Test AJP PR3 – tříčtvrteční housle

„Pane Procházko, Vy nás ale zásobujete!“ - dal by se parafrázovat ředitel blázince z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Dovozce motocyklů AJP, kterým je plzeňská firma Streetmoto, respektive jeho majitel Jan Procházka, totiž s neutuchající pravidelností našemu webu poskytuje offroadové novinky z portfolia portugalské značky AJP. Našima rukama tak už prošla čtvrtlitrová endura AJP PR5 250 Enduro chlazená vzduchem i kapalinou, provětrali jsme jejich slabšího sourozence AJP PR4 Enduro Extreme a nyní jsme měli k dispozici nejmenší provedení AJP PR3 240 Enduro.

S touto nejmenší „trojkovou“ řadou Portugalci cílí na motocyklový dorost sbírající první zkušenosti za řídítky motocyklu, hobíky, kteří nemají soutěžní ambice a chtějí pouze relaxovat v sedle terénní mašiny, případně motorkářky, které láká offroad, ale na ostrá endura nemají dostatek zkušeností či tělesné proporce. Motor endura AJP PR3 240 je identický s jeho větším sourozencem PR4, takže i pro tenhle článek se můžeme opakovat: „Jedná se tedy o čtyřtaktní, dvouventilový, vzduchem a olejem chlazený jednoválec o objemu 233 kubických centimetrů s rozvodem OHC. Kdysi jej zkonstruovali inženýři v Hondě, ale v současné době pohání snad všechny „nejaponské“ motocykly tohoto objemu pocházející z východu. Licenci na jeho výrobu zakoupili i v továrně AJP, kde jej také vyrábějí – nejedná se tedy o motor z garážových dílen, kterými bývají osazeny různé „no name“ motocykly. Produkuje přesně dvacet koní (14,7 Kw), na které dosáhne při 8 000 tisících otáček, maximální krouťák (18 Newtonmetrů) je k dispozici o tisíc otáček níž. Plněn je karburátorem Walbro 30mm s dvoustupňovým sytičem, a jeho výkon je na zadní kolo přenášen přes pětistupňovou převodovku. Poměrně utlumený výfuk pochází rovněž z dílen AJP. Od dvacetikoňového motoru nemůžeme čekat žádné zázraky, ale těžko budete shánět jednodušší a na údržbu nenáročnější mašinu.“ K jeho oživení je k dispozici pouze elektrický startér, a i když licenční motor má vývod hřídele na nakopávačku, tak na rozdíl od PR4 se na ni „kickstartér“ už ani nemontuje.

Podobně jako oba dospělejší modely, tak i rám AJP PR3 240 Enduro je kombinací odlitku z hliníkové slitiny a uzavřené kolébky z ocelových trubek, jež se podílí i na ochraně motoru. Na hlavní část hliníkového rámu je přišroubovaný podsedlák, svařený z ocelových profilů. Kyvná vidlice zdvihu 240 mm je stejně jako rám z hliníkové slitiny a přes přepákování je odpružena jednotkou AJP, která u tohoto základního provedení umožňuje pouze seřízení předpětí pružiny. Předek je pak osazen „otočenou“ vidlicí AJP umožňující plné seřízení, s průměrem kluzáků 38 mm a zdvihem 240 mm. V litých brýlích jsou uchycena řidítka značky Reikon s šířkou 810 mm. Mechanická spojka, stejně jako veškeré brzdové komponenty jsou koncernové, tedy AJP s kotouči o rozměrech 260 resp. 220 milimetrů - předek tradičně brzdí pístky dva, na zadek pak stačí jen jeden. Páka zadní brzdy patří k nejslabším článkům tohoto stroje, je totiž „nesklopná“ a je navíc zhotovena z velmi měkkého materiálu, takže se při pádu se snadno ohne. Největším rozdílem oproti PR4 je podvozek, respektive velikost kol a vpředu je „devatenáctka“, vzadu pak „sedmnáctka“. Na ráfcích značky Morad jsou obuté pneumatiky Maxxis Max Cross o rozměrech 70/100 – 19 a 100/100 – 17.

K charakteristickým rysům těchto portugalských motocyklů patří umístění palivové nádrže pod sedlo, zatímco na jejím tradičním místě je akumulátor a také palivové čerpadlo. Uzávěr transparentní sedmilitrové nádrže je v zadní části sedla, jehož horní hrana je ve výšce 840 milimetrů nad terénem. Barvy jsou tradiční, bílé plasty jsou doplněné černou a červenou barvou a stejně jako u všech modelů, které jsme měli k dispozici, působí elegantně – samozřejmě bráno „offroadovým“ pohledem. Přístrojový panel je „endurově“ střídmý a spolu se spínací skříňkou nabízí ukazatele rychlosti a počtu ujetých kilometrů, kontrolku neutrálu a dálkových světel. Ovládacími prvky na levé rukojeti se přepínají blinkry, dálková a tlumená světla a také klakson, pravou rukou se pak oživuje a vypíná motor. Co dodat? Snad jen hmotnost motocyklu, která se všemi náplněmi činí 106 kilogramů.

Informace o redaktorovi

Martin Hakl (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE