Elektrické novinky: Kalašnikov a dvouválec Veitis

Novinek z východu je hned několik a kupodivu patří mezi ty serióznější zástupce, jen s tou technikou a kvalitou výroby budou asi trošku na štíru. První elektrobike z koncernu Kalašnikov jsme si už představili loni na podzim. Policejní stroj letos dostal další evoluci s názvem Pulsar. Pod výrazně líbivější karoserií se ale skrývá podobná technika. Drobné vylepšení parametrů nastalo v tabulce maximální rychlosti, Pulsar dokáže z 15kW motoru vydolovat 100 kilometrovou rychlost, což je o 20 km víc, než u první představené generace. Dojezd zůstává stejných 150 kilometrů. Z technických dat jsme se ještě dočetli o kombinaci LiFePO4 a LiPo baterií a zdvihu tlumičů 200 milimetrů. Zajímavá je hodnota hmotnosti 165 – 245 kilogramů. Co která hmotnost znamená, bohužel na stránkách není k dohledání, a tak můžeme jen hádat. 165 kilogramů bude „suchá“ hmotnost bez baterek a 245 pak pohotovostní s plně nabitými bateriemi?

Spolu s policejní verzí přišel Kalašnikov, respektive továrna IZH, která do koncernu spadá, také s civilní verzí. Nutno říct, že na fotce vypadá tohle „lehké“ cestovní endurko moc dobře a dokážeme si představit, že by si s jednoválcovým spalovacím motorem určitě své fanoušky našlo. Specifikace modelu UM-1 jsou identické jako u policejního modelu, další informace a ani cenu jsme bohužel nikde nedohledali.

Na informace je výrobce skoupý i u dalších novinek představených na veletrhu Army 2018. V případě vojenského stroje SM-1 je to vcelku pochopitelné. Na druhou stranu z uvedených informací o maximální rychlosti 90 km/h, dojezdu 150 km, použití stejného bezkartáčového motoru a stejných baterií jako u UM-1 můžeme hádat, že se tady žádná tajný a převratný vývoj odehrávat nebude. Pravděpodobně asi ani co se hmotnosti týče, což je škoda, protože tahle kroska vypadá zajímavě.

Na závěr s ruskou značkou si dáme takovou malou perličku. I když jde o auto, nemůžeme vás ochudit o pohled na ruský bič na Teslu, jak ho sami autoři nazývají. Koncept elektrického superauta CV-1 vypadá jako kdyby v moskevské tuningové dílně vzali Moskviče a pár lahví vodky k tomu. Má ho pohánět motor o výkonu 220 kilowattů s dojezdem až 350 kilometrů. O bohaté konzumaci oblíbeného ruského nápoje při tvorbě tohohle konceptu bychom se mohli bavit i při pohledu na zpracování karoserie.

Podobně bizarní projekt stojí za novou značkou Veitis. První obrázky nového stroje nevypadají vůbec špatně, bližší pohled na specifikace ale napoví, že se nového dvouválcového bobbera nedočkáme. Vidlicový motor skrývá opět elektrické srdce s výkonem až 16 kW a dojezdem 160 kilometrů. Lásku k dvouválcovým motorům majitel firmy Steve Smith projevil už dříve, a tím se dostáváme k onomu bizarnímu projektu. Původní stroj eV–Twin by se spousta lidí nebála označit za svatokrádež. Steve totiž vzal staré BSA z roku 1953 a narouboval do něj elektromotor, navíc s naprosto otřesným vzhledem. Modelkám a pilotům F1 to ale asi nevadí, protože s motorkou i tak spokojeně pózují. Švec by se zkrátka měl držet svého kopyta, stejně tak by v tomto případě asi Steve udělal lépe, kdyby se dál věnoval jachtaření.

Finální verze eV-Twinu už naštěstí vypadá podstatně lépe. Nebýt toho, že "válce" elektromotoru jsou hodně hranaté, mohl by si jádro někdo splést s opravdovým motorem. Kolem něj je namotaný jenoduchý, ale pěkný trubkový rám, přední teleskopická vidlice je kompletně nastavitelná a pěkná zadní kyvka je odpružena dvojicí tlumičů, šikovně schovaných pod sedlem. Připočtěte k tomu kulaté přední světlo, nádrž tradičních rozměrů, jednoduché sedátko, a máte bobbera jak vyšitého. S konstantním výkonem 6 kW, který může být na dvě minuty zvýšen až na 16, absencí spojky, tudíž i převodovky, spadá tenhle stroj do kategorie skútrů. Můžou ho tedy řídit i majitelé řidičské skupiny B, kteří by mohli za doprovodu 59 Nm brázdit krajinu až 112 kilometrovou rychlostí. V tom případě určitě půjde udávaný dojezd rychle dolů, malou útěchou ale může být, že nabití do plna zabere bez čtvrt hoďky rovné 4 hodiny. Tohle je věc pro hodně velké nadšence, odpovídá tomu i cena. Tenhle stroj vhodný třeba na popojíždění po Monaku si můžete objednat za strašidelnou částku 40 000 liber. 

Jedna věc se autorům těchto strojů nedá upřít. Je to velká víra ve svůj produkt a vysoká míra sebevědomí. Jak tihle „průkopníci“ dopadnou, prověří až čas, my se zatím budeme věnovat zase serióznějším věcem.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE