Znáte zásady bezpečného předjíždění?

Položili jste si někdy otázku: když pojede stejný jezdec mně naproti, stihli bychom se vyhnout? Jestli vaše odpověď bude kladná, minimalizovali jste riziko projezdu oblíbeným apexem, křižovatkou nebo oblíbenou silnicí. Nebo ne? A jaká odpověď by byla, kdyby ten řidič byl v autobusu?
Naše cesty brázdí rok co rok pořád víc vozidel a účastníků silničního provozu. Prodeje motocyklů pořád stoupají a do jedné stopy přicházejí i lidé, kteří před pár lety s motocykly měli hodně málo společného. Také se vrací k motocyklům velká část populace, která možná jezdila někdy dávno na Jawě, za jiných podmínek. Fakt, že jezdec na motorce je jedním z nejzranitelnějších účastníků silničního provozu, snad ani nemusíme nijak zdůrazňovat. V zásadě se bezpečná jízda motorkou neřídí jinými pravidly než-li bezpečná jízda autem, a přece je tam rozdíl. Třeba jeden spočívá právě v pozornosti, které je dnes u řidičů aut nezřídka méně, proto my, zranitelní, musíme předvídat o něco víc. Ten druhý rozdíl může být např. skutečnost, že běžná motorka má třikrát větší zrychlení než běžné auto. Předjížděcí manévr osobního automobilu trvá nezřídka několik desítek sekund, na motorce mluvíme o sekundách.

Kde jezdit?

Pravidlo „vidět a být viděn“ platí vždy a všude. Na motorce musíme zabezpečit naši viditelnost, stejně jak mít přehled o dopravní situaci kolem sebe. Předvídat, jestli jsem viditelný pro vozidlo přijíždějící z vedlejší, příčemž prst připravený na brzdě může hodně zachránit. Jak jsem si tak pádil městem začátkem března, uvědomil jsem si, že na přední brzdě mám přichystaný ukazovák nepřetržitě. Nikomu nikdy zdraví ani život nezachránil fakt že „byl v právu“.

Na motorce jezdíme blíž ke středové čáře (pro hnidopichy: myšleno při levém kraji jízdního pruhu), a to zejména ze dvou důvodů. Protijedoucí vozidlo nás snáz zaregistruje a třeba lépe zváží manévr předjíždění nebo vyhýbání. Když jezdíte při pravé krajnici, je to, jak byste ho pobízeli k předjetí. Druhým důvodem pro jízdu při středové čáře je, že když jedete za autem, jste lépe viděni ve zpětném zrcátku. Když budete řídit auto nebo motorku, tak můžete sami na sobě pozorovat, že levé zrcátko sledujete častěji než to pravé, nebo interiérové.
Chcete další důvody proč nejezdit při pravé krajnici vozovky? Zjara se na ní může vyskytovat štěrk, v létě prach, které snižují trakci a při kritickém brždění nebo manévru lehce dojde k smyku. Proč nejezdit v středové ose vozidla? Protože v kritickém vyhýbacím manévru je to stejně daleko vyhnout se vpravo a vlevo. A že je to daleko, na to vemte jed. Je potřeba pamatovat také na to, že každé vozidlo má své mrtvé úhly, kde váš řidič nevidí. Je potřeba se jim vyhýbat, což znamená zejména nejezdit v zákrytu za sloupem zadního okna a podobně. Dost pomáhá kouknout do zrcátka vozidla, za nímž nebo vedle něhož jedeme, jestli nás jeho řidič má šanci vidět.

Samozřejmě ježdění při středové čáře během celé cesty úplně upjatě je nesmysl, je potřeba si pouze uvědomit výše zmíněné důvody. Když naproti odbočuje třeba autobus, musíme se vyhnout, nebo když nás někdo předjíždí, uhnout se.

Kde předjíždět?

Pravidlům pro předjíždění se v českém zákoně o pravidlech silničního provozu (361/2000 Sb.) speciálně věnuje § 17. Vymezuje také definici, co za předjíždění považujeme a co předjíždění není. To každý motorkář určitě zná. Já bych speciálně chtěl vypíchnout místa, kde je potřeba víc obezřetnosti při předjíždění. Vesměs obezřetně musíme předcházet v obci a zastavěných oblastech, kde můžou na vozovku vyběhnout děti, psi, nebo vyjíždět zaparkované vozidlo. Cesty kolem lesů, kde může být divoká zvěř. Předjíždění v koloně, žádný motorkář asi nechce trávit horký letní den mezi auty, někde na semaforu a vdechovat spaliny.
Jakmile auto brzdí, není to signál na předjíždění. Pokud si nejste jistí, proč vozidlo před vámi brzdí, nepředjíždějte ho. Příkladem jsou přechody pro chodce, pouštění v křižovatce, odbočující vozidlo někde na začátku řady stojících/brzdících vozidel a podobně.
Objíždět řadu stojících vozidel na dálnici a kličkování mezi nimi nemusí být zábavou policií zrovna tolerovanou. Každopádně když nebudete provokovat rychlou jízdou a prudkými kličkami, je možné, že policista mávne rukou. V koloně kličkujeme nevýrazně vyšší rychlostí, než se pohybuje kolona, minimalizuje se tím risk kolize s nepozorným řidičem. Znáte ta videa, jak si to kluk kličkoval mezi auty, až pokud mu někdo otevřel dveře?

Jak předjíždět?

Je potřeba se držet pár jednoduchých zásad:

Nejčastější chyby jsou spojeny právě s rychlostí, mnozí jezdci přidávají pozdě, začínají předjíždět pozvolna a až pak zatnou plný plyn. Nesmyslně vysokou rychlostí se řítí ještě spoustu metrů před autem v protisměrném pruhu, motorku pak často nezvládají v manévru zařazení se nebo vyhýbaní. Jezdění za středem vozidla je také hodně riskantní z dalšího důvodu. Kromě toho, že řidič nás nemusel zpozorovat, při předjíždění musíme hodně zeširoka objíždět auto, abychom netrefili jeho levou stranu, můžeme také o hodně později přidat. Výsledek je vesměs stejný jak v předešlém případě. Dejme řidičům šanci předvídat.

Řekli jsme si jak to nedělat, teď pojďme sumarizovat výše uvedené skutečnosti, jak by to mohlo vypadat: Jezdím tak, aby řidič měl čas zpozorovat mě v levém zrcátku. Směrovka bliká delší dobu, protože znamení o změně směru jízdy má smysl pouze tehdy, když se vyjádří úmysl. Kvalt řadím ten, na kterém budu předjíždět, protože manévr předjíždění začíná nikoliv změnou směru, ale úmyslem a správným kvaltem. Vzdálenost od auta je pořád taková, že kdyby brzdilo, tak jsem schopen ho nenabourat a ubrzdit (pomyslné 2 sekundy), případně se bezpečně vyhnout (když milý řidič odsunul auto na pravou stranu vozovky). Jakmile vidím, že je cesta volná, přidávám plný plyn. Maximální rychlost předjíždění dosáhnu na úrovni vozidla a dál již rychlost nezvyšuji. Jemně ubírám, nebo konstantní rychlostí se zařazuji před vozidlo do svého jízdního pruhu, jakmile je to bezpečné. Řidič vozidla nebyl hovado a nepřidával (což je ve všech zemích Evropy zakázáno), ale ubral také proto, že mě spatřil včas a mohl se připravit. Celý manévr v protisměrném jízdním pruhu díky tomu trval jen několik sekund. Je to vlastně hrozně jednoduché, tak proč dále rozšiřovat statistiky dopravních nehod?

Informace o redaktorovi

Marek Janoušek - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)