Zkratky systémů motocyklů

V souvislosti s motocykly se objevuje v průběhu celého vývoje řada na první pohled nic neříkajících zkratek různých systémů, týkající se buď motocyklů všeobecně nebo jen určitého výrobce. Možná i z této plejády by zvládl udělat Mládek úspěšný song jako před třiceti lety. Výčet samozřejmě nelze udělat konečný, jelikož co chvíle přibude něco nového a tak se zaměřím jen na ty „každodenně“ se opakující, byť jsou některé systémy již na smetišti dějin.

Zkratky systémů motocyklů

V průběhu psaní soupisu vyskytujících se zkratek jsem si najednou začal uvědomovat obrovský možný rozsah a s velkou pravděpodobností bude časem provedeno doplnění. Rozhodl jsem se zakomponovat systémy pod různým označením byť jsou často principielně shodné, leč každá firma si je registruje pod svým názvem. Dále i zkratky např. použitých plastů nebo prvků vstřikovací soustavy.

ABS (Antiblocking Brake System)
Systém brzd používaný na motorkách hojněji od devadesátých let minulého století zajišťující větší stabilitu a ovladatelnost motorky při brždění. Tlakový systém hydraulických brzd je vybaven modulátorem tlaku, který určuje tlak v okruhu brzd v závislosti na informaci z čidla otáčení kola. Pokud snímač hlásí, že kolo stojí (je zablokováno) sníží se tlak v systému a kolo se začne odvalovat. Brzdná dráha se tak výrazně zkrátí. Systém při prudkém brždění udržuje kolo na hranici smyku.

ABS (AcrylonitrilButadienStyren)
Jeden z nejrozšířenějších plastů pro běžné konstrukční účely. Vyrobena je z něj většina kapotáží. Na jednu stranu poměrně křehký plast, který je však možno vakuově tvářet na velmi tenké a tím lehké díly. Relativně tvrdý a výborně svařitelný.

A/F (Air / Fuel)
Hmotnostní směšovací poměr vzduchu a paliva. Obdoba vyjádření složení směsi pomocí součinitele přebytku vzduchu lambda. Pro benzín je stechiometrický (teoreticky ideální) poměr 14,7:1, pro metanol 6,5:1, pro nitrometan 2,1:1.

AP (Atmospheric Pressure)
Jedna z korekčních veličin určující dobu vstřiku je hodnota tlaku okolí. Při vyšším tlaku vzduchu je větší hmotnostní podíl kyslíku v daném objemu a doba vstřiku se prodlužuje, aby bylo dosaženo stále stejného hmotnostního A/F poměru. Jedná se o silikonovou membránu, kde na jedné straně je nulový tlak a na druhé straně tlak měřený. Nejčastěji napájeno 5V. Výstup lineární např. 0,2-4,8V.

AT (Atmospheric Temperature)
Korekce doby vstřiku jsou počítány i s ohledem na teplotu nasávaného vzduchu. Vyšší teplota vzduchu znamená menší hmotnostní podíl kyslíku v daném objemu a se vzrůstající teplotou se doba vstřiku snižuje (a naopak). Snímač s nelineární charakteristikou typu NTC (Negativ Temperature Coefficient). Konstrukčně shodný se snímačem teploty chladící kapaliny.


CBS (Combined Brake System)
Brzdný systém, kde přední i zadní brzda je částečně zpražena. Oba přední třmeny mají 3 páry pístků, přičemž tlak z přední pumpy je přiveden pouze na dva páry. Třmen je uchycen kyvně a při brždění tlačí silou na brzdový válec ovládací část třmenu zadního. Použito např. na VFR 800, CBR 1000F (první moto Hondy vybavené v roce 1993), CBR 1100 XX.

 

COP (Coil On Plug)
Přibližně od roku 1998 se začaly používat na některých modelech a v poslední době je to stále častější (především na sportech) jednovývodové cívky integrované do botky svíčky. U karburátorových motorů se víceméně nic nemění od systému s dvouvývodovou, u sekvenčního vstřikování je i zapalování řešeno sekvenčně (což COP na rozdíl od dvouvývodové cívky umožňuje). U aut většinou cívka obsahuje i tranzistorový koncový stupeň zapalování a sekundár obsahuje diodu zabraňující jiskru při spínání primárního vinutí. U motocyklových jednovývodových cívek je koncový stupeň součástí řídící jednotky a sekundární strana diodu neobsahuje. Tím se zjednodušuje možnost měření těchto cívek oproti automobilním.

CDI (Capacitive Discharge Ignition)
Systém zapalování popsán v článku zapalování. Ve stručnosti se jedná o zapalování využívající jako zásobárnu energie kondenzátor. Bohužel název CDI se neprávem vžil pro jednotky i induktivního zapalování (TCI) v horším případě pro řídící jednotky všeobecně. CDI je ale jen a pouze jeden z druhů zapalování, které se vyskytuje v motocyklech v menší míře než zapalování induktivní. Použito často na kroskách, endurech a skútrech. Výjimečně i na silničních moto (některé modely GSX-R, některé R6 atd.) CKP (Crankshaft Positon sensor)
Elektronické řízení chodu motoru vyžaduje informaci o poloze klikové hřídele. Zapalování snímač používá od konce 70. let. Jedná se o snímač indukční, výjimečně Hallův, dříve i optický. Konec klikové hřídele je vybaven rotorem s výstupky (počet se liší dle výrobce). Snímač je zpravidla použit jeden i pro víceválcové motory, dříve používaly některé dvouválce a čtyřválce snímače dva. U motorů se vstřikováním paliva je společná řídící jednotka pro zapalování i vstřikování (u některých aut je to odděleně). Snímač polohy klikové hřídele je použit vždy jeden pro oba systémy řízení.

CMP (Camshaft Positon sensor)
Elektronické vstřikování sekvenčního typu (v současnosti snad jediný používaný způsob) vyžaduje znát pracovní fázi čtyřdobého cyklu. Nejsnazším a zatím nejčastějším způsobem zjištění je informace z polohy vačkové hřídele. Snímač je použit Hallův nebo indukční a umístěn je ve víku hlavy nebo přímo v hlavě válců. V současnosti se řeší způsoby absence snímače polohy vačky. Několik typů motorek využívá k určení fáze snímač tlaku v sacím potrubí (MAP). Hodnota tlaku je specifická pro každou z fází cyklu. Některé systémy zvládnou určit fázi ze snímače klikové hřídele a to díky většímu vzorkování na otáčku klikové hřídele a rozboru zrychlení kliky, které je odlišné u expanze a u sání (obě fáze probíhají při stejném pohybu pístu).

CV (Constant Vacuum nebo Constant Velocity)
Druh karburátoru, kde pohyb šoupátka je ovládán pod tlakem v sacím potrubí a tak je udržován konstantní tlak na jehlové trysce. Použito na většině motocyklů od 80. let po systém vstřikování paliva. Nevhodné pro sportovní motory (silniční, krosové, dragsterové moto), kde před použitím vstřikování byly použity karburátory s ovládáním přímým.

 

DOHC (Dual Overhead Camshaft)
Ventilový rozvod používající jednu vačku pro sací a jednu pro výfukové ventily. Dosáhne se tak lepšího rozmístění ventilů s ohledem na vhodný tvar spalovacího prostoru při zachování nízké hmotnosti pohybujících se dílů (nízká setrvačnost mechanismu je řešení pro vysoké otáčky). Vačkové hřídele jsou poháněny přímo od klikové hřídele řetězem (většina moto), řemenem (např. Ducati) nebo ozubenými koly (např. Honda VFR, VTR SP). Systém může být použit v souvislosti s vahadly, nově však výhradně s hrníčkovými zdvihátky.

ECU (Electronic Control Unit)
Jedná se o elektronickou řídící jednotku (někdy též jako ECM = E.C.Modul). Pod tímto názvem se může skrývat ať už jednotka zapalování (induktivní, kapacitní), nebo jednotka vstřikování, jednotka řízení přívěry (některé motocykly ji mají mimo hlavní řídící jednotku) nebo jednotka ABS.

EVAP (Evaporative Emission Control)
U motorek se systém pro snížení odparných složek paliva používá výjimečně. U aut je to v poněkud vyšší míře. Vybaveny jsou tím pouze motocykly směřující do států s vyššími nároky na ekologii (Kalifornie, Švýcarsko). Odvětrání plovákových komor a nádrže vede do nádrže s aktivním uhlím, kde parami uhlovodíků je syceno uhlí, které na sebe výpary je schopno vázat. Při chodu motoru je část vzduchu přicházející do motoru nasávána přes uhlí a dochází k odběru nahromaděných uhlovodíků a k jejich spálení.

EXUP (Exhaust Ultimate Power Valve)
Systém přívěry ve výfuku firmy Yamaha pro čtyřdobé motory používané od devadesátých let na motorech FZR 1000, nyní na R1. Průtok spalin výfukem je regulován na základě otáček pomocí válcové klapky umístěné pod motorem ve svodech výfuku.Oproti systému bez přívěry má motor lepší průběh kroutícího momentu v nižších otáčkách motoru.

HISS (Honda Ignition Security System)
Imobilizér pro zamezení (snížení rizika) krádeže. Klíček k motorce obsahuje čip (ve tvaru malého válečku) s uloženými daty. Řídící jednotka obsahuje stejná data a po každé inicializaci klíčku vydává signál pro kontrolu. V případě shody spustí obvod zapalování (vstřikování). Použito poprvé na CBR 600 v roce 1999.


H-VIX (Honda Variable intake/exhaust)
Skloubení systému změny sacího i výfukového potrubí. Sací strana obsahuje v airboxu klapku a je tak obdobou systému SRAD. Klapka je ovládána skokově a je pouze dvoustavová. V místě spoje jednotlivých kolen výfuku je použit systém rotačních klapek umožňující třístavově spojovat jednotlivé válce a tím pozitivně využívat tlakových vln v potrubí. U Hondy CBR 1000 je otevření klapky v 7000 ot/min, první změna ve výfukovém potrubí ve 3000 ot/min, druhá v 7000 ot/min.

IAP (Intake Air Pressure) viz MAP KIPS (Kawasaki Integrated Powervalve System)
U dvoudobého motoru má výfuková strana větší vliv na chod motoru než u motorů čtyřdobých. Snahou každého výrobce je vytvořit proměnnou geometrii výfuku škrcením potrubí v závislosti na otáčkách, nebo tvorbou různě velkých rezonančních komor. Systém KIPS navržený Kawasaki otvírá elektronicky další výfukové kanály.

KLEEN (Kawasaki Low Exhaust Emission System)
Komplexní systém snižování emisí na motocyklech Kawasaki používán přibližně od roku 2000. Do systému spadá dodatečné spalování paliva (PAIR), katalický konvertor a ventil odpojení paliva. Samotný katalyzátor je schopný účinně snižovat emise CO o 30%, HC o 40% a NOx až o 90%.

MAP (Manifold Air Pressure)
Snímač určený pro měření tlaku v sacím potrubí motorů se vstřikováním. U některých výrobců označovaný jako IAP. U motocyklových motorů je množství paliva nejčastěji určováno na základě základních a dále na korekčních veličinách přičemž tlak vzduchu (pro nízké zatížení motoru) je společně s otáčkami motoru hlavní veličina. Viz AP.


OHC (Overhead Camshaft)
Všeobecně označovaný systém s vačkovou hřídelí v hlavě válců. Modifikace se dvěma vačkovými hřídelemi označovaná jako DOHC. Motor s jednou vačkovou hřídelí označován buď přímo jako SOHC nebo jen OHC. Tento ventilový rozvod je na většině motocyklů (výjimkou je např. Harley-Davidson). Je předurčen pro vysokootáčkové motory.

OHV (Overhead Valve)
Vačková hřídel ventilového rozvodu OHV je umístěna v blízkosti klikové skříně a ovládání ventilů je zajištěno pomocí zdvihacích tyček vedoucí blokem válců nebo vně motoru. Relativně pružný systém nevhodný pro vyšší otáčky a větší zrychlení ventilového pohybu.

PA (PolyAmid)
Na motorkách relativně málo obsazovaný plast, většinou v transparentní formě na nádobky chladících kapalin či u dvoutaktů jako zásoba motorového oleje. Špatně svařitelný, jelikož při zahřátí se silně smršťuje a často se tvoří snadno díry. Relativně pružný podobný polyetylenu.

PAIR (Pulse Secondary Air)
Motocykl pracuje převážně s bohatou směsí, která lépe chladí spalovací prostor a je zárukou vyššího výkonu. Pokud uvažujeme ideální směšovací poměr 14,7:1 tak na motorce (kromě volnoběhu) jsou hodnoty 13,8-14,5:1, na sportovních strojích až 12,8:1. Pokud je přebytek paliva ve směsi nemůže zákonitě veškeré palivo shořet a tím nám vznikají emise uhlovodíků (HC). Pro snížení těchto emisí jsou v poslední době vybaveny snad všechny běžné motocykly posledních 8 let (některé státy jak např. Kalifornie má vyšší nároky již podstatně delší dobu). Čerstvý vzduch (s obsahem kyslíku) přichází z airboxu přes ovládací ventil (PAIR valve) a dále přes zpětné jazýčkové ventily do výfukového potrubí těsně za výfukový ventil. Jazýčkový ventil je nutný pro zajištění toku vzduchu pouze z airboxu do výfukového potrubí nikoliv naopak. Za tlakovou vlnou spalin vzniká podtlak a ten umožní nasátí vzduchu do potrubí kde následně dojde k oxidaci uhlovodíků na CO2 a vodu. Ovládací ventil je buď řízen elektronicky a nebo na základě podtlaku v sacím potrubí. Zajišťuje přerušení přívodu vzduchu do potrubí pře deceleraci.

PP (PolyPropylen)
Plast vhodný na nádrže, blatníky endur a krosek atd. díky své pružnosti. Nárazníky aut jsou vyráběny z modifikace PP-EPDM. Hůře svařitelný, jelikož při přetavení se začne ve větší míře vylučovat obsažený parafin. Použit např. i jako zadní část plastových světel aut i motorek.

SACS (Suzuki Advanced Cooling System)
S chladícím systémem přišla Suzuki pro veřejnost již v roce 1985 u motorky GSX-R 750 se snahou ušetřit váhu na vodním systému a využít olej nejen k mazání, ale i k chlazení motoru. Olej je horší chladící schopnosti a je nutné u systému použít větší náplň (3-4 litry dle typu motoru). K vodnímu chlazení se u sportovních modelů dostala Suzuki v roce 1992 (1993 u 1100ccm). Modely GSXF se držely této technologie déle a na tomto motoru byl postaven i počáteční úspěch Bandita (od roku 2007 i ten přešel na vodní chlazení). Dochází k ostřiku pístů a chlazení hlavy, které je zajišťováno druhým olejovým čerpadlem. Regulace průtoku chladiče je na základě paralelního tlakového ventilu vůči chladiči, který reaguje na změnu viskozity oleje v závislosti na teplotě a tak hustý (studený olej) protéká přes chladič jen velmi omezeně aby motor rychle dosáhl provozní teplotu. Teplota oleje se běžně pohybuje kolem 90°C, po městě 103°C (měřeno na GSX-R 1156).

SDMS (Suzuki Drive Mode Selector)
Řídící jednotka zapalování/vstřikování má uloženy tři odlišné mapy pro různé styly jízdy. Jednotlivé mapy lze volit kdykoliv za jízdy přepínačem na řidítku. Použito na supersportech a krosu.

SDTV (Secondary Throttle Valve System)
Druhá škrtící klapka je umístěna v každém sacím hrdle za hlavní klapkou ovládanou přímo lankem plynu. Díky sekundární klapce je docíleno efektivnější a hladší dodávky výkonu. Poháněná je servomotorkem řízeným jednotkou. Při prudkém otočení plynové rukojeti (bez řízení dodávky vzduchu pomocí SDTV) dochází k ochuzení směsi vlivem nižší hustoty vzduchu. Systém používá v současnosti většina motocyklů se vstřikováním paliva. Servomotorek dříve ovládal klapky u modelů GSX-R pomocí lanek, dnes se umisťuje přímo na těleso sacích hrdel pro vyšší tuhost systému a lepší regulaci (při použití programovatelné jednotky vyžaduje lankový přenos vyšší pásmo hystereze). Možnost ovládat SDTV elektronicky vede u většiny motorek k řízení množství vzduchu pro volnoběh se studeným motorem pomocí excentru na konci hřídele sekundárních klapek ovládající klapky primární bez zásahu řidiče.

SECVT (Suzuki Electrically-controlled Continuously Variable Transmission)
Elektronicky ovládaný variátor používaný na výkonnějších skútrech. Řemenice je ovládaná elektronicky pomocí elektromotorku. Možnost volba dvou jízdních režimů nebo řazení konkrétních přednastavených rychlostních stupňů. (standardně 5 r.s.). Vstupní informace do ŘJ jsou z 1) snímače polohy hnací řemenice, 2) snímače polohy klikové hřídele, 3) snímače otáček hnací řemenice. Systém má samodiagnostiku.

SET (Suzuki Exhaust Tuning)
Obdoba systému EXUP se stejným principem, avšak mírně odlišnou konstrukcí. Klapka je kruhová za místem sloučení jednotlivých kolen. Ovládáno též na základě otáček pomocí servomotorku.

 

SOHC (Single Overhead Camsahft)
Systém OHC (viz výše) s jednou vačkovou hřídelí. Použito na některých endurech, chopperech a na starších moto.

 

 

SRAD (Suzuki Ram Air Direct)
Tento přívod vzduch je navržen pro zásobení čerstvého a hlavně chladného vzduchu přímo do airboxu pro karburátory nebo později i u systémů vstřikování. Použito na GSX-R 600-1300 ccm. Vzduch vstupuje otvory po stranách v přední části kapotáže a jde skrz vzduchovod do airboxu se vzduchovým filtrem. Zvyšováním rychlosti roste i rychlost vzduchu a tlak na vzduchový filtr a zvýší se výkon ve vyšších rychlostech. V airboxu je uložena klapka ovládaná řídící jednotkou (pohonnou silou je podtlak sání). Klapka je zavřena přibližně do 2000 ot/min.


TCI (Transistor Controlled Ignition)
Druh zapalování používaný na většině motocyklů (s výjimkou skútrů a motocyklů bez aku). Spínání primárního vinutí zajišťuje koncový tranzistor. Ten je řízen procesorem se kterým je v řídící jednotce. Zapalování je induktivního typu.

TPS (Throttle Position Sensor)
Snímač polohy škrtící klapky, který udává řídící jednotce aktuální zatížení motoru. Na základě této informace se přibližně od roku 1995 začal řešit předstih zapalování, jelikož množství směsi (úměrné natočení klapky) ovlivňuje rychlost hoření směsi. Tím je vhodné předstih měnit nejen na základě otáček (od počátku elektronického zapalování) tak i na základě zatížení motoru. U vstřikování má informace pro jednotku význam i ve smyslu výpočtu doby vstřiku paliva. Jedná se o potenciometr s 5V napájením.

TDDC (Twin Dome Combustion Chamber)
Jedná se o obdodu systému TSCC pro dvouventilový spalovací prostor. Spalovací prostor má tvar dvou kopulí vytvářející velký vír přicházející směsi.

TSCC (Twin Swirl Combustion Chamber)
Jde o navržení spalovacího prostoru s vířivým průchodem směsi a dosažení lepšího plnění a spalování. Motor má čtyři ventily na válec (dva sací a dva výfukové), které zajišťují dobré plnění ve vysokých otáčkách. Ventily pohánění dva vačkové hřídele uložené v hlavně buď přes vahadla nebo hrníčková zdvihátka. Systém přímo pod tímto označení používala např. Suzuki GSX-R, Bandit, GSX-F.

VTEC (Variable Valve Timming and Lift Electronic Control)
Všeobecně označované jako proměnné časování, i když ve své podstatě jde o změnu průtočného průřezu pro různé otáčky a to bohužel ne spojitě (což by bylo mnohem výhodnější), ale skokově a to pouze ve dvou stavech. Systém Hondy pocházející z 80. let používaný spíše na automobilových motorech, později se pozměnil a dostal do motorek. Nejdříve do CBR 400 a to již v roce 1983, ale v podvědomí Evropanů je až od roku 2002 na Hondě VFR 800i. Vhodná rychlost proudění směsi je kolem 120m/s čili v různých otáčkách by bylo vhodné mít různý průměr potrubí. Motor VFR používá 4 ventily na válec, přičemž jen jeden sací a jeden výfukový je v činnosti do 7000 ot/min. Nad těmito otáčkami se aktivuje pomocí tlaku oleje i další dva ventily.

YCCI (Yamaha Chip Controlled Intake)
Délka sacího potrubí má výrazný vliv na plnění motoru. Využití rezonance při plnění (rezonanční přeplňování) zvýší lepší průběh kroutícího momentu v širším pásmu otáček. Yamaha R1 má v airboxu umístěno sací potrubí s možností skokově měnit jednu délku na druhou (bohužel neřeší systém se spojitou změnou délky).

 

YCCT (Yamaha Chip Controlled Throttle)
Model R6 roku 2006 představil poprvé systém elektronického plynu. Otočení plynovou rukojetí je pomocí lanka přenášeno na potenciometr umístěný na tělese sacího potrubí. Informace je zpracována řídící jednotkou a ta následně pomocí servomotorku natáčí škrtící klapku v sacím potrubí. Systém všeobecně označován jako „fly by wire“.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.27
Známkováno: 15x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist