Aprilia SR Max 300

Text: Petr Poduška | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 29.8.2011 | Zobrazeno: 65 591x

Aprilia začala sbírat první plody koncernové spolupráce s významným výrobcem sportovních skútrů už na na začátku léta, když představila nový SR Max ve dvou verzích s motorem o objemu 125 a 300 ccm. V našem redakčním testu jsme měli možnost vyzkoušet rovnou silnější třístovku.

Kapitoly článku

Design nového skútru, který Aprilia řadí do zatím neobsazené kategorie Gran Tourismo, nezapře výraznou podobnost se vzhledem Gilery Nexus, ale zároveň svou grafikou připomíná, že kope za stejnou značku jako úřadující mistr světa třídy Superbike. Pohled na barevné uspořádání v kombinaci s agresivními liniemi připomíná litrový čtyřválec RSV4, na kterém v loňské sezóně Max Biaggi vybojoval titul. Na vlně jeho úspěchu se Aprilia svezla nejen při navrhování designu nového skútru, ale také připodobnila k RSV4 také novou stopětadvacítku RS4.

Ať už je v názvu novinky zakomponováno křestní jméno šampiona úmyslně, nebo kód Max vyjadřuje jenom nadstandardní schopnosti skútru, každopádně už od pohledu působí velice sportovním a dynamickým dojmem. Zejména červeno-černá kombinace, kterou jsme testovali, přímo svádí k vytažení sportovního motooděvu ze skříně. Kdo se chce trochu splynout s davem, může sáhnout po decentnějším jednobarevném bílém provedení s černým sedlem.

Obě varianty vypadají opticky větší, než ve skutečnosti jsou, ale papírově nijak nevybočují z běžných tabulek. Dojem většího skútru částečně vytváří vysoký středový tunel mezi nohama jezdce, ve kterém je částečně ukrytá palivová nádrž. Kvůli výšce tunelu SR max přichází o výhodu snadného nastupování, kterou poskytují skútry s rovnou podlahou, ale na druhou stranu při volbě sportovního modelu nebývá komfort tím hlavním měřítkem. Kde o pohodlí naopak nebude nouze, je rozměrné sedlo s vyvýšenou zadní částí pro spolujezce. Výška 815 mm se v dané kategorii blíží k horní hranici, ale díky zužujícímu se tvaru nebudou mít problém s došlápnutím ani menší postavy.

Místem pro pasažéra se v žádném případě nešetřilo, ale řidič dostává k dispozici ještě mnohem víc prostoru, na kterém může pohybovat pozadím vpřed nebo vzad, a hledat optimální jízdní polohu. Příjemnou oporu pro záda jezdce poskytuje schůdek, který od sebe výškově odděluje obě části sedla.

Určitou variabilitu nabízí také stupačky, kde je na výběr mezi poměrně dlouhou vodorovnou částí, a krátkými zešikmenými „předkopy“ jejichž velikost ale odpovídá podle laického odhadu dámské botě číslo 35. Při déletrvající jízdě však přijdou vhod, i když pata zůstane viset ve vzduchu. Za chladného počasí můžete vytáhnout trumf v podobě náfuků ve středovém tunelu, jejichž otevřením se teplý vzduch z chladicího systému nasměruje na prochladlé dolní končetiny. Pro nohy spolujezdce jsou v pohotovosti připraveny sklápěcí stupačky, a při dynamické akceleraci se druhý člen posádky může přidržovat za postranní madla.

Úhel a výška řídítek vybízí k uvolněné jízdní pozici se vzpřímenými zády, kterou navíc podporuje účinný plexištít s možností nastavení výšky ve třech polohách. Náporu vzduchu na ruce jezdce úspěšně čelí boční deflektory, ale daní za pohodlný pobyt v závětří jsou lehké turbulence, které se ozývají zhruba od rychlosti 70 km/h a výše.

Přístrojovka, sestavená z centrálního tachometru, analogového otáčkoměru, multifunkčního displeje a několika kontrolek, nabízí víc informací, než je u skútru střední třídy obvyklé. Palubní počítač posílá na displej i takové údaje, jako jsou průměrná spotřeba, celková doba jízdy nebo dojezd. Zajímavý je především posledně jmenovaný údaj, který dosahuje po naplnění 15,5litrové palivové nádrže opravdu úctyhodných hodnot. Vidět před sebou více než 500 kilometrů bez nutnosti tankování, to už pořádně rozšíří obzory. Excentrické uspořádání přístrojů na panelu trochu nešťastně vzbuzuje mylný dojem, jako by řídítka nebyla v rovině. Trochu lacině působí dvě krajní neobsazené pozice kontrolek můstku řídítek, zaslepené červenými přelepkami.

Zevrubná prohlídka může po přístrojové desce pokračovat dvojici odkládacích přihrádek, umístěných v prostoru před koleny jezdce na vnitřní kapotáži. Lépe řečeno jedné odkládací schránky, protože pod víčkem pravého kastlíku se skrývá hrdlo nádobky na chladicí kapalinu, a na uložení předmětů denní potřeby už moc místa nezbývá. Do druhé, plnohodnotné přihrádky se vejdou klíče, mobil i běžná peněženka, ale při opuštění skútru není radno takové cennosti ve schránce bez možnosti uzamčení ponechávat. Při parkování má jezdec na výběr mezi stabilnějším hlavním stojanem a pohotovostním „policajtem“. Dostat skútr na centrální stojan nedá větší námahu, chce to jen nacvičit ten správný grif.

Podstatně objemnější úložný prostor se však dá bezpečně uzavřít odklápěcím sedlem se zámkem, ovládaným rovnou ze spínací skříňky. Kromě přilby se pod sedlo vejde i menší nákup, a když přilba zrovna spočívá na hlavě, může se v suchu svézt i běžně velký notebook. Sympatické je vnitřní osvětlení podsedlového prostoru s automatickým rozsvěcením, a nechybí ani zásuvka s dvanácti volty na dobití potřebné elektroniky.

Aby byl popis nového SR Maxe kompletní, nesmíme zapomenout alespoň na základní technické údaje. Čtyřventilový jednoválec o objemu 278 ccm s kapalinovým chlazením, živený systémem elektronického vstřikování, si s pohonem maxiskútru poradí celkem hravě. 22 koní sice není absolutní maximum, jaké se kdy podařilo z třístovky vydolovat, ale na holeshot u každého semaforu bohatě stačí. Automatická převodovka s variátorem je naladěna spíš do rychlosti než do síly, a tak není žádný problém vyvinout na dálnici nejvyšší povolenou rychlost. Naopak je třeba hlídat tachometr, aby se nerozdováděl až k zapovězeným hodnotám. Při jízdě v běžném silničním tempu zbývá motoru dostatečná rezerva na obratné předjetí předpisově jedoucího automobilu. Naopak při pomalejším proplétání v městských kolonách se díky variátoru dá jet velmi plynule. Každé přidání plynu doprovází překvapivě hluboký tón varovně zdvižené koncovky výfuku.

Podvozek skútru je postaven na dvojitém rámu z ocelových trubek, který je vpředu odpružen 35mm teleskopickou vidlicí a vzadu dvěma konvenčními tlumiči s možností změny předpětí pružiny podle zatížení. Kola mají rozdílný průměr, přičemž kombinace předního patnáctipalcového ráfku a zadní čtrnáctky solidně drží stabilitu i během svižnějšího průjezdu zatáčkou. Ve spolupráci s odpružením pak velká kola kvalitně odbourávají nežádoucí vliv nerovností, takže řídítka ani sedlo se o lecjaké menší díře ve vozovce vůbec nedozvědí. Další z výhod většího průměru kol může být i snazší najíždění skútru na chodník například za účelem parkování.

Na svou velikost je SR Max poměrně obratný i ve stísněném prostoru mezi řadami pomalu jedoucích automobilů, a nechá se ochotně provádět volnými skulinami.
Dvě kotoučové brzdy jsou ve střední kubatuře už povinností. Přední dvoupístkový třmen dokáže sám o sobě přesvědčivě zpomalit skútr i z vysoké rychlosti, ale použití obou brzdových páček současně poskytne ještě o stupeň vyšší pocit bezpečí. Přední vidlice se díky nízkému zdvihu při brzdění citelně nepotápí, a podvozek nevykazuje známky nervozity.

SR Max 300 za akční cenu 99 900,-Kč umí zahrát hodně muziky. Můžete s ním přejet z jednoho konce velkoměsta na druhý, stejně jako se bez obav vydat do přeplněného centra, kde vás nebudou zdržovat ani stojící kolony aut, ani nedostatek parkovacích míst. Stejně dobře se ale nová třístovka hodí i k osobní dopravě na trochu delší vzdálenosti, a minimálně polovinu z každého roku může fungovat jako levnější a praktičtější alternativa k dojíždění automobilem. Jestliže je však cena třístovky pod stosisícovou hranicí velmi atraktivní, bude cedulka s cifrou 94 900,- Kč na vedle stojícím modelu SR Max 125 působit zřejmě opačným dojmem.