8 důvodů, proč motorky štvou okolí

Není na tom nic špatného - motorkář je tvor společenský a navíc jak se říká: sdílená radost = dvojnásobná radost. I přesto dokáže grupa vousatých a vlasatých týpků na burácejících strojích nahnat některým civilistům strach. Možná to bude tím, že motorkářské gangy nemají u veřejnosti tak dobrou pověst jako třeba Rychlé šípy.  Pravda je, že  partička rychlých střelců může být pro řidiče aut strašákem i oprávněně, zvlášť když se na silnici chová nepředvídatelným způsobem. Při společné vyjížďce s kámoši občas panuje trošku vyhecovaná nálada, ale stejně jako v každé partě, i tady zodpovídá každý sám za sebe. Tak na to myslete, hlavně při předjíždění, vyjíždění z vedlejší silnice a dalších rizikových manévrech.

Věčná otázka, které nemá jednoznačnou odpověď. Legislativa jízdu lesem nepovoluje, ale žádný člověk s trochou zdravého rozumu - ani majitel lesa - vás snad nebude kamenovat za jízdu po lesní cestě, kde lehké enduro zdaleka nenadělá takovou paseku jako technika těžařů dřeva. Na druhou stranu, slalom mezi houbařskými košíky je už trochu provokace, a pochvalu si za něj nezaslouží nikdo. Za všeobecnou "zelenou" averzi proti motorkám, čtyřkolkám a vůbec všemu co má motor můžeme poděkovat právě takovým borcům, kteří dělají v lese větší bordel než je nutné.

Každý se občas rád předvede, to je jasné. A na jízdě po zadním není ani nic špatného, i když známe i historky o pokutách za takové "nezvládnutí vozidla". Jenže když se povede pěkné wheelie na trojku, ocení to hlavně kámoši, kteří vědí co takový kaskadérský kousek obnáší. Náhodný kolemjdoucí většinou nemá šajn, pochopení a už vůbec ne uznání. Může to na lidi z chodníku dělat dojem, že nemáte motorku pod kontrolou - a jim tím pádem hrozí nebezpečí? Možná že ano, možná ne. Ale co, když to nedokáže ocenit publikum, dát si občas záda jen tak pro vlastní radost taky není špatné, že jo?

Situace, která může být všem lidem v okolí ukradená, ale obsluhu benzínky dokáže vytočit do ruda. Přijedete k pumpě, zůstanete sedět na motorce, a s nasazenou přilbou sáhnete po pistoli abyste naplnili bandasku. Během pár vteřin se obvykle dostaví někdo z personálu, a požádá abyste si sundali helmu, případně i slezli z motorky. Samozřejmě, pokud máte tvář schovanou v integrále, nebo ještě lépe pod kuklou - otevřené přilby nebo vyklápěčky často tolerují. Možná to někomu připadá jako buzerace, ale pohledem pumpaře to vypadá trochu jinak. Některé benzínky na to dokonce mají vlastní předpisy, a dotyčný zaměstnanec se kvůli vašemu pohodlí třeba jenom nechce nechat vyhodit z práce. 

Vypadá to, že čím víc motorek a skútrů jezdí po ulicích, tím méně je nevraživosti za volanty aut. Pořád se ale najde dost závistivců, kteří se nedokážou vyrovnat se skutečností, že jednostopému vozidlu stačí k projetí kolony pár decimetrů volného prostoru. Přitom je to zas jenom o vzájemné toleranci. Zákon sice ukládá, že se vozidla staví do fronty v pořadí v jakém přijela, ale když se motorka profiltruje kolonou dopředu a z křižovatky zmizí dřív, než řidič prvního auta zařadí jedničku, ušetří tím čas vlastně všichni. Takže v tomhle směru můžeme mít čisté svědomí, jen je pořád třeba dávat pozor na kazisvěty, kteří to pořád nechápou. Včetně zbytečně aktivních příslušníků.

Tenhle problém by se dal klidně nazvat střílením do vlastních řad. Povinnost svítit i ve dne trochu ztratila pro motorky efekt, když na denní svícení přešla i auta. A někteří bikeři se to rozhodli dohnat tím, že pálí imrvére  dálkovými. Jenže tím svou vlastní viditelnost a potažmo bezpečnost bohužel moc nezvýší, spíš naopak. I když se to nezdá, dálková světla někoho oslňují i za bílého dne a co je horší, hůř se podle nich odhaduje rychlost a vdálenost blížící se motorky. Tady musíme dát zapravdu vyhlášce, která výslovně zakazuje používat dálková světla za podmínek, kdy je vozovka dostatečně osvětlena. Žhavé vlákno vypálené na sítnici ještě několik desítek vteřin po setkání je fakt nepříjemný pocit, podobně jako pohled do pořádně ohuleného (a zaručeně homologovaného) xenonu. Všechny pašáky, kteří takhle pěkně dbají o svou bezpečnost, vždycky pěkně nahlas v helmě pochválím.

Loud pipes save lives – na tom jistě bude kousek pravdy. Nestačí být jenom vidět, ale pro vlastní bezpečnost je dobré také být slyšet. A navíc, když zvuk rozmotaného dvou (tří, čtyř - doplňte podle vlastního vkusu) je pro vaše uši tou nejhezčí muzikou, tak proč jí občas pořádně neosolit. Jenže každý to holt vidí (nebo spíš slyší jinak). Nic proti laděným výfukům, ale trocha empatie občas není úplně od věci. Dráždit sousedy tak, aby věděli o každém vašem odjezdu a příjezdu, to si člověk fakt akorát koleduje o nějakou odplatu. Buďme rádi za to, že se naši stážci pořádku zatím koukají na hlučné výfuky s mnohem větší tolerancí než je tomu u našich západních sousedů.