Zlaté české ručičky: BRISK – nezmar z Tábora

Zapalovací svíčka je prakticky tak stará jako spalovací motor sám, protože hned na začátku jeho závratné kariéry konstruktéři pochopili, že žhavicí hlavy ani odtrhové zapalování nemá budoucnost. Ve svém principu se svíčka za více než sto let vlastně nezměnila a přesto člověk musí žasnout nad tím, co všechno jde ještě na těch 50 g keramiky a kovu vylepšit.

Tradice a orientace na spolehlivost

Josefu Bruckovi by jednou měli v Táboře postavit sochu. Ocenila by se tím zásluha muže, který stál u zrodu výroby zapalovacích svíček v Čechách a v tomto jihočeském městě položil základy továrny, která se dnes řadí mezi šest největších světových výrobců. Také by se tím napravila historická křivda – „kapitalista“ Bruck musel v roce 1938, tedy jen tři roky od založení, předat továrnu do národní správy, aby následně spadla do rukou nacistům. Po válce jí domácí režim neváhal znárodnit, ale u toho už strojní inženýr Bruck být nemohl – jeho jméno se totiž v roce 1942 objevilo na seznamu Židů deportovaných nejdříve do Terezína a následně do Osvětimi, kde otec české svíčky před koncem války zemřel.

Původní značka táborských svíček byla Brita a jejich tvůrce hned od počátku v roce 1935 vsadil na keramiku namísto tehdy rozšířené slídy. Slídové svíčky s nápisem Brita sice existovaly, ale nejspíš jen pro konzervatismus některých zákazníků. O kvalitě táborské předválečné produkce svědčí dodávky do československé armády, ze zahraničních odběratelů to bylo Švédsko, Rumunsko, Jugoslávie a Norsko. Za války zde Němci vyráběli granáty a v pětačtyřicátém továrnu vyrabovali Sověti. Výroba svíček se do Tábora vrátila v roce 1946, tehdy už na dnešní adrese a s kapacitou 60 000 kusů měsíčně, která zpočátku nebyla ani z třetiny vykryta. Už tehdy se prý na izolátorech výrobků začala objevovat značka PAL.

Notoricky známý koncern oficiálně zastřešil českou výrobu svíček až v roce 1949 po sloučení s firmou Jiskra Tábor. Trojice písmen PAL se tak stala synonymem dostupné a odolné svíčky na následujících čtyřicet let, ačkoli podnik nesl označení Jiskra Tábor. Později se české svíčky dodávaly pod novějším označením PAL Super. Československé svíčky se exportovaly do desítek zemí tehdejšího rozděleného světa a i na Západě měly dobrou pověst. Tu podporoval především náš motoristický sport, v němž spolehlivost hrála prim – enduro. Několikanásobný mistr světa Josef Fojtík kdysi vzpomínal, jaký byly svíčky PAL skvělý výměnný artikl na mezinárodních soutěžích:
„Třeba při Šestidenní by nám závodníci i manažeři ze všech koutů světa utrhli ruce. Na bundě měli vyšito Champion, ale přišli, abychom jim dali Palku…“

I v tuzemsku rostl odběr prvovýroby – Mladá Boleslav i obě motocyklové továrny vyráběly na tehdejší zvyklosti velké množství vozidel. A PAL byl u toho. V Táboře investovali do vývoje nových materiálů a jejich svíčky skutečně snesly srovnání se světem. Navíc přidali výrobu přístrojů Motor Tester, PALtest a jiných. Když se po roce 1989 lámaly ledy, byl by nerozum zaříznout továrnu, která vyráběla ročně 10 miliónů zapalovacích svíček přinejmenším velmi dobré kvality.

BRISK na scéně

Porevoluční chaos a odklon zákazníků od všeho domácího znamenal pokles výroby a dluhy. Chtělo to jasnou vizi a pevnou víru, že bude líp. Bez toho se trouchnivějící státní podnik privatizovat nedal. Obchodní značka PAL se časem přestala používat. V roce 1992 továrnu privatizuje skupina českých investorů a nově vzniklá akciovka přichází s novou obchodní značkou BRISK. Kromě zapalovacích svíček přicházely z Tábora i žhavicí, technická keramika pro rozličné účely, měřicí přístroje a později automobilové snímače. Invaze moderní techniky do České republiky vyžadovala přizpůsobit i sortiment novým typům motorů. BRISK se v průběhu následujících čtyřiadvaceti let pod vedením majitele ing. Mojmíra Čapky vyšvihl mezi elitní moderní výrobce s vlastním vývojem a s referencemi dodavatele zapalovacích svíček a snímačů do mnohých prvovýrob – automobilových, motocyklových i do zahradní techniky. Namátkou: VW Group (Škoda, VW, Audi, Seat, Bentley), Avtovaz, Tatra Truck, TM Racing, BMB Racing Volvo Truck, Zetor, Tedom, Husqvarna.

Když jsem byl šéfredaktorem požádán, abych se ujal článku o Brisku, zalil mě hřejivý příliv neutuchajícího štěstí… Dobře, bylo to jinak – dostal jsem úkol, který mě samotného velice zajímal. A to hned ze dvou důvodů. Předně jsem na jeden pár svíček BRISK v letech 2013/2014 objel kolem dokola celou Zeměkouli a svíčky z Tábora bez výpadku odkroutily přes 49 000 km v podmínkách, kterým se běžný provoz nikdy nepřiblíží ani na dohled. Jejich výrobu bych rád viděl. A za druhé jsem byl jakožto uživatel sám zvědavý, co je pravdy na šuškandě, že některé svíčky BRISK prý pocházejí z Číny. Takže hurá do Tábora se stylově husitským: HRRR NA NĚ!

Na vlastní oči

Celkem logická podmínka, která při sestavování seriálu o českých výrobcích představovala síto, byla prokazatelně tuzemská výroba. Takže to musíte osobně vidět, včetně vývoje. Stojím před výrobním závodem v jihočeském Táboře, kde si mě pan Vašíček z technické podpory vyzvedává, a začínáme s prohlídkou v jedné z mnoha výrobních hal, kde začíná naše putování po výrobě zapalovacích svíček. Ty se skládají ze dvou hlavních částí, izolátoru a pouzdra.

V kalosušárně se za mokra ze vstupních materiálů připravuje směs pro výrobu izolátoru. Ten, ač možná vypadá jako porcelánový, je ve skutečnosti speciální keramikou, jejíž základní surovinou je oxid hlinitý. Výsledná jemná prášková směs se ve vedlejší hale proměňuje v surový izolátor za pomoci lisování a následného broušení. Aby křehký izolátor získal svoji tvrdost, musí být vypálen v jedné ze dvou velkých kontinuálních pecích při ohromných 1600°C. Tam si polotovar pobude přes 13 hodin, po kterých je matný a anonymní, jeho postup je neustále sledovaný a dokonale evidovaný.

Mateřské znaménko dostává izolátor na následujícím stanovišti, kde se natiskne označení a nanese glazura. Zajímavostí je, že glazura je zbarvena růžovým barvivem, aby se kontrolním procesem snadno rozpoznaly případné vady v nástřiku, přičemž barvivo se následně v další peci vypálí. Do takto připraveného izolátoru vloží automatická linka střední elektrodu, nasype zátav, vloží svorník a pomocí kamery zkontroluje, zda je vše na svém místě a v požadovaném množství. Poslední krok ke zkompletování izolátoru je ohřátí a zalisování svorníku, čímž je celý proces uzavřen.

Mezitím na jiném místě továrny speciální lis vyrábí zastudena kovová pouzdra. Oproti dřívější výrobě soustružením je tento proces nejen výrazně hospodárnější a rychlejší, ale především pevnější. Na vylisovaném pouzdře se následně vyválcuje závit a doladí některé funkční plochy. Poté se odporově přivaří vnější elektroda a takto připravené pouzdro se přesune do dalších z hal ke galvanickému pokovení. Tady je možné si vybrat ze třech základních variant: zinek, zinek-nikl nebo zinkochromát. Možná není od věci přidat informaci, že Brisk tuto službu nabízí i dodavatelsky pro zákazníky, jako jsme my.

Přesouváme se do další haly ke stanovišti, kde probíhá montáž svíčky na moderních Flex linkách, které si BRISK sám vyvíjí, navrhuje a dokonce i vyrábí. Zde se sekáváme s jednou z podob výrazu, známou také z automobilového průmyslu a tím je tzv. svatba, při které se spojuje izolátor s kovovým pouzdrem. Nejdříve se mechanicky zajistí izolátor v pouzdře takzvaným pertlem a vše se dokončí elektrotepelnou montáží, po které vznikne mezi izolátorem a pouzdrem svěrný spoj. Zbývá vytvořit jiskřiště zastřižením a přihnutím vnější elektrody, zkontrolovat elektrodovou vzdálenost a našroubovat kabelovou koncovku (u některých typů nedemontovatelnou). Na posledním stanovišti se hotová a zkontrolovaná zapalovací svíčka vloží do krabičky a předá expedici.

Pár slov závěrem

BRISK dodává na trh sortiment od nejlevnějších základních svíček až po nejnovější moderní konstrukce, na které je právem hrdý. Viděl jsem vlastní vývojové pracoviště a zkušebnu se speciálními zařízeními jako jsou různé „mrazáky, pece, vibrátory“ a hlavně s několika motory napojenými na brzdy. Zde se odzkouší vše, co se tu vyrábí včetně nejnovější patentem chráněné BRISK Premium EVO s laserem nanášenou elektrodou na špičce izolátoru.

Mezi výrobními linkami jsem viděl cestovat zapalovací svíčky od těch nejzákladnější typů, jako jsou například dnes už pamětnické N15YC a L15YC pro staré škodovky a žigulíky za pár korun, až po prémiovou iridiovou P21 vhodnou pro moderní motory Škoda TSI. Co z toho plyne? Že veškerá produkce značky BRISK pochází z továrny zde na Vožické ulici, odkud ročně vycestuje na cca 50 miliónů zapalovacích svíček do osmdesátky zemí světa. Kolik po revoluci privatizovaných českých firem se něčím podobným dnes může chlubit?

Informace o redaktorovi

Pavel Suchý - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE