husqvarna_svartpilen_801_2




První svezení na Aprilii Caponord 1200

Pozvánka na oficiální představení nové Aprilie Caponord 1200 se nedá odmítnout, obzvláště když je prezentace spojena s vydatnou testovací jízdou kolem podél pobřeží italské Sardinie lemované typicky horskými silničkami s téměř nulovým provozem. Poměrně dlouhá léta se čekalo na inovovaného nástupce Caponorda ETV 1000 a dnes přímo vyčnívá z nabídky italských motocyklů. Jak říká vedení Aprilie, více univerzální Caponord, než kdy předtím.

Kapitoly článku

Představení

První ETV 1000 Caponord byl představen v roce 2001 a byl interpretován spíše jako cestovní enduro, jehož přední vlastností se sportovními předpoklady byl hliníkový rám a véčkový motor se zdvihovým objemem 998 ccm. Tehdy oslňoval svými 98 dvouválcovými koňskými silami. Léta plynula dál a rok 2013 přináší zcela nový Caponord 1200, jehož profil spadá spíše do cestovně-sportovní kategorie. Cílem nového modelu je poskytnout majitelům vysokou míru bezpečnosti, vzrušující požitek z jízdy a v neposlední řadě zajistit přiměřený komfort na cestách. To vše bylo bráno velmi vážně a stroj je doslova prošpikován technologií, která odráží mnohaleté zkušenosti závodního oddělení.
Úvodem malé rozdělení. Továrna Aprilia nabízí standardní model a rozšířenou verzi Caponordu o Travel Pack. Obě tyto varianty můžeme pořídit ve třech barevných provedeních a to v provokativně a sportovně vyhlížející červené, nenápadné a střídmé šedivé nebo v bílé barvě vyjadřující určitou eleganci. Již základní verze tohoto modelu má bohatou výbavu, kterou můžete následně rozšířit jednou z mnoha vychytávek nepřeberného příslušenství. U standardní verze můžete například počítat s manuálně stavitelným větrným štítkem nebo chrániči rukou. Ale rovněž s dvouokruhovým systémem ABS, kontrolou trakce nebo RbW systémem a třemi různými charakteristikami chodu motoru. Pokud si připlatíte za Travel Pack, motocykl bude obohacen o patentovaný systém pérování ADD (Aprilia Dynamic Damping), elektronicky stavitelné předpětí pružin, tempomat ACC, centrální stojan a boční kufry o objemu 29 litrů, dodávané v barvě motocyklu.
Výraznému vzhledu dominuje přední maska ala RSV4 s třemi světlomety, doplněná štítkem proti větrným poryvům. Ta skýtá dobře čitelnou digitální přístrojovou desku s postranními kontrolkami. Na displeji lze vidět veškeré přednastavené funkce a režimy, ovšem zásadní údaj o průměrné spotřebě u tohoto cestovního stroje nehledejte. Mé oči dále sklouzávají na ostré křivky 24litrové palivové nádrže s dostatečně velkým vykrojením pro kolena řidiče a nelze si nepovšimnout ani rozměrného a na omak příjemného sedla. Na líbivý italský design jsem si zvykl téměř okamžitě a veškeré detaily jsou skutečně dobře propracovány, všechno hezky lícuje a jednotlivé komponenty do sebe hezky zapadají.
Hnacím jádrem Aprilie Caponord 1200 je čtyřdobý dvouválcový motor do V 90˚. Tahle dvanáctistovka generuje díky moderním technologiím 125 koňských sil a to při 8 250 obrátkách. Aprilia se nechává slyšet, že bylo vylepšeno spalování díky dvojitému elektronickému zapalování a dvojicí vstřikovačů paliva pro každý válec. Svojí roli při maximalizaci výkonu a točivého momentu sehrála i velikost škrticích klapek (52 mm) pro přívod vzduchu a nově výfuková přívěra. Snížené mechanické tření napomohlo většímu krouticímu momentu již v nižších otáčkách. Ten maximální se pak zastavil na hodnotě 115 Nm při 6800 rpm. Dobrou zprávou je i následná nižší spotřeba paliva až o 20 %, než je tomu u Dorsodura 1200.
Systém Ride by Wire byl představen v roce 2007 na modelu Shiver 750 a dnes ho hostí, v ještě lepší formě, i Caponord 1200. Propracovanější systém elektronického akcelerátoru spolupracuje s řídící jednotkou a výstupem je přesnější a jemnější řízení výkonu přenášený na zadní kolo. S touto technologií je spojen i charakter chodu motoru a i zde najdeme tři možnosti. Pokud se na displeji rozbliká písmeno S, jedná se o sportovní charakter. Motor disponuje maximálním výkonem a odezva na otočení plynové rukojeti je okamžitá. Naproti tomu je tady mapa T jako Touring. V tomto případě využíváte opět všech 125 koní, které ucítíte hezky pozvolna a měkce. Poslední možností je režim Rain a k tomu netřeba nic vysvětlovat, snad jen, že výkon motoru byl redukován na rovných 100 koní.
A protože je Caponord spíše cestovně založeny motocykl, může se na cestách hodit i další systém a to je všem dobře známá kontrola trakce. Aprilia Traction Control je systém odvozený od APRC, vyvinutý mimořádně pro RSV4. Pokud je systém v pohotovosti, máte na výběr ze tří možných variant. Číslo jedna je pro ty, co chtějí zažít více adrenalinu, ale přesto požadují kontrolu prokluzu zadního kola. Naopak trojka je stupeň nastavení intenzity, kdy trakce je řízena v té nejvyšší možné míře. Kdo by snad chtěl jezdit na Caponordu s vlastní trakcí zadního kola řízené pravým zápěstím, stačí ATC vypnout. Pokud byste záměrně nebo i omylem pořídili nové pneumatiky s odlišnými parametry profilu nebo šířky, lze systém ATC kalibrovat a to tak, že pojedete na druhý rychlostní stupeň 30 km/h a to po dobu osmi vteřin. Poté bude systém fungovat zase tak, jak má.
Výfukový svod 2-1 je zakončen koncovkou na pravé straně s možností nastavení její výšky. Převodovka je mechanická, šestistupňová s delším konečným převodovým poměrem, což při cestování bude mít jednoznačně pozitivní vliv na nižší spotřebu.
V úvodním článku jsem psal, že rám použitý na modelu Caponord je stejný jako u Dorsodura 1200. Tuto informaci jsem si raději ověřil a přináším drobnou korekci. Horní část rámu z ocelových trubek je o několik milimetrů větší, hliníkové bočnice jsou stejné a kyvná vidlice o krapet delší, takže lidským okem takřka neznatelné změny. Co z toho ovšem plyne, je naprosto jiná geometrie motocyklu, což v konečné fázi znamená, že se jedná o kompletně nový rám.
Na odpružení motocyklu se podílí společnost Sachs, která dodává plně stavitelné přední USD vidlice s průměrem 43 a zdvihem 167 mm. Zadní tlumič Sachs s ovládáním zpětného útlumu a předpětí pružiny má zdvih 150 mm. Caponord ve verzi Travel Pack se může pochlubit technologií Aprilia Dynamic Damping. Řeč je o semiaktivním pérování vyvinutém přímo továrnou Aprilia, na které se vztahují čtyři ochranné patenty. Cílem složitého systému je maximalizovat jízdní komfort a zvýšit ovladatelnost. Klíčovým parametrem pro ADD řízení tlumení je rychlost zdvihu pružin. V zásadě je to tak, že na přední vidlici i v zadní části pérování je namontován senzor, který snímá rychlost zdvihu tlumiče. Dále jsou do systému zainteresovány senzory snímající rychlost kol a snímač na páčce přední brzdy. Nasbíraná data pak postupují přes modul ABS a CAN do jednotky VCU (řídící jednotka pro ADD a ACC). Přes řídící jednotku jde do VCU ještě informace o točivém momentu, kde jsou data následně zpracována a je provedena korekce na tlumících jednotkách. Elektronická korekce je prováděna změnou předpětí pružiny a komprese. Zpětný útlum ovládá hydraulická brzda.
Zdánlivě jednoduchý systém je opatřen čtyřmi patenty. Ten první se vztahuje na tlakový senzor namontovaný na přední vidlici, pomocí něhož se měří zdvih s velkou přesností. Druhý patent „Exclusive MIX® alghorithm“ zastřešuje dva řídící softwary: Sky-hook, který snímá nízkou frekvenci, a Acceleration Driven Damping, snímající vysokou frekvenci zdvihu. Data jsou poté filtrována algoritmem a výsledkem je lepší jízdní komfort a minimalizace kmitů přecházející do rámu motocyklu. „Aprilia map-builder®“ je třetím patentem. Jedná se o systém, který dokáže reagovat na jakékoliv náhlé manévry jezdce a přizpůsobuje tak tlumení jeho jízdě. Systém builder nepřepíná do jednotlivých režimů, ale reaguje dynamicky v každých podmínkách a má tak velmi široký rozsah nastavení. Poslední ze čtyř patentů se pojí s elektronickým ovládáním předpětí zadní pružící jednotky, jmenuje se „Active Shock Absorber“ a reaguje rovněž dynamicky dle aktuální jízdy a především podle zatížení centrální jednotky.
Brzdová soustava je složena z předních, radiálně upevněných monobloků Brembo s osmi 32 mm velkými pístky. Ty se zakusují do plovoucích, ocelových kotoučů o průměru 320 mm. V zadní části je upevněn jednopístek stejné značky a 240 mm velký kotouč. Bezpečnost až na prvním místě a tak i Caponord je vybaven systémem ABS, který má dva okruhy a tak jsou kola řízena samostatně. Výhodou je možnost vypnutí systému prostřednictvím přístrojové desky. Designově povedená jsou třípaprsková černá kola z hliníkové slitiny. Suchá hmotnost motocyklu se pohybuje u standardního modelu na hranici 214 kg. V případě Caponorda s Travel Packem je to o dalších 14 kg víc. Palivová nádrž čítá 24 litrů, z toho 5 litrů činí rezerva.
Za zmínku stojí i jiné vychytávky jako třeba USB nabíječka, pomocí níž můžete na cestě nabíjet své elektronické zařízení. Caponord 1200 je vůbec první Aprilia, která momentálně komunikuje s telefony Iphone prostřednictvím aplikace, která je nebo bude ke stažení zdarma. V dohledné době se očekává i aplikace pro smartphony, které běží na platformě Android. Zajímavostí je, že tato věcička dokáže prostřednictvím jednotky Aprilia Multimedia Platform (propojení telefonu přes Bluetooth) komunikovat se všemi namontovanými senzory a tak můžete doslova analyzovat třeba úhel naklonění motocyklu, procento otevření plynu, momentální využití výkonu a točivého momentu, ale i průměrnou či aktuální spotřebu paliva, tah motoru, protáčení zadního kola v procentech a jiné informace. V neposlední řadě je tu podpora polohového systému GPS, pomocí něhož a speciální aplikace se dá analyzovat pozice motocyklu, takže v případě odcizení by tato funkce mohla majiteli velmi usnadnit život.

Jízda

Vše to začalo ranním deštivým a velmi větrným počasím. Venku stály omoklé stroje čekající na svou další pouť jižní Sardinií a novináři natěšení vyrazit vstříc jasnějším dojmům po předchozí velmi povedené prezentaci Aprilie Caponord. Po vydatné přeháňce usedáme na stroje a jedeme zdolat 175 km dlouhou testovací trasu. Zvuk motoru v nízkých a středních otáčkách je velmi příjemný a nenásilný, tak nějak si to u cestovního motocyklu představuji. Je mokro a tak vyjíždím se zvolenou charakteristikou motoru Touring a pro začátek jsem nechal aktivovanou kontrolu trakce na střední intenzitě. Ta okamžitě dala o sobě vědět blikající kontrolkou ve třetí, deštěm smáčené zatáčce a to v momentě, když jsem záměrně přidal plyn svižněji, abych poznal jak ATC funguje. Za takových podmínek a na téměř ledových pneumatikách to lze velmi snadno. Redukce točivého momentu nastala okamžitě, vůbec nedošlo k sebemenšímu prokluzu a zadní kolo bylo jemně srovnáno do obvyklé polohy.
Prvních pár kilometrů jsem se s Caponordem seznamoval. Na jízdní pozici jezdce se mi podařilo zvyknout téměř ihned. Tělo je mírně nakloněno dopředu, ale v zásadě jezdec zaujme na pohodlném sedle krásně uvolněnou pozici. Ideální tvar širokých řídítek a smysluplně vykrojená nádrž, dodává jezdci větší dávku jistoty nad ovladatelností stroje. Příjemné byly chrániče rukou, jenž odrážely poryvy studeného větru. Při mém vzrůstu, musím pochválit i funkci větrného štítku, ten zastával svou funkci znamenitě a kdo chtěl, mohl si jeho výšku v době přestávky manuálně nastavit. Během zahřívacího tempa jsem se proklikával funkcemi přístrojové desky. Chtěl jsem totiž zjistit, v kolika stupních se vlastně odehrává tahle bláznivá jízda, protože nárazový vítr prokládaný kapkami deště byl tak silný, že zapříčinil komickou jízdu vpřed pod úhlem patnácti stupňů. Bohužel, informaci o venkovní teplotě ani údaj o spotřebě paliva jsem u cestovního motocyklu Caponord nenašel.
Ovladače na řídítkách jsou ergonomicky řešené, vše máte hezky pěkně „pod palcem“, jediné co mě mrzelo, byla nedostatečná odezva od přepínače směrových světel. Po odbočení jsem si nebyl jistý, zda jsem úspěšně blinkr deaktivoval či nikoliv. Jde svým způsobem o prkotinu a tahle nejistota se dá řešit vizuální kontrolou přístrojové desky. V tu chvíli jsem měl zkrátka zapotřebí si tuto vlastnost poznamenat do svého bloku. Když zapátrám ve své paměti, není to jediná Aprilie, u které mi tento přepínač nevyhovuje. Příjemný je tempomat Aprilia Cruise Control, který aktivujete přidržením tlačítka na pravém řídítku do té doby, než se rozsvítí zelená kontrolka na displeji. Pak už jen držíte tu rychlost, kterou chcete jet a zmáčknete tlačítko znovu. Tempomat se pak automaticky vypne při použití brzdy nebo spojky.
Průběh výkonu motoru při zvoleném Touringu byl krásně silný s výraznou chutí do života. Zároveň poskytoval jemnou odezvu při přidání plynu, zkrátka cestovní charakter motoru na jedničku. Nástup výkonu byl takový hladký, lineární a nejvíce se motoru dýchalo, když jsem ho držel kolem čtyř tisíc obrátek a výš. S přepnutím na sportovní režim Caponord ožije zejména v momentě, jakmile dáte více než nula procent plynu. Motocykl reaguje rychle a s jistou dravostí se žene kupředu. Malou výtku bych měl právě k počátečnímu otočení plynové rukojeti, které vyvolá až agresivní škubnutí. Jezdec tak musí jemně dávkovat plyn v samotném prvopočátku otáčení plynu a to zejména v zatáčkách. Škubnutí má totiž negativní vliv na aktuální rozložení váhy na předním a zadním kole a výsledkem je mírné rozhození motocyklu v situaci, kdy to zrovna dvakrát nepotřebujete.
V tomto směru je určitě prostor na zlepšení celkové ovladatelnosti stroje. Samotný výkon je pro motocykl tohoto typu vysoce dostačující, obzvlášť když zdoláváte „Curve e Tornanti“ sardinskou krajinou. Když jsme se dostali do míst, kde silnice pomalu a jistě prosychala, začalo se dostávat zahřívací tempo do vyšších obrátek. V tu chvíli jsem se přistihl, že většinu času trávím nejvýše na čtvrtém rychlostním stupni. Byla to rychlost v rozmezí 80-120 km/h, při které jsem měl dostatek výkonu na případné zrychlení, a bylo vidět, že to na členité silnici Aprilii svědčí. Ovladatelnost motocyklu byla pro mě zpočátku dobrá, ale k úplné spokojenosti mi drobet chybělo.
Z počátku jsem měl podvozek přednastaven pro jednoho pasažéra a na můj vkus bylo pérování příliš měkké, což se projevovalo drobným pohupováním v rychlejších zatáčkách, ale taky mi motocykl nedovolil rychle reagovat na změnu směru naší jízdy. Poté jsem vyzkoušel funkci dynamického tlumení, které se projevuje změnou předpětí zadní pružiny v reálném čase, a musím říci, že změny byly minimální. Uspokojilo mě až nastavení pro dva pasažéry, to byl ten správný setup, který mi vyhovoval a s ním jsem odjezdil zbytek testovacího dne. Caponord se značně celkově přitvrdil a začal poslouchat zcela okamžitě na mé změny směru či náhlé manévry. Řízení se tak stalo rázem přesnější, čitelnější a pro mne bezpečnější než předtím.
K převodovce, hydraulické spojce a brzdách se systémem ABS nemám opravdu co vytknout. Za těch podmínek, které tam panovaly, fungovaly skvěle a nebyl sebemenší náznak k nespokojenosti. Krátkodobá spotřeba se podle aplikace pohybovala okolo 6,5l/100km.
Z jízdy na Aprilii jsem měl moc dobrý pocit. Byl jsem překvapen, jak zábavný je to motocykl a tak trochu mi jízda připomněla testování sportovnějšího Dorsodura 1200. Cestovat v sedle Caponordu je skutečný zážitek a v některých situacích jsem se divil, co všechno je tenhle stroj schopen překonat. S tím se pojí i vysoká míra bezpečnosti, která je hlavním posláním Caponordu.

Informace o redaktorovi

Tomáš Mikšovský (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 174 cm

On-line rozhovor: Tomáš Mikšovský

On-line rozhovor byl již ukončen. Děkujeme za otázky.

Dotazy můžou přidávat jen registrovaní a přihlášení uživatelé.

Otázky a odpovědi

Paťan
Dotaz od Paťan položen 15.03.2013 12:02

Dobrý den. Zajímalo by mne jak je to se servisními intervali nového Caponordu. Nemyslím tím olej a filtry, ale rozvody atd. . Přeci jen je to Ital a u těch býval servis častější a i nákladnější. Platí to i dnes? Děkuji, Pavel.

Odpověď od Tomáš Mikšovský z 19.03.2013 10:47

Ahoj Pavle,
rozvody se kontrolují při první servisní prohlídce a to při ujetí 1000km. V tabulce, kterou bych měl mít přislíbenou od technika Aprilie je napsáno, že seřízení rozvodů, tedy i ventilových vůlí se provádí ve 20 a pak ve 40 tisících. Jaké náklady jsou s tím spojené je spíše otázka na odborný servis. Výměna olejového filtru v každých 20tisíc. Kontrola vzduchového filtru na 10 a 30 tisících, jeho výměna pak každých 20. Pokud bude k dispozici kompletní tabulka, budeme ji sdílet.

SirIndy
Dotaz od SirIndy položen 15.03.2013 12:39

Dobrý den, myslíte, že má tento motocykl co nabídnout proti prakticky ve všech parametrech lepší Ducati Multistrada 1200?

Odpověď od Tomáš Mikšovský z 18.03.2013 23:25

Dobrý den,
konkurovat může minimálně výrazně nižší cenou, přihlédne-li se k srovnatelné vybavenosti stroje. Parametry ukazují ve prospěch Multistrady, ovšem za výrazně vyšší příplatek.

Lachtan
Dotaz od Lachtan položen 15.03.2013 14:18

Dobrý den,
podle vzhledu a motorky ze které vychází bych ho spíše srovnával s 990SM-T od KTM než například s 1190 Adveture. Ke které má podle Vás bliže? Děkuji Honza

Odpověď od Tomáš Mikšovský z 18.03.2013 23:26

Ahoj Honzo,
souhlasím s Vámi. V daném výběru bych se rovněž přikláněl k porovnání Aprilie Caponord s KTM 990 SMT. Nový Caponord je spíše cestovního charakteru, i když neříkám, že by nezvládl drobnou šotolinu. Ve verzi Travel Pack má motocykl 228kg suché váhy. Když připočteme náplně včetně 24l paliva, není to cifra, se kterou se dá lehce lítat po zabláceném poli. Ovšem spousta elektronických asistentů by jezdci výrazně pomohla.

zbyneks
Dotaz od zbyneks položen 15.03.2013 14:45

Ahoj, také by mě zajímalo malé srovnání s Multistradou 1200. Vzhledově mi přijdou stejně zaměřené. Je Aprilka taky tak divoká svým charakterem motoru, nebo je to víc cesťák? Jak působí na první dojem? Díky, Zbyněk

Odpověď od Tomáš Mikšovský z 18.03.2013 23:26

Zdravím Zbyňku,
srovnání s Multistradou nemohu komentovat, protože jsem na Ducati nejel a mohl bych se pouze domnívat a spekulovat co a jak. Nicméně, Caponord na první dojem obstál velmi pozitivně. Jak píši v článku, jízdní chování motocyklu je velmi podobné jako na Dorsoduru. To se pojí právě se sportovním charakterem a agresivním nástupem krouticího momentu. Geometrie motocyklu je vyvážená a s nízko položeným těžištěm se stává, přes svou vyšší váhu, krásně obratným strojem. Sranda je, když vyjedete celou nádrž paliva, to pak Vám připadá, jako byste seděl za řidítky stopětadvácítky. O charakteru motoru je psáno v článku.

maravy
Dotaz od maravy položen 15.03.2013 14:59

Ahoj, zajímalo by mě jestli nějak zapracovali na spotřebě, mám DD1200, v průměru jezdím za 7,5-8l, ale myslím že minimálně o litr míň by to papat mohlo...

Odpověď od Tomáš Mikšovský z 18.03.2013 23:27

Ahoj,
Myslím, že Aprilia na spotřebě zapracovala. Jak je psáno v článku, Caponord má nižší spotřebu oproti Dorsoduru 1200 o 20%. Připevněný Iphone pak ukázal, při středně svižné jízdě, hodnotu 15km/1l paliva, což je nějakých cca 6,6L na 100km. Když se kouknu zpětně na naše tempo, určitě se dá jet v klidu ještě o litr méně, ale taky i o 2l více. (můj odhad).

Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (7x):
Motokatalog.cz



TOPlist