Kawasaki Z1000 Special Edition

Letošní zima hraje do karet i motorkářům, kteří normálně touto dobou ještě ladí své motocykly, prohlíží si alba plná krutopřísnejch fotek z motosrazů, studují svá on-board videa a v teoretické rovině vylepšují styl a techniku jízdy. Letos je to ale nějaké zvrácené a mnozí z nás nestihli ani zazimovat. V tomto směru nezahálí ani naše redakce a již koncem února se nám dostala do drápů nová Kawasaki Z1000 SpecialEdition, a tak jsme zahájili motocyklovou sezonu s úsměvem, ale i se zaťatým zadkem.

Kawasaki Z1000 Special Edition

Kapitoly článku

Nová Kawasaki Z1000 přebírá štafetu od své předchůdkyně poměrně střídmým krokem, ale ve skutečnosti se vývojáři pochlubili nejen atraktivním vzhledem, nýbrž i citelnými úpravami technických prvků, novými technologiemi a zásadními komponenty, které posouvají motocykl opět na vyšší úroveň. Dle mých postřehů a dojmů z první testovací jízdy mohli vývojáři vytáhnout o trochu větší kalibr, aby pocit z jízdy na litrovém naháči byl v porovnání s konkurencí patrnější. Pravda je, že nová Kawička okouzlí svým vzhledem i nezasvěcené a tak nějak si svou pozornost u lidí vzbuzuje přirozeně.
Testovací model Special Edition se liší právě povedenou barevnou kombinací třpytivě zelené a metalické šedé barvy. Obzvláště zelené doplňky působí pod paprsky slunce velice atraktivně a hází efektní odlesk. Zvědavý oční kontakt kolemjdoucích přitáhne velkou měrou i přední agresivně vypadající maska, kde se vyjímá pozoruhodný klenot nového Zeda. Jedná se totiž o zcela nový světlomet s LED diodami, který má své opodstatnění. Díky jeho menší konstrukci se docílilo patřičně zajímavého vzhledu s velmi úzkým vykrojením masky pro zasazení čoček a umělecké dílo bylo dokonáno s grácií. Nejenže diody nabízí delší životnost, ale co je hlavním smyslem je funkčnost světlometu jako takového. Čert vem estetiku nebo životnost světélek, taková šajna, jakou dovede udělat čtveřice LED diodových žárovek, si zaslouží nemalý potlesk. Notnou dávku svítivosti mám dodnes před očima a tak kudy chodím, tudy chválím.
Korunku tomu nasazuje matné poziční světlo, které je součástí přístrojového panelu, na něm najdete přepracovaný otáčkoměr s digitálním displejem. Současně zde dostala prostor i dvojice mnou „oblíbených“ gumočudlíků na přepínání základních funkcí. Kawasaki tímto modelem bez ABS nabízí skutečně surový motocykl bez všech možných asistentů a mnohdy zbytečných vymožeností a tak ovládání přístrojovky se stává jednoduchým úkonem, což mi ušetřilo při přebírání motocyklu docela dost času. Zcela pochopitelně s tím souvisí i ovladače na řídítkách, ty jsou rozmístěny standardně a z pozice jezdce jsou ergonomicky dobře dostupné.
Slovo ergonomie, má v případě tohoto stoje velkou váhu, tedy alespoň pokud máte něco kolem 174 centimetrů jako já. Motocykl mi padl do zadku, rukou i nohou perfektně a samotná pozice je přirozeně uvolněná. Kawasaki díky svým rovným řídítkům nabízí pohodlné držení a větší jistotu v ovládání motocyklu. Sezení je rovněž příjemné, ale pouze pokud se jedná o místo řidiče. Spolujezdec má totiž zapeklitější situaci a svým počínáním tak trochu stěžuje práci i řidiči. V zásadě za to může profil palivové nádrže, která mnohdy funguje i jako opěrné místo pro spolujezdce, když zrovna brzdíte. V tomhle případě je prostor mezi druhou sedačkou a nádrží větší, proto váhu svého batůžku ucítí jako první řidič. Ten se musí trochu předklonit, aby osoba za ním dosáhla rukama na nádrž a umožnila mu jednodušší ovládání stroje při brzdném manévru. Pokud ale máte doma dívku nebo manželku basketbalového typu, tento problém můžete v poklidu pominout.
Ke komfortním prvkům řadím takové „drobnosti“ jako jsou například stupačky nebo obyčejné sedátko a v tomto směru kvituji dobře zvolený materiál. U sedačky je to praktický potah se vzorem, který mne oslovil již v loňském testu modelu Z800. Zapomeňte na nežádoucí sklouzávání a podobné tanečky, tady to má funkci suchého zipu. Obyčejné stupačky se vzorem je taktéž základ a o to především, pokud se jedná o motocykl se sportovními ambicemi. Žádná guma, žádné kuličky a jiné nesmysly na sportovní motorku nepatří a díky této kombinaci, kterou nový Zed nabízí je jízda mnohem bezpečnější, ač se to může někomu zdát trochu postavené na hlavu. Jde především o zpětnou vazbu a tu by měl dostávat řidič v té nejvyšší možné míře a Kawasaki Z1000 může jít mnohým příkladem.
Tenhle stroj mě překvapil i v otázce ovladatelnosti, napomáhá tomu zejména celková geometrie motocyklu, protože samotná váha 220 kg - byť se všemi náplněmi - se mi nezdá zase málo a tak dostává prostor centralizace hmoty a dobré vyvážení. Jízda a především přesné ovládání v zatáčkách je i s plnou nádrží zatraceně dobré a to je asi hlavní věc, kterou považuji za největší přednost tohoto modelu. Podvozkáři šlápli do pedálu a dopředu namontovali všem známé přední Big Piston vidlice, které poprvé předvedli na modelu ZX-6R z roku 2009. Ovšem nenechte se mýlit, šlápnutí do pedálu bylo výraznější a nový model Z1000 nabízí čtivou jízdu na vidlicích nové generace s označením SFF-BP neboli SeparateFunctionFork – Big Piston. Přesně tento typ můžete vidět na loňském modelu ZX-6R 636 a jak již z názvu vyplývá, každá vidlice má svůj unikátní ovládací prvek. Plná stavitelnost je samozřejmostí, na levé straně nastavujete předpětí pružiny a na druhé klikáte, jak kompresní, tak zpětný útlum. Všechny ovladače máte k dispozici v horní části, takže ovládání je user-friendly. Byl jsem nadmíru spokojen s jejich funkčností nejen při brzdění, ale i v rychlých zatáčkách, kde jsem potřeboval přesně vědět, co se s podvozkem děje, zejména v těchto ještě chladných dnech.
Se zadním pérováním s atypickým horizontálním uložením jsem byl rovněž spokojený, když na znečištěných silnicích dával citlivě vědět o řízených powerslidech, které přicházely dost často. To jsou ty okamžiky, kdy si řeknete, že kontrola trakce nemá na streetovém motocyklu co dělat a vy víte, že jste zase o něco jezdecky vyspělejší. K dobré ovladatelnosti Kawasaki přispěly také nové lehčí ráfky, než měl předchozí model a celkem se ušetřilo sice zdánlivě málo (1,5 kg), ale na neodpružené hmotě, je to zatraceně dost. S jistotou odvedly dobrou práci i nové přední brzdové třmeny typu monoblock tovární výroby Kawasaki, ovšem je zde nezbytné připomenout, že se většímu zátěžovému testu podrobí ještě jednou a to již v přívětivějších teplotních podmínkách, každopádně třmeny vyrobené z jednoho kusu jsou velkým příslibem na maximální bezpečnost a funkci především. Nicméně, nebylo co dodat v otázce dávkování a citlivosti přední brzdové páky.
Chuť do života dává novému modelu vodou chlazený řadový čtyřválec se stejným zdvihovým objemem 1043ccm jako měl jeho předchůdce. Výkon vzrostl ze 138 na 142 koňských sil, což v dnešním světě litrových naháčů je poměrně malé stádo. Moc jsem si liboval v hladkém průběhu výkonu od těch nejnižších otáček a to díky lepšímu digitálnímu časování, novému systému sání vzduchu a propracovaným škrtícím klapkám. Motor téměř bez vibrací schroustne snad úplně všechno, je velmi uživatelsky přívětivý a z určitého pohledu blbuvzdorný, ovšem mě chyběla nějaká jiskra, která by mě jasně dala najevo, že to je výjimečný motor, který musím jednoznačně mít. Z tohohle pohledu jsem byl trošku zklamaný a tak jsem si v duchu říkal, že by bohatě stačila bezvadná hadimrška se jménem Z800, kterou jsem testoval vloni. Mé očekávání bylo asi veliké a tak se svatba konat nebude. Očekával jsem zkrátka motorický šmrnc, ze kterého bych padnul na zadek, ale v tomto případě na mě projev motoru působil sterilně.
Co se týká spotřeby paliva, tak i v tomto případě je to individuální záležitost a během testu jsem naměřil mimo palubní počítač 6,0 až 8,2 l na 100 km. Bezvadnou práci, jako u většiny modelů stejnojmenné značky, odváděla převodová skříň, která svou přesností a tichým chodem prezentuje preciznost továrny Kawasaki.
Závěrem lze jenom konstatovat, že nový model Kawasaki Z1000 Special Edition je velmi hravé načiní s důrazem na bezpečnost a dokonalou ovladatelnost, znamenitý společník i na delší cesty nebo i parádní městské přibližovadlo se skvělou manévrovatelností, ale za mě bych spíše sáhl po slabším sourozenci Z800.

Informace o redaktorovi

Tomáš Mikšovský - Výška testovacího jezdce: 174 cm

Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 11x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist