Zkušenosti s Yuki City 125 - pokračování

Co jsme minule začali, to bych dneska rád dopověděl… Do listopadu jsme stihli nahnat tacháč na sedmnáct stovek kiláků. Když jsem na tom zrovna neseděl, nevydělával na blahobyt nebo nespal, brouzdal jsem na éšopech a hledal nějakou pěknou bižuterii, která by z Ciťáka udělala žíznivou čáru…

Zkušenosti s Yuki City 125 - pokračování

Náš tip

Přečtete si předchozí článek o zkušenostech s Yuki City

…a našlo se toho dost a dost! Nepoučenej hořícím racing CDIčkem, objednal jsem racing zapalovací cívku. Oranžová barva přesně v odstínu Ready-to-race a deklarovanej dvojnásobek voltů!  Tohle musí zapálit ve válci i bukový hobliny! Šup do košíku! A tuningová pružina! Šup do koše! A tuningovej variátor! Mama mia, přesně tohle jsem celej svůj bídnej život hledal! Koš se plní a plní….
Cenovka 16 stovek za dlouhej list položek mi připomněla, proč mě baví vrtat se právě v čínským dvoukoláku. Dva dny obcházím poštu jako mlsnej pes. Konečně na mě pošťačka mává, že mi něco přišlo. Krabice je menší než moje nadšení, ale je v ní všechno potřebný.
Doma to dám na stůl, chvíli se tím labužnicky probírám a pak prostě tu válku nervů prohrávám a mažu s tím do dílny.
Ciťák byl taky nadšenej. Ani moc neřval, když jsem mu vyndaval šrouby a nedělal ani žádný schválnosti typu – upadnu na něj, až se sehne / poleju ho benzínem do oka / vystřelím na něj nečekaně pružinu….a tak.
Výměna variátoru byla fakt dětská hra. Tři sady válečků byly v ceně, nicméně jsem se držel při zdi a nakombinoval to na původních 11 gramů. Řemenice mají skutečně jiný stoupání, což mě naladilo na výsledek.
V plánu bylo i přehození kontrastní pružiny za Naraku, ale jelikož do vlastnictví řemenovýho klíče mi ještě tři týdny zbývaly, nebylo to možný. Alespoň ta závodní cívka! To budou jiskry jak tenisáky!
Bodem zájmu je už dlouho taky originální sací potrubí s filtrem…rád bych to nahradil nějakým příhodným molitanem, jenže za karbem překáží trubkovej nosník a běžně sehnatelný tvary přírub nemají šanci. Je to škoda, ale vím moc dobře, že je to jen otázka času,-)
Sesazeno dohromady a první jízdní testík!
Nooo…asi jsem čekal moc… jako nebylo to zlý – variátor udělal o poznání plynulejší akceleraci, ale maximálka se nehnula (91 a to na tom ležím, abych byl aerodynamicky neškodnej) a ani megajiskra nepřiblejskla nový koně.

Něco se ale přeci změnilo. Několikrát se mi za jízdy zresetovala přístrojovka. Jinak nic, prostě se to celý rozsvítilo, jako když zapnu klíček, otáčkoměr se projel do maxima a zpátky a vynulovalo se denní počítadlo… za deset kiláků to udělalo asi třikrát a počtvrtý se mi odečetly dva kiláky z celkovejch najetejch…No to bych zhořk´, já se s tím najíždím a ono mi to zase samo mizí pod nosem!
Přemejšlím, co a jak a logicky beru k výslechu tu oranžovou bleskovýrobnici. Dávám tam původní a všechno je v nejlepším pořádku, dám závodní a display je zblblej…ach jo, Ciťák nějak nemá tuhle ultraechtvysokokoňskou elektroniku rád. Schovám jí tu pro kámoše s analogovýma budíkama.

Počasí, počasí, počasí…hnus za hnusem padá z oblohy a noc trvá asi tak dvacet hodin. Čím míň se jezdí, tím víc se plánuje a hledá inspirace.
Přesně v tuto chvíli na mě z monitoru vybafl sticker-bombing. Obrázky skútrů polepenejch kolem dokola tisícem různejch samolepek! Na první pohled uhranutej jsem se přesunul k polici, do níž ukládám už pěknejch pár let různě sesbíraný sámošky, o kterejch jsem už tehdá tušil, že se jednou budou hodit.
Je toho hodně a je to pestrý! Moc mi nedochází věkový určení stickerbombingu pro lidi asi tak o dvacet let mladší než já…no co, každá vesnice potřebuje svýho obecního blba! Navíc, kdybych měl vždycky koukat na to, co tomu řeknou ostatní, to bych se nikam nehnul…
Vánoční cukroví už se dávno proměnilo na podkožní tukovou vrstvu a ve volnejch chvílích chodím meditovat do dílny, nasávat tu krásnou vůni motorek, a poslouchat hudbu zesílenou opravdu nahlas.
Ciťákovi přinesl Ježíšek epesní klaskon, tak si ho chtěl hned vyzkoušet.  Je to srandovní – prcek, kterýho odnesete v náručí, na vás držkuje tónem Liazky, až se mu kapotky chvějou.
Prohlížím strojek ze všech stran a přemýšlím, co jsem to chtěl přes zimu udělat.
No jasně! Chtěl jsem někam daleko zahodit ty černý zmije!
V kyberprostoru hledám obrázky pneumatik (vím, že je to úplně mimo, ale vzorek se mi musí I líbit, no), uživatelský recenze a nejnižší ceny. Trochu dumám nad zimní nebo celoroční verzí, ale přeci jen toho v zimě tolik nenajedu, takže rezignuju na hrubej vzorek s nadějí, že hladší guma pomůže výkonu, kterýho teda nemáme na rozdávání.
Vítězí ContiTwist, o kterým Angličani na svým fóru básní, jak jim proměnil skútr na megazávodní speciál. Zčeknu kalendář a trousím k ženě poznámky o svejch blížících se narozkách a těhle gumách. Poznámky jsou nenápadný a viditelně se míjí účinkem… Zabírá až mail s odkazem a písmem velikosti 32.
Nástrahy internetovejch šopíků mě ale zcela polapí – červ v hlavě hlodá a prdí myšlenky na vylepšení podvozku, protože tam je dost kam se zlepšovat… zadní tlumiče baví punkovou rozevlátostí, ale rozumnýmu pohybu vpřed nepomáhají…
Nabídka je přepestrá – standart, stavitelný, závodní, různobarevný…asi tak tři stránky lákadel. Civím na obrázky závodních progresivních tlumičů s duralovým tělem a plynulou regulací předpětí…..to je bomba! Když jdu spát, mám jasno, že je koupím.

Ráno je moudřejší večera a tak druhej den vybírám za poloviční cenu obyčejnější ocelový, ale taky progresivní a nastavitelný do pěti poloh. Značka YSS mi přijde taková NoName, ale vševěd internet mě vyvádí z omylu. Ne, že bych nechtěl mít na Ciťákovi závodní součástky, jenže tohle by byly vyloženě hozený perly….však víte.
Nevím, jak se mi v košíku objevilo závodní sací kolínko Naraku, ani toho spešl ventilátoru v červený barvě jsem si před objednáním nevšimnul ,-)).

Čekání na objednávku jsem si zkrátil návštěvou naší úžasný mototechny, která se od roku 60 vůbec nezměnila a je pořád stejně krásná! Pán mi ručně píše účtenku na dvě obyč kulatý zrcátka.
Proč zrcátka? Ty původní s masívníma nožičkama a mnohoúhlým zrcátkem se mi jednak moc nelíbí a druhak je má devět skútrů z deseti.
Hned jim zkrátím tyčky o deset cenťáků, upravím ohyb a proříznu novej závit na koncích. Výsledek se mi líbí – krásně obyčejný, přehledný a bez znaků kubismu!
Ten den jsem měl nějak víc času a při vybírání oběti měla smůlu koncovka výfuku… kus nohy od palandy vyluzuje pěkný basy, nicméně svojí abnormální světlostí působí dost provokativním dojmem.
Proto je tu výfuk EVO II s čistší linií, o fous kratší a dvěma výstupníma trubičkama – jedna s průměrem cca 20 mm a jedna cca 8 mm. Dvě proto, že to vypadá zajímavě ,-). Ta menší má v sobě závit a tím pádem i možnost zaslepení – to pro případ ztišení, eventuelně pro posílení vysokejch otáček.
Spodní držák dostal nějaký odlehčovací otvory – tloušťka plechu 4 mm je přeci jen drobet naddimednzovaná a co Miroslav přibral, to musí skútr shodit…

Předek bez kola (čekáme na gumy) dal šanci pořešit pěkně schovanej blatníček, nastavující svý plastový záda marastu mířícímu k ložiskům řízení (vyrobeno z kusu stavebního kýble) a abych se v dešti trapně nenahazoval vlastním kolem, našrouboval jsem dopředu krátkej plastovej zobáček. Ou jé, GS-ka mají zobákovou konkurenci! Třeste se baworáčníci!
Je pondělí a vracím se z práce dom s nově obutýma kolama v kufru auta. Je to nádhera! Vzorek hlubokej, divoce křivkovitej…hraju si s tím v kuchyni pěknou dobu, simuluju jízdu na hraně, smyky, protáčení…. až když dům opanuje většinovej názor, že nový voňavý kola dost smrdí, mažu to namontovat.
Skútr je fešák!  Jdu psát výhružný anonymy na Meteorologickej ústav, aby zařídili slušný počasí, jinak jim unesu a upeču všechny rosničky z flašek i s žebříčkama.

Leda kulový.
Padá sníh.
Mrzne.

Sedím v dílně, přímotop mi připaluje nohavice a mezi zubama sklesle cedím lógr. Chtělo by to antidepresivní pilulku velikosti bochníku chleba. A nebo využít čas klidu k dalšímu šílenýmu vylepšení.
S hlavou v bedně s dílama hledám to luxusní Naraku kolínko. Je nádherný hned na první pohled! Na druhej pohled vidím takovou pitomou hranu v ohybu. Beru pilník a každým tahem odbrušuju trochu ze zimní pauzy.
Demontuju starý koleno, vysměju se mu do příruby a odhazuju ho obloukem do kouta. Opatrně beru nový krásný…sedlo tam jak čivava na modelku.
…slzy mi tryskaly do boku, jak kreslenýmu panáčkovi,když jsem se marně pokoušel nasadit karb. Kolínko je delší, překáží vzpěra na motoru… říznout jí a svařit jinak – na to si netroufám. Ach jo.
Najdu a opráším starý koleno. Vypadá, že se nezlobí, ani omluvu nežádá. Neúspěch mě pobídne zkusit jinou misi. Fláká se mi tu ta bílá kontrastka, co jsem jí nedokázal namontovat!
Víko varce sundavám už poslepu, stejně jako obě zajišťovací matky. Spojku zkouším napřed upnout do svěráku a prackama pootočit řemenici, ale selhává fyzickej fond. Nakonec trochu prasím, když matku opatrně odťukám tyčinkou, aby se povolila.
Řeknu vám, pěkná rána, když se sestava rozletí po místnosti! Rovnou nasazuju modrý hustopružiny spojky, co jsem dostal k hustovariátoru. Doufám, že rozjezdový otáčky nebudou moc uječený.
Sestaveno a jdu zkoušet. Na stojanu se točí zadní kolo. Chci ho přibrzdit rukou a vysloužím si černej horkej šlic na dlani. Přidám plyn a skútr se rozjíždí těsně za volnoběhem…no kurva!
A zase rozborka… ty šmejdský pružinky jsou o malinko delší, takže nepodrží čelisti vůbec v zavřeným stavu! Kouknu se po Naraku (mám za to, že to je “značka”).

Bílý pérka Naraku +1500 otáček jsou doma. Pěkně je poměřuju se starýma pérkama. Hmm, o milimetr delší…drát o desetinu slabší, jinej počet závitů…kašlu na to, nechci po složení zase zjistit, že to nemaká. Pérka ukládám do fondu budoucnosti.
No jo a to to jako nechám v původním stavu? Když je do jara tolik času?! :D
Vyčkám, až žena bude krájet cibuli a přes slzy nepostřehne, že jsem jí štípnul kuchyňskou váhu.
Můj plán spočívá v odvrtání materiálu z čelistí, díky čemuž by se měly rozpínat ve vyšších otáčkách. Jedna čelist má 214 gramů. Pečlivě trefuju značku po vtoku v prostředku čelisti – tam je nejvíc masa – a nechám vosmičku vrták dělat svojí práci. Když do pekla, tak na pořádným koni! Přidávám ještě šestku dírku do přední části čelisti. Celkem jsem jedný čelisti sebral deset gramů.
Mám čas, chuť a pilník, takže vylepším vylehčovací otvory ve zvonu spojky a vybrousím jim náběhy, pro efekt ventilátoru. Když roztočím zvon na hřídelce fakt to větrá. Pár dalších odlehčovacích dírek v těžkým zvonu neuškodí….

S těma prašivýma pérkama do spojky jsem objednal i sadu lehčích válečků. 8 g mám v úmyslu nakombinovat s těma, co už mám,aby ve výsledku vycházelo míň než stávajících 11 gramů. Motor by se díky tomu měl mít šanci vytočit víc do otáček, než mu varec hodí těžší převod. Přemýšlím nad kombinací a s vědomím, že kompromisy do cíle nevedou, dávám celou sadu 8 gramů.

Hotovo, vyzkoušeno na stojánku bez deklu – spojka se chová dobře, řemen se posouvá kolem šesti tisíc….noo, uvidíme na silnici.
Leták LIDLu ve mně probudil konzumní přízemnost. Stojanová vrtačka! Ou jé, jednonohá kráska!
Ráno v sedm jsem jedna hlava v davu výhodně nakupujících otrapů a je to tvrdý. Bodyček stíhá bodyček, drnčí francouzský hole v roli trestacích nástrojů.
Jelikož jsem jako jedinej zákazník neměl hole, ani přehnanou úctu k bojovnýmu stáří, kráčím k autu obtěžkanej tučnou kořistí!
Je čas na detaily! Odlehčování je moje oblíbená činnost. Představuju si, jak z motorky postupně sundavám závaží a jezdit bez závaží je každopádně výhoda ,-) .
Dělám do různejch částí skútroše dírky a snažím se, aby to nebyly zrovna žádný nosný díly…
I tak je tu habakuk různejch zbytnejch držáčků, plíšků a jinýho kovovýho balastu.
Z jedný vody načisto to spláchnu i s bočním stojánkem – ubrousím mu dlouhej doraz, aby se líp skládal a netrčel za jízdy tolik ven. Úpravy dojde taky jeho vyklápěcí páka.

Podsedlovej prostor je rovněž zbytečně složitej. Divně tvarovanej krycí plast, podblatník, třídílná kapotáž…
Krycí plastovej “podběh” jde ven. Podblatník dostal novej úhel uchycení a je teď odkloněnej víc od kola, plus jeho zadní konec šel po nahřátí ohnout trochu nahoru, aby líp chytal bahno.
Nádrž je bez plastu přímo v cestě sajrajtu ze silnice. Řeším to samolepícím pruhem hodně silný tlumící lepenky (taková samolepící IPA).
Aby neutrpěla soudržnost plastů po snížení počtu dílů, to má na starosti spojovací tenká hliníková destička pod zadním světlem. K tomu prďácký miniLED osvětlení značky.
KONEČNĚ je trochu počasí. Beru Ciťáka na cestu do práce. Se starým benzínem je startování očistec…trápím startér, trápím páku a po drahný době jedeme.
Jakpak máme naladěno? Z nuly na pade skútroš zrychlí skoro hned. Pecka! Stačí trochu drcnout tělem a dokonce si poponese přední kolečko nad asfalt!
Z křižovatky vyrazím závodním stylem. Pade je tam, šede je tam……šedesát jedna…….dva….tři…..dva….šedesát…a dál ani prd kamarádi. Motor točí sedm a půl a plazíme se jak šneci. Uberu půl plynu a jedu pořád šede. Přidám na plnej a jedu pořád šede, jen to víc ječí.
Dobrý, užívám si bleskový odpaly z křižovatek a po práci dám těžší válečky. Kombinace na 10 gramů je to pravý. Odlehčení spojky posunulo rozjezdový točky asi o pět set nahoru, variátor tomu dává pěknej průběh zrychlení bez zacukání a jen prašivá maximálka je těch zakletejch 91. Víc asi nemáme v Knize osudu psáno. Konečně na Číňana je to až až.

Nový gumy a tlumiče zásadně prospěly podvozku. Ještěže jsem dal pryč ty jiskřící výstupky stojánků – v zatáčkách jsem jak Marquézovo dvojče.
Co mě na tom pořád baví:
  • vylepšování drobností
  • brzdy jsou fakt dobrý
  • otáčkoměr se šťouralovi, jako jsem já hodí
  • láce tunning dílů
  • jednoduchost (po mým zásahu ještě jednodušší než kdy dřív)
  • lehká váha (btw – zvážil jsem obsah kyblíku,kam šly odřezaný nepotřebnosti a jsou toho pěkný dvě kila :D )
  • dobře se mi na tom sedí i když jedu dlouho

Co není fajn:
  • kdyby to alespoň to kilčo jelo….podvozek na to teď má
  • nedaří se mi vyřešit chumel drátů od řídítek
  • vzpěra na motoru brání lepšímu tunningu (karb, filtr…)
  • narážím na dost chabou ochranu proti korozi (pár výletů na solený silnici udělá pěknou lišku)
  • až s tím jednou praštím, rozletí se ty křehký plasty kapoty doširoka dodaleka

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.28
Známkováno: 53x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist