Fun Factory KTM 125 Duke

Příležitost vyzkoušet si nejmenšího Duka na vlastní kůži by nechal ležet snad jen blázen. To kvantum zábavy, které nejmenší vévoda nabízí fakt stojí za to a jeden by nevěřil, co se dá se čtyřtaktní pětadvácou zažít.

Fun Factory KTM 125 Duke

Kapitoly článku

KTM si pro prezentaci fungl nové pětadváci 125 Duke vybrala matičku Prahu, a tak jsme první dojmy za jeho hefty mohli vstřebávat doslova za humny. Nejmenší vévoda nám své dovednosti předváděl na zhruba sedmdesátikilometrovém okruhu linoucím se podél Sázavy. Ještě než jsme vyrazili urvat první kilometry, naskytla se příležitost omrknout neskutečné kousky, co na téhle dváce předvádí slovinský kaskadér Rok Bagoroš. Fakt šikula! Na pražskou prezentaci byl pozván také FMX rider Petr Pilát, kterého vidět kočírovat silniční mašinu se jen tak nepoštěstí. Jeho dojmy najdete v další části tohoto článku.
KTM 125 Duke útočí na srdce náctiletých střelců, kteří vyběhli z autoškoly s orazítkovaným řidičákem skupiny A1. Ten jim dovolí sedlat malorážky o objemu 125 ccm limitované jedenácti kilowaty výkonu. Právě jim se Duke šil přímo na míru. A aby bylo všechno „cool“ až na půdu, bylo k jeho vývoji přizváno několik teenagerů ve věku 14-20 let. Manažer KTM Stefan Pierer dobře ví, proč do světa vykřikuje: „ Young people are our future. Let´s go for it.“ Mladí se prostě chtějí před partičkou předvést na mašině zvučné značky a image je pro ně nejdůležitější věcí na světě. Proto se od března 2008 začalo makat na mašině, která bude vypadat jako dospělý bike a přitom bude splňovat všechny limity pro třídu A1.
Osobně si myslím, že se to podařilo na tisíc procent. Tvrdě se tvářící KTM 125 Duke vypadá hodně dobře a stejně jako ostatní kolemjdoucí bych mu hádal minimálně o půlku větší objem. Prsty v tom mají široké pneumatiky na sedmnáctkových desetipaprskáčích. Zadek nazouvá stopadesátkovou pneumatiku a předek stodesítku. V ocelovém příhradovém rámu se uvelebil od základu nový DOHC čtyřtaktní jednoválec s elektronickým vstřikováním Bosch disponující maximálním výkonem 15 koní, jež o sobě dají vědět při 10 500 ot./ min. Podvozek od značky WP působí také hodně „dospěláckým“ dojmem.
Přední upside-down vidlice o průměru 43 mm dokazuje, že to Duke na silnicích myslí opravdu vážně. Podobně je na tom přední radiální brzda, která sice nepochází přímo od značky Brembo, ale jak nápis Bybre napovídá, má s Italy hodně společného. Přední maska má šmrnc, stejně jako parádní nádrž ostrých tvarů, klínek pod motorem, drobná podsedlovka, ale i výfuk pod promáklou kyvkou. Ani multifunkční displej neponechal nic náhodě, zobrazuje kromě otáčkoměru, rychloměru a počítadel denních i celkových kilometrů, také zařazenou rychlost, hodiny, průměrnou spotřebu, stav paliva a teplotu motoru. To není na dvácu vůbec špatné a některé větší mašiny by se klidně mohly červenat.
Co vévodovi zrovna nesluší, je nezaslepený trčící šroub s matkou držící levou stupačku a poměrně velký zadní blatník s držákem espézetky. Naštěstí existuje hodně rozmanitý spektrum tuningových dílů Power Parts, které dokáží Duka posunout ještě o několik levelů dál. Co asi u mlaďasů pofrčí, je jiná přední maska, kryt zadního sedla, polepy ráfků, ale nejspíš zaboduje i led diodový pásek na nádrži. Prostě opět jsme u toho, že image je u náctiletých až na prvním místě a v Mattighofenu tohle dobře vědí.
Duke je prostě krasavec a působí dospěláckým dojmem…o tom žádná. Jde o to, jestli se tak bude chovat i na silnici. Proto rychle do sedla, nastartovat navigaci a vzhůru novým zážitkům. Za příjemně širokými řidítky je všechno na svém místě a posed se dá klasifikovat jako klasicky vzpřímený, tak jak se na naháče sluší a patří. Vyhovuje mi i sedlo 810 mm nad zemí a vůbec rozteč trojúhelníku stupačky-řidítka-sedlo. Pro mých 174 cm naprosto ideální, nicméně čahouni se budou skládat asi o něco složitěji a silnější z nás zase budou nejspíš remcat, že sedlo nemá pro jejich proporce velké pochopení. V šestistupňové převodovce klape jednička a jdeme na to. Okamžitě zjišťuji, že motor má na jedničku chuť rychle kouknout do vyšších otáček a tak je potřeba rychle řadit další kvalty. Ještě něž se vymotám z města, stačím registrovat poněkud nepřesnou převodovku, kde se hůř vyřazuje neutrál. Při samotném řazení to chce větší důraz a rychlosti pořádně doklapnout. Pak je vše OK.
Jakmile jsme za městem, je čas začít trošku topit pod kotlem a naplno si užívat až nečekaně živého čtyřventilového jednoválu. Když se daří držet otáčky od sedmi tisíc výš, dá se jet pěkná pila. Motor se nechá vytáčet zhruba do deseti tisíc, kdy přichází ideální chvíle řadit další kvalt, protože výkon už nenarůstá a o slovo se přihlásí všemocný omezovač. S pružným motorem je fakt srandy kopec a nutí vás stále držet plynovou rukojeť na max. Zvukový projev jsem od téhle mašiny čekal o chlup výraznější, ale limity jsou nesmlouvavé a vlak přes ně nejede. Od osmi tisíc otáček jsou cítit lehké vibrace do stupaček. Svižnějšímu tempu maximálně sedí pevný podvozek s tvrdším nastavením pérování WP. Na silničkách s hladkým povrchem naprostá paráda. Duke jede přesně tam kam ho pošlu a s ledovým klidem vykrouží zatáčku bez sebemenšího škobrtnutí. Jakmile se dostávám na rozbitější úseky, kterých je bohužel na testovacím okruhu jako hub po dešti, tvrdší podvozek mi to dává pěkně sežrat. Každopádně je fajn, že i přes to se Duke nenechá vyvést z míry a na nerovnostech se nepříjemně nerozvlní.
Před jízdou jsem byl dost zvědav, jak si povedou brzdy Bybre. Teď musím konstatovat, že je na ně maximální spoleh a fungují skvěle. Přední sice nastupuje pomaleji, ale finální účinek opravdu stojí za to. Zadní brzda je možná ostrá až moc a je potřeba si na její festovní účinek chvilku zvykat, protože zadní kolo ve smyku může leckdy zaskočit. Jakmile s tím člověk počítá, dá se při dobrzžďování naštorc zažít kupa legrace. Na začátku testování pro mě byly velkou neznámou pneumatiky indického výrobce MRF. Říkal jsem si, aby mě holky exotický někde nepustily. Obavy se naštěstí nepotvrzují a pryže fungují tak jak mají i ve větších náklonech.
Ať lítám jak chci, ukazatel spotřeby hlásí 2,7 litrů na sto, což není špatné. Nicméně v reálu se člověk nejspíš dostane na tři litry. O tom se ale budeme moci přesvědčit až při klasickém redakčním testu. Každopádně z různých zdrojů ke mně doplachtilo, že na jedenáctilitrovou nádrž se dá v klidu urazit tři sta kilometrů. První ze dvou jízd je téměř u konce a přede mnou se otevírá dlouhá rovinka. Proto „full gas“ a schválně co na mě tachometr vybalí. Devadesát je tam na to tata, sto jak by smet, ale dál už narůst ztrácí na dynamice. Ve finále mi na displeji přeblikává 124/125 km/h, a to bych řekl je slušná hodnota. Jak se později dozvídám, mám kliku… vyfásl jsem totiž otevřeného Duka. Některé Duky dodané na prezentaci jsou omezeny na kilčo.
Po celodenním lítání mi nezbývá přiznat, že mě Duke fakt dostal! Nebylo chvilky, kdy bych se v jeho společnosti nudil. Staví totiž na hodně kvalitních jízdních vlastnostech, živém motoru a hlavně na vysoké porci zábavy. Stručně a jasně „továrna na zábavu“. Myslím si, že se v jeho sedle dokáže vyblbnout i zkušený motorkář, který má v garáži daleko silnějšího oře. Tím spíš teenageři, kteří budou sbírat první silniční zkušenosti. Nepochybně budou v sedmém nebi, protože KTM 125 Duke je fakt kus! Na českém trhu bude k dostání za cenu 99.900 Kč. Osobně si myslím, že tahle suma odpovídá kvalitám nejmenšího naháče oranžové produkce.

Petr Pilník Pilát po první rundě na KTM 125 Duke 

"Duke se mi líbil moc! Jsem rád, že jsem byl na dnešní akci pozván. Hrozně dlouho se mi líbil Duke 690, každopádně je mi teď teprve dvacet, tak bych ani šestsetdevadesátku nemohl řídit, a proto jsem se těšil na stopětadvacítku. Než jsem na akci přijel, říkal jsem si co asi může čtyřtaktní pětadváca předvést…ale překvapila mě, hrozně moc! Je jasný že nepoletí jako šestsetdevadesátka, ale dá se na ní krásně vyblbnout a dělat spousta kravinek. Motorka padne do ruky, příjemně se na ní sedí, i když měřím 193 centimetrů a skvěle se na ní jede. Zatáčky pěkně pod plynem opravdu neměly chybu! Navíc vzhledově vypadá hodně dospěle, takže jsem s ní moc spokojen a klidně bych do ní šel".

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný - Výška testovacího jezdce: 171 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.37
Známkováno: 19x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist