EICMA: Čínský majitel Benelli táhne na Evropu

Qianjiang Motorcycle dosud stál v pozadí, ale s tím je konec. V Itálii prezentoval svou vlastní značku QJMotor určenou pro evropský trh. Její modely by měly být dostupné na přelomu jara a léta, takže už je to jenom o tom, kdy se chopí příležitosti nějaký tuzemský importér a objeví se různorodá směska stylů a inspirací také u nás.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

QJMotor je značka firmy Zhejiang Qianjiang Motorcycle Co., Ltd., která vznikla v roce 1985 jako divize koncernu Zhejiang Geely Technology Group, zaměřená na výrobu a vývoj motocyklů. Geely samotné mimo jiné vlastní Volvo, Lotus, má padesátiprocentní podíl v joint venture podniku s městskými automobily Smart a našli bychom ještě několik firem, do kterých je zapojený nebo pod něj spadají. Třeba italská Benelli prostřednictvím zmiňované Qianjiang Motorcycle. Normálně bych teď napsal, že stánek QJMotor byl předobrazem budoucí modelové řady Benelli, jenže tomu tak úplně není. Tyhle dvě značky si teď pojedou zdánlivě každá po svém, i když zdánlivé to bude pouze na první pohled a někdy ještě hodně vzdálený. A že to QJMotor myslí vážně, dokazují jeho barvy na speciálu Moto3 týmu Esponsorama pro sezónu 2022.

Platí to třeba u adventur SRT 750 a SRT 550X. Větší z nich je na první pohled hodně podobná nové Benelli TRK 800, největší designové rozdíly dělá barva, tvarové nuance musíte už trošku hledat a například na výstavních strojích SRT jste našli bastery s nápisy TRK, na oficiálních fotkách jsou kufry Benelli… Základ techniky je identický s italskou variací na toto téma, také tady bije řadový dvouválec 754 cm³ se zcela identickým naladěním na 76 koní (56 kW) a 57 newtonmetrů, samozřejmě s šestistupňovou převodovkou a také s antihoppingovou spojkou. Zásadní rozdíl u výstavního exponátu je ve velikosti kol, která jsou litá silniční o průměrech 17 palců, ale z technické tabulky vyčteme, že i tady se počítá s dráty a předním 19palcovým kolem. Přesně takhle bylo prezentované TRK, které ale asi bude přece jenom víc do terénu. SRT 750 udává o něco nižší zdvihy přední vidlice. Tam, kde má TRK plně stavitelnou vidlici Marzocchi se zdvihem 170 mm, nabídne QJMotor 155 milimetrů. Také dodavatel odpružení je jiný, QJMotor jede na Kayabě, kde nám bohužel chybí informace o možnostech nastavení. Naopak stejná je brzdová soustava od Bremba s radiálními čtyřpístky, 320mm kotouči a dokonce i s radiální pumpou, vše vylepšené o dvoukanálové ABS Bosch. Vlastně je to takový klasický čínský dodavatelský mišmaš, na který už si začínáme pomalu zvykat.

Stejně tak na to, že „rozpočtové“ motorky z Číny mají poměrně pěkně čitelné TFT přístrojovky, za které by se nemusely stydět ani větší značky, v tomhle případě jde o 5“ displej. Trošku hokej mají Číňani ve velikosti nádrže, když někde udávají 18,5 litrů, jinde rovnou 14 litrů a z toho vyplývají i údaje o hmotnostech. Nižší dvojice je silnice/terén na hodnotách 236/256 kilogramů, vyšší je 250/260 kilogramů. Dokonce ani ten rozdíl není stejný, každopádně jde o čísla natankované motorky, kde je ještě otázkou množství její výbavy. Na sedmsetpadesátku celkem odstrašující čísla by nebyla zas tak zlá, kdyby šlo o hmotnost s velkým padacím rámem, centrálním stojanem a trojicí kufrů s držáky. A když to bude za atraktivní cenovku, určitě si to své zájemce najde, jen je otázka, jak velký bude odstup od samotné Benelli, která má s téměř identickou rt přece jenom zvučnější jméno, i když jde o téměř identickou techniku.

Kdo by chtěl ještě ušetřit nějakou kačku, mohl by sáhnout po SRT 550X, dle tiskové zprávy druhé z třešinek na stánku. Čínská továrna se přitom samozřejmě nezapomněla pochlubit, že tenhle řadový dvouválec bude pohánět také novou MV Agustu Lucky Explorer 5.5. A možná to nebude jenom stejný motor, ale i stejný rám, který najdeme také v Benelli TRK 500. Opět zase vytěžený technický základ na maximum, v tomhle případě doplněný jak jinak než o odpružení KYB, brzdy Brembo, ABS Bosch, LED osvětlení, 5“ TFT displej nebo třeba USB zásuvku. Design je podobný většímu SRT 750, nádrž by měla pojmout 19,5 litru paliva, a když bude plná, ukáže váha 225 nebo 243 kilogramů, zase záleží, jestli to bude terénní verze na drátech nebo silniční na litých kolech. A proč by člověk měl sáhnout po pětsetpadesátce a ne po pětistovce? Pokud není limitovaný řidičským průkazem, měl by dostat o něco větší výkon. SRT 550 udává 51 koní (37,5 kW) a 51 newtonmetrů, které jsou navíc oproti pětistovce posazené níž. Tady by nás ale zajímala hlavně realita, protože rozdíly to nejsou takové a samozřejmě bude také záležet, jestli a jak velký bude příplatek oproti samotné pětistovce, kterou má QJMotor také v nabídce.

V kategorii nad 500 cm3 si představíme ještě dva modely. První je agresivní naháč SRK 700 se vzhledem hodně podobným Zedům od Kawasaki. Ten na výstavě výrobce ani neprezentoval, každopádně by měl mít paralelní dvouválec s objemem 693 cm³ a opět stejné značkové komponenty, jako předchozí adventury. S výkonem 77 koní (57 kW), 70 newtonmetrů a s plnou 15litrovou nádrží by měl ukázat na váze 196 kilogramů. Milánská výstava hostila jenom „malého Zeda“, tedy model SRK 400. V podstatě technika známá z Benelli 302S s motorem převrtaným na 399,7 kubíků. To už by mohl být už o dost veselejší agregát, který by díky necelým 45 koním (33 kW) a 37 newtonmetrům měl motocykl rozpohybovat snáze, tím spíš, kdyby opravdu vážil natankovaný 175 kilogramů. To je totiž o 10 kilogramů méně, než má malá slabší Benelli.

Poslední motorkou na výstavě v segmentu nad 500 je SRV 550, které vsadí v nahatém segmentu víc na retro. QJMotor totiž postavilo klasicky střiženého naháče šmrncnutého scramblery. Terénní ambice ale nemá žádné, jsou tu čistě silniční 17palcové hliníkové ráfky, nízko tažený výfuk a zdvih přední vidlice pouhých 120 milimetrů. Motor tuhle 193 těžkou motorku požene kupředu stejnými 51 koníky a 51 newtonmetry, jako cestovní enduro SRT.

Další představené modely jdou klasice ještě víc naproti. Jednak to je SRC 500 – převrtaná Benelli Imperiale 400. Jednodílné sedlo motorce sluší a motor s objemem navýšeným na 480 kubíků nabídne víc síly. V tabulce výkonu si motorka polepšila o necelých 5 koní a krouťák povyskočil o 7 newtonmetrů, to vše při stejné hmotnosti 205 kilogramů.

Hodně zajímavá motorka je také SRV 300, ale spíš v negativním smyslu, protože tohle je kopírka jak ze žurnálu. Kdo by ale chtěl Sportstera od Harley-Davidson, ale nemá na něj peníze, řidičák nebo odvahu, a překousne to, že místo hrdé ameriky jezdí na číňanovi, tak ten by se tu mohl najít. Dokonce i to véčko tady bije v rámu, jen má asi tak o litr nižší objem. Jeho 296 cm³ umí necelých 31 koní, které doplní 26 newtonmetrů, jak rychle bude motorka pelášit si člověk zase přečte na budíky, který jakoby z Yamahy XSR 700 vypadl.

Kdo má rád dlouhé přední vidlice, ale přece jenom mu je bližší sportovnější a modernější styl, pro toho je zase určený model SRV 500. Tohle je pro změnu další variace na téma Ducati X-Diavel, které u Benelli obstarává model 502C. V tomhle případě je motor stejný se stejným výkonem, tedy 47 koní (35 kW) a 45 newtonmetrů, zásadně jiný je ale podvozek a vzhled. Jednak je zde jiný rám s kyvnou vidlicí, hlavně ale v QJmotor vsadili na velké přední 18palcové kolo. Vzhled je také hodně jiný, hodně zaplastovaný a řekněme takový čínský, korunu tomu dává světlo známé ze Suzuki Gladius. Pravděpodobně díky menší 17palcové nádrži se povedlo naměřit nižší hmotnost 214 kilogramů.

Přímo na výstavě jsem se při okukování motorek soustředil hlavně na detaily a zpracování, a není to vůbec špatné. Nebudu tady tvrdit, že jsou motorky postavené prémiově, ale také to není žádná ostuda. Odpovídá to trendu čínských továren, který pozorujeme během posledních let a je to srovnatelné se značkami jako Voge, CFMoto, RVM by Jawa no a samozřejmě identické s Benelli. Nakonec zůstává otázkou, jestli se u nás QJMotor objeví, jaké modely, protože nabídka je ještě o dost modelů pestřejší, a jakou bude mít cenu. Oni jsou totiž už samotné Benelli za zajímavou cenovku, a aby někdo místo toho sáhnul po QJ, musela by být cenovka asi ještě atraktivnější.