globalmoto_unor




Moto Guzzi V85 TT už je v redakci

Kdo z vás čeká na horkou novinku Moto Guzzi, může vyrazit na obhlídku do Vrbovky či k dalším dealerům, kde se pomalu začínají objevovat první kusy. Minulý týden dovozce značek Piaggio Group, společnost Faber Moto, představil novinky pro rok 2019, oficiálně odstartoval sezónu a my jsme konečně dostali naši V85 TT na dlouhodobý test!

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Velká sláva, která se točí hlavně kolem nového cestovního endura, přilákala na zahájení do Motoplexu jak členy tuzemského Moto Guzzi klubu, tak známé osobnosti. V jejich čele byl herec Martin Zounar, který se dle jeho slov do V85 zamiloval hned po zhlédnutí prvních obrázků a následně okamžitě posílal zálohu na novou motorku. On byl také jedním z prvních šťastlivců, kteří mohli novinku v Čechách alespoň krátce otestovat, což je vlastně taková malá výzva pro vás všechny, kteří se nejen o tuhle novinku zajímají. Zastavte se u některého z oficiálních dovozců a domluvte si zkušební jízdu na termín, kdy se vám to hodí.

Nově to během letošní sezóny půjde u pěti nových dealerů, kterými Piaggio zahušťuje pokrytí České republiky. K2 Moto bude Aprilky, Guzziny a další značky nabízet také na prodejně Nová Harfa na Praze 9, středočeští zájemci o italské stroje najdou nové zastoupení na Kladně u Hamouze, východ Čech obstará Autocentrum Barth v Pardubicích, druhý konec republiky plzeňské City Moto a posledním novým dealerem Piaggia je děčínské Profi Moto v Děčíně.

Kromě nejočekávanější motorky koncernu jsou v republice už i ostatní novinky, jako třeba Aprilia Tuono V4 Factory s elektronickým podvozkem nebo Moto Guzzi V9 Bobber Sport. Jednou z nich je i Vespa Elettrica, u které nás hrozně zajímal prostor pod sedlem. Nebyl vidět v žádné prezentaci, na žádných fotkách, ani na výstavě, až jsme se začínali bát, že tam budou jenom baterky a žádné místo. Naštěstí tomu tak není a útroby Elettricy ukrývají úložný prostor podobný standardní Primaveře, ze které podvozkově vychází. Co se dojezdu týče, nabízí elektrická Vespa až 100 kilometrů, to ale jen v ideálním případě (režim Eco a konstantní rychlost 30 km/h). Reálněji to bude nějakých 60-70 kilometrů a z nuly do 100 % ji nabijete z běžné sítě za 4 hodiny.

To nejdůležitější jsme si nechali na konec. Konečně se v naší redakční garáži zabydlela osmdesát pětka, kterou jsme dostali do dlouhodobého testu. Nečeká ji vůbec jednoduchý život, protože dostane stejně jako Honda CB500X a BMW F 850 GS pořádně zabrat. A možná ještě o kus víc. Už jen to, že jsem ji dostal na starost já, nejmladší a nevybouřený člen redakce… Už to je pro Guzzinu velká výzva, protože jejím hlavním úkolem bude mě naučit jezdit trochu jinak. Trochu víc si to vychutnávat, míň spěchat a neblbnout u toho tolik. Předpoklady k tomu má více než slibné. Vzduchem chlazený dvouválec ze svých 850 kubíků dostane 80 koní a stejnou porci newtonmetrů, což je tak akorát porce na klidnější svezení, navíc slibuje typické guzzí charisma, které dokáže nejednoho motorkáře uhranout. Mě už loni okouzlila V7 III a tady by to mělo mít ještě o něco větší grády, tak jsem na to dost zvědavý. K tomu vzpřímená cestovní pozice a enduroidně se tvářící podvozek, no vypadá to dobře.

Právě šasi proklepneme důkladně. Tlumiče s možností ladit předpětí a útlum mají dráhu 170 milimetrů, a protože zkratka TT znamená tutto terreno, čili všechny terény, dávám si za úkol, že se s Guzzinou naučím trochu pohybovat v terénu. No a pak tu máme našeho Vláďu, který žádnou blátem zavánějící motorku nenechá suchou a čistou. Kdybyste teď viděli, jak vypadá jeho BMW…. :P Ale zpátky ke Guzzině. Pozitivní je, že tu má pro offroadové radovánky režim, kde se vypne ABS na zadním kole a v menu ho můžete vypnout dokonce úplně. Stejné je to i s kontrolou trakce. Jako správného univerzála ji čeká hlavně dennodenní popojíždění ve věčně ucpané Praze, bude mě muset pobavit při odpoledních výletech po práci (vlastně jak po práci? Když na ní pojedu, budu taky v práci :)), zvládnout víkendové výlety po republice i delší cesty za hranice. Pro to má vcelku slušnou výbavu. Je tady tempomat, štítek jde nastavit, na řídítkách jsou bastry a hlavně má kardan! To je v téhle objemové kategorii velká vzácnost, která zanechá moje ruce čistě. Samozřejmě zkusíme, jak si poradí při cestování ve dvou a plánuju s ní navštívit i některý z našich okruhů, pravděpodobně Sosnovou nebo Vysoké Mýto.

A jaké jsou první dojmy z motorky? Zaprvé mě mrzí, že jsem ji vyhrál v matné šedé barvě. Taková originálně tvarovaná strojovna přímo touží po barvách, aby ten svůj originální vzhled mohla pořádně vykřičet do světa. Žluto-bílo-červená by byla lepší, nebo ta červeno-bílá, ale i ta lesklá červená nevypadá zle. No, darované motorce na barvu nekoukej a buď rád, žes vůbec něco dostal. Za druhé je trošku škoda, že není úplně nová. Náš kousek už má nakroucené necelé dva tisíce kilometrů, takže mi sice odpadá zdlouhavé a nudné zajíždění, ale zase přicházím o ten pocit z čerstvě upečené voňavé motorky. Vzhledem k tomu, že máme letos zajízdění i tak dost, beru to spíš pozitivně.

Samotné předání motorky probíhalo v trošku hektickém režimu těsně před zavíračkou, mě navíc čekaly další povinnosti, takže jsem se motorce nemohl věnovat víc a pořádně ji prozkoumat. Rovnou jsem skočil do sedla a vyrazil do garáže přes Prahu. Při nastartování sebou tradičně zaklepala a přivítala mě příjemným zvukem. Stejně tradičně zařazení jedničky nedoprovodila žádná rána a vyrazili jsme. Výrobce tvrdí, že je to motorka pro všechny výškové kategorie a asi to tak bude. Se svými 183 cm v pohodě došlápnu celými chodidly na zem a i posed je parádní. Řídítka jsou širokánská a krásně tvarované je sedlo. Je pěkně ploché a tuhé, tady bude zadek jako v bavlnce. První kilometry vedly skrz kolony, jak jinak, a tady to půjde dobře. Sice je Guzzina svá a chce to si na ní oproti konkurenci trošku zvyknout, ale ovládá se snadno a proklouzli jsme jak myšky.

Do nějakých větších soudů se už ale pouštět nebudu, protože to byl zatím fakt jen krátký převoz. Stoprocentně už ale vím, co mě na ní bude štvát. Přepínač blinkrů. Takhle blbě tvarované tlačítko jsem snad ještě neviděl. Trefit se a zmáčknout tu tenounkou věžičku uprostřed, to je boj. Tímto se předem omlouvám všem, koho předjedu bez blinkrů, protože to prostě občas nevyjde a nezmáčknu to. A jsem taky dost zvědavej, jak si zvyknu na barevný displej. Je na něm sice spousta informací, leze se přes něj do menu a do budoucna se bude umět propojit s telefonem, ale zatím mi k téhle motorce moc nesedí. Něco kulatého s ručičkou by se mi tu líbilo víc. Každopádně sledujte profil Brejlovce a dejte si ho do přátel, kde se dozvíte víc nejen o sžívání se s novým displejem, ale kam se budu snažit dávat pravidelné postřehy a krátké zápisky z vyjížděk. Jo a tím Brejlovcem nemyslím sebe, ale Guzzinu. Tuhle přezdívku si totiž vysloužila ještě dřív, než jsem ji nafasoval. Proč asi? :)

Oficiální video

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 39 Kč od 13 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
zmulin přispěl 3 Kč
kokonhead přispěl 3 Kč
Rony6 přispěl 3 Kč
pernik92 přispěl 3 Kč
Tifone přispěl 3 Kč
juryna007 přispěl 3 Kč
Bullet500 přispěl 3 Kč
Freddy_X přispěl 3 Kč
Normik přispěl 3 Kč
vopák přispěl 3 Kč
šerpa_mirek přispěl 3 Kč
alpel přispěl 3 Kč
masi přispěl 3 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist