Z druhé ruky: Moto Guzzi Stelvio 1200

Stelvio bylo v roce 2007 italskou reakcí na zvyšující se zájem o cestovní endura. Po stránce designu vzdáleně navazuje na linie bývalého cestovního endura Moto Guzzi Quota, hlavně díky dvěma kulatým světlometům. Jinak jsou zde ale cítit spíše křivky vycházející z novějších modelů Breva a Norge, se kterými Stelvio sdílí hlavní konstrukční části. 

Oproti tehdejší konkurenci v podobě R 1200GS od BMW nabídlo Stelvio opravdu odvážný design. Je vidět, že ani ve světě zpocených trenýrek a zablácených motorů se Italové nezapřou a to je dobře. Jednostranné zavěšení zadního kola s kardanem společně s nastavitelným plexi a drátěnými koly sice připomíná německou konkurenci - proto se také Stelviu v tisku občas říká „italské GS“, ale ostatní detaily už jsou ryze jihoevropské. 

A jižanský temperament se nezapře ani u samotné jízdy. Na asfaltu je Stelvio jako doma i přesto, že mohutná stavba klame tělem. První metry po rozjetí vám vytvoří úsměv na tváři a neopustí vás ani po přejetí na prašnou cestu. Přední endurácká vidlice a její geometrie nechávají přední kolo snadno proplouvat na jakémkoliv druhu povrchu a takto svěží řízení nenabídne žádná jiná značka. Ano, BMW je v zatáčce přesnější a drží perfektně zvolenou stopu po celou dobu průjezdu a to i při náhlém brždění, díky jejich známému systému odpružení. Pokud jde však o pocit z jízdy, je Stelvio sportovnější a limitem jsou jen její váha a pneumatiky, ostatně jako na každém enduru.

Jako pohonná jednotka zde slouží výkonná dvanáctistovka Quattrovalvole, která oslovila veřejnost již v modelu Griso 1200 8V. Charakter motoru je velmi temperamentní a kdo by snad čekal od cestovního motocyklu sterilitu, bude mile překvapen. V celém rozsahu pole otáček, kde tahá 105 koní pokaždé mocně kupředu, nenajdete slabé místo. Nováčka by mohlo zaskočit nízké spektrum otáček, při kterém nastupuje již poctivý kroutící moment, kde ho pak na celé cestě doprovází vibrace. A to buď chcete nebo ne, každopádně není to nic, co by vadilo a když se vám to zalíbí, přijde vám na jiné motorce, že ji něco chybí. V poslední řadě nezapomeňme na změť kovových zvuků a jiných radostí, které by na jiném stroji znamenali blížící se smrt, tady je to však zcela normální.

Největší parťák motoru je podvozek a ten tu je tvořen masivní obrácenou přední vidlicí Marzochi s průměrem trubek 50 mm a zadním tlumičem značky Sachs. Z výroby je přední vidlice plněná olejem viskozity 7,5W a pro někoho je jízda poněkud tvrdá. Někteří se rozhodli tedy nalít řidší olej s označením 5W. Naopak zadní měkčí Sachs se sílou pružiny 625 liber je někdy majiteli měněn za tvrdší od Wilberse a ti co jezdí častěji v terénu, si dopřejí Öhlins nebo Penske o síle 800 liber. Pokud ale nemáte větší nároky na jízdu v terénu, jsou tlumiče dostatečné. 

Stelvio je postavené na litých kolech z lehkých slitin a verze NTX jezdí na ráfkách BEHR nebo Giant s drátovým výpletem Alpina, devatenáctka vepředu a sedmnáctka vzadu. Ovládání motocyklu s litými koly je snadnější, především ve městě. Již zmiňovaná snadná ovladatelnost je i díky širokým značkovým řídítkám a menší hmotnosti než je u guzzin obvyklé. 214 kg suché váhy je pěkné číslo.

První ročníky Steliva až do roku výroby 2010 mají své mouchy, ale také požadavky na odborný servis. Přední vidlice, na kterém jsou na každé straně dva šrouby nad osou kola, se mají utahovat silou 10 Nm. Pokud se to přetáhne, hrozí prasknutí odlitku, který drží osu předního kola. Od roku výroby 2011 je již tato součástka zesílena. Do roku výroby 2012 řešili někteří majitelé problém špatných vaček v hlavě motoru. Moto Guzzi si je této bolesti vědoma a tak nabízí na tuto závadu díly zdarma. Pokud by tato porucha někoho potkala, stačí na základě VIN vyrozumět servis a ten dodá potřebný servisní kit. Tato sestava dílů nesoucí název rolling tappets se již montuje posledních motorů, kde tedy tato závada nehrozí.

Doporučení od majitelů, ale i servismanů je držet se manuálu. Standardní servis po 10 000 km zahrnuje výměnu motorového oleje a filtru, ale i kontrolu dalších věcí než je normálně běžné, takže mrkněte na konci testu do sekce Servis. Co se týká oleje do kardanu, tak ten je potřeba měnit za Syntax 75W-140, který obsahuje speciální aditivum Rocol. V krajních případech lze vyměnit za jiný olej se správnou viskozitou, ale je potřeba doplnit takzvanou molyku (disulfid molybdenu) v množství 6 ml na kardan. Jednou za čas je potřeba dotáhnout matku kyvného ramene, opět dle správného momentu. Cena Stelvia z prvních let výroby startuje na 170 000,- Kč.