yamaha_mt09




Kůže nebo textil ? – voděodolnost oblečení

VRÁTIT SE ZPĚT KE ČLÁNKU

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Komentáře
jakubnov (0) napsal 24.06.2017 v 12:43

To je opravdu dobrý dotaz, zda vybrat kožené nebo textilní oblečení. Koukal jsem na tyhle stránky: https://www.motomaniac.cz/Moto-obleceni/Kalhoty/ a musím říct, že bych si vybral v obou variantách. Tak teď ještě zvážit, co bude praktičtější.

Imre (33) napsal 27.12.2016 v 22:36+2

Mohu věřit naměřeným údajům?
Každý výrobce nebo testovací laboratoř provádí test jinak a není při tom kontrolován žádným nestranným kontrolním orgánem.
Nemluvě o tom, že látky, z nichž se šije, vyrábějí výrobci po celém světě a výrobce oblečení tento údaj většinou s důvěrou přebírá bez dalšího prověřování. Vývoj jde neustále vpřed a není možné testovat vše nové. A takhle řetězec pokračuje až k prodejcům, kteří mohou omylem uvést nesprávnou hodnotu. Je proto otázka, zdali jsou hodnoty, slavně prezentované v katalozích, skutečné. Výrobci moc dobře ví, že nikdo po nich hodnoty přeměřovat nebude.
Jak se mění nepromokavost při používání?
Nylonová a polyesterová vlákna a jejich častý polyuretanový zátěr působením UV záření relativně velmi rychle ztrácejí své původní vlastnosti. Spojíme-li to s mechanickým namáháním tkanin (např. při praní, balení do batohu), může se vodní sloupec změřený ve fabrice a po 2 týdnech používání už několikanásobně lišit.

Maeslo (9) napsal 10.12.2016 v 07:38+1

Díky

zmulin (370) napsal 09.12.2016 v 09:51

Není uplně pravda,že membrána nedejchá a je v ní vedro už pomalu na jaře.Maximálně nějaká střední třída a dolu.Samozřejmě nemluvim o 40ti stupních vedra,to už nepomůže ani ultraletní děravá bunda.
Není ani pravda,že všechno za chvíli nakonec promokne,nebo je člověk mokrej,že se zapaří pod nepromokem.
Osobně jsem nakonec dospěl k oblečení Scott Distinct 1 a v létě v tom vedro není a kdybych neměl trochu pupek,po kterym mi voda z kalhot vyvzlíná pod bundu a nejezdil jsem i v nízkých teplotách (v těch případech je to spíš použitý jako neprofuk),tak nepromok ani nepotřebuju.Přejezd v jednom tahu z Trenta do Litoměřic,kdy u moře bylo 20 a po 200km začal vytrvalý déšť a teplota klesla místy ke třem stupňům a v Čechách stále chcalo,ale už bylo krásnejch deset nad nulou jsem v těchhle hadrech s dvěma vlněnejma vrstvama a strečovym nepromokem od Scotta(taky má nějakou membránu) dal uplně v suchu a relativně v teple,jen zlobila trochu helma.Ta by to si asi bez pin-locku nedala.

Jinak tomu zašprckovanýmu typanovi asi fakt nateče do bot,to je dobrá ukázka...
A ještě bych chtěl vidět tkalcovský stav,nebo podobnej stroj,kterej dokáže uplýct membránu.Teda pokud autor nemyslel,že je ta membrána spíš zakomponovaná v tkanině..

emánek27 (39) napsal 09.12.2016 v 08:14

moje zkušenost-mám nemok od scotta,v létě se v tom nepotím a nepromoklo to za pět hodin jízdy ve slušném dešti.je to asi dražší a nevím co to je za matroš.spokojenost veliká,bo jezdím třeba na delší dobu.jo,a neprodávám to,je to z bonmota

Hondasl (107) napsal 08.12.2016 v 21:51+2

Mě stačí pod sedlem zmuchlaný oblek z pracovních oděvů. Sic má díry kolem krku, teče tam rukávama, ale stojí tři kila a dlouho se za deště stejnak jet nedá v ničem. Jízdu za deště považuji zbytečně rizikovou.Pokud bych jezdil expedice do dalekých krajů, tak bych tuto problematiku řešil. Můj akční rádius je tak 1500 km kolem baráku, tak vrazím love radši do benzínu a do piva

Mig_35 (345) napsal 08.12.2016 v 19:12+2

Tolik vědy. Přitom je to naprosto triviální. Je třeba jet tak rychle, aby kapky vody usušil vítr. Když jedeš rychle, tak nemůžeš zmoknout:)

j3nik (-4) napsal 08.12.2016 v 17:02

na tom uvodním obrázku je zašprckovanej hezky jen mu asi poteče do bot

matuS (26) napsal 08.12.2016 v 15:52

za seba hovorim, ze najlesie mi sadne system oblecenia a la TT Companero. Tj nohavice a bunda extremne vzdusne, v pripade chladu alebo dazda na to navliekat nepremok vyrobeny z membrany. Samozrejme bez potreby vyzuvania.

VladaM (141) napsal 08.12.2016 v 15:28+1

Jen pro obveselení tématu:
Před lety jsem šlapal od jihu nahoru na Grossglockner.
Na nohách MOIRA spodky a šusťákové kalhoty zateplené nějakým umělým kožíškem.
Od vietnamců za 50 Kč.
Furt na sněhu, ráno mrzlo, po poledni teplo, že to tálo a měklo.
Bylo mi v nich teplo, při chůzi jsem se nepotil. Naopak jsem v mokrém sněhu seděl i půl hodiny v kuse a nepromoklo to.
Asi vietnamci měli nějaké dobré matroše a uměli to ušít.

Sim (52) napsal 08.12.2016 v 15:25+4

Stanley78 > " jak se v létě potím, tak mi goráč tu vlhkost v kombinaci s funkčním tričkem a spoďárama odvádí od těla a ven z bundy"

No, to je prave ta vseobecne opakovana mejlka - bez gorace by to bylo odvadeny mnohem lip, protoze jakakoliv membrana tomu vice ci mene ucinne brani.

Zasadni problem vyndavaci membrany je v tom, ze je vyndavaci :
- kdyz ji vyndam, neni ji kam dat
- kdyz uz ji mam s sebou (a ne doma ve skrini) a zacina drobne prset, nechce se mi zastavovat, to bude jen par kapek a zase to uschne
- kdyz uz me to protece skrz a zastavim, ze si ji vezmu, je uz pozde, takze s membranou budu schnout pomalejc
- hlavne, kdyz uz zastavim, je pro me snazsi se umocnit do nemoku, nez se svlikat z bundy a kalhot a zase se do toho komplet oblikat

Na stranu druhou, bez vyndavaci membrany si to uz predstavit nedokazu - ten rozdil komfortu je proste nesrovnatelnej; s ne zrovna velkou nadsazkou bych to prirovnal k jizde v jeansech / v nemokach.

JeckyllHydova (28) napsal 08.12.2016 v 14:50+7

DrDNA01 - Víš co, mě je šumavrma, jak je velká tvá molekula. Naše fyzikářka na gymplu ji dvojmo podškrtnutým výsledkem výpočtu stanovila +- na půl metru.

Já oceňuji, že někdo přehledně poskládal vlastnosti jednotlivých membrán a jiných vlastností hadrů na motorku. Za roky, co se člověk věnuje outdoorovým aktivitám jsem už měla hadry z kde čeho a pokaždé řeším co je co a co to umí. Vysoká cena není záruka ničeho.

Tohle není článek pro vědecké symposium, ale pro motorkáře a je dostatečně simplifikovaný, což je dobře , protože jen díky tomu je použitelný.

Za mě má ten článek

Stanley78 (14) napsal 08.12.2016 v 14:33

Takže za mně...nějaké chyby tam asi jsou, ale dohromady to celé dává smysl a vysvětluje to celkem srozumitelně. Mně například by nevyhovovala vyndavací gore vložka, protože jak se v létě potím, tak mi goráč tu vlhkost v kombinaci s funkčním tričkem a spoďárama odvádí od těla a ven z bundy. Já jsem nešel cestou kompromisů a koupil si Rukka Flexius s gore texem a nedám na ni dopustit. Takže za mně MEMBRÁNY GO GO GO!!! Dík za článek a celou sérii. Jo a možná by bylo dobrý zmínit, že se čas od času vyplatí to precáknout impregnací. Z:

Sim (52) napsal 08.12.2016 v 14:21+2

At to byla membrana jakakoliv, vzdy trpela dvojici pruvodnich jevu, o kterych se autor clanku nezminuje:
- idealni stav je, ze jsem zvenku mokry a zevnitr suchy. Jenze uz behem deste, ale zejmena po nem se zacne to zvenku mokre susit, tedy promenovat v paru => a ta pak skrz membranu dokaze prolezt i dovnitr. Takze uvnitr sice suche, ale zvenku nacucane kozene boty se po nejaky dobe suseni vzdy dostaly do stavu, ze byly uvnitr zavlhle.
- jakakoliv membrana ma prodysnost horsi, nez bezny hadr a pokud je behne v lete hic takovej, ze propotim hadry bez membrany, nema smysl o (nevyndavaci) membrane uvazovat. Nota bene v situaci, kdy se v hicu clovek velmi rychle zapoti do stavu, kdy uz se nejedna o paru, ale o kapky vody, ktere membrana propoustet nema.

Dalsi zasadni pruser, co se tu nezminuje, je reseni vetracich otvoru - bohuzel je pravidlem, ze krome nejvyssich rad jsou vetraci otvory s nevodotesnym zipem a vedou pouze k membrane, nikoliv pod ni = nevetra to. Jediny pro vetrani funkcni reseni je bud membrana vyndavaci, nebo zasita tak, aby vodotesne uzaviratelne vetraci otvory vedly rovnou pod ni. Nic jineho proste nefunguje.

seikos (975) napsal 08.12.2016 v 14:04-2

DrDNA01: vážím si tvé odborné erudice, ale myslím si že většina lidí vůbec nebude tušit o čem mluvíš. Lidé chtějí vědět jestli ta membrána funguje nebo ne. Principy je až tolik nezajímají. Podle toho co píšeš by pak ovšem membrány nefungovaly vůbec. Nicméně děkuji za odborné doplnění, každý názor je vítaný.

fidlimydli: že voda uvnitř PTFE membrány zmrzne (a tím ji ucpe) není nic neobvyklého. Stát se to může. Pokud je na povrchu membrány veliká zima ,vodní pára (potažmo tedy voda) při prostupu uvnitř membrány změní skupenství a zmrznout samozřejmě může.

DrDNA01 (4) napsal 08.12.2016 v 13:31-1+1

650ccm...
No vidim, ze Ty dokazes to ucivo zakladni skoly vyrazne vylepsit. "Polymolekuly zretezene vodikovymi mustky" - bravo. Je videt, ze nejlepsi zbrani je ohanet se terminy, kterym clovek nerozumi. Zadne velke a male "polymolekyly" se konat nebudou. Vodikove mustky zvysuji povrchove napeti vody. Bude voda v plynnem skupenstvi, ktera se odpari z kuze, tim naroste parcialni tlak vody ve vzduchu pod membranou a vzhledem k nizkemu rosnemu bodu v desti a v "zaparenych hadrech" bude mit tendenci se co nejdrive nekde vysrazet a vytvorit mensi kapenky a nasledne se spojit ve vetsi kapky (cemuz mimochodem napomaha i to vyssi povrchove napeti). A muze to byt na nevhodne zvolenem spodnim pradle, nevhodne tkanine pod membranou, nebo treba na studene membrane samotne vlivem toho, ze bude daleko od tela a nebude ohrivana telem. Jinak na rozdil od PR kecu jedina funkce membrany je propustit plyn a nepropustit kapku - obema smery. Tim je dana jeji schopnost udrzet nejaky ten sloupec vody a naopak propustit paru. A smerovost se nasledne nastavuje materialy kolem membrany.

A vsechny tyto tlachy vznikaji z toho, ze nekdo papouskuje matouci PR kecy. Kdyby se toho autor zdrzel a napsal tam jen postrehy o vyuzitelnosti a mechanicke pevnosti a kombinovani ve vrstvach, byl bych rad za clanek a nemel bych potrebu do nej rejt. Vzdyt ja nejsem odbornik na hadry a chci se neco dozvedet, kdyz si jednou za cas kazdy z nas nejakou tu zimni bundu nebo boty s membranou musi koupit.

fidlimydli (319) napsal 08.12.2016 v 12:54

Seikos: A ještě dotaz. Připadá mi, že po namočení se póry membrány ucpou vodou, pára nemá kudy projít a kondenzuje na vnitřní straně, protože je (zpravidla) chladnější než tělo, čímž ji ucpe už totálně. Toť zkušenost s Goretexem u oudoorové bundy. V chladnějších podmínkách je zevnitř na zádech normálně námraza.

Ucpání membrány vodou mi příjde logické, nebo to tak není?

fidlimydli (319) napsal 08.12.2016 v 12:45+2

Můžeme spekulovat s membránama jak chceme, ale bohužel většina výrobců oblečení střední a nižší třídy s integrovanou membránou vůbec neřeší prostup vody přes zipy kapes a větracích otvorů, což má smysl asi jako potopit se s ponorkou a nezavřít poklop. Zvlášť, když jsou zipy převážně proti směru jízdy, aby nabíraly vzduch.
Jinak dík za vysvětlení funkce PU a PES membrán. Už vím, proč se v nich po 10 min cítím, jako bych si cvrnknul do nohavic.

Po zkušenostech z delšího cestování prdím na všechny membrány a jezdím za deště v nepromoku s nedýchatelným PU zátěrem a problém se zapařením nemám. Při jízdě pod pláštěnku vždy nějaký vzduch proudí a vlhkost odvětrá.

Frankie (717) napsal 08.12.2016 v 11:35+1

V článku postrádám informaci o různých způsobech aplikace membrány:
1) Membrána pevně přišitá. V oblečení jsou tři vrstvy - vrchní látka, pak membrána a nakonec podšívka. Nevýhodou je horko v létě a v dešti vrchní látka nasákne vodou, je těžká a studí.
2) Membrána vyjímatelná. Stejně jako výše, ale výhoda v horku, lepsi vetrani. Nevýhoda snazší možnost poškození membrány.
3) Takzvaný třívrstvý laminát, to znamená že vrchní látka, membrána i podšívka jsou pevně spojené v jednu vrstvu. Nejlepší, ale také nejdražší řešení. Větrání řešeno zipy, v dešti látka nenasákne.

Nechce se mi tu teď vypisovat všechny výhody a nevýhody jednotlivých řešení, ale myslím že při výběru oblečení se jedná o velice důležitou záležitost...

OndraCB (101) napsal 08.12.2016 v 11:16-4+2

Nejlepší membrána je jednoznačně ta, která se dá na léto vyndat, hodit do skříně a na podzim zase po ochlazení vložit do oblečení.

650ccm (88) napsal 08.12.2016 v 10:40

Voda (kapalná voda) má své unikátní vlastnosti, díky kterým existuje na Zemi život (míněno - v té naší podobě). Molekuly H2O se řetězí přes vodíkové můstky ... atd. Tedy z praktického hlediska existuje kapalná voda ve formě "polymolekul" (to slovo jsem si teď vymyslel) a chová se tak, jak popisuje autor článku.
Jiná zvláštnost - H2O je polární rozpouštědlo. Jak si to vysvětlujete (DrDNA 01 a další)? Tady učivo pomocné školy asi nestačí - že.

Maxipes_Fík (9) napsal 08.12.2016 v 10:17

Nevím co máš přesně na mysli termínem "fyzikálně nevzdělaný člověk", ale to, že molekula vody a molekula vodní páry je rozhodně totéž se určitě probírá a i dříve probíralo v učivu základní (dříve základní devítileté) školy.

seikos (975) napsal 08.12.2016 v 10:09

DrDna: ano, přesná odpověď je více komplexní. Molekula vody svou velikost ve fázích nemění. Je tam mnoho dalších faktorů které zapřičiňují fyzikální vlastnosti membrán. Článek je ovšem psán tak, aby ji pochopil běžný fyzikálně nevzdělaný člověk a zhruba takto mu to podávají firmy, které membrány vyrábějí. Jakkoliv v detailu je tedy vysvětlení nepřesné, pro Běžného Frantu Uživatele je stravitelné a pochopitelné.
Tomu kdo tomu detailně rozumí se za zjednodušení omlouvám.
Tomu kdo tomu fyzikálně nerozumí vzkazuji, že ty membrány takto opravdu fungují

juryna007 (6) napsal 08.12.2016 v 09:50

Hele když jsme u toho oblečení, myslím že někdy letos na jaře se ukázalo "aktivní vlákno" který se má v horku roztáhnout a v zimě srazit.. Je to hodně jednoduše řečený ale neslyšel jste o tom někdo, jestli je to kec nebo funkční věc..

Maxipes_Fík (9) napsal 08.12.2016 v 09:47+3

To mě teda hodně rozesmálo, ty různě velké molekuly vody, to psal asi nějaký vědec

DrDNA01 (4) napsal 08.12.2016 v 08:23-1+3

Ach jo, zas ty kecy PR. Tak jen pro poradek par postrehu:
1) molekula vody i vodni pary je jeno a to same. Tedy H2O. A svete div se, je i stejne velika. Takze tupec z PR nejspis myslel porovnani velikosti kapek vody s molekulami vody v plynnem skupenstvi. Jenze to, co z nas jde v desti jsou vetsinou zase jen kapenky vysrazene v ramci obleceni a ne para.
2) kecy o kapilarnim efektu bych taky bral s rezervou. Vetsina tech materialu jsou silne hydrofobni a tudiz o nejakem kapilarnim efektu moc mluvit nemuzeme. Takze je to skutecne jen o nastaveni velikosti hudrofobnich poru a tloustky membrany, jejich vysledkem je schopnost do jiste miry udrzet vodu v kapalnes skupenstvi a propustit ji v plynnem skupenstvi. Tecka.
3) A posledni a asi nejdulezitejsi poznamka. Celkovy pocit vetsinou nezalezi na tom, jestli mame membranu 7500 nebo 10000, ale jaka je celkova sklatba obleceni. Je nutne nedat odparene vode a kapenkam prilezitost nekde sednout a vytvorit vetsi kapku. Tu uz zadna membrana nepropusti.




TOPlist