Elektroskútr Akumoto 300/L45

Ačkoliv nejsem příznivcem všemožných nesmyslných ekologických opatření a mé srdce bije pro spalovací motory, elektrický skútr mi nepřišel jako úplně špatný nápad. A to ne kvůli emisím, jelikož ty jsou u skútrů docela zanedbatelné, nýbrž kvůli praktičnosti, spotřebě a zkrátka těm výhodným vlastnostem, co dělají skútr skútrem.

Elektroskútr Akumoto 300/L45

Kapitoly článku

Zpočátku jsem se na vozítka značky Akumoto dívala značně skepticky, přece jenom zkušenosti majitelů jsou docela různorodé a bála jsem se, aby se nejednalo o jednu z dalších eko hloupostí, nad kterými zůstává rozum stát. A tak, když se mi pod zadek dostal model 300/L45, který do testu ochotně zapůjčil prodejce AnilA (MotoZem Šenov), čekala jsem ledacos. Parametry v podobě výkonu 1,6 kW a výroba v Číně se na mě z papíru příliš nesmály. Akumoto se však snaží vystupovat jako česká značka, protože finální montáž údajně probíhá v České republice.

Design a výbava

Na rozdíl od ostatních modelů této značky se model 300 vyznačuje celkem líbivým a propracovaným designem. Přední maska působí sportovním agresivním dojmem, který umocňuje přepážka mezi prostorem pro nohy. Pod nohama tedy žádný náklad nepřevezete, ale k tomu je zde podsedadlový prostor a kufr v doplňkové výbavě.
Zpracování nepůsobí ryze čínsky, nikde nic neodstává, nekřupe, ale na druhou stranu se to s japonským zpracováním rovnat nemůže. V průběhu testu také snad nic neodpadlo, a jestli ano, tak to zřejmě nebylo důležité.
Skútřík je to docela malý, ale dostal velká, 14″ kola a bohužel i extrémně úzké pneumatiky. Co se týče brzd, vepředu najdeme kotouč, vzadu buben – tedy docela obvyklou výbavu malých skútrů. Zadní kolo nám pochopitelně nehyzdí žádný variátor a podobné vymoženosti klasických benzínových skútrů.
Kdybyste náhodou měli tu odvahu, je zde místo i pro spolujezdce, pro kterého dokonce nezapomněli namontovat stupačky. Vzhledem k maximálnímu povolenému zatížení 130 kg však budete možná nuceni naordinovat si odtučňovací kúru.

Po usednutí za řídítka se vám naskytne pohled na jednoduchý tachometr, který je poněkud odvážně vypsán až do 70 km/h. Vedle něj je stejně jednoduchý ukazatel stavu nabití akumulátoru, což je úplně úžasná věc, ale o tom až za chvilku. Za zmínku stojí i fakt, že elektrický skútr není opatřen startérem – prostě otočíte klíčkem a to je celé. Jelikož je ale návrh skútru zřejmě kopií toho klasického, výrobci vrtalo hlavou, jak využije tlačítko, jež je obvykle vyhrazeno právě pro startér. K mému velkému pobavení ho tam nenapadlo strčit nic jiného než druhý klakson.
Co se týče pohodlí, sedlo je celkem nízko nad zemí a je dostatečně pohodlné. Co mi však trochu vadilo, byla nízko položená řídítka, kvůli kterým jsem se musela mírně hrbit, a to mám rozměry protivného trpaslíka. Prostor na nohy mi přišel dostatečný, nicméně dvoumetrový chlap by měl možná problém.
Skútr je vybaven jak bočním, tak hlavním stojanem. Světla svítí spíše slabě a do nočního dobrodružství bych se s tím nepouštěla. V podsedadlovém prostoru je akumulátor a nad ním je pochopitelně ještě docela dost místa. Integrálku tam ovšem nenarvete, nicméně se asi ani nepočítá s tím, že by to někdo zkoušel.
V doplňkové výbavě potom máte na výběr z rekuperace, tempomatu, rychlonabíjení a dalších legrácek.

Motor a jízdní vlastnosti

Jestli se ptáte, kde je vlastně ten motor, tak je umístěn přímo v zadním kole, tudíž by ztráty měly být malé. A teď konečně k samotné jízdě na tomto vozítku. Když jsem otočila klíčkem a bylo mi sděleno, že to je všechno, že se mám rozjet, tak jsem nevěřila, že by se to fakt mohlo za takového ticha dát do pohybu. A taky že nedalo.
Nebylo to ale vůbec tím, že by motor nebyl „nastartovaný“, ale tím, že jsem držela zadní brzdu, jelikož jsem stála mírně do kopce. Skútřík se tedy nepochopitelně nerozjede, pokud držíte brzdu byť jen trochu. A když se k tomu přidá trocha prodlevy na plynové rukojeti, je při rozjezdech v kopci o zábavu postaráno.
Po chvilce se mi tu hračku podařilo přesvědčit, aby se dala do pohybu, a ta se mnou vyrazila jako raketa. Dávám blinkr a začnou se ozývat hrozivé zvuky. Nejdřív jsem myslela, že si to poblíž rozdávají kočky nebo že do mě chce nacouvat kamión, ale ne, on to byl ten hlásič zapnutého blinkru. Na jednu stranu praktická věc, na stranu druhou záležitost příšerně hlasitá a nepříjemná, když do toho nemáte aspoň zvuk motoru. Když jsem pak zpozorovala, že se ručička na tachometru jen neochotně šplhá k papírové maximálce 45 km/h, došlo mi, že to bude ještě zajímavé.

To byl tedy první dojem. A teď ten druhý. Po pár kilometrech jsem s hrůzou zjistila, že mě jízda na té divné tiché věci začíná bavit. Stále mi však trvalo pochopit chování motoru, které se celkem podstatně lišilo od chování motoru spalovacího. Elektrický motor bych přirovnala k protivné ženské – on taky neví, co chce. Při rozjezdu je to ten točivý moment, který má nástup hned, bohužel pak už nikde jinde nástup nemá. Na jednu stranu je to docela zábavná a možná i návyková vlastnost, ale ne vždy chcete vystřelit dopředu, jako by vás někdo nakopl.
Další věcí, na kterou mi trvalo si dlouho zvyknout, byla skutečnost, že když pustíte plyn, motor sám nebrzdí. Celkově tedy více používáte brzdy v situacích, kde byste normálně za sebe nechali zpomalovat motor. Průjezdy zatáčkami z kopce pak mohou být tvrdým oříškem, jelikož po uvolnění brzd zkrátka neustále zrychlujete.
Po intenzivnějším použití brzd taky chvilku motoru trvá, než se vzpamatuje a je schopen znovu zrychlovat. Co se týče brzd samotných, údajně po lehkém přibrzdění začne nejdřív zpomalovat motor a potom se až zapojí brzdy. Musím však ale pochválit relativně dobrou stabilitu i při intenzivnějším brzdění.

Po několika dalších kilometrech jsem se začala obávat o to, abych někde nezůstala trčet. Ukazatel stavu nabití akumulátoru si totiž dělal naprosto, co chtěl. Zprvu jsem myslela, že se aspoň na chvíli ustálí na pravdivé hodnotě, když pojedu stabilní rychlostí po rovině, ale ani to nenastalo. Později jsem ho začala podezřívat, že spíše ukazuje světové strany.

Skútřík, který jsem dostala na starost, měl být také vybaven rekuperací kinetické energie. To znamená, že to, co probrzdíte, by se mělo projevit na vašem dojezdu. Potvrdit to přímo nemohu, jelikož ručička na ukazateli stavu nabití stále tancovala v rytmu rock’n’rollu. Výrobce se poněkud legračně chlubí tím, že je to to samé, co používají jezdci Formule 1 pod systémem KERS. Ve Formuli 1 se však tato energie využije ke krátkodobému zvýšení výkonu, což u Akumota rozhodně nezažijete.

Když jsem se poprvé na tomto stroji blížila k úseku, kde jsou samé výmoly, měla jsem trochu obavy, jak si s tím podvozek poradí. Při přejezdu po nerovnostech totiž slyšíte každý otřes, což na klasickém benzínovém skútru přehluší motor. K mému příjemnému překvapení však skútřík polykal výmoly docela obstojně, i když po nezpevněných cestách bych ho příliš netrápila.
Jak už bylo řečeno, skútr dostal extrémně uzoučké pneumatiky, s kterými tedy moc srandy v zatáčkách nebude, protože se hned dostanete na jejich konec. Na druhou stranu jsou tam zřejmě asi z důvodu větší rychlosti, než jakou by poskytly širší. Také přispějí ke snadnější manipulaci, která je již tak zajištěna velmi nízkou hmotností skútru, a to 69 kg.

Co se týče rychlosti, nejvíc jsem z toho dostala za dobrých podmínek asi 55 km/h, jinak se klasicky pohybuje kolem předepsané maximálky 45 km/h. Není to pochopitelně žádný zázrak a hnát se s tím na větší silnice je krajně nebezpečné, nicméně k proplétání městským provozem a jízdě po vesničkách to stačí. Zvlášť pokud si na tuto rychlost vyhlídkového autobusu zvyknete, jízdu si dost užijete koukáním po okolí. Díky těmto parametrům vám postačí i řidičský průkaz skupiny B nebo Am.

Dojezd, nabíjení, spotřeba

Při zakoupení modelu 300 máte na výběr z několika variant kapacity akumulátoru. Samozřejmě platí, že čím je dojezd větší, jde nahoru cenovka, hmotnost a mírně i doba nabíjení. Můžete si tak zaplatit údajný dojezd 120 km, ale počítejte s 15 kg a asi 20 000 Kč navíc oproti verzi, kterou jsem testovala já.

Ke mně se totiž dostala verze s deklarovaným dojezdem 45 km. Výrobce nicméně varuje, že tento dojezd nebudete schopni využít u nového stroje hned. Akumulátor si potřebuje zažít několik nabíjecích cyklů a dojezd by se měl časem zlepšovat. Testovaný kousek byl téměř úplně nový, a tak se mi i přes neposlušný ukazatel podařilo správně odhadnout dojezd na 30 km. Potom už začal skútr cukat, asi jako když vám dochází palivo. Doba nabíjení se pohybuje kolem dvou až tří hodin, což není úplně zlé. Doporučovala bych nabíjet někde v garáži, protože ačkoliv nejde o nic hlasitého, nabíječka není úplně tichá. Výrobce navíc doporučuje nabíjet často, i po malé porci kilometrů.
Akumoto neustále čachruje s hodnotou 5 Kč/100 km, ale copak spotřeba u klasických motorek se udává v penězích? Nicméně pokud bude skútr fungovat opravdu tak, jak má, a životnost akumulátoru bude 20 000 km, náklady budou výrazně menší než u benzínového skútru – ale to ukáže až čas. Odpadá starost měnit spotřební materiály jako třeba svíčky, nemusíte na technickou a tak dále.
Jestli je to ekologicky výhodnější, netuším. Samotný provoz asi ano, ale výroba a likvidace asi těžko. Nicméně to není předmětem tohoto článku a ani si osobně nemyslím, že by se tím měl kdokoliv zabývat. Brala bych to spíše jako zajímavou technickou alternativu, která má možná budoucnost.
Jako poslední věc mě zajímala záruka. Otevřela jsem si proto uživatelskou příručku. Chtě nechtě si neodpustím poznámku, že když už se Akumoto snaží mermomocí vystupovat jako česká značka, nemělo by si dovolit mít manuál napsaný naprosto ostudnou češtinou. Technické údaje v příručce se navíc mnohdy neshodovaly s těmi uvedenými na jejich oficiálních stránkách, a to třeba ani v rozměrech, což je politováníhodné. Ale k záruce – na skútr jako takový se naštěstí ze zákona vztahuje záruka 2 roky. Akumulátor se však bere jako spotřební materiál a záruka tak trvá jen 6 měsíců, a to může někoho odradit. Na druhou stranu, když už si výrobek získá vaši důvěru natolik, abyste si ho koupili, asi má i vaši důvěru, že se třeba do roka nepokazí.

Verdikt

Přestože se může zdát, že jsem testovanému elektrickému skútru vytkla spoustu věcí, jedná se spíše o maličkosti, které se dají zkousnout nebo napravit. Celkově na mně ale skútr zanechal relativně dobrý dojem a své zákazníky si určitě najde.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.67
Známkováno: 33x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist