Vybíráme Supermoto

Typická otázka na fóru: Sháním motárda, mělo by to mít tak sedmdesát koní, kolem sta kil, navíc budu denně jezdit 50 km do školy a… Stop! Takhle to vážně nefunguje, a pokud někdo něco takového vyrobí, beru hned dva.

Vybíráme Supermoto

V první řadě je potřeba se zamyslet, co od mašiny čekám, a podle toho vybírat. Není nic horšího, nežli koupit sice nadupanýho, ale "volítanýho závoďáka" a až poté zjistit, že jej neuživím. A jestli chce někdo namítnout, že to zas tak moc nežere, věřte, že benzín je tou nejmenší položkou!

Pokud také uvažujete o pořízení ojetiny této kategorie, je následující článek určen přesně pro vás.
Ponoříme se do tajů výběru vhodného stroje a nastíníme si, co obnáší jeho údržba.
Z výběru vynecháme exotiku, vyskytující se na trhu v několika kusech. Je skvělé vlastnit libůstku jako Vor, Vertemati, Megamoto či Bimotu, pokud však nejste nadšenec s naditou prkenicí a zajištěným přísunem náhradních dílů, není zase tak od věci se jim širokým obloukem vyhnout.
Vynecháme i přestavby z krosek a endur. Jejich legalizace pro provoz na silnicích je v naší zemi takřka nemožná, a tak můžeme potkat pouze pár výjimek, potvrzujících pravidlo.
Zajímá nás pouze to, co lze reálně koupit, udržet v provozu a legálně provozovat na silnicích.
Nežli se zbavíte svých úspor, mějte na paměti, že tento typ motorek nespadá do kategorie "ježděno důchodcem o svátcích", počítejte tedy po koupi s dalšími ne zrovna nízkými výdaji.
Aby bylo vše košer, své postřehy doplní i světově proslulý a všemi "kačírky ošlehaný závodník DuwenBleet".

Silniční(tupé) motardy a funbiky

Tato kategorie je rozumným kompromisem, spojujícím snesitelné servisní nároky se sportovním naturelem a užitnou hodnotou. Servisní intervaly se pohybují v rozmezí 3 000 - 10 000 km. Životnost motoru do GO bývá většinou 30 - 100 tisíc km. Prostě běžná motorka.
Ale pozor! Co čtyřválec na údržbě v poklidu rozdejchá, to znamená pro jednobuch jistou smrt! Kvalitní olej a jeho včasná výměna je základ, stejně jako seřizování ventilů.
Co je pro jednoválce specifické obecně, je neochota k dlouhým jízdám na plný plyn maximální rychlostí, není tak problém po pár kilometrech v tomto režimu na dálnici zničit motor (pro ostré motardy to platí dvojnásob). Pohonné jednotky jsou odvozeny z endur a na silnici dostávají zabrat daleko víc, nežli bylo původně konstruktéry zamýšleno, bacha na to. Naslouchejte motoru, a když na vás ojnice křičí: „Ještě kilometr na maximálku a jdu se na tebe podívat zvenku!" uberte, protože to myslí vážně…
Střídání otáček a neustálá hra s řadičkou, to je ten správný přístup, vedoucí ke dlouhému a spokojenému soužití.

Duwen dodává: „S některýma se dá solidně vyřádit na okruhu, aniž by vás sežraly na servisu, na jiných podniknout i delší cesta. U těch sportovně zaměřených se nemusíš bát to pořádně rozbalit, jsou na nich už docela dobře fungující komponenty od odpružení po brzdy.
U těch levných ale radši přemejšlej trochu víc dopředu, než to někam pošleš, až někomu vletíš mezi angrešty, bude pozdě!
Většina z nich moc nejede a každá delší rovinka se stává utrpením. V nejhorším případě se může stát, že v kilču sesednete, v domnění že stojíte, když kolem vás proletí drsnej ogar na supersportu…“

Honda FMX 650
Letitý vzduchem chlazený motor, levný podvozek (i když má přední USD vidlici), poměrně velká váha. Ta motorka prostě nejede. Jinak je to spolehlivá mašina a začínajícímu bajkerovi nebo klidnějšímu jezdci bude stoprocentně vyhovovat. Sportovci se ale poohlédnou jinde.

Yamaha XT 660 X
V podstatě to samé co Honda, jen s výkonnějším vodou chlazeným motorem. Klasická přední vidle je u novějších modelů doplněna vylepšenou kyvkou, ale spolu s vyšší hmotností to opět není žádný závoďák. Výhodou je univerzálnost a ochota k itrochu delším vyjížďkám. Spolehlivá, levná, nenáročná.

Suzuki DR-Z 400 SM
Tohle už je parádní malý motard. Štíhlá, lehká, solidní podvozek i technika. To nemá chybu. A interval seřízení ventilů ve 24 tisících je sen. Jenže 400 ccm je na silnici zoufale málo a chybí tomu šestikvalt. Nejede to, nejede to, nejede to. Díky tomu rychle omrzí…

BMW G 650 Xmoto
Vypadá nádherně a je i kvalitně postavená a vybavená, působí opravdu sportovním dojmem. Ovladatelnost je příkladná, brzdí to, jen vidlice se na brzdách zvláštně potápí, přitom není nijak vyměklá. Zklamáním je však motor, respektive jeho projev. Papírově na tom není špatně, jenže nevykazuje žádnou radost, prostě se točí, bez emocí…

Husqvarna SM 610
Berte model 2005 a novější. Tohle už je plnohodnotný motard sportovního ražení. Karburátor je o něco silnější nežli stříkačka, která přišla v roce 2007, jinak jsou v podstatě stejné. Kvalitní podvozek, brzdy a solidní motor. Horší je to s náhradními díly a čekací dobou na ně. Pokud však nezanedbáte údržbu, bude spolehlivá.

Husqvarna SMS 630

Tentokráte již pod patronátem BMW, jako přímý konkurent KTM SM 690. Oproti 610ce dostala výkonnější motor, radiální brzdič, dvojici výfukových koncovek a bohužel i pořádnou porci váhy navíc. Pravověrní vám řeknou, že vyměkla a ztratila zvuk i nadšení starší šestsetdesítky. Asi na tom něco bude…

KTM SM 640, SMC 625, SMC 660, Duke 640
Čtveřice velice podobných motorek. 640 a 625 mají shodný objem motoru, 625 má lepší karburátor a je lehčí. 660 má větší motor, lepší karburátor a nejnižší váhu. Navíc jí chybí startér.
Projevem a ovladatelností jsou si velice podobné, samozřejmě varianty SMC jedou lépe. Jsou to bytelné stroje s kvalitním podvozkem a brzdami. Oproti konkurenční Husqvarně 610 jsou mohutnější, více vibrují a mají jen pětikvalt, na druhou stranu ji předčí motorem. Skvělé na sport, silně nevhodné na delší cestu.
Duke je pravověrným funbikem, se zaměřením a vyladěním podvozku na čistě asfaltové použití.
Slabým konstrukčním místem této generace LC4 jsou vibrace a vršek motoru.

KTM SM 690
SMko odstartovalo éru poslední generace jednoválců KTM. Motor je velice povedený a konečně má doposud chybějící šestikvalt a vstřikování. Oproti starší LC4 ubylo vibrací a pocitové drsnosti, znatelně však přibyl výkon ve vrchním spektru otáček. Skvělý rám i podvozek doplňuje radiální brzda a antihop. Co však mnohé od koupě odradí, je diskutabilní vzhled. Na ten to však nejezdí…

KTM SMC 690
Technika je podobná SMku, je však drobnější, lehčí a více zaměřená na sport. Novější model má značně pozměněný motor s větším objemem a je celkově dotažený k dokonalosti. Tohle je ten nejlepší civilní motard pod sluncem, můžeme se hádat a protestovat, ale nenaděláme s tím nic. V dobrých rukách se neztratí ani na okruhu mezi ostrou konkurencí. Zejména u poslední generace může nemile překvapit žravostí oleje.

Sesadit ji může pouze nová Husqvarna 701, což je v postatě téměř stejná motorka v barvách sesterské značky.

Ostré motardy

Toto je vyloženě sportovní náčiní a jakékoli delší cestování na nich postrádá smysl. Na pohodlí zapomeňte. Četnost servisu se zde udává v motohodinách, ale pro naše potřeby si je převedeme na kilometry. Servisní interval se většinou pohybuje mezi 200 - 500 km, což lze při kochacím tempu jízdy natáhnout až na 1 000 km (nedoporučuji). GO motoru nastává většinou mezi 5 - 10 tisíci km a striktní dodržování servisu dle manuálu prožene vaši peněženku silněji než kvalitní projímadlo. Není to levná sranda, a kdo chce mašinu na denní provoz, měl by na ostrou rychle zapomenout!
Pro začátečníky je to naprosto nevhodné nářadí. Ani ne tak ve smyslu, že by to nějak ukrutně jelo (i když vzít za dvojáka v plným náklonu nebude ten nejlepší nápad), největší nebezpečí se v tomto případě skrývá překvapivě v podvozku.

K tomu by něco měl i náš závodník:
„Hele, ukočírovat vostrej motor bez setrvačných hmot už chce trochu citu v pazouře, to jako jo, ale furt je to jen usmrkanejch sedmdesát kobyl. Nejvíc zelenáčů to rozvěsí, protože je na ně až moc dobrej podvozek.
Když jedeš na tupým motardu a blížíš se hraně, tak se to rozpočtový šasi většinou začne chovat divně, ta mezní oblast je hodně široká, prostě i amatér pozná, že je něco špatně a buď zvolní, nebo si rozbije držku. No a na vostrým to tam sádlíš hlava nehlava a von drží...a drží...a furt drží...a najednou se válíš v pangejtu, tlamu plnou kopretin.
Chápej – váha, geometrie, kvalita komponentů a tuhost rámu. Abys odhadl limit vostrý mašiny, musíš už něco umět, nebo tě vytrestá. Taky to moc neodpouští chyby, takový ty zbrklý a pohrkaný pohyby, co jich začátečník naseká deset na jednom kilometru. Uděláš kravinu a máš leteckej den. Civilní mašina reaguje jakoby vláčně, s lehkým zpožděním. Vostrá je přesná jako břitva a když na ni sedne nějakej ňamha, poveze ji domů v kusech na tůčku…"

Aprilia SXV 550 /450

Je nádherná a vyhrála hned první sezónu titul, koncepce bude asi v pořádku. Dvouválec nemá odspodu razanci velkých jednoválců, výkon nahoře je ale parádní, letí to jak vepř. Ta souhra nemá jedinou chybu a všechno funguje jak má - dokud ovšem funguje…
Internet je plný hrůzostrašných historek o její spolehlivosti. A jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu. Navíc je tady oproti jednoválci všechno dvakrát, takže se vlastnictví tohoto plnokrevníka může velice snadno zvrhnout v šílenou noční můru…

Husqvarna SM 510R
Oproti 610 je tohle nekompromisní závoďák. Váha, výkon, odezva motoru i podvozku. Na trati je fantastická. Vznikla v době, kdy značka hrála ve světě prim a je to hodně znát.
Od roku 2007 má vstřikování a nebere už tak odspodu, má však trochu lepší vršek a vývoj jde poznat i na šasi. Servisní intervaly jsou však šíleně krátké a provoz nákladný. Vopice a banány, však to pořekadlo znáte.

Husqvarna SMR 511
Nástupce 510ky už vznikal plně pod taktovkou BMW a stejně jako 630ka ztratila oproti předchůdci něco ze své ostrosti. Spodní otáčky zeslábly, na vršku už letí jak má. Skvělou vychytávkou je řetězové kolečko v ose kyvky (pokud ho zrovna nechcete měnit). Celkově si však přílišnou oblibu nezískala a po inzerci se motá jen pár zbloudilých kusů…

Husaberg FS 650
Kladivo! Klasický zástupce velkoobjemových supermot s obřím krouťákem. Tahá jak blázen a oproti italské konkurenci je navíc považován za držáka. Dost ultimátní stroj i co se týče jízdních vlastností, je potřeba se s ním porvat, pak se odmění. Berte co nejnovější kusy, starší měly na motoru ještě nějaké ty konstrukční slabiny, vychytané až později.

Husaberg FS 570
Poslední velký Berg, tentokrát s poněkud nezvykle ležatým motorem. Konstruktéři se snažili dostat rotační hmoty co nejblíže těžišti a o to, jestli to má nějaký význam, se dodnes vedou vášnivé debaty. Faktem je, že kdyby ten vliv byl až tak zásadní, dělali by to stejně už všichni…
Motor má sílu a podvozek rozhodně nezaostává, je to asi to nejlepší, co lze na silnici legálně provozovat. Chceme nástupce!

Hypermoto

Jestli jezdíš s partou na naháčích nebo sportech, nebo snad delší štreky a chceš spolehlivou mašinu s normální údržbou, jsi na správné adrese. A vůbec se nemusíš bát ani motardového okruhu. Vlastně můžeš ztrestat i Brněnskou či Mosteckou trať. Jsou to svým způsobem hodně sportovní dvouválcové naháče s přidanými vlastnostmi supermota.
Údržba je stejná jako na každé běžné motorce a oproti předchozím kategoriím nevyžadují při jízdě žádné specifické zacházení. Samozřejmě, není tady ta ovladatelnost a lehkost, na silnici to však vyváží dostatečná palebná síla motoru.
A pokud někdo pochybuje o jejich zábavnosti, je na obrovském omylu. S předchozími kategoriemi se budete bavit pouze na hodně utažených a zakroucených silničkách, s těmito bajky se pobavíte všude.

Nežli Duwen vzteky rozkopal trucujícího závoďáka, stihl prohodit:
„Tyhle náklaďáky jsou šíleně účinný! Suprbajky bereš venkem a kde jednoválce končej, tam tyhle voplácanýjakožemotardykralujou.
Na okreskách tě nechytí nic, ta síla motoru a stabilita je návyková, navíc to máš perfektně pod kontrolou díky širokým rajdům a vzpřímená pozice ti dává dokonalej přehled!
Jako jo, ale mně tam už trochu chybí ta hravost. Oproti jednoválci je to jako když z anorektičky skočíš na pořádnou selku a… No ehm…
Abych nezapomněl, s těmahle mašinama radši nemlaťte vo zem! Když krešnete lehkej jednovál, tak poskáčete po kolech, aby se vešly do vidlí, párkrát kopnete do řidítek, aby se srovnaly, a valíte dál.
Tohle když vám v kilu upadne ze stojánku, vytáčíte tři čísla. První je kámoš s vlekem, druhý banka s nejlevnějším úvěrem a třetí klub mladých kytaristů, aby si přijeli posbírat trsátka…“

Aprilia Dorsoduro 750 / 1200
Nádherná - ostatně jako každá Italka. Menší je hravější, velká má síly na rozdávání. Podvozkově fungují velice dobře a motorově rozhodně nezaostávají.
Hodně lidí si stěžovalo na reakci elektronického plynu prvních modelů sedmsetpadesátky, později se to (prý) povedlo vyladit.
Problémem je však váha, zejména u dvanáctky. Skoro 220 kil je na tuhle kategorii prostě moc. Poslední neduh se týká častější úmrtnosti motorů prvních ročníků sedmsetpadesátek.

Ducati Hypermotard 796, 1100, 800
Kdo by řekl, že Ducati postaví motárda a navíc bude společně s KTM spoluzakladatelem této kategorie. Jede, zatáčí, brzdí a budí emoce. Bez výhrad. Někdo nadává na nečitelnost předního kola, jiný nemá sebemenší problém. Hodně to bude o jízdním stylu, gumách a nastavení podvozku.
Archaický vzducháč svým projevem k tomuto modelu dokonale pasuje, v menším i větším provedení.
Nový vodník je zase o kus dál a ve všem se posunul dopředu, možná však ztratil trochu z toho nezaměnitelného charakteru a drzosti.

KTM SM 950 / 990
Poctivá oranžová supermota. Pro značku typické podvozky WP, brzdy Brembo a kvalitní trubkové rámy. Motory jsou hodně divoké, narvané sportovním naturelem. Podvozky a brzdy chválí všichni, kdo měli tu čest…
Jsou to však tak trochu masivní ingoty s pár kilogramy navíc. A většina z nich nezřízeně požírá nejen zadní gumu, ale i olej. KTM tuhle kategorii umí, kdo chce vsadit na jistotu, měl by o nich uvažovat.

Husqvarna Nuda
Jediný řadový dvouválec. Jako většina je dostupná ve dvou verzích. Rko je dotažené k dokonalosti - s monobloky a odpružením Öhlins. Motor je v obou případech totožný - značně poladěné BMW.
S ostrým projevem motoru a parádním zvukem vás donutí pořád rvát za plyn, ovšem ne moc dlouho, vzhledem k extrémně úzkému a nepohodlnému sedlu. Lehká, obratná a spolehlivá. Navíc v nádherném italském designu - horký favorit.

Co dodat?

Smutnou zprávou všech milovníků supermot je, že tato kategorie, v minulé dekádě zažívající prudký boom, se nyní nachází v silném úpadku.

  • civilní jednoválce vyvíjí pouze koncern KTM (Husqvarna)
  • ostré motardy s SPZ už vyjma exotiky nenabízí nikdo
  • poslední velká supermota inovuje Ducati a Aprilia

Ještě však není všem dnům konec. Tyto modly dlouhých driftů a jízdy s jedním kolem ve vzduchu zatím neupadly v zapomění a každá z ojetin našeho výběru má co nabídnout!
Na kterou naskočíte vy, hlasujte v anketě dole.

Vyberte vaše nejoblíbenější supermoto

  1. Hlasováno: 18x
  2. Hlasováno: 30x
  3. Hlasováno: 42x
  4. Hlasováno: 3x
  5. Hlasováno: 17x
  6. Hlasováno: 0x
  7. Hlasováno: 6x
  8. Hlasováno: 9x
  9. Hlasováno: 13x
  10. Hlasováno: 10x
  11. Hlasováno: 23x
  12. Hlasováno: 67x
  13. Hlasováno: 63x
  14. Hlasováno: 20x
  15. Hlasováno: 25x
  16. Hlasováno: 4x
  17. Hlasováno: 40x
  18. Hlasováno: 39x
  19. Hlasováno: 32x
  20. Hlasováno: 17x
  21. Hlasováno: 21x
  22. Hlasováno: 48x
  23. Hlasováno: 28x
  24. Hlasováno: 25x
  25. Hlasováno: 52x
  26. Hlasováno: 100x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.24
Známkováno: 46x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist