Netůruj

Pod titulkem dnešního článku si lze představit docela dost věcí, abychom tedy předešli různým mylným výkladům hned na úvod uvedu, že řeč bude o standardních čtyřtaktních motorech (všeobecně je jedno zda má jeden, dva, tři, čtyři ......... válce), jejichž plnění má na starost karburátor opatřený mechanickým sytičem. Ale to bych již předbíhal.

Netůruj
Pojďme se nejprve podívat na jeden v našich končinách velice zakořeněný zvyk, který měl své opodstatnění u dvojtaktů, tedy nám vesměs velice dobře známých JAW, ČZ, MZ.... Velice často se setkávám s tím, že po ukončení jízdy nebo i při zastavení (na pumpě, u restaurace .... ) udělá motorkář tu věc, že před vypnutím klíčku protočí motor "protůruje". Drtivá většina jistě ví o čem mluvím. Aniž bych chtěl komukoli sahat do svědomí myslím si, že daleko méně lidí ví, jak tento zvyk vznikl a jen zanedbatelná část bude vědět proč je toto u čtyřtaktních motorů nejen zbytečné, ale že tím dochází ke zcela zbytečnému opotřebování. Jak jsem řekl - "protůrování" mělo do značné míry diskutabilní význam u dvoutaktních motorů. Zvýšením otáček před vypnutím zapalování mělo ten význam, že v palivovém systému a válci zůstalo větší množství směsi, které později umožnilo jeho snadnější nastartování. Ovšem i u dvoudobých motorů bylo nutné chování stroje na toto "protůrování" vypozorovat a to zcela individuálně - každý stroj. U čtyřtaktních motorů je tento zvyk nejen naprosto zbytečný, ale častým "protůrováním" si zcela zbytečně a do značné míry opotřebíte pracovní část válce.

K čemu při této akci dochází.


Pokud před vypnutím motor "protůrujete", do jeho pracovní části se dostane pohonná směs, která není zapálena a to navíc v poměrně velkém množství a na dost dlouhou dobu. Z tohoto důvodu dojed ke "smytí" olejového filmu ze stěn válce a píst (při tomto doběhu) "chodí" ve válci do značné míry "nasucho". Co to pro jeho opotřebení a potažmo životnost znamená jistě nemusím dalekosáhle vysvětlovat. Možná si někdo řekne, že pokud se motor točí, pak funguje i mazání. To je do značné míry pravda, ovšem musíte si uvědomit, že velké množství nespálené směsi se chová zcela jinak, nežli v optimálním množství nadávkovaná a v pravý okamžik zapálená směs. Při použití sytiče je situace obdobná. Tím, že zapnete sytič dostává se do pracovní části motoru velice bohatá směs (hodně benzínu - málo vzduchu) a rovněž dochází ke "smývání" olejového filmu. Proto je nutné sytič správně používat. Bohužel velice často tomu tak není. Hodně vžitá je to praktika: nastartuji, obléknu se, mezitím se motor ohřeje a pak jedu.

Jak tedy správně sytič používat a potažmo motor ohřívat?


Popsat správné používání sytiče a ohřátí motoru na provozní teplotu není nijak složité, přesto asi nejvýstižnější je věta: nejlépe a nejšetrněji je motor ohřátý na provozní teplotu volnou a plynulou jízdou.

Nejen motor trpí


Je pravda, že zdaleka nejvíce při těchto zcela zbytečných akcí trpí motor, ovšem ne nadarmo se říká: co oči nevidí, to srdce nebolí. Většinou se proto začneme touto problematikou zabývat až v momentě, když jsou patrné změny na našem stroji. Jednou z takových velice viditelných změn je zbarvení kolen výfukového potrubí.
Zkuste si položit otázku proč tomu tak je, přestože je motor správně seřízen v odborném servisu. Odpověď bude jednoznačná. Dochází:
a) k dohořívání směsi ve výfukovém potrubí z důvodu nesprávně používaného sytiče
b) při ohřívání motoru na místě se kolena nechladí (náporem vzduchu).

Jak tedy správně postupovat?


Sytič otevřeme pouze pro nastartování a rozjezd. Po zařazení druhého rychlostního stupně jej stáhneme na minimum, tak aby při přeřazení nedocházelo k cukání a rázům v motoru. V případě, že se po rozjezdu blížíte k místu kde bude nutné zastavit a motor ještě není ohřátý sytič při příjezdu do tohoto místa opětovně zapneme, ale již ne naplno. Ihned po projetí tohoto místa sytič opět stáhneme. Ohřátí motoru
Nejšetrněji motor ohřejeme volnou a plynulou jízdou. Co to znamená. Bezprostředně, tedy ihned po nastartování se rozjet. Jízda by měla být plynulá, nepřerušovaná zbytečnými zastávkami. Řadit ve středních otáčkách. Po dobu zahřívání nežeňte ručičku otáčkoměru do třetí části jejího spektra. Doba ohřátí motoru na provozní teplotu je velice specifická nejen pro každý model stroje, ale bude též velmi závislá na povětrnostních podmínkách. Všeobecně však platí, že kapalinou chlazené motory se na provozní teplotu ohřejí dříve, nežli vzduchem, případně vzduchem a kapalinou chlazené. Dodržování těchto pravidel vás nejen nic nestojí. Naopak pokud se jimi budete řídit, pak pro vás bude přinejmenším odměnou stále skvělé výfukové potrubí a vědomí, že si zbytečně nevydíráte válec. Stroj na snímku má za sebou 5 sezon (bohatě přes 60.000 km) a kolena jsou samozřejmě původní.




Pokud jste již nesprávným používáním sytiče, nesprávným ohřevem studeného motoru či jízdou se špatně seřízenou synchronizací a bohatostí směsi svému stroji "přivodili" ne příliš vábně vyhlížející zahnědlá výfuková kolena, není nutné hned koupit nové. Stačí nechat odborníkům seřídit synchronizaci karburátorů, bohatost směsi a nadále se řídit popsanými radámi. Samozřejmostí při této akci by měla být výměna svíček. Zahnědlá kolena (někdo optimisticky říká nazlátlá, ale ta barva spíš vypadá jako by kolena někdo pos... ) se nechají vcelku úspěšně vyčistit. Na trhu existuje celá řada přípravků.

Co říci závěrem


Docela určitě vaše image neutrpí, pokud při zhasínání motoru vynecháte obligátní "protůrování". Ono to totiž může dopadnout i tak (byl jsem několikrát svědkem), že při zmiňované akci a při zařazené rychlosti pustíte spojku dříve nežli se motor dotočil. Je pak docela komické, když (v lepším případě) na benzínce "nahání" motorkář svůj stroj.

A ještě poslední rada


Neříkám však, že by se jí na rozdíl od výše popsaného měl každý řídit. Je to spíše taková praktická rada ze života, která pro vás bude přínosem. Oč se jedná?
Jde o vlastní zastavení a odstavení stroje. Mnoho lidí při zastavení stroje zařadí neutrál, a pak motor zhasne buď klíčkem nebo tlačítkem na řidítkách. Při rozjezdu je pak nutné tento přepínač opět přepnout do správné polohy, nastartovat, zařadit rychlost a poté se teprve rozjet.
Tato akce (obzvláště pak řazení jedničky) je většinou doprovázena kovovým zvukem, který mnohdy připomíná úder kladiva o kovadlinu a nezřídka dojde i k "poskočení" celého stroje z důvodu "přilepených" lamel. Daleko praktičtější je pokud při příjezdu zastavíte stroj se zařazenou jedničkou a motor vypnete sklopením pohotovostního stojánku (policajta). Při opětovném rozjezdu pak pouze sklopíte pohotovostní stojánek (policajta) nastartujete a prakticky v ten samý moment se rozjíždíte. Takovéto odstavení a rozjezd stroje je nejen velmi efektní a rychlé, ale i velice praktické neboť, pokud je u zaparkovaného stroje zařazena jednička eliminuje se možnost jeho samovolného popojetí, potažmo pádu z "policajta". A při rozjezdu se zcela vyhnete trapnému balancování při "hledání" jedničky. Rozjezd je okamžitý bez nepříjemných kovových zvuků a velmi efektní. Tento zvyk rovněž velmi oceníte, pokud máte nemotorného tandemistu, neboť pro balancování na místě máte neustále k dispozici obě nohy. O lamely nemusíte mít vůbec strach, naopak. Pokud spojka správně a plně funguje, pak se při této akci olej dostane mezi lamely daleko lépe nežli pokud jsou "slepené" a teprve po nastartování spojku aktivujete.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.30
Známkováno: 30x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist