Yamaha Day 2009

U Yamahy pojali letošní okruhový den opravdu velkolepě! Vlastně hned dva dny, ten první patřil novinářům, policii a pozvaným hostům z řad zákazníků jednotlivých dealerů, druhý den pak již byl od rána až do večera vyhrazený pro majitele strojů Yamaha z řad veřejnosti a také jezdce přihlášené do okruhové školy jízdy.

Yamaha Day 2009

Kapitoly článku

České oficiální zastoupení Yamahy toho nabídlo opravdu hodně i po stránce připraveného programu a flotily testovacích strojů všeho druhu. Celá akce tak připomínala velký evropský Yamaha Summer Festival, který se na Brněnském okruhu konal v roce 2006 (viz naše reportáž). Stejně jako na celoevropském festivalu bylo i letos připraveno dostatek okruhových motocyklů s novinkou Yamaha R1 v hlavní roli zastoupenou hned v šesti kusech, ale k dispozici byly i řady XJ6 a FZ. Kromě toho byla na parkovišti před boxy nachystána dráha pro vyzkoušení menších skútrů, hned vedle jsme si v areálu Test the Best mohli vyzkoušet silniční modely a vyrazit s nimi na půlhodinovou projížďku po silničkách kolem Brna. Jelikož odpoledne se přihnala bouřka se slejvákem a překazila nám naše jednostopé řádění, využili jsme za mokra alespoň možnost svezení v nových Fiatech, které zde připomínaly spolupráci Yamahy a Fiatu v MotoGP. Kdo by také odolal svezení v novém retro Fiátku 500, který propaguje samotné božstvo Rossi. Větší minibusy Fiatu také zajišťovaly odvoz na novou offroadovou trať v areálu brněnského autodromu, kde byla možnost si vyzkoušet sportovní quady i pracovní átévéčka - viz článek na Quadmanii.
Po celé pondělní dopoledne jsme se v boxech i na parkovišti potkávali s desítkami policistů v žlutých bundách, kteří sem přišli provětrat své služební Yamahy (viz zpráva z letošního předání služebních strojů). Těžší stroje, povětšinou Fazery a FJR, ověšené kufry a majáky sice mají k okruhovým mašinám dost daleko, přesto ale bylo znát, že to řada kluků má dost v ruce a ježdění je pořádně baví. Však také řada z nich neodolala a zajela do boxů vyměnit služební stroj na novou R1 a na trati si s tímto poměrně radikálním sportovním nářadím vůbec nevedli špatně!

Jízdy na okruhu - supersporty by Tommy

Po našem příjezdu na poslední chvíli jsme chvátali vyplnit každému známou zpátečku, to jen pro případ, kdybychom se ocitli v hlubokém kačírku s vydatným průjmem po adrenalinovým hajdu. A věřte, že k tomu nebylo daleko. Kluci už lítají plným třeskem vpřed a já se běžím nacpat do kůže. Tak rychle oblečenou kombinézu jsem neměl ani při čtyřiadvacítce v Le Mans. Yamaha se ani tentokrát nenechala zostudit a přichystala pro své zákazníky dostatečně hojný počet nových motocyklů, obzvláště ty motocykly, které jsou osazeny „velkým třeskem“ a na které jsem se po pár přečtených recenzí těšil stejně tak horlivě, jako čutka na novou loptu. V plné výstroji a zdatným kvapem běžím, abych nezmeškal ani minutu po boku těchto japonek.
Po dlouhé cestě a brzkém vstávání dostávám do rukou to největší peklo, které v parc fermé stálo. Uhlazená eR jednička již nemá takový agresivní vzhled jako její předchůdkyně. Přesto, když slyším její brumlavý zvuk linoucí se ze „syrových“ obézních výfuků, nasedám s jistým respektem a velkým očekáváním. Nutno podotknout, že to byl můj první výstup do sedla této ostře sledované novinky letošního roku. Zaklapnu hledí své přilby a s nadšeným výrazem opouštím boxy. Malinko jsem vzal za plyn, abych ze sebe setřásl euforii, jež nervózně stojící Big Bang nabízí, a vzápětí dostávám první vylágoš od oranžových chlapíků, kteří okem měří překročení rychlosti při průjezdu boxové uličky. Inu zvuk to má opravdu znamenitý.
Jsem na trati a dávám si dvě kolečka oťukávačky. Yamaha nabízí neuvěřitelně velký pracovní prostor, kde si určitě každý najde svou ideální pozici. Řidítka jsou na můj vkus dost sevřená, což brání lehčí manipulaci v rychlejších pasážích, ale také pohodlnější jízdě ve větším náklonu. Začínám být trochu náročnější, ale jsem na závodním okruhu, a tak mě zajímá pouze podvozek, motor a pneumatiky, proto je třeba vysypat vše pěkně na rovinu. Na druhou stranu, veškeré páčky mi sednou hned při prvním kontaktu a během počátečních kol si nastavuji pouze přední brzdovou páčku. Pomalu začínám zrychlovat a každým zdárně projetým kolem zaznamenávám nespokojenost v nízkých a středních otáčkách při cca 10% otevřeného plynu. Jako kdybych krmil ladnou japonku týden starým sushi. Postupným přidáváním se motor dostává do maximálního výkonu, který popravdě nepředčil mé očekávání. Zajíždím do boxů mírně zklamaný a až tam se dozvídám, kde byl kámen úrazu. Ve spěchu být co nejdříve na trati jsem zapomněl přecvaknout na racingový režim „A“, který není standardně nastaven při otočení klíčku. V tu ránu vlastním úsměv naprostého blbce a do další jízdy si dávám majzla.
Vyrážím na trať s podmanivým hlubokým zvukem přijíždím na áčko. Levá, pravá, rovina a oblíbený Stadion. Vše, co jsem psal o průběhu ve spodních otáčkách motoru, beru zpět - až na jednu věc. Kroutící moment je opravdu fascinující, v technických úsecích bude mít tahle mašina stoprocentně navrch, ovšem samotná špička výkonu má dle mého názoru co dohánět. Zejména na tomto okruhu je znát, že jí chybí notná dávka šmrncu v těch nejvyšších otáčkách a do brněnských krpálů se jí tolik nechce. Co se týká jízdních vlastností, jedná se o ryze sériový podvozek, takže jsem nečekal žádné perfektní odezvy. Ale jednu přeci jenom ano - tu od zadní pneumatiky. Každým kolem jsem zrychloval a snažil se přidávat, čím dál tím víc, razantněji. Měl jsem na paměti, že pneumatiky nejsou ideální pro závodní zacházení, i přesto jsem ale absolvoval smyk zadního kola. I při výjezdech na plný plyn při větším náklonu jsem cítil proklouzávání zadního kola. Motocykl je celkově nastaven měkce, ale tohle ježdění bylo jaksi riskantní. Po odmávnutí místním maršálem jsem zajel do boxů a přeměřil si tlaky v obou pneumatikách. A teď se podrž, 3 atmosféry na obou kolech mi málem zaručily odchod do hlubokého kačírku s hlubokým….!

Co říci závěrem? Motocykl vám rychle přiroste k zápěstí, jen je třeba si malinko zvyknout na trochu jiný randál v přilbě, než na jaký jste byli zvyklí u klasického řadového čtyřválce. Průběh motoru je ve spodních a středních otáčkách výborný, jen nesmíte zapomenout přepnout na režim „A“ :). Bohužel s průběhem úplně nahoře nemohu být spokojený. Možná se jedná o ošidný pocitový vjem, protože Masarykův okruh je přeci jenom mnohem širší než ostatní okruhy, a tak jedinou útěchou je pro mě fakt, že tady nejede asi žádná motorka. Podvozek do normálního provozu určitě dostačující, jinak demontovat a dát na krosku. Sada „houpacích poníků“ při závodním použití prostě nestačí, stejně jako výrobcem zvolený typ pneumatik.
Yamaha R1 2008 Stock
Jako bonus jsem měl možnost otestovat loňský model R1 ve stockové úpravě se záměrem zkusit, jestli je závoduschopná. Motocykl disponoval závodním obutím, a tak jízda byla mnohem bezpečnější a také svižnější. Perfektní sportovní nářadí - jediné, co bych tomuto motocyklu vytknul, byla velká díra kolem 7 tis otáček, což je pro loňský model typické. Bohužel tomu nepomohla ani špatně zvolená rozeta do rychla. Motocykl se stěží vytáčel a šestý převodový stupeň jsem zařadil pouze proto, abych se ujistil, že tam alespoň opravdu je.



Yamaha R6

Tak tuhle mašinu už znám z minulého roku, kdy mi udělala na mosteckém autodromu opravdu radost a byl jsem s ní velice spokojen. Tady se opět předvedla v plné formě, jen podvozek nefungoval tak, jak by měl a tak jsme s mechaniky ještě řešili nastavení předních vidlic, u kterých nefungoval přední útlum, takže se budou muset podrobit menší opravě. Jinak chuť do závodění měla opravdu velkou!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist