Testujeme nového VMAXE

Do redakce se nám konečně dostala nová Yamaha VMAX. Převzetí motocyklu v sídle Yamaha Motor Czech tentokrát zabralo víc času, protože tahle mašina má spoustu zvláštností a svérázných rysů, na které je dobré předem upozornit a které vám v následujících týdnech přiblížíme v důkladném redakčním testu.

Testujeme nového VMAXE
U tohoto stroje je všechno tak trochu jiné, než na co jsme u motorek zvyklí, a to nám rukama prošlo už pěkných pár desítek testovacích motocyklů. Od klíčku zapalování, přes informační displej nebo vzteklý zvuk netradičního véčkového čtyřválce, až po zvláštní posaz kombinující dojem z naháče a závodního dragsteru... ve všem se VMAX vymyká srovnání s jinými stroji či zaškatulkování do nějaké kategorie.

První kilometry na tomto stroji byly ve znamení opatrného oťukávání, ale zároveň stále rostoucího nadšení z bouřlivé reakce motoru při každém přidání plynu. Pořádně vzít za plyn znamená při nižších rychlostech pěknou nekonečně dlouhou spálenou čáru na asfaltu, při vyšší rychlosti pak úžasný katapult dopředu, při kterým se vám nadšený výraz na tváři přetížením ještě trochu víc rozšíří do úsměvu. Obrácenou stranou mince pak je krocení rozvášněné hmoty - brzdy shodné s modelem R1 jsou tím nejlepším, co na trhu najdete, ale přesto mají s třistakilovým „drobkem“ co dělat a hodně se tady uplatní i zadní brzda. Naopak v zatáčkách je sice VMAX samozřejmě o hodně těžkopádnější než nějaká šestistovka, ale v náklonu je s ním neskutečná zábava, jen trochu zkalená tím, že si při seznamování prostě netroufnete při výjezdu moc vzít za plyn. Tolik tedy první dojmy z prvního krátkého svezení.
Naše první vyjížďka mířila jen kousek od naší redakce dolů do Bráníka do nového sídla společnosti DK Racing, kde jsme V MAXE přikurtovali na brzdu.  Zajímalo nás, jestli propagační materiály nelžou a jestli motor ukáže avizované maximální hodnoty 200 koní a také obrovský krouťák 167 Nm. Na opatrný dotaz, jesli takovou oblucu vůbec místní brzda zvládne, se mi dostalo ujištění, že moderní Dynojet Dynamometr 250 ix už zažil nejeden dragsterový speciál a je postavený na zátěž až 750 koní.
Důkladné upevnění motocyklu za přední kolo a přitažení za rám je otázkou pěti minut. Nějakou dobu si ale vyžádá také připojení snímačů a kalibrace techniky, nastavení lapačů výfukových plynů a nasměrování náporového sání, které dokáže simulovat rychlost až 250 km/h. Pak už technik nastaví na počítači ten správný program, sedle na motorku a na chvíli rozpálí zadní kolo na válci na maximální rychlost. Vidět  rozjetou motorku s ječícím motorem na maximálku a  přitom stále na místě je zvláštní zážitek a na poprvé určitě budete mít trochu stísněný pocit, že se ta šelma urve ze závěsů a rozmlátí celou místnost.
A tady už vidíte výsledný graf měření. Proběhla dvě měření, jedno s náporovým prouděním a jedno bez něj. Oba výsledky se liší jen nepatrně, což odpovídá charakteru stroje, který není dělaný na lámání rychlostních rekordů a výhody náporového sání by u něj neměly větší smysl. Měřené hodnoty výkonu na zadním kole přitom po odečtení ztrát způsobených kardanem plně odpovídají maximálním hodnotám udávaným výrobcem.  Takže stručně řečeno, těch 200 koní a 167 Nm tam opravdu je!
Připravujeme pro vás sérii dalších testů a článků o této kultovní motorce.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 2.04
Známkováno: 51x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist