Intermot: Yamaha 2009

Tisková konference představila sice modely, o kterých jsme již informovali zde a zde. Přesto však bylo setkání s novinkami naživo hodně zajímavé – ono osahat si již reálné stroje a poslechnout si motor aspoň při příjezdu na výstavní molo je něco jiného, než si jen prohlížet presskitové fotky ze studia. Navíc Yamaha na stánku instalovala poslechovou místnost, kde bylo možné si vychutnat dunivý zvuk nového V-maxe nebo řezavý jekot nového motoru R1 a nebylo to zdaleka vše co zde je po celou dobu výstavy k vidění.

Yamaha YZF-R1

Tato královská civilní supersportovní třída má u Yamahy opět novou modlu R1. Na první pohled jasně pozměněné tvary jen dávají tušit co se všechno asi dělo pod kapotou tohoto sportovního náčiní od Yamahy. Hmyzí bodavě kulaté přední světlomety jen podkreslují do značné míry pozměněné tvary, které jsou částečně důsledkem zcela nově předělaného motoru a deltabox rámu.

Zadní část je nově vyvedená v křivkách, které jen dokresluje kolem nově tvarovaného světla dvojice poměrně mohutných koncovek výfuku opět vytažených pod sedlo. Naživo vypadá nová R1 svěžím dospěláckým vzhledem, který je připraven vyrazit na ostrý boj s konkurencí. 182k při 12500 ot/min je již porce, která se jen tak něčeho nezalekne. I přes jednoznačně sportovní charakter je sympatická i nadále možnost v táhnout do sportovního dění alespoň na chvíli i spolujezdce i když pohodlné svezení to rozhodně nebude.
Nově je Yamahy možnost měnit si jízdní režim přes profil palivové mapy (D-Map). Tento systém úzce spolupracuje se systémem YCC-T a umožňuje tak jezdci vybrat si jízdní styl, který mu nejlépe vyhovuje. Podobné volby se dnes u motocyklů nabušených elektronikou začínají postupně stávat standardem. Nás zaujala s kolegy především černě matná varianta s koly s dozlatova vyvedenými barvami a nápisy.

Yamaha XJ6 Diversion

Konstrukčně a motorově odvozený model z šestkového Fazera, ale úplně jiný dojem a zaměření. Diversiony vždycky byly cestovně a užitně zaměřené mašiny, které své majitele nehnaly ke sportovním výkonům. To ale neznamená, že by téměř osmdesát koní výkonu nedokázalo zprostředkovat hodně svižnou vyjížďku.
Nový Diversion jsem si šel pořádně prozkoumat hned jako první mašinu z celé výstavy, protože jedno XJ600N parkuje i v naší rodinné garáži. Co mě při osobním setkání s tímto strojem uchvátilo, je trubkový rám, který na boku mašiny ukazuje dlouhou táhlou trubku zpod sedla až dopředu pod nádrž. To se designově hodně povedlo a díky tomu Diversion docela vybočuje z řady univerzálních šestek. Digitální tachometr je v dnešní době obvyklé řešení, všechny ovladače působí sympaticky a pohodlně umístěné, oproti svému předchůdci má ale nový Diversion podstatně sportovnější posaz, který nechává určitou část váhy těla na rukách. Nic, co by znepříjemňovalo cestování, ale dost na to, aby byl lépe cítit předek a jízda dávala sportovnější pocit. Výfuk schovaný pod motorem jsem při obhlížení motocyklu ani nezaznamenal. Ono je to vlastně logičtější řešení, než výfuky schované pod sedlem - když už se výrobce rozhodne rezignovat na rouru vyvedenou na obdiv do strany vedle zadního kola, možná je opravdu lepší tlumivku utopit pod motor a posunout tak těžiště zase o kousek více k zemi. Na motocyklu je také znát poměrně příznivá hmotnost (211 kg se všemi náplněmi, verze s ABS jen o 4 kg víc), takže spolu s výškou sedla 785 mm by mělo jít o dobře zvladatelný motocykl pro každého.

Yamaha V-Max

Ano pro někoho modla, pro někoho mastodont na dvou kolech. Pro všechny však od letošního roku pěkně ostře nabroušená realita, která se nám z výstavního mola a řady konceptů pěkně vydala do světa silnic a dobrodružství. Ve výstavní expozici byl tomuto 200k stroji věnován poměrně slušný prostor, takže všichni příznivci si rozhodně přišli na své.
Kromě samotného V-Maxe, zde byly dost dopodrobna vyloženy i jeho vnitřnosti a konstrukčně důležité části včetně velmi oblíbené rozřízlé studie.
V-max opět stejně jako první generace bourá zažité klišé a to jak technikou, tak vzhledem, kterému se nedá upřít přímá návaznost na dnes již historicky pomalu odjíždějícího předchůdce. Nový V-max nabitý technikou utržil oproti předchůdci technologický upgrade šok, který ho posunul do úplně jiné dimenze. Každopádně velmi líbivý vzhled v kombinaci s moderní technikou a výjimečností ho myslím v dané kategorii posouvají opět stejně jako v minulosti do pozice motocyklu s označením – Výjimečný MAXimální stroj.
Usazení je velice příjemné a pohodlné stylem nemálo podobné původní předloze, nicméně pocitově je vše o dost Maximálnější. Po zběžném zhlédnutí bych měl jen lehkou obavu o dost nízko umístěné kónické koncovky výfuků.

Yamaha XVS950A Midnight Star

Tak tento nový motocykl kategorie cruiser nám udělal opravdovou radost. Yamaha tím jasně dala najevo, že po letech odříkání budou mít opět majitelé a příznivci slabších objemů opět šanci. Yamaha navazuje na historicky velmi úspěšnou řadu XVS650 Dragstar a vrací se s XVS 950 A po boku silnějších dvou variant opět do segmentu v nižší objemové třídě.
Z celé koncepce je patrný střídmější přístup a odhodlání postavit ovladatelnější motocykl kategorie cruiseru. Kompaktní dvouválec s úhlem válců 60° umožnil celkově jednodušší konstrukci rámu a menší proporce. Černé loukotě naopak propůjčují motocyklu spolu s černě vyvedeným rámem neobvykle temný ráz a charakter. Vše tak působí štíhlejším dojmem. V rámci expozice byla představena i velice krásná kompletně nastrojená verze v modrém provedení s doplňkovými brašnami a padacím rámem. Vpředu pak poutalo pozornost mohutné příplatkové plexi.

Yamaha WR125X a WR125R

Pro začínající jezdce si výrobce připravil pro příští sezónu dvě novinky tentokrát v kategorii offroad. Zde se navzájem doplňují terénní WR125R a její motardová varianta na silničních kolech WR125X.
Oba stroje vycházejí motorově ze stejného základu a to velice vydařené YZF-125R o objemu 124,7 ccm. Díky tomu nechybí těmto strojům dostatečná vitalita, která je při nízké hmotnosti zárukou bezproblémového a rychlého přesunu z bodu A do bodu B. Ideálním hřištěm pro tyto maloobjemové stroje se tak jeví velká města s hustou dopravou , či příměstské komunikace nevalného stavu a povrchu.
Oba motocykly vypadají velmi dospěle a v kombinaci s Top case mohou být užitečným pomocníkem, jak při cestě do práce, tak za zábavou, především pro začínající a mladé jezdce.

Yamaha Neo´s 50

Dvoutaktní Neos byl v minulosti díky příznivé ceně, značkovému zázemí a dobrým jízdním vlastnostem v na našich silnicích hodně rozšířeným modelem. Nový čtyřtakt designově zdařile navazuje na svého předchůdce, ale dává najevo, že jde o modernu. Tříventilový padesátkový jednoválec se vstřikováním nejen uspokojí evropské úředníky, ale také zajistí příznivou spotřebu.
Dvanáctipalcová kola, kotoučová brzda vepředu a buben vzadu, místo pro integrální helmu pod sedlem, LCD přístrojovka s palivoměrem, co byste chtěli více?

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička - (Odebírat články autora)
Filip Tichý - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE