Yamaha Race the Blue den s modely 2013

Třináctkové offroady tří ladiček se nám předvedly v plné síle na Kavčáku nedaleko Benešova. Na motokrosové trati jsme prohnali čtyřtaktní motokrosy, na enduro okruhu si proklepli WR450F a pokoj jsme nedali ani World Crosseru na špuntech. Přítomností Libora Podmola, Jirky Čepeláka a Mirka Lisého byla zaručena nejen parádní podívaná, ale také možnost omrknou limity modrého nářadí modelového roku 2013.

Yamaha Race the Blue den s modely 2013

Kapitoly článku

Na Kavčáku na nás čekaly třínáctkové motokrosy YZ450F a YZ250F. Jelikož v noci slušně zapršelo, kyprý povrch trati byl naprosto ideální. Škoda jen, že se na Kavčáku čas od času trať nesrovná… Hned vedle motokrosů postávaly dvě soutěžní endura WR450F. To první mělo nahranou ryze motokrosovou palivovou mapu a to druhé standardní enduro mapu, která je pochopitelně hodnější a pro klasické enduro bezesporu vhodnější.
Těmto offroaďákům dělaly společnost další víc než zajímavé racingové kousky. Byly to dvě ostré čtyřistapadesátky Jirky Čepeláka s Rinaldi kitem, a také freestylová dvoutaktní dvěpade Libora Podmola. Aby toho nebylo málo, importér značky Yamaha do České republiky připravil také civilnější WR250R a cestovní křižník XT1200Z World Crosser Premium obutý do terénních pryží. Jednostopým teréňákům sekundoval závodní quad YFZ450. Kdyby se mnou na Kavčák vyrazil junior Vojtík, asi by mu nedala spát malá PW50, kterou vodí holčičky Jirky Čepeláka. Během celé představovačky se jezdilo o stošest a mašiny šly hezky z ruky do ruky.
Po obědě nastal čas freestylového Mistra světa Libora Podmola. V tréninkovém areálu KBS-ÚAMK-Teamu má totiž postavené rampy a to by bylo, aby si během Race the Blue dne nestřihl nějaký ten Whip, Backflip či další freestylové šíleností. Svojí show začal několika pekelně vysokými skoky na WR. Pak ovšem sedl na svou dvoutaktní YZ a po hlášce „než se mi ten mozek přeorientuje ze čtyřtaktu na dvoutakt“ šel pěkně zostra na věc. Ten kluk fakt umí.
Po něm začal úřadovat trialista/kaskadér Míra Lisý. Nejprve si vzal do parády WR250R, které snad sekundu nejelo po dvou kolech. Poté osedlal World Crosser a řeknu vám, jeden by nevěřil, co se s touto mašinou dá dělat. Jedním slovem paráda!
Po FMX a Stunt exhibici jsme se vydali na motokrosovou trať nacvakat pár akčních snímků a hlavně omrknout jízdu Jirky Čepeláka. Ten má motokrosy opravdu v ruce, což dokazoval jak na svém vyladěném závodním speciálu, tak na sériových motokrosových modelech 2013. Třešinkou na dortu byla jeho jízda na XT1200Z World Crosser. Jirka se toho fakt nebál, protože dával dost vysoké skoky i agresivní průjezdy toboganů. To opět ukázalo, že i s terénním cesťákem se dají dělat divy.

WR450F


Tuto letošní novinku jsme si vyzkoušeli a představili v tomto testu, kde můžete shlédnout také redakční video. V krátkosti jen připomenu, že se jedná o enduro, které využívá poupravený rám motokrosové dvěstěpadesátky YZ250F a je odpruženo pérováním KYB jako motokrosy řady YZ . Do něj byl uložen pětiventilový kapalinou chlazený čtyřtakt, který je krmen vstřikováním paliva. WR450F je možné naladit pomocí zařízení Power Tuner. Právě proto jsme v Benešově měli dvě wéera. Jedno se sériovou mapou a druhé s ostrou motokrosovou.
Motokrosově naladěné WR450F bylo prvním teréňákem, který jsem si na Kavčáku vyzkoušel. Byla zde natažena parádní enduro trať, kde se lítalo po úzké stezce mezi stromy, vyjížděl příkrý výjezd plný kořenů a také upalovalo po motokrosové trati. Ostře naladěné WR reagovalo poměrně prudce na plynovou rukojeť, podobně jako motokrosové speciály. Nicméně výkon nebyl tak agresivní, jak jsem si před jízdou myslel. Enduro pasáže se dali jet celkem v pohodě a člověk se nemusel bát nechtěného vrknutí a neřízeného poletu mezi stromy. Na motokrosové trati byla charakteristika výkonové křivky fajn a hodně jsem si to užíval. Líbilo se mi i standardně naladěné pérování, které bylo pochopitelně spíše endurácky měkké. Nicméně pro mojí váhu 68 kg ideální i na rozbité motokrosové trati, ale i enduro pasážích.
Hned po ostrém WR jsem dostal pod zadek „hodné“ wéero se sériovou mapou. Reakce na plynovou rukojeť není tak prudká, což je fajn hlavně během průjezdu těžších enduro úseků, které se jedou na první a druhý kvalt. Všeobecně jsem ale očekával asi kontrastnější rozdíl, zejména jemnější výkon sériové mapy. Pro oba kousky platí parádní ovladatelnost, okamžitá reakce na podnět jezdce a skvělá použitelnost na motokrosové trati. Kdyby mi WR450F přistálo v garáži, asi bych si vyměnil sériové gripy za nějaké měkčí a nejspíš pořídil převodník lankové spojky na hydrauliku. Všeobecně se mi WR nové generace moc líbí a myslím, že půjde ve šlépějích svého celosvětově dost oblíbeného a modelu, který platí za hodně spolehlivé enduro nářadí.

XT1200Z World Crosser

Ještě než došlo na motokrosové speciály, nastala chvíle Worldcrosseru. Přesednutí z uzoučkého ostrého endura bylo pochopitelně plné kontrastů a chviličku jsem se musel na tento křižník adaptovat. Na trati vytýčené specielně pro tento model jsem brzy zjistil, že díky hodně učesané výkonové křivce stodeseti koňového dvouválce, se dá příjemně projet i poměrně těžký terén. Je to díky neucukanému projevu v téměř volnoběžných otáčkách, kdy se dá výkon pěkně řídit plynem a není potřeba zběsile spojovat.
Tento velký dobrodruh neměl problém odlepit obě kola od země a zrovna tak pelášit ve svižném tempu po nezpevněném povrchu. Mile mě překvapila ovladatelnost a za jízdy pocitově mnohem nižší váha, než je skutečných 261 kilo. Největší vylomeniny ale předvedl Čépa, který se ve stupačkách Worldcrosseru pustil do skoků lavice a nezalekl se ani motokrosového toboganu. Je vidět, že tato cestovní mašina s dobrodružnou duší umí v terénu dost a při cestování se nezalekne ani offroadových vložek. 
XT1200Z World Crosser dostal oproti sériovému Super Ténéré karbonové díly, hliníkové protektory, pěnový tank-pad či špalkové pneumatiky Pirelli Scorpion Rally. V exkluzivní verzi Premium ještě výfukovou koncovku Akrapovič, přídavné mlhovky nebo hliníkové kufry. Z technických vychytávek připomeňme třeba systém ABS, vypínatelnou třístupňovou kontrolu trakce nebo řadový dvouválec s 270ti stupňovou klikovou hřídelí.

YZ250F

Po dobrodružném křižníku se o slovo přihlásily modely competition 2013, které mají u tří ladiček své pevné místo již 41 let. Yamaha kromě čtyřtaktních modelů YZ250F a YZ450F, jež jsme na Kavčáku okusili, stále pokračuje ve výrobě dvoutaktních YZ125 i YZ250. Ve výrobním programu jsou i další dvoutaktní i čtyřtaktní mašiny pro motokrosový potěr. 
Prvním třináctkovým motokrosem byla čtyřtaktní dvěpade. Ta letos doznala jen několika menších inovací. Jmenujme třeba přepracovaný výfuk, novou povrchovou úpravu válce, nové řidítka nebo pozměněnou grafiku. 
Podobně jako loni, fungovala mašina třídy MX2 velice dobře. Reakce na plynovou rukojeť byla okamžitá a zejména výkon pětiventilového jednoválce ve středních otáčkách stál za to. To hrálo do karet hlavně výjezdům ze zatáček nebo průjezdu rozbitých rovinek, kdy stačilo vrknout plynem a prolítnout nerovnosti s předním kolem ve vzduchu. Také ovladatelnost mašiny byla na velice vysoké úrovni, a proto nikdy nebylo potřeba se s ní divoce přetahovat. YZ250F stále funguje s klasickým karburátorem a rozhodně to není na škodu. Myslím si, že toto dvěpade padne do ruky jak hobbíkům, kteří potřebují čitelnou a výborně ovladatelnou mašinu, tak profíkům, kteří se budou prát o body v dost nabité třídě MX2.

YZ450F

Čtyřistapadesátka YZ450F se zakloněným válcem je na tom podobně jako její menší sestřička. S modelovým rokem 2013 přichází jen s několika inovacemi, takže kromě nové grafiky a nových řidítek dostala novou povrchovou úpravu válce a přepracovaný výfukový systém. 
Čtyřipade byla nastavena v továrním set-upu, a tak jsem hned v prvních metrech trati vnímal její dost tvrdé pérování. Popravdě, pro svou potřebu bych si ho musel trošku povolit. Mašina královské třídy MX1 se mi vždycky líbila a pokaždé se mi na ní jezdilo opravdu dobře. I tentokrát disponovala výbornou ovladatelností a lineárním výkonem, který se dal skvěle dávkovat. I přes prudkou reakci na plynovou rukojeť nebyla nepříjemně vzteklá a nepřiměřeně agresivní. Hezky se projížděly utažené i táhlé zatáčky a stejně tak se čtyřipade řídila tělem během průletu vzdušným prostorem. Yamaha si zakládá na spolehlivosti svých motokrosových modelů, takže i po této stránce bude dobrou volbou pro všechny motokrosové jezdce, ať už hobby či profi úrovně.


YZ450F Jirky Čepeláka

Importér Yamahy podporuje Jirku Čepeláka, a tak se nám na Kavčáku naskytla exkluzivní příležitost krátkého svezení na jeho závodní YZ450F s Rinaldi kitem a dalšími individuálními úpravami, podobně jako loni. Jakmile jsem vyrazil na trať, nemohl jsem si nevšimnout naladěného pérování. To bylo o kus měkčí než na sériovém modelu, což mi maximálně vyhovovalo. Mašina parádně filtrovala rozbitou trať, příjemně dopadala po doskocích všech možných skoků a výborně držela přímý směr.
Čépova Yamaha působila měkčeji hned po několika dalších stránkách. Jmenujme třeba spojku, která je oproti sérii hydraulická. Fajn byly také jiné gripy a nebo přední brzda s větším plovoucím kotoučem. Co mi zrovna nesedlo bylo sedlo s kluzkým povrchem a tvrdší pěnou. Jako celek fungovala naprosto parádně a jízdu jsem si na vymazlené YZ450F Jirky Čepeláka skvěle užil. A výkon? Ten byl obrovský, ovšem dobře dávkovatelný, velice čitelný, ale v žádném případě ne agresivní. Loni mě překvapily Jirkovy řidítka, jelikož byly téměř silničářsky nakloněné k jezdci. To se rozhodně nedá říct o řidítkách na Čépově letošním nářadí, protože jsou stejné, jako u sériových modelů. 

Prezentace třináctkových offroadů tří ladiček se také letos výborně povedla a mě nezbývá, než organizátoru akce poděkovat a těšit se na další.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný - Výška testovacího jezdce: 171 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 10x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist