Husaberg 2013 v Benešově

Začátkem září se žlutomodří pochlubili fungl novými modely pro rok 2013. Nejspíš nejen mě překvapily třináctkové čtyřtakty návratem ke klasickému motoru „na stojáka“. Před pár dny se naskytla šance Husary osedlat a v rámci předváděcího dne na Kavčáku jim potahat za heft.

Husaberg 2013 v Benešově

Kapitoly článku

Akce probíhala pod taktovkou dealera motocyklů Husaberg Promoto v tréninkovém areálu KBS-ÚAMK-Teamu v Benešově. Jezdilo se po motokrosové trati a nezahálel ani enduro okruh, který byl pro třináctkové Bergy jak dělaný. Vzhledem k tomu, že několik dnů před akcí propršelo, trať byla pořádně rozmočená a dala pořádně zabrat. Na připravenou šestici třináctkových Husabergů byla natěšena přesilovka jezdců, mezi kterými nechyběli ani profíci jako je Michal Kadleček, Jakub Horák, či Jan Charvát. Mě se pod ruce dostala dvoutaktní a čtyřtaktní dvěstěpadesátka a na pár okamžiků také čtyřtaktní čtyřipade i pětikilo.
Co u Husabergu přinesl modelový rok 2013 jsem zmínil už v tomto článku a asi bych mlátil prázdnou slámu, kdybych se o tom rozepisoval ještě jednou. Sám za sebe musím přiznat, že je mi konce sedmdesátkových motorů docela líto, protože podle mě přidávaly Husarům ještě více na osobitosti. Takto se žluto modří opět více přiblížili k příbuzným oranžádám. Život jde ale dál a před námi stojí fungl nové Husabergy s klasickým stojatým motorem. Čtyřtaktní i dvoutaktní Husary spojuje vůbec poprvé jednotný design, který se alespoň z mého pohledu opravdu povedl. Čtyřtakty jsou v nabídce čtyři, konkrétně FE 250, FE 350, FE 450 a FE 501. Dvoutakty pak tři, tedy TE 125, TE 250 a TE 300. 


TE 250

Cena: 194.000,- Kč, hmotnost:104 kg, výška sedla 960 mm
Dopoledne s Husary modelového roku 2013 mi začíná za hefty dvoutaktní dvěpade. Před pár lety u motocyklů Husaberg scénář absolutně nepředstavitelný, že? Asi nejvíce jsem zvědav, jak se předvedou čtyřkomorové wépéčka. Motokrosovou trať nechávám ležet ladem a vyrážím obrazit enduro okruh, který jsem tu v létě drtil na historické soutěžní Jawičce. Není to úplně easy, protože je dost mokro a úzká kolej ještě není „proškrábnutá“ od dalších jezdců. Díky hodně příjemné a neagresivní charakteristice této dvoutaktní hadimršky je první runda příjemnou záležitostí od samého začátku. Motor funguje až nečekaně jemně od nízkých otáček a když je nejhůř, stačí lehce brnknout o spojku. Hydraulická spojka se ovládá lehce a ani po několika kolech mi neunavuje předloktí. U dvěstěpadesátky se mi líbí velice použitelný spodek, který plynule přechází do středního pásma a dále do vysokých otáček. 
Když je potřeba vrknout a lehce odskočit v krkolomných pasážích nebo ve výjezdu přes kořeny, není problém, protože reakce na švih plynové rukojeti je okamžitá. Ve špičce jede dvěpade až kam a ani po této stránce rozhodně nestrádá. Samotná ovladatelnost je naprosto ideální a při jízdě ve vyjeté koleji s pekelně kluzkým povrchem není ve znamení přemlouvání, ba naopak. Lehká dvěpade poslouchá na slovo a prostě jede tam, kam jet chcete. Na rozbahněném povrchu je fajn, že si ji člověk jen tak nezašlápne a zadní kolo se při ubrání plynu neblokuje jako u čtyřtaktních kolegů. Elektrický startér je u endur skvělou záležitostí. V tomto případě je navíc podpořen ješte klasickým kick startem. Brzdy ani není potřeba komentovat, protože na parádně fungující Bremba jsme si u Bergů už dávno zvykli. 
Úvodem jsem psal, že jsem byl zvědav na novou čtyřkomorovou vidlici… Pérování funguje velice dobře a musím přiznat, že během testování není okamžik, kdy bych s ním měl problém. Když budu ale upřímný, musím říct, že žádný zásadní rozdíl oproti předchozím dvoukomorám neregistruji, jelikož i s těmi jsem byl spokojen. Vše stejně vždycky záleží na tom, jak si kdo dokáže pérováni přizpůsobit svým potřebám. Tovární set-up naprosto vyhovuje mým devětašedesáti kilům a enduro lítání v náročném terénu pomalejším tempem. Na příkrých sjezdech vidlice nemá tendenci se potápět na předek, což se neděje ani při ostřejším brzdění. Párkrát skáču lavici benešovské motokrosové trati a ve větším kalupu projíždím fest rozbitou rovinku. I tak je pérování naprosto v lati. Nicméně pro motokrosové potřeby bych si ho asi trošku přitvrdil. Říká se, že to nejlepší přichází nakonec. Tentokrát to však přišlo hned na začátku, protože dvoutaktní dvěstěpadesátkový Berg mě nadchl asi nejvíce.

FE 250

Cena: 211.000,- Kč, hmotnost: 107,5 kg, výška sedla: 970 mm 

Objemu 250 ccm zůstávám věrný i nadále. Tentokrát si ale pod zadek beru čtyřtaktní FE 250. Fungl nový Husaří přírůstek doplnil čtyřtaktní řadu, která se s modelovým rokem vrací ke koncepci motoru na stojáka. Rozdíl oproti předchozímu dvoutaktu je pochopitelně obrovský a na malého čtyřtakta si chce chvilku zvykat, a to po všech stránkách. Ovladatelnost je velice slušná, ovšem oproti dvoutaktu je o špetku těžkopádnější a pocitově bych hádal větší rozdíl hmotnosti, než jen 3,5 kilo. Na rozbahněném enduro okruhu je to asi o něco více kontrastní, než na suchém povrchu. Pérování mi opět maximálně sedí a výborně filtruje nerovnosti. Povětšinou se frčí po enduro stezce, ovšem dochází i na část motokrosové trati. Jedničku s hvězdičkou píši ke kolonce brzdy. Páčka přední brzdy se ovládá velice zlehka a brzdný účinek se hezky dávkuje. To platí i o hydraulické spojkové páčce, která si nežádá větší sílu a šetří předloktí.
Malý čtyřtakt je poměrně plynulý a jak se na enduro sluší neagresivní. Já bych asi přivítal o chlup více plynulosti a jemnosti v nejnižších otáčkách. Spodek je totiž lehce ucukaný a v těžších pasážích je potřeba korigovat spojkou. Střední pásmo má síly dost a ve vršku bych nebyl proti nějakému koníku k dobru. Oproti větším objemům je potřeba častěji řadit a využívat střední pásmo, protože spodek pochopitelně není tak mohutný. Kdyby mi tenhle kousek přistál v garáži, asi bych popřemýšlel o laděném výfuku se svody, který by učesal výkonovou křivku a něco málo pomohl na spodku. Všeobecně se dá říct, že čtyřtaktní dvěpade sedne začínajícím offroaďákům, kteří budou lítat v běžném enduro terénu. V jeho sedle bezesporu nasbírají moře blátivých zkušeností. To proto, že není tak vzteklá, v terénu rychle nevyšťaví, ale i proto, že skvělý podvozek dokáže zbaštit nerovnosti a tím ušetří síly.
Na krátkou chvíli se dostávám také na čtyřtakty vyšších objemů, které se s modelovým rokem 2013 vrací ke klasické koncepci motoru „na stojáka“. První minuty patří čtyřistapadesátce FE 450. Čtyřipade má parádní podvozek, nezáludný motor s příjemným nástupem výkonu a velice použitelný spodek. To je fajn zejména při zdolávání příkrých výjezdů, kde stačí založit dvojku a vyhoupnout je v klidu nahoru. Podobně je na tom ještě o 61,1 ccm objemnější FE 501.
Podle tabulek je pouze o 0,5 kg těžší (112,5 kg) než čtyřipade. Ve skutečnosti není tento rozdíl pochopitelně absolutně znát. Naopak vetší objem je znát fest. Pětikilo je opravdový buchar s hodně silným spodkem. To se hodí na rozbahněné motokrosové trati, především v úseku, kdy se z vinglu kolem nohy musí akcelerovat do mírného kopce a po krátké rovince skočit lavici. Zátah motoru je brutální a na suchu to zřejmě bude chtít dávat na plyn velký bacha. Opět musím pochválit fajn podvozek, lehké ovládání spojky a výborné brzdy.
Po stránce ergonomie nemám se třináctkovými Bergy problém a padají mi do ruky hned napoprvé. Stačí si nastavit řidítka, páčky a hotovo. Sedlo je hezky úzké, tvrdé a dobře se po něm pohybuje. Jeho povrch neklouže a ani na strmých výjezdech nedochází k nepříjemnému klouzání až k zadnímu blatníku. Sedla třináctkových Husarů jsou oproti předchozím modelům položeny níže. U dvoutaktů je nyní potřeba nohu přehodit přes sedlo ve výšce 960 mm nad zemí a u čtyřtaktů přes sedlo ve výšce 970 mm. Pro mých 174 centimetrů změna k lepšímu, protože v těžším terénu o něco lépe došlápnu a nezalehnu jak se říká „na krátkou nohu“. Oproti dvanáctkám se ale snížila také světlá výška. Čtyřtakty šly ze 390 mm na 345 mm a dvoutakty ( pouze TE 250 a TE 300) z 385 mm na 355 mm. 

Ceny a hmotnosti třináctkových Husabergů:

FE 250 211.000,- 107,5 kg
FE 350 214.000,- 108,5 kg
FE 450 218.000,- 112 kg
FE 501 226.000,- 112,5 kg
TE 125 174.000,- 95 kg
TE 250 194.000,- 104 kg
TE 300 206.000,- 104 kg

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný - Výška testovacího jezdce: 171 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.67
Známkováno: 6x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist