globalmoto_duben_nolan




Z druhé ruky - Yamaha R6

Kapitoly článku

Rok výroby 2003 – 2005

Do teď to byla pro Yamahu v oblasti sportu procházka růžovým sadem. Pokud se ale bavíme o všestranném nářadí, byla R6 dost v nevýhodě. Tam kde na jedné straně strhávala pozornost na svou stranu v podobě kompaktního designu, odhodlaném chování a až agresivním pojetím jízdy, tam výrazně modří ztráceli oproti konkurentům v každodenní použitelnosti

Honda vypiplala svojí CBR 600F k dokonalosti a jako každodenní parťák je rozhodně lepší. Proto se v roce 2003 udály na nové R6 dost podstatné změny, aby výrobce přitáhl na svou stranu víc řidičů. A to především těch důležitých kupců, kteří ji nechtějí jen na okruh. Model 2003 je právě díky těmto kompromisům lepší a to o dost.


Dom_Vysočina majitel R6 2005

Yamaha byla pro mne vždy TOP značka a taky proto jsem po ní sáhl. Co se týká mé R6, obouvám Bridgestone 023 R, který mě doposud nezradily. Jezdím prakticky celoročně, dokud není namrzlá silnice. Gumy celkem drží, ale předku už moc nevěřím. Na motoru jako takovém, jsem prozatím žádnou závadu neměl. Mašina má najeto něco kolem 27 000 km a jediné co jsem na ní nechával dělat, jsou tlaky a výměna oleje v předních vidlicích. Co se týká přístupu ke svíčkám, to už je trochu alchymie a člověk musí bejt docela trpělivej. Je tam málo prostoru a docela piplačka. Dále jsem měl problém s elektrikou, bohužel vinou servisu, kdy mi sahara překousala dráty k palubce. Letos ještě musím pořešit spojku. Jde docela ztuha a vypadá to na výměnu pružin nebo lamel ve spojce. Používal jsem olejovej sportovní WP tlumič, který bohužel začal téct. Tudíž jsem ho nahradil originálním plynovým a po přenastavení na svoji váhu, nemůžu říct půl slova. Motorka lehce padá do zatáček a navíc velkou předností u téhle motorky, jsou přední up-side down tlumiče.

Co mi vadilo, byly docela velké vibrace do řídítek (pouze na našich silnicích) a při zvednutí předního kola, nechtěné rozvibrování - proto jsem koupil Trible Performance a jsem maximálně spokojen. Navíc, kdo říká, že R6 nepatří do rukou méně zkušeným jezdcům, takový stroj nikdy neřídil. Dovolím si říct, že je to ideální motorka např. pro holky, který jsou vyježděný na slabším stroji. Do cca 8-10 tisíc je to hodná holka, nekope, nerozdává rány a v klidu se s ní dá dostat na spotřebu 5,5l / 100 km. Ovšem, po překonání této hranice chytne druhý dech, kde dá jezdci jasně najevo, že má sportovního ducha. Hbitě vystřelí a prostě jede.
Nový model je na první pohled modernější. Motor, podvozek, design, vše je nové, přesto okamžitě víte, že se jedná o R6. Rám Delta Box třetí generace je o pořádný kus jinde než dříve a výrobce uvádí, že je litý z ušlechtilých slitin novou CF licí technologií. Vykazuje tak o 50 % větší tuhost oproti starému modelu. Stejná technologie byla použita i při „zrodu“ zadní kyvné vidlice, jejíž délka byla optimalizována na 576 mm. Samotný povrch těchto dílů je až neuvěřitelně hladký, a proto by se mohlo zdát, že jeho pokrytí vrstvou laku má pouze dekorační účel. Ve skutečnosti tato povrchová úprava napomáhá ke tlumení chvění.
Nově je řešeno nejen uložení zadní kyvné vidlice, hlavy řízení, ale i podsedadlová část celého skeletu. Zadní plně nastavitelná pružící a tlumící jednotka nové generace určuje zdvih zadního 180-55-ZR17 kola s hodnotou 120 mm. Tato hodnota je totožná i pro přední teleskopickou vidlici s kluzáky o průměru 43mm. Přední pneu 120/60-ZR17 je osazená na nově koncipovaném pěti – loukoťovém kole, které tvoří společně s nábojem jednolitý celek. Obdobně je rovněž řešeno i zadní kolo.
Snad až potud parametry, které dnes již nikoho neudiví. Pokud by se snad někdo domníval, že motor patří do 10 %, kterým se modernizace vyhnula pak je na velkém omylu, neboť právě u pohonné jednotky nové R6tky nezůstal pověstný kámen na kameni. Díky již několikrát zmíněné technologii CF lití - lití ve vakuu je odstraněna oxidace litého materiálu. Takto zhotovený odlitek vykazuje podstatně větší hustotu materiálu, lití je mnohonásobně přesnější - což umožňuje přímou aplikaci keramického povrchu na pracovní plochy válců bez „vyvložkování“. Takto kompaktně zhotovený blok válců podstatně lépe odvádí teplo a zabezpečuje novým kovaným pístům optimální provozní teploty i v extrémních podmínkách. Problém s praskáním vložky válců byl tak odstraněn. 
Písty jsou osazeny nově řešenými kroužky, které zvětšují těsnost spalovacího prostoru a napomohou k větší stabilitě a životnosti vlastních pístů. Rovněž kliková skříň, vlastní klika i ojnice doznaly úprav. Výrazných úprav bylo použito i u rozvodových vaček, které jsou oproti předcházejícímu modelu ostřejší a za pomoci speciálně vyvinutých zdvihátek umožňuje ideální časování ventilů. Snížením počtu magnetů v alternátoru a odlehčením setrvačníku rovněž přispělo ke zmenšení hmotnosti pohonné jednotky. Naproti tomu byl zvětšen objem chladicí kapaliny a radiátor chladiče má nyní o 30% větší kapacitu. Rovněž olejové čerpadlo doznalo modernizaci, takže nyní je perioda oběhu olejové náplně k hliníkovému olejovému chladiči podstatně četnější. Celkovému přepracování se nevyhnula ani šestistupňová rychlostní skříň. Upraven byl nejen systém vlastního řazení, které je nyní velmi přesné a hladké, ale byl rovněž pozměněn poměr mezi jednotlivými rychlostními stupni, což má zase vliv na odstranění zbytečných poměrových děr mezi jednotlivými stupni. 
Potud tedy pohled na útroby motoru nové R6. Jenže nic naplat celý tento detailně propracovaný a velmi složitý mechanismus musí něco „oživit“. Na předešlém modelu R6tky obstarávala přísun životodárné tekutiny čtveřice karburátorů s průměrem difuzorů 37 mm. U modelové řady 2003 je dávkování paliva řešeno vstřikováním do difuzorů s průměrem 38 mm. Základ vstřikové jednotky je převzatý z R1, ale s ohledem na objem byly její parametry optimalizovány. Speciálně vyvinutá škrticí klapka řídí na velmi krátkém vtoku přísun chladného vzduchu. O zapálení přesně nadávkovaného množství paliva (pro právě probíhající režim) se stará CDI jednotka prostřednictvím jiskry mezi iridiovými kontakty zapalovací svíčky. A o tom, že vše pracuje s naprostou přesností svědčí i červené pole otáčkoměru, které začíná na neuvěřitelných 15.500 ot./min. Jistě je každému jasné, že těchto hodnot (které spíše připomínají otáčky zubařské vrtačky) by nebylo možné dosáhnout bez ideálně řešeného vyprazdňování spalovacího prostoru.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Press - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (19x):
Motokatalog.cz



TOPlist