yamaha_mt09




Čeští vysokoškoláci staví motorku do mezinárodní soutěže MotoStudent

Neznáte? MotoStudent je parádní španělský nápad, kdy proti sobě týmy vysokoškoláků z různých univerzit celého světa staví motocykly, které si samy vyrobily. A to buď benzínové, nebo elektrické. Jsou to dvouleté projekty, jejichž finále se koná na španělském okruhu Motorland Aragón a my máme o důvod víc, proč tohle akademické zápolení sledovat. Čeští studenti z pražského ČVUT totiž před pár dny podali přihlášku i do dalšího ročníku!

Kapitoly článku

Španělsko, to je, podobně jako třeba Itálie, země motocyklům zaslíbená. Ovšem kromě toho, že tam dbají na výchovu závodníků, tak je jim jasné, že podobná podpora je potřeba i na opačném konci motocyklového světa, tedy v konstrukci. Aby ti závodníci mohli závodit, musejí mít na čem, a to „na čem“ musí někdo postavit. Když se dá prostor studentům, třeba vznikne i něco zajímavého. No, možná to takhle úplně při vzniku soutěže MotoStudent nebylo, ale možná taky trochu jo.

MotoStudent je projekt, za nímž stojí španělská agentura Moto Engineering Foundation a společnost TechnoPark MotorLand, kde se nachází okruh známý z MotoGP pod prostým názvem Aragón. Ty každé dva roky vyhlásí nové kolo, přičemž to první se konalo už v letech 2009-2010, a do něj se mohou přihlásit univerzitní týmy z celého světa. Ale fakt z celého, takže i když je samozřejmě nejvíce těch španělských, najdete tam Kanaďany, Brazilce, Indy… První tři ročníky měly jedinou kategorii, a sice motocykly se spalovacími motory, od čtvrtého přibyla ještě kategorie elektrických motocyklů. Teď máme před sebou šestý ročník s časovým rozpisem 2019-2020 a i tentokrát se bude soutěžit v kategorii benzíňáků a elektrik.

V čem celá soutěž spočívá? Týmy jsou postaveny do role motocyklových firem a jejich úkolem je nejen navrhnout a vytvořit prototyp závodního motocyklu, nýbrž také zpracovat jeho komerční plán, tedy chovat se tak, jako by ho chtěly veřejně prodávat. Zkrátka kompletní byznys plán, nikoli jen svařit pár trubek podle nějakého vzoru, vsadit motor a hotovo. Hodnotí se kompletní projekt a není vůbec samozřejmé, že všechny týmy při pětidenním závěrečném hodnocení na okruhu Aragón projdou až do úplného finále. Třeba loni se do závěrečného závodu na dráze nepodívalo deset elektrických a deset benzínových motocyklů ze 72 přihlášených. Důvody byly různé, v jednom případě dokonce došlo ke shoření celého elektrického motocyklu…

Oficiální video MotoStudent

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Český tým CTU Lions, který vznikl při dopravní fakultě pražského ČVUT, se účastnil již dvou ročníků. Poprvé v letech 2015-2016, tehdy s benzínovou motorkou, a podruhé 2017-2018. To se kluci rozhodli, že zkusí jak benzínovou, tak premiérově elektrickou, a byl to prý opravdu pořádný záhul. Však se do obou kategorií přihlásily pouze čtyři univerzity. Jak to bude v dalším, již šestém ročníku, který bude mít své finále v roce 2020, to je zatím jasné tak napůl. Jisté je, že do toho CTU Lions jdou zase, v půlce února podali závaznou přihlášku. Ovšem zatím pouze do kategorie elektrických motocyklů. O benzínu se stále uvažuje, deadline pro přihlášení je do 30. dubna. Pokud by se objevili další 2-3 zapálení (v tomto případě to slovíčko obzvláště sedí) studenti, šli by Češi do souboje opět se dvěma stroji.

Abyste si nemysleli, že je to jen taková studentská rozmařilost. Ona ta účast na MotoStudentu není úplně levná záležitost. Povinností je minimálně sedmičlenný tým s jedním motocyklem a ten platí „startovné“ ve výši 3160 EUR, tedy v přepočtu nějakých 80 000 Kč. A za každého dalšího člena na těch sedm se platí 325 EUR (přes osm tisíc). Financuje se to z různých školních grantů, anebo ze sponzorských příspěvků. I když co si budeme povídat, tohle není disciplína, kam by se sponzoři hrnuli. A to se bavíme jen o samotné účasti, pak také musíte zaplatit celý vývoj a výrobu motocyklů, což kluci často řeší ve svojí režii. Navíc to není žádný školní předmět, pro studenty je to čistě jejich dobrovolná činnost, které se věnují mimo výuku, a časová náročnost je veliká. Ačkoli dlužno říci, že nezřídka figurují vytvářené motocykly jako předměty bakalářské či diplomové práce.

Abyste se neděsili, že těch 80 litrů jej jen poplatek za to, že se můžete zúčastnit. Za tyhle peníze dostane každý tým tzv. MotoStudent Kit, což jsou díly, které musejí být do motocyklu namontovány. Každý ročník se to trochu mění, minule v případě benzínových strojů šlo o motor, jednoválec KTM z Moto3, ráfky, jednu sada slicků a kompletní brzdovou soustavu. U elektrik to byly také ráfky, gumy a brzdy a k nim ještě elektromotor a jistič. V novém ročníku nejsou součástí kitu ráfky, zato pro benzínové motorky je tam navíc řídicí jednotka motoru. Zbytek je čistě na studentech, co a jak vymyslí.

Jak to vymysleli v minulém ročníku, to jsem byl u týmu CTU Lions zkontrolovat už na konci minulého roku, když se kluci vrátili z Aragónu z velkého finále. Tedy, ona v týmu byla i děvčata, ale jádro tvořili Ondra Pokorný a Pepa Svoboda, každý projektant rámu (Ondra benzíňáku a Pepa elektriky), a Přéma Toman, který u benzínové motorky řešil fungování motoru a na elektrice jezdil. Michal Růžička, jenž jezdil na benzínové motorce, u našeho setkání bohužel chyběl. Naopak nechyběl pan Ing. Jiří First, tutor týmu z fakulty dopravní ČVUT, v jehož dílně v pražských Hodkovičkách probíhala většina prací na obou motocyklech. Samozřejmě poté, co si kluci všechno hezky vymodelovali v počítači a následně vytiskli na 3D tiskárně a nechali někde vyřezat na CNC (např. ten masivní držák motoru u elektriky, který je součástí šasi). Anebo to prostě šli do dílny vyrobit vlastníma rukama, jako třeba rámy. Jelikož byl „benzínový tým“ poněkud ve skluzu, tak rám začal tvořit 1. září – a 3. října začínala soutěž v Aragónu! Šibeniční termín, taky toho kluci v té době moc nenaspali, ale do Španělska nakonec odjely obě motorky.

Vždycky, když vidím motocykl, který si někdo postavil vlastníma rukama, mám z toho radost a v případě těchto dvou studentských obzvláště. Nejsou to nablýskané drahé stroje plné moderních technologií a konstruované bez ohledu na náklady, naopak, obě motorky jsou ryze prakticky udělané a nechybějí kompromisní řešení – třeba když máte vidlici s držákem axiálně montovaného brzdového třmenu a potřebujete na něj dostat radiální. Důležité je umět si poradit, a právě tohle dává oběma strojům takové osobité kouzlo.

Ač pocházejí ze stejné „líhně“ a na dálku je hned na první dobrou od sebe nerozeznáte, tak po konstrukční stránce jsou vlastně dosti odlišné. Rámy jsou sice v obou případech trubkové příhradové, ovšem řešené každý jinak. Také zadní kývačky, opět trubkové vyztužené, jsou každá jiná, u benzínu si hoši pohráli s přepákováním dole, elektrika naopak používá Cantilever. A tak bychom mohli pokračovat. Zajímavé je, že při měření maximální rychlosti na okruhu se oba motocykly lišily naprosto minimálně – elektrika jela 169,5 km/h, benzíňák 169,0 km/h!

Tohle je totiž jedna z těch praktických disciplín při závěrečném setkání ve Španělsku. Hodnotí se brzdná dráha z 80 km/h, slalom mezi kužely na čas, akcelerace na 150 m, test zručnosti mechaniků (sundání kapotáže a předního kola na čas) a potom konečně také závodní úspěchy na dráze – nejrychlejší kolo v kvalifikaci i závodě a pozice v závodě. Předtím ale ještě musejí všechny motocykly projít dynamickou technickou přejímkou, kdy profesionální jezdci pořadatele vyzkoušejí stroje během jízdy. Kluky z CTU Lions velmi potěšilo, že z jejich elektriky prý ten testovač nechtěl vůbec slézt, jak ho bavila.

A jak české motorky nakonec dopadly? Velmi dobře. Benzínový tým skončil na 24. místě ze 45 přihlášených, elektrický na 9. z 27. A určitě by to bývalo dopadlo ještě trochu lépe, kdyby benzíňák nemusel odstoupit ze závodu po třech kolech pro závadu na regulátoru tlaku paliva. Ale to k závodění patří na jakékoli úrovni, nejen na té studentské. Čechům je nutno připsat ke cti, že na rozdíl od ambiciózních Jihoevropanů nesáhli po profesionálních závodnících, kteří měli v týmu úlohu skutečně jen jezdit, nýbrž si motocykly jak sami zkonstruovali, tak odjezdili. Vždyť co může být víc, než si zazávodit na vlastnoručně postavené motorce na trati, kde se jezdí MotoGP? Držíme palce, aby to napřesrok bylo ještě lepší!

Video

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 30 Kč od 10 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Davcoun přispěl 3 Kč
Petr7474 přispěl 3 Kč
StriXeer přispěl 3 Kč
kejml78 přispěl 3 Kč
Midlaš přispěl 3 Kč
Ritchy přispěl 3 Kč
Myna přispěl 3 Kč
moga přispěl 3 Kč
masi přispěl 3 Kč
honza.tar přispěl 3 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist