já jen dodám, že si na to lze zvyknout, ale při nejlepší vůli nenaleznu nic, v čem by toto řešení předčilo konvenční ovládání. Co ještě stojí za zmínku, jsou holeně okopané o hlavy válců po prvních několika kilometrech. Zkrátka si jezdec musí zvyknout na jiný styl sundávání nohou ze stupaček při zastavování na křižovatkách.


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.09
Známkováno: 11x

Motokatalog.cz
Náš tip

BMW R1200R

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist