Paříž: Yamaha + video

Yamaha o svých novinkách informovala již v předstihu, takže jsme věděli, na co se můžeme v Paříži těšit. Setkání s opravdovou motorkou je ovšem vždy lepší než snímky z presskitů. Takže jaká je ta vychvalovaná vylepšená jízdní poloha na Yamaze R6, co nabízí cestovatelské sedlo nové XT660Z Tenere? Po prvních informacích v předchozím článku přinášíme reálné dojmy z vystavených strojů.

Paříž: Yamaha + video

Yamaha XT660Z Tenere

Jako první mě zajímala nová Tenerka. Předchozí verze ani větší sestřička SuperTenere 750 mě ve srovnání s tehdejší konkurencí nikdy nijak zvláště nelákaly. Jenže konkurence s postupem doby odpadávala, dakarské modely mizely nebo přecházely na litá kola a při zařazování do kategorií v soutěžích typu Motocykl roku musel komentátor vždy stále hlasitěji vyhlašovat slovo CESTOVNÍ, a jen stydlivě dodávat „enduro“ - nebo dokonce vymýšlet úplně nesmyslná označení jako „Silniční enduro“. Na vyklízení pozic jako první dokázala zareagovala KTM a až pohádkové prodejní úspěchy a velká převaha na prestižních dálkových rally typu Dakar zdá se rozhýbává ostatní značky k návratu do tohoto segmentu.


Na fotkách Tenere nevypadala špatně, ovšem hned při první návštěvě stánku Yamahy mi vysoká silueta doslova učarovala. Pohodlné sedlo, které ovšem vzhledem k výšce téměř 90 cm (pro srovnání XT660R má 865 mm) může menším postavám činit problémy. Vepředu kolo jednadvacítka, zakryté tlumiče, vysoký štítek - to vše láká do terénu. Nádrž na 22 litrů a pohodlné sedlo místo obvyklé endurácké „hrazdy“ zase vyzývá na dlouhé cesty.



Když už jsem uvedl srovnání s XT660R, pojďme v tom ještě chvíli pokračovat - Tenere je díky bohatší výbavě těžší o 14 kg, má o 15 a 10 mm kratší zdvihy vepředu a vzadu. Ovšem pokud by se potvrdily první zvěsti o ceně na hranici 7tis Eur (tj pod 200tis korun), dovolím si tvrdit, že to bude trhák. Konkurence v podobě Yamahy XT či Aprilie Pegaso, které používají shodný motor, to bude mít hodně těžké. Zatímco dosavadní trendy směrovaly na silnici a občasné opatrné výjezdy do terénu, Tenerka vysloveně počítá s nějakým tím výletem do Maroka. A nevadí, že na trajekt do Španělska je to přes dva tisíce kiláků, dálnice zvládne stejně pohodlně. Na dovolenou zase uvítáte slušnou nabídku doplňkové výbavy, například centrální stojan, hliníkový kryt motoru, kryty rukou, originální sadu tří kufrů či tankvak.

Yamaha YZF-R6

Předchozí generace eršestky se designově natolik povedla, že výrobce agresivní tvary jen lehce poladil a soustředil se spíš na inovace podvozku a motoru. Na pohled proto R6 i nadále vypadá jako slušná okruhová zbraň a celým svým výrazem láká jezdce pořádně tomu naložit. Světlomety jsou trochu menší a otvor sání možná o něco výraznější, trochu jiná je taky „useknutá“ koncovka výfuku. Prý se malinko změnil i posaz, ale s mojí dvoumetrovou konstrukcí jsem se musel omezit na konstatování, že se na ni prostě nevejdu. Přesto jsem si zálibně vychutnával nádherná barevná provedení, především pak bílou kombinaci s červenými doplňky.


Znovu zde zmíním i hlavní konstrukční úpravy - lehčí nový rám ze slitiny hliníku a hořčíku, kyvka, vylepšené brzdy vepředu a přepracovaný motor 599 ccm s novou anti-hoppingovou spojkou. Úpravy na motoru byly vedeny se snahou ještě posílit silné stránky eršestky na závodním okruhu. Titanové ventily, zvýšení kompresního poměru z 12,8:1 na 13,1:1, nové provedení pístů, elektronické řízení škrticí klapky plynu YCC- T (Yamaha Chip-Controlled Throttle) a nakonec i systém řízené délky sání YCC-I (Yamaha Chip-Controlled Intake), který se představil již letos na modelu YZF-R1. Hlavním cílem při konstrukci nové pohonné jednotky bylo podle výrobce snížení míry vnitřního tření. Maximální výkon se vyšplhal na hodnotu 135 koní při 14 500 ot./min.


Yamaha YZF-R125

Malá erjednička - tak se možná bude říkat sporťáčku YZF-R125 pro mladé. Nový vodou chlazený čtyřventil 124 ccm slibuje nejen výkon odpovídající věkovému omezení, ale také sílu odspoda a využitelnost. Podobnost s R6 a R1 sice designéři nehnali do krajnosti, takže stopětadvacítka například postrádá otvor sání v kapotáži, který by zde působil trochu nepatřičně, ale jinak jsou celkové rysy opravdu lákavé.

CBR125R má konečně pořádnou konkurenci, ale uvidí se, jestli nakonec všem nevypálí rybník Kawasaki s novou Ninjou 250R. Oproti CBR i Ninje ovšem Yamaha designově vyhrává krátkým „useklým“ výfukem vystrčeným do strany, jak se to tento rok nosí.


Yamaha WR250R a WR250X

Tahle dvojka s novým vstřikováním svým vzhledem přesně odpovídá svému určení - klasické endurko do lesa a motard do města. Jednoduché hranaté světlo, žádné zbytečné kapotáže navíc, vše je podřízeno účelnosti a jízdě. I když na druhou stranu je to trochu škoda, jiné značky ze svých motardů neváhají vytvořit divoké designové výtvory, které třeba osloví mladé zákazníky. Ale Yamaha asi ví, ve kterých vodách chce lovit.




Yamaha YBR125 Custom

Když už jsme u těch stopětadvacítek... Yamaha YBR125 vyráběná v Číně měla na trhu úspěch. Celkový design a koncepce sice ještě trochu připomínaly asijský původ, ale značka, slušná kvalita i cena dokázaly přivést dost zákazníků. Model Custom zdá se posouvá designové kvality a výsledný motocykl vypadá docela moderně i zajímavě. Celková silueta připomíná naháče, ale snížené široké sedlo, vyšší řídítka a zvětšená koncovka výfuku tohle ýbéerko vcelku zdařile posouvají směrem ke klasice. Moto-Guzzi to ještě není, ale za snahu bych Yamahu určitě pochválil.

Yamaha T-Max a další nové skútry

O nových skútrech jsme již hlavní informace přinesli zde. Můžu jen potvrdit, že nový T-Max působí opravdu o dost moderněji a sportovněji než předchozí, již tak hodně sportovně laděná verze tohoto maxiskútru.

Koncept Yamaha V-Max

Po T-Maxu je čas na V-Max. Bohužel ne tak docela, protože o možnosti výroby tohoto buldozeru se opatrně zmiňuje nejdříve rok 2009. Osobně si moc nedovedu představit, že by evropší úředníci zajišťující nejlépe nulové emise a omezený výkon dokázali skousnout takovýto tank. Zdvojené koncovky výfuku, výhradně černé povrchy a celkově monstrózní rozměry tohoto konceptu působí opravdu až strašidelně - a zároveň hrozně lákavě. Podobně jako vám potvrdí milovníci starých V-Maxů: jízda na této ikoně byla vzhledem k překoňovanému motoru a poddimenzovanému podvozku trochu děsivá, ale zároveň nádherná a strašně návyková.



Video: Yamaha

(autor: Jarda, střih: Radek Žemlička)

Video si můžete stáhnout v lepší kvalitě zde (30 MB).

Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist