Suzuki GSX-S1000/F: první jízda

Prázdniny skončily, tropické léto je taky minulostí, a my pomalu začínáme přemýšlet o tom, jaké novinky nás čekají příští rok. Většina těch letošních už nám prošla rukama v samostatných nebo srovnávacích testech, ale se dvěma jsme pořád ještě neměli tu čest. Pozvánka na testovací dopoledne s modely Suzuki GSX-S1000 a GSX-S1000F proto přišla velice vhod. A ještě lepší zpráva je, že nahatou verzi si rovnou z Mostu odvážíme do redakce k regulérnímu testu. Ale dřív než ji stihneme prohnat po našich oblíbených silnicích a zpracovat všechny dojmy a fakta do rozsáhlejšího textu, nabízíme zatím prvních pár postřehů.

Nebudeme teď dlouze hodnotit práci designéra, ale vzhled pravděpodobně nebude tím, z čeho by si většina pozorovatelů sedla na zadek. Zapřisáhlí fandové značky na něm určitě najdou víc pozitiv, ale nám se líbí kompaktnost celku, která vynikne hlavně u nekapotované verze. Chvíli si budeme zvykat na přední světlo, utopené až někde u blatníku, a také na strmý úhel podsedlového plastu. Naopak nám hned padl do oka fešně zastřižený sériový výfuk.

Že je motorka pro drobnější postavu zjistíte nejen na pohled, ale také při usednutí za řídítka, kde si - alespoň při výšce nad 180 cm - připadáte jako na supersportu. Stupačky jsou hodně vysoko a vzadu, řídítka naopak hodně dole a sedlo 81 cm nad zemí. Místa pro pohyb je v něm dost a sedačka spolujezdce funguje jako opěrka pro vyšpulený zadek. Kolena zapadnou akorát  do mělkých prohlubní v nádrži, ale dvoumetrový čahoun už možná bude mít problém se na motorku poskládat. O něco vzpřímenější pozici nabízí verze F, která má řídítka o pár centimetrů výš. Na rovinkách přijde samozřejmě vhod i poměrně účinné plexi, v technických pasážích se zase snadněji ovládá základní eSko, které rychleji reaguje na požadovanou změnu směru, jako by jeho přední vidlice měla kratší stopu. Ve skutečnosti maji oba modely stejnou geometrii, a rozdíl je jenom ve výšce řídítek.

Asi největší očekávání vkládali všichni, včetně nás, do motoru. Suzuki sáhla po legendárním čtyřválci ze superbiku GSX-R1000 2005, a přestože jeho výkonovou špičku seřízla na "pouhých" 145 koní, rozhodně neudělala špatně. Motor má sametový zátah už od nějakých dvou tisíc otáček, a než se digitální otáčkoměr vyšplhá k sedmičce - což při naplno otevřeném plynu netrvá déle než pár okamžiků - dá se mluvit o celkem pohodovém svezení. Pak začíná skutečná zábava, kterou utne až omezovač ve 12 tisících otáčkách. Vrchol výkonové křivky je cítit někde kolem devítky, a to i při zařazené vyšší rychlosti. Jediný drobný problém jsme měli s agresivní reakcí plynové rukojeti, která vyžaduje hodně citu při dávkování výkonu v utažených zatáčkách. Škrtící klapky nejsou ovládané moderními drátky ale klasickými lanky, a plynový heft proto funguje trochu jako v režimu on/off.

Odpružení sneslo po úpravě předpětí zadního centrálu i svižnější okruhové tempo, při běžném ježdění po silnici jsme pak nastavovací kolečko museli vrátit o dva zuby zpátky. Přední plně stavitelná vidlice v továrním setupu fungovala celou dobu perfektně. Brzdy nemají nijak zvlášť ostrý nástup, ale účinek předních čtyřpístků bohatě stačí i pro sportovní styl jízdy. Agresivnějším brzdným manévrům často udělá čáru přes rozpočet ABS, které nejde vypnout. Zatím se však vyrábí obě verze i bez něj. Druhý elektronický asistent - kontrola trakce - se dá jak vypnout, tak i nastavit ve třech úrovních.  

Žádné další moderní technologie ve výbavě těchto dvou novinek nenajdete, a tomu odpovídá i příznová cenovka 299 900 Kč (s ABS), která řadí Suzuki GSX-S1000 mezi nejdostupnější motorky v této kategorii. Za stejné peníze momentálně seženete už jen Hondu CB1000R s ABS ve standardní výbavě, nebo Kawasaki Z1000 bez ABS. Jestli vám ke klidnému spaní stačí 145 koní v techničáku, a ta nejzákladnější elektronika ve výbavě, dostanete u Suzuki za svých tři sta litrů poctivý kus motorky, se kterou můžete jezdit pro rohlíky i na okruh. 

Informace o redaktorovi

Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE