Yamaha MX Pro Tour – představení modelů 2017

Český dovozce Yamahy domácím offrouďákům představil svoje motokrosové modely pro rok 2017. Představovačka se konala v jihočeské Kaplici a my jsme na ní samozřejmě nemohli chybět - tak se pojďte podívat, na jaké novinky se můžete pro příští rok u tří ladiček těšit.

Yamaha MX Pro Tour – představení modelů 2017

Kapitoly článku

Před víkendovou akcí pro veřejnost se v Kaplici v pátek sešli novináři většiny domácích, ale i zahraničních periodik.  Počet žurnalistů by se dal spočítat na prstech obou rukou, možná že se mnohým z nich do nejjižnějšího cípu České republiky moc nechtělo, možná respekt vyvolávala tamní trať, která je pověstná svojí náročností i mezi motokrosovými profíky. Ano, i ve mně už první pohled na tamní krpály vyvolával veliký respekt znásobený tím, že jsem ještě ten večer měl odjíždět na dovolenou a zranění by znamenalo škrtanec přes moje plány. To znamená, že s tímhle bombarďákem, který si tady z lavice udělal doslova odpalovací rampu, se rozhodně honit nebudu! Cože to má napsáno na dresu? Če.. Čepe.. Čepelák, aha - tak to jo… Tenhle skvělý pilot a dlouholetý ambasador značky Yamaha trpělivě všem zvědavcům popisoval veškeré změny a vylepšení tak, jak je na nových modelech vidí stoprocentní profík.

Čekalo na nás nějakých patnáct mašin, a byli zastoupeni všichni členové téhle motokrosové rodinky - od malé pětaosmdesátky, až po profesionální nářadí v podobě čtyřtaktní čtyřipade. Spolu se standardními modely byly k dispozici i vymazlenější kousky série GYTR (Genuine Yamaha Technology Racing), které by měly sériové modely ještě více přiblížit absolutní špičce. Nejmenší Yamahu YZ 85 vynechám, ale jinak se samozřejmě svezu na celém čtyřlístku portfolia z Iwaty a sestavím vám pořadí, ve kterém bych si je přál mít ve svojí garáži. Berte vše tak, že je to bráno pohledem hobíka, ale co si budeme nalhávat - nabušený profík, který v sedle tráví pět dní v týdnu, si stejně bude svoje mašiny vybírat podle jiných kritérií. Dobře, vše je vyjasněno, jdeme na to!

Psal jsem o pořadí, ve kterém bych mašiny favorizoval, začneme tedy od čestného čtvrtého místa. Umístil se na něm dvoutaktní čtvrtlitr Yamaha YZ 250! Vždycky jsem byl spíš zastáncem dvoutaktů a těžce nesu jejich diskriminaci - proč by měly v MX2 startovat spolu se čtyřtaktními čtvrtlitry dvoutaktní dvacky? Neřešil bych koncepci motoru, pouze jejich objem - pak by tahle YZ 250 určitě vyprášila kožich všem čtyřtaktům stejného objemu. Já už na něj ale neměl - ani techniku, ani fyzičku, ani odvahu… Samozřejmě že je daleko uhlazenější, nežli tomu bývalo u dvoutaktů „starých dobrých časů“, ale pořád je ostrá jak břitva!

Musím se ale přiznat, že víc nežli s přebytkem výkonu jsem se potýkal s jinou věcí: absencí brzdného účinku dvoutaktního motoru. Na dvěpade jsem přesedl ze čtyřtaktní čtyřistapadesátky a právě tohle jsem vnímal jako nejvýraznější rozdíl mezi oběma koncepcemi. Je možné, že na lehčí trati by ten pocit nebyl tak markantní, ale po ostrých kaplických sjezdech zakončených zatáčkou kolem nohy jsem se fakt pořádně nadřel při stálém hledání optimálního kompromisu mezi dávkou plynu, spojkou a současným bržděním - to ze mě vytáhlo o hodně víc sil, nežli následné ostré výjezdy. Několik zašlápnutí přebrzděného motoru před vracečkou rozhodlo o tom, že v mém pořadí se tenhle čtvrtlitr na bednu nedostal. Myslím si, že tahle mašina najde svoje kupce mezi lidmi, kteří na dvoutaktech vyrostli a doteď se drží hesla, že jediný správný závodní motor je dvoutakt. Smekám před nimi klobouk!

Bronz si z Kaplice v mém pořadí odvezl menší dvoutakt - Yamaha YZ 125. Ne že by jízda na něm byla nějaká oddechovka, stejně jako každou dvacku je potřeba ji festově točit a musíte hodně dumat nad tím, kdy a jak řadit a případně si pomáhat spojkou. Pokud ale v ostrých kaplických vracečkách zvolíte špatný kvalt, do kopce ani sebelepší spojčení nepomůže. Oproti čtvrtlitru mě ale nadchla skvělá ovladatelnost a i když mi profláknuté přirovnávání k horskému kolu připadá až moc často omílané, tady sedí jak zadnice na hrnci – prostě downhillové kolo, na kterém nemusíte šlapat… Je skvělé, že Yamaha, která v motokrosu patřila ke čtyřtaktním průkopníkům, a její YZ 400F před necelými dvěma dekádami způsobila čtyřtaktní revoluci, stále nabízí oba motokrosové dvoutakty. Jsem si jistý, že hlavně dvacka najde velké množství kupců - vždyť svět mládežnického motokrosu se snaží jít dvoutaktním směrem, protože právě na nich se adepti motokrosovou abecedu naučí nejlépe. Pokud se naučíte s dvoutaktní pilou, na čtyřtaktu už to půjde samo – naopak to ale neplatí!

Mně už ale bohužel dávno není patnáct, žádná oslnivá motokrosová kariéra se u mě nedá očekávat a tak jsem radši pro první svezení na kaplické trati zvolil mašinu, o které jsem celkem logicky předpokládal, že pro úvodní seznamovačku bude ideální – model Yamaha YZ 250F. Právě tenhle model dostal pro příští rok nejvíce vylepšení, která se týkají jak motoru, tak i podvozku. O jaké změny se jedná? Motor menšího čtyřtaktu byl pro příští sezónu nově vybaven například hlavou válců s vysokou účinností (s přepracovaným tvarem sacího a výfukového kanálu, většími sacími ventily, vačkovou hřídelí sání a výfuku s větším zdvihem), ojnicí, přední částí výfukového potrubí s větším průměrem, jednotkou ECU s přepracovaným mapováním a nastavením omezovače otáček, nebo klikovou skříní s vysokou pevností. Změnám se nevyhnul ani podvozek, a dostal vylepšený dvojitý hliníkový kolébkový rám, nově konstruované vnější trubky vysokopevnostní vidlice, přepracované nastavení odpružení, a stupačky budou nyní umístěny v nové poloze. Zadní kotouč bude vyroben ze žáruvzdorné oceli pro zlepšení brzdného účinku a k tradičním změnám patří samozřejmě i nové grafické prvky.

Člověk nemusí být zrovna motokrosový expert, aby mu bylo jasné, že jsem pro úvodní seznamovačku zvolil správně – kombinace nízké hmotnosti a nezáludného motoru z ní dělá skvělou partnerku, která poslušně plní všechny pilotovy příkazy. Čtvrtlitrový objem ale u i čtyřtaktu stále vyžaduje, aby pilot v jejím sedle přemýšlel nad správně zvoleným kvaltem, tím spíš, když se jede na tak náročné trati, jako je ta v Kaplicích. Právě proto se tahle mašina umístila na stříbrné příčce a první flek musela přepustit svojí silnější sestře.

Ano, vítězem se v mých očích stala Yamaha YZ 450F! Už jsem se zmínil o tom, že kdysi právě její předchůdkyně YZ 400F způsobila ve světě motokrosu doslova revoluci a i když už v té době jezdívaly čtyřtaktní Husabergy a Husqvany, tak právě Yamaha přehodila chod motokrosových dějin čtyřtaktním směrem. Od té doby tenhle model přibral na objemu (přes 426 po současných 450 kubíků) a získal hromadu světových titulů – od prvního Andrey Bartoliniho, přes Stefana Evertse, Antonia Cairoliho až po ten poslední v podání Romaina Febvreho v roce 2015. Vlajková loď v nabídce Yamahy v příštím roce vypluje s novými grafickými motivy na krytech a blatnících. Zadní kotouč o průměru 245 mm je nyní vyroben ze stejné žáruvzdorné oceli jako přední 270mm kotouč, výsledkem by měla být lepší odezva brzd a vyšší brzdný výkon. Z loňského modelu je již známá elektronická kontrola trakce, která se využívá při startu. Ovládá se tlačítkem vedle levé rukojeti, kdy při zařazeném neutrálu zvolíte tenhle režim, který „startovní“ dvojku udrží v klidnějším módu a při přeřazení na trojku se automaticky vypne.

Nenapadá mě opravdu jediná věc, kterou bych mohl vytknout, na to se prostě necítím dostatečně kovaný. Je jí naprosto jedno, jestli jezdíte jako já nebo jedete jako Jirka Čepelák - tedy asi tak tisíckrát rychleji. Nemusíte řešit to, jaký máte právě zařazený kvalt, rezervoár výkonu a točivého momentu je totiž opravdu nevídaný a moje potřeby naprosto převyšující. Není to ale žádná neurvalá síla, vše je dávkováno s jistotou a také ovladatelnost mi paradoxně přišla i přes vyšší hmotnost lepší, nežli tomu bylo u dvoutaktní dvěstěpadesátky, se kterou spadá do stejné kubatury. Pro mě jednoznačný vítěz – správnej sedlák prostě potřebuje pořádnej traktor!

Yamaha dělala věci vždycky trošku jinak, nežli zbytek japonského čtyřlístku – ať už na silnici, nebo v terénu si většinou šla vlastní cestou. Byť některé projekty byly cestou slepou, jiné byly naopak přelomové (například již zmíněná revoluční YZ 400F). Žádná podobná revoluce nás pro příští rok nečeká, jedná se spíš o absolutní vyladění již tak osvědčeného náčiní v podobě čtyřtaktních strojů, přičemž nabídku doplňují dvoutakty pro opravdové fajnšmekry. Jsem si jistý, že každý fanoušek téhle značky bude s modely pro rok 2017 spokojen!

 

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - Výška testovacího jezdce: 180 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 4x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist