První jízdy na nových KTM pro rok 2014

Také u motokrosové řady je samozřejmě nejprve potřeba zmínit čtvrtlitr, tedy KTM 250 SX-F. I on dostal nový motor, který ale samozřejmě není totožný se soutěžním - jaký je největší rozdíl mezi 250 EXC-F a 250 SX-F? Je to určitě zredukovaný počet rychlostních stupňů a to ze šesti na pět. Pro motokrosovou dvěstěpadesátku je to absolutní novinka, do letošního roku měla totiž kvaltů šest. Spolu s optimálnějším rozložením poměrů rychlostních stupňů to přineslo i ušetření 250 gramů hmotnosti. Výhodu pětistupňové převodovky při prezentaci ocenil hlavně přítomný Jordi Tixier, já se bez mučení přiznám, že mě bylo celkem jedno, jestli je tam kvaltů pět nebo šest. Ale budu mu věřit - ne nadarmo je druhý v průběžném hodnocení mistrovství světa MX2.
Mezi další rozdíly mezi soutěžáckým a motokrosovým provedením patří:

Další změny v podstatě kopírují ty u modelů EXC-F a zasáhly tedy rám, výfuk, dvojdílný airbox… Všechny čtyřtaktní modely (250 SX-F, 350 SX-F a 450 SX-F) mají pouze elektrický startér - kdo by to byl řekl před nějakými deseti lety? Podle marketingového šéfa Christiana Waacha je to prý na přání samotných jezdců, kteří radši povezou nějaké to kilo navíc, ale s jistotou startu „na škrtnutí“. Pokud totiž po pádu či zašlápnutí motorky nakopávají „ulitou“ mašinu, neztratí tím pouze pár zatáček, ale často také celý závod…

Čtyřtaktní modely už byly zmíněny, co dvoutakty? Stejně jako u endur (kde je to čtyři na čtyři) tak i tady můžeme využít pořekadlo, jenž je pro japonské tlumočníky takovým překladatelským oříškem: „kolik třešní, tolik višní“ - tedy tři na tři. Dvoutaktní čtvrtlitr KTM 250 SX je notoricky známý jako zvíře, které bez slitování požírá nerozumné opovážlivce, jenž si dovolí chytit jeho řidítek bez dostatečných zkušeností - na ní by se neměl vyžadovat řidičák, ale zbrojní pas! Na nepříliš dlouhé motokrosové trati jsem stačil na nějakých osm kol a radši jsem dal pauzu, síly odcházejí o hodně rychleji jak ve srovnání s endurovým dvoutaktním čtvrtlitrem 250 EXC tak i s motokrosovou 450 SX-F s níž spadá do stejné kubatury MX1.
Dvě slabší sestry KTM 125 SX a KTM 150 SX jsou v podstatě totožné s rozdílem pětadvaceti kubíků, dosažených jak zvětšeným vrtáním, tak zdvihem. Musím se přiznat, že právě stopadesátka se stala už kdysi mojí favoritkou, takže na Sardinii jsem si jí nenechal ujít a rozhodně jsem nelitoval - pro mě splňuje všechno co od offroadové motorky požaduji. Neuvěřitelných devadesát kilo zajišťující ovladatelnost o které se nemusím rozepisovat (už jste určitě četli profláknuté klišé o ovladatelnosti horského kola), pětadvacet kubíků zajišťuje oproti dvacce daleko silnější spodek, díky kterému se „stopade“ na trati speciálky protahovala jako, no jako… prostě jako horské kolo!
Reportáž o prezentaci berte spíše jako seznámení s novou modelovou řadou nežli klasické testování a porovnávání jednotlivých modelů či hledání much - k tomu budou sloužit podrobné testy jednotlivých motocyklů. Mám ale pocit, že těch much či pih na kráse se u těchle kačen moc nenajde. Možná v případě, že by testy prováděl právě Tixier, Antonio Cairoli či Antoine Meo - ti by možná našli něco, nad čím by mohli říct: "tak tady jste soudruzi udělali chybu!" Pro běžného "smrtelníka" je ale hledání nějakých problémů hodně složité. Ne nadarmo jsou KTM absolutním fenoménem ve světě offroadů, o čemž jasně hovoří loňská výsledková bilance a zisk všech tří světových titulů v motokrosu (MX1, MX2 a MX3), dvou v enduru (E1 a E3) stejně jako úspěchy v prestižních šampionátech za oceánem či v extrémním enduru.