globalmoto_duben_nolan




Než to zmáčkneme

Hele, já vím, že jsou střelci, co žádnou zimní pauzu nemají. Prostě valej furt, zima nezima. Jiní si počkají – na sluníčko, silnici bez soli, na teplo. Stejně tak jsou motorkáři, kterým radit netřeba i ti, kterým radit je ztrátou času a pak takoví, co se tu neustále dokola ptají, jak seřídit lanko spojky, kde koupit olej s nanočásticemi, čím natřít řetěz a proč to nenatočili, když jim z filtru koukaj myši… Takže zase o věcech, o kterých se už toho napsalo.

Mělo by se možná začít alibisticky tím, co přímo ovlivňuje bezpečnost, ale motorky jsou všechno, jenom ne bezpečné. Kdo s tím není za dobře, ať si koupí něco, co má víc kol a plechu. Takže bych pro tentokrát začal tam, kde jsme na podzim skončili. Protože jestli to někdo po poslední projížďce jen odložil do kouta, může se možná klidně přepnout do režimu „Odložený start“. To s největší pravděpodobností kvůli baterce, odborněji akumulátoru, který nemusí mít za půl roku stání naakumulováno dost na to, aby tím na jaře otočil.

Akumulátor

Tady se toho na jaře zase tolik dělat nedá. Jestli se nenabíjelo aspoň jednou (spíš víckrát) přes zimu, může mít baterka vysávaná například alarmem problém motor spustit. Takže nabíječku a modlit se, ať není akumulátor po smrti. Se schopností baterky věc na jaře oživit souvisí nepřímo, leč úzce stav palivové soustavy, protože má-li startér točit zbytečně dlouho jen kvůli tomu, že není co podpálit, může to předčasně vzdát i jinak dobrý akumulátor. A pokud už k němu lezeme (někde je to dost o práci), doporučuji kontrolu stavu vývodů a kontaktů kabelových oček. Očistit vývody a namazat vazelínou není už tolik práce navíc, pokud už jsme u něj.

Palivová soustava

Zaručených rad, jak naložit s palivem v nádrži a případně v karburátorech při podzimní odstávce, je dneska plný internet. Přiznám se, že patřím k těm, co na podzim nechají plnou nádrž obyčejného benzínu, a karburátory nevypouštím, protože si myslím, že víc než natural škodí jejich gumovým částem dlouhé sucho. Na jaře neškodí plovákové komory karburátorů vypustit a následně polohou PRI (je-li k dispozici) zase nechat zaplavit benzínem, který je v nádrži v relativně lepších „skladovacích podmínkách“. To, co případně způsobuje těžkosti při startech po dlouhé odstávce, není žádný rozklad benzínu či jeho biosložky, ale obyčejný odpar lehčích frakcí benzínu, tolik důležitých právě pro studený start. Takže logicky na tom bude palivo v nádrži o dost líp než zbytky v plovákovkách.
Tam, kde není poloha palivového kohoutu PRI ani elektrické čerpadlo, lze naplnění karburátorů provést polohou RES. U podtlakových kohoutů nutno improvizovat a zajistit, aby pustily benzín do systému anebo se smířit s delší dobou startu. K tomu se ještě vrátím s jedním vyzkoušeným trikem. Vstřikovací motory v tomhle smyslu nevyžadují žádnou přípravu. Neuškodí prověřit funkci a hladké vracení plynového lanka. Už jsem pár strejců viděl bavit okolí brutálním wheelie jenom proto, že otevřeli, ale zavřít už nedokázali.

Zapalovací soustava

Kromě vybité baterie se zapalovací soustavě jako takové samozřejmě čekáním na jaro nic stát nemůže, ale jarní start, třeba i se zhoršenou kvalitou benzínu, klade zvýšené nároky na svíčky. Ty se mohou prostě „ulít“, zahltit hůř zapalitelným palivem, zvlášť když už předtím měly něco za sebou. Tomu se dá předejít právě vypuštěním zbytků paliva z karburátorů nebo se s tím rizikem jednoduše smířit. Jsou stroje a svíčky, které to mají v oblibě, jiné s tím například nikdy potíže neměly, prostě případ od případu. I zde mají určitou výhodu vstřikovací motory, jejichž elektronika má proces ve spalovacím prostoru trochu líp pod kontrolou.

Noste vodu!

Pokud jste neměli v motoru čistou vodu a neparkovali jste v promrzlé stodole, nezabere vám zběžná kontrola hadic, spojů a hladiny chladiva v chladiči nebo expanzce moc času. Když se musí doplnit, tak nepatrné množství stačí dolít destilovanou nebo zaručeně měkkou vodou, větší pak směsí toho, co tam máte. Když si nejste jisti, pak už je to dlouho, co jste chladicí směs plnili anebo máte motorku krátce po někom, kdo vám to může, ale ani nemusí říct. V každém případě je to důvod k výměně – jistota za těch pár korun stojí, ale pro první jarní start to stačí samozřejmě v klidu doředit vodou a výměnu naplánovat na příště.


A ještě olej, samozřejmě!

Nejen po zimě, ale průběžně by měl každý mít určitou představu o množství a stavu oleje ve svém motoru. Je to další téma k diskuzi, zda olej měnit na podzim nebo na jaře, je-li na limitu s kilometry. Za mě bych ho měl už vyměněný od konce sezóny, protože nový olej s nevypotřebovanými inhibitory koroze bude teoreticky líp chránit pajšl motoru při zimní odstávce, ale není to důvod, proč vypouštět olej v půlce intervalu. Buď jak buď, před startem kouknout pod motorku (zda-li nám někde něco nevyteklo) a zkontrolovat hladinku je dobrým zvykem i v sezóně. Pitvat tu, jak u kterého typu motorky se to dělá, nebudeme, šéfredaktor by mi článek na šest stran pak nechtěl zaplatit. To snad každý zvládne sám. Pro začátečníky – pokud jste nechávali výměnu oleje na jaro, udělejte jí až po zahřátí. Olej se fakt studený nevypouští, to jsem viděl jen v autorizovaných autoservisech…

Start!

Tady si snad každý poradí sám. Se sytičem, je-li jím motorka ještě vybavena, u elektrických čerpadel ještě počkáme, než dobzučí nebo docvaká. Nezapomeňte zjara na bezpečnostní spínače spojkových páček, bočních stojánků a na chcípáky, přece jen reflexy jsou po zimě ještě vleže. Osvědčilo se mi u karburátorového motoru s podtlakovým čerpadlem zároveň při spouštění ucpat dlaní vstup do airboxu a tím výrazně zkrátit dobu potřebnou k přísunu čehokoliv hořlavého do motoru. Vyžaduje to odpojení spojkového čidla nebo připáskování spojkové páčky k řídítku, protože tři ruce mi nenarostly. K čemu že to slouží? Velký podtlak v sání, když nemůže tahat vzduch běžným vstupem, snaží se natáhnout si jej jakoukoliv jinou cestou, což v tu chvíli jsou všechny kanálky karburátoru, kterými si hltne benzín, než by se řeklo švec. Samozřejmě je nutné včas, jakmile škytne, dát ruku pryč. Ušetřím tím spouštěči půl minuty motání, protože patrně ani polohou RES nejsem schopen karburátory zalít. Nemusí to fungovat na jiných strojích, berte to jen jako inspiraci.

A teď to ostatní

Řetěz, jestli nebyl jako kšanda na podzim, nebude ani na jaře. S mazáním si každý poradí – někdo sprejem, někdo olejovým dávkovačem, jiný nemaže vůbec. Vyjetý olej nebo Konkor na řetěz ale fakt nepatří, hlavně proto, že než dojedete na první křižovatku, máte ho všude kolem, jen na řetězu ne. U řetězu bych spíš upozornil na předepsaný průhyb. Ten je u každého stroje jiný, obecně lze tvrdit, že silniční motorky včetně chopperů mají průhyb 20 – 35 mm, endura 35 – 45 mm. Měří se v nezatíženém stavu. Velký průvěs je nebezpečný (může zapříčinit spadnutí řetězu a následně i vaše) a způsobuje nekomfortní jízdu, malý pak škodí ložiskům rozety a hlavně převodovky. A to už se může prodražit.
Brzdy jsou jednou z těch věcí, které můžou dlouhým stáním přijít k újmě a důsledky jsou rychlé a tvrdé. Tak předně stav brzdové kapaliny, stačí vizuální kontrola vedení a nádobky. Následuje rychlá kontrola páček, jestli vyvozují tlak a nepropadají se plus pohled na stav destiček, jejichž stav nám mohl na podzim uniknout. Měly by mít alespoň milimetr a třmeny by se měl bez potíží po uvolnění páčky vracet a kolo lehce točit. V závěru detail - neuškodí zkontrolovat funkčnost brzdového světla.
A na úplný konec, pokud jste to neudělali hned v úvodu, když jste s funěním tlačili mášu z garáže na měkkých gumách, zkontrolujte jejich tlak a stav. Pochybuji, že bude někdo před prvním vyhnáním pavouků rychle měnit gumu, která je se vzorkem na štíru, ale tlak je základ. Každý asi ví, kolik ta jeho potřebuje, orientačně opět lze věc zjednodušit: sportovní motorky nějakých 2,2 – 2,5 baru vpředu, zadek 2,4 – 2,8, choppery a cruisery 1,75 – 2,2/2,0 – 2,5; cendura 1,7 – 2,0/2,0 – 2,5 baru.
To bychom měli. Buďte ve střehu a kolama dolů!

Informace o redaktorovi

Pavel Suchý - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (108x):



TOPlist