Ural představil limitovanou edici Transsib

Pokud byste chtěli zažít na vlastní kůži příběh z historek o spokojeně klimbajícím spolujezdci v sajdkáře Ural, navíc v té nejexkluzivnější limitované podobě, budete si muset pospíšit. Pro celou Evropu je k dispozici jenom 20 kusů Trassiba s cenovkou 429 000 korun. Jestli je to hodně nebo málo, to si musí rozhodnout každý z potenciálních majitelů zvlášť. Jedno je ale jasné. Za příplatek 77 tisíc korun oproti základnímu Uralu cT dostanete kromě exkluzivních barev také výbavu, která zpříjemní i tu nejdelší cestu v nejkrutějších mrazech.

CTčko je základní model bez poháněného vozíku, díky čemu dokáže nabídnout nižší váhu, ale zase má horší prostupnost terénem. Je to zkrátka spíš silniční cesťák a i proto se na Transsib nastěhovala klasická teleskopická vidlice Marzocchi, která na silnici funguje lépe, než klasická uralácká kyvka. Zbytek techniky je už identický, takže tu máme boxer 745 ccm o výkonu 30 kw a 52 Nm anebo třeba trojici kotoučových brzd. Tím nejevidentnějším, co Transsiba od obyčejného modelu odlišuje, je barva. Zeleno-žlutá kombinace je stejná jako na vlacích Transsibiřského expresu. I když je pravda, že zelená je sytější a žlutá také svítí výrazně víc, než na vagonech, které už leccos zažily.

Interiér sajdkáry se také inspiruje železničními vozy. Anatomicky tvarované sedlo je laděné do jemně hnědých odstínů, stejně jako sedlo řidiče, interiér vozíku a také všechny doplňkové prvky komfortní výbavy. Do té patří čalouněné područky, opěrka hlavy nebo třeba dva kufry typu Baraholka po stranách sajdkáry a plachta, kterou se zipem uzavřete uvnitř vozíku podobně jako v kajaku.

V případě, že uhodí opravdu krušné mrazy, přijde vhod kožešinový vak. Pro Ural ho na míru šili tyrolští specialisté na horolezectví a pravděpodobně vám ho bude při nočním přejezdu Sibiře závidět nejeden cestující Transsibiřského expresu. Stejně jako vyhřívané rukavice na baterky, které jsou také součástí limitované edice. Když ráno vyjde slunce a teploměr se začne pomalu osmělovat, není problém všechno sbalit do kufru sajdkáry nebo na nosič pro nadměrná zavazadla na jeho víku.

Jenže co by to bylo za cestování první třídou, kdyby chybělo občerstvení? I na to v Uralu mysleli, a tak sajdkáru vybavili kanystrem. Že to nedává smysl? Podívejte se dovnitř a změníte názor. Kanystr důmyslně ukrývá Samovar, který dokáže zahřát na těle i na duši a jeho důmyslné ukrytí zajistí, že o něj nepřijdete ani v matičce Rusi, kde o žíznivé krky není nouze.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE