yamaha_mt09




Sherco Day 2017: Bláto, ale pohoda

Poslední dubnový víkend patřila pískovna v Brodku francouzské značce Sherco. Kdo přijel, měl možnost skočit do stupaček trojičce soutěžních endur a povodit si je v parádním enduro terénu. Není totiž nad to, když si člověk může udělat vlastní obrázek a zjistit, jak to ti frantíci pro rok 2017 pochystali. Také naše redakce byla při tom a můžu vám říct, že to bylo rochňo.

Kapitoly článku

Aby ne, vždyť celý týden před akcí lilo jako z konve a zdálo se, že akce dostane červenou. Naštěstí se počasí umoudřilo a v sobotu nastala chvíle otočit plynem sedmnáctkovým modelům. Čtyřtakty reprezentují dva modely, tedy hbitá třístovka 300 SEF-R Factory a úderná čtyřipade 450 SEF-R. Dvoutaktní cirkulárky zastupuje třinda 300SE-R v parádním provedení Factory. Naleštěné krasavice chvíli pózují před objektivem, než se totálně obalí bahnem, až hanba.

Nepochyboval jsem o tom, že bude bahno, ale že bude takové, jsem rozhodně nečekal. Během chvíle jsou mašiny zařezané až za ušima a jejich zubaté pryže zalepené bahnem sotva projdou vidlicí. O nějakém samočištění nemůže být řeč a nabalené přední kolo se má co točit. Díky tomu je o zábavu postaráno, stejně jako o držkopády do měkkého. Divoké drifty připomínají plochou dráhu a mám pocit, že by se za ně nestyděli ani borci trénující u Valeho na ranči. Vzhledem ke stavu tratě se až tolik nedozvídám o pérování WP Explor či nabroušené špičce výkonu, ale mám šanci se něco dozvědět o použitelnosti výkonu, jeho citlivosti a dávkování, což je u endura alfou a omegou.

Jen letmo připomenemu některé inovace, které sedmnáctky zaznamenaly a které je zase posouvají o krok dál. Už první pohled naznačuje, že se zapracovalo na designu. Jinak tvarované plasty mají grafiku „zapečenou“ přímo na plastech a jiných tvarů doznalo také sedlo. To jsou věci, které okamžitě vidíme, ovšem citelně větší transparentní nádrže, jiný úhel řízení nebo přepracovaný a posílený rám už tolik vidět nejsou, ale zásadně se podílejí na jízdních vlastnostech, stejně jako pérování WP. Různé úpravy se dotkly motorů čtyřtaktních i dvoutaktních francouzských soutěžáků. U dvoutaktů jmenujme například novou klikovou hřídel, pozměněný úchyt hlavy válce, nastavení karburátoru nebo kovaný píst u dvěstěpadesátky. Čtyřtakty 250 a 300 SEF-R pochlapily po stránce převodovky, dostaly přepracované čerpadlo paliva a dvěpade potom kovaný píst. Čtyřipade modelového roku 2017 se pyšní upravenou lehčí hlavou válce.

Třešinkou na dortu jsou bezesporu modely Factory. Je to díky grafice, kompletnímu výfukovému systému Akrapovič pro čtyřtakty a FMF prodvoutakty, ale i parádním modrým ráfkům nebo sedlu s pyramidovým neklouzavým povrchem. Bodují také pérováním WP Xplor s kompletním nastavením na vrchu, které exkluzivitu jen umocňuje. Jen pro upřesnění, na webu značky najdete nyní pouze modely Factory a to z důvodu, že zhruba v srpnu továrna začne prodávat "základní" model Racing, který později vystřídá verze Six Days a tu nakonec Factory.

Všechny bez rozdílu disponují praktickou průhlednou nádrží, přístupem ke vzduchovému filtru pod sedlem bez použití nářadí, úchyty pod zadním blatníkem nebo plastovými chrániči rámu proti odření botou či chránič motoru. Záležitosti, které u endura rozhodně mají hlavu a patu. Škoda je, že kompletní sedmnáctkovou enduro řadu je šance nastartovat pouze elektrickým startérem a kick start už znají pouze z vyprávění dříve narozených. Zajímavostí je homologace dvoutaktů a plnění emisí Euro4 a to zejména nedávno představené stopětadvacítky. Podle informací by Sherco v nejbližší době nemělo vstřikování u dvoutaktů nasazovat a bude vyčkávat až do poslední chvíle.

Sherco 300 SEF-R

Hmotnost 102 kg, sedlo 950 mm, nádrž 9,7 litrů, třída E2, zdvihy 300/330 mm

Sherco Day začínám za hefty jednoho z vůbec nejoblíbenějších a nejprodávanějších endur, kterým je čtyřtaktní třístovka. Tenhle kousek už mě zaujal během klasického testu nebo loňského Sherco dne. Tříkilo už spadající do enduro kategorie E2 těží ze své nízké váhy a pružného vysokootáčkového jednohrnku. První okamžiky jsou spíš o přežití a strhnutí kluzkého povrchu tratě, což se daří, ovšem děje se tak hodně pomalu. Oceňuji jeho plynulý nástup výkonu, který se dá příjemně dávkovat a neagresivní reakci na plyn. Díky tomu se rozumně projíždějí zatáčky, ale i zdolává přejezd překážky ze zakopaných pneumatik. Spodní pásmo otáček není kdovíjakým úderníkem, ale je rozumně použitelné a plynule přechází do středních otáček a dál do vršku. Právě střední pásmo je při enduru hojně využíváno. Jízdu je pochopitelně nutné korigovat spojkou a když budu pes, tak řeknu, že bych si ji dokázal představit o chloupek lehčeji ovladatelnou, což platí pro všechny tři exempláře.

Na kluzkém povrchu nedostávají brzdy Brembo větší příležitost ukázat své pravé já v plném zatížení, ovšem ta přední se dobře dávkuje, disponuje rozumným nástupem a člověk se tak nemusí bát, že by si o ni na bahně brnknul a šel k zemi. Pérování je na můj vkus o něco tužší a hlavně pro těžší enduro terén a umělé překážky bych si ho o pár kliků povolil. Takhle by mohlo sedět pro dravou jízdu rychlejších pasáží a nejspíš by se popasovalo také s výletem na motokrosovou trať. Výborné je, že se dá nastavovat předpětí nahoře bez použití nářadí, ostatně, jako je tomu u endur z Mattighofenu, které používají totožné odpružení WP Explor.

Čtyřtaktní tříkilo opět ukazuje, že je hodně universálním modelem, který dokáže oslovit široké spektrum motorkářů všech výkonostních kategorií. Ti určitě ocení, rychlost s jakou padne do ruky, zrovna tak jeho pocitově nízkou váhu, ale i to, že se velice lehce ovládá a že díky neagresivnímu a čitelnému výkonu je rychle neobere o síly. 

Sherco 450 SEF-R Factory

Hmotnost 110 kg, sedlo 950 mm, nádrž 9,7 litrů, třída E2, zdvihy 300/330 mm

Čtyřipade je o „pouhých“ stopadesát kubických centimetrů větší a jeden by neřekl, jak velký rozdíl vůči menšímu tříkilu je. Čtyřipade od samého začátku hlásí, že je nekompromisním kladivem a musí se s ním zacházet trošku jinak. Po doladění tlaku v zadní gumě začíná fungovat jak má, ovšem ovladatelnost není taková, jako u předchozí mrštné třindy. Je zde pochopitelně cítit o něco vyšší váha a to pociťuji především v krkolomnějším terénu. Každopádně tento sedmnáctkový model spolehlivě strčí do kapsy loňský, který mi prostě nesedl. Čím delší dobu jsem v jeho sedle, tím více ho dostávám pod kůži a jezdí se mi na něm lépe. Je potřeba využívat velice použitelný spodek či střední pásmo otáček a motorku zbytečně nevytáčet, jako mají rády menší objemy.

Stačí zařadit o kvalt výše a jízda je v tu ránu plynulejší a učesanější. Teprve tak se dá s výkonem dobře nakládat a celkem rozumně přejíždět například pneumatiky a jiný zákeřnější enduro terén, na který je potřeba cit a jemnou odezvu na plynovou rukojeť. Jakmile se mrknu do vysokého pásma otáček, motorka za mohutného zvuku linoucího se z Akrapa letí vpřed a předvádí, že výkon rozhodně má. Na bahně to klouže jako hrom a nejednou mě předbíhá zadek, že se nestačím divit. Proto je lepší některé úseky brát po trávě, kde je mnohem lepší trakce a gumy se alespoň trošku čistí. Jednou si ale naběhnu, protože mi předek zmizí v díře zarostlé trávou a v mžiku letím přes řidítka jak hadrovej panák. Na památku mám slušného koňara a ponaučení, že kam nevidím, tam to prostě nepustím, což u endura platí dvojnásob.

Během dne zkouším mírnou palivovou mapu, která snad nemůže být větším přínosem jindy, než teď a tady. Musím říct, že na kluzkém bahně rozhodně má smysl, protože reakce na plyn není tak prudká a výkon se docela dobře dávkuje. I přes mírnější reakci ale není problém si vrknout plynem a přizvednout si přední kolo třeba před louží nebo výmolem. U předchozího menšího čtyřtaktu je rozdíl mezi ostrou a jemnou mapou pochopitelně znát také, ale tolik kontrastní jako u čtyřipade není. Jelikož dneska klouže co může, musím pochválit neklouzavý potah sedla, který drží a nepustí.

Jak říká importér David Hanáček, na čtyřipade se musí jít jinak a chce to už něco znát. Myslím, že 450 SEF-R sedne vyježděným enduro borcům, kteří potřebují výkon a dokáží s ním naložit. Na druhou stranu ho ocení také expediční jezdci, kteří jezdí celodenní enduro freeride a ocení mohutný výkon motoru ve spodku. Motor si totiž nechá líbit i podtočení na vyšší kvalt a přivře oči i při nějakém tom prořazení. Motorka se bude valit terénem jako tank a zrovna tak vysmrkne prudší výjezd, kde by menší objemy mohly pár kobylek postrádat. Kromě toho je fajn, že nádrž nabrala 1,2 litru na objemu, protože to se u enduro hodí.

Sherco 300 SE-R

Hmotnost 105 kg, sedlo 950 mm, nádrž 10,4 litrů, třída E3, zdvihy 300/330 mm

Po čtyřtaktech přichází čas dvoutaktní třístovkové cirkulárky. Obliba tohoto objemu je obrovská, což jen potvrzují prodeje, ale i slova všech, kteří s ní mají dnes v Brodku co do činění. Také mě skvěle sedí a to hned ze dvou důvodů. Jednak je na mokrém povrchu výborně ovladatelná a pocitově lehká, a pak také disponuje velice příjemným průběhem výkonu, který se rozumně dávkuje. Za zmínku rozhodně stojí použitelné nízké spektrum otáček, kdy je motorka plynulá a nejeví známky nervózního ucukaného projevu. Dobře se tak přehupuji přes pneumatiky a projíždím těžší pasáže nebo se proplétám utaženými zatáčkami ve stráni. Před jízdou došlo na obavy, jestli velký dvoutakt  nebude moc výbušný a díky tomu se nebudu na náročné rozbahněné trati víc válet, než jezdit. První okamžiky říkají, že tomu tak naštěstí není. Je fajn, že tříkilo není neurvalé i na ostrou mapu, ovšem mnohem více využívám mapu jemnou s příjemnou odezvou na plyn.

Tím ale nechci tvrdit, že bych si na ní neustlal, protože to snad ani dneska není možné. Na toto konto musím zdrbnout úchyty umístěné pod zadním blatníkem, protože pokud za ně motorku čapnu a zvedám, není šance si nezařezat rukavice od bahna. Naopak i zde musím zmínit fajn sedlo s neklouzavým povrchem a větší nádrž, která u sedmnáctkového modelu pobere téměř deset a půl litru, což už je slušná porce oktanového moku. Sherco 300 SE-R dokazuje, že si oblibu u enduro střelců nezískalo pro nic za nic. Zakládá si totiž na parádní ovladatelnosti, pocitově nízké hmotnosti a velice příjemném motoru s učesanou výkonovou křivkou. U endura jsou tyto vlastnosti potřeba jako sůl a hodí se hlavně při těžších enduro soutěžích s extrémním terénem a extrémními překážkami. Kromě toho dvoutakt není tak náročný a drahý na servis, což je do jisté míry také pádným argumentem.

Jen mimochodem, dvoutaktní třistovka měla namontovány nástavce pro zvýšení řidítek a to by jeden neřekl, jak někomu dokáží při jízdě pomoci a někomu ji úplně obrátit vzhůru nohama. Vzhledem k tomu, že jsem nižší postavy, je pro mne demontáž vyšších nástavců osvobozením. V tu chvíli je ovladatelnost o parník lepší a motorka se vodí zatáčkami jedna radost.

Sherco day navštívila pěkná řádka motorkářů a bylo moc fajn, že jim bylo umožněno si motorky vyzkoušet v náročném terénu, kde si každý bez rozdílu našel to své hřiště. Kdo chtěl, mohl mašiny prohnat po okruhu připomínající klasickou enduro „erzetu“ a kdo chtěl, mohl se pustit do krkolomnějšího terénu okořeněného sakra prudkými výjezdy. Počasí se nakonec umoudřilo a trať se podařilo slušně rozjezdit, takže v odpoledních hodinách už borci měli téměř ideální podmínky a dalo se říct, že jim to jen kostičkovalo. Nyní už se na svět pomalu derou modely 2018 a tak uvidíme, co nového si na nás frantíci přichystají.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 1 Kč od 1 uživatele.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Mr.Dreamer přispěl 1 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist