Supermoto Academy v Písku

První supermotárdová škola s názvem Supermoto Academy se uskutečnila na píseckém okruhu. My jsme si samozřejmě nemohli nechat tuto akci ujít a přinášíme vám z ní reportáž.

Supermoto Academy v Písku

Kapitoly článku

Supermoto Academy

Po příjezdu do Písku už první pohledy do depa napověděly mnohé. Motárdy nové i staré, ostré i "jen jako", těžké kačeny, dukárna, pár pitbiků. Po snídani na uvítanou se účastníkům představila partička kolem Honzy Zemana, autora téhle supermotoakademické taškařice: Honza Kvasnička  pekelně rychlý jak na motárdu, tak v autě, Jakub Smrž a Radim Vavřík, mj. trenér Kuby Smrže se zvláštní specializací na snowboard. Nedílnou součástí týmu je i Roman, mechanik ochotný vám pomoci s nastavením podvozku i drobnými opravami, poradit s tlakem pneu...

Reportáž

Žádné dlouhé zevlování, chlapci nám krátce nastínili filozofii Akademie. Všichni bychym se měli, v rámci možností, naučit číst si trať a postupně si během tréninků upravovat stopu tak, aby výsledkem byla rychlá a logická jízda.  
Začalo se volným ježděním po asfaltové části zajímavě namotaného píseckého dromu. Tyto tréninky sloužily jednak nováčkům k seznámení se s tratí, a profesorskému sboru k posouzení naší úrovně dosaženého motárdového vzdělání. Pak už si nás rozhodili do dvou skupin. Ta první byla složena z opravdu rychlých chlapíků vídaných i v domácím mistráku, druhá namíchána vesměs z nováčků s civilními biky. Začalo se praktickou ukázkou, kdy se napřed jela 3 kola pomalou jízdou za instruktorem, to abychom zístkali představu o tom, kudy vede ta správná stopa. V další fázi byla vybrána jedna technická pasáž a v ní jsme dostali nálož teorie i s logickým zdůvodněním proč zrovna tak a ne jinak. 
V zásadě jde zhruba o to, že rychlému výjezdu ze zatáčky rovná se vyšší maximálka na konci následující rovinky a to se rovná rychlejší časy na kolo. A je fajn, když se člověk naučí využívat celou šířku trati. Jednoduchý, když to vidíte. Moc dobře se to ale popsat nedá, protože každá zatáčka je přeci jen trochu jiná... Na druhou stranu, když se vám tohle vidění světa dostane pod kůži, bude se vám hodit na každém okruhu, protože principy jsou stejné pro motárdy i  velké motorky na velkém dromu.

Potom předvedli vždy dva z instruktorů jak by to mělo i nemělo vypadat v praxi. Jeden totiž byl v ukázce za  Mr. Trubku, druhý hned za ním za pana Přesnýho. Co si budeme povídat, byla to čistá a brutální sci-fi. Nešika trošku přepálil nájezd do první pravé, nechal se vynést a do následující levé už nemohl najet pod strávným úhlem, musel i trochu uklapnout plyn aby se vůbec vešel. Za ním jedoucí p. Profesor začal točit první zatáčku až o kousek dál, její vnitřek také trafil vlastně až skoro za rohem, stále si držel pravý kraj a do další levé vletěl bez ubrání. Jen tímhle jiným průjezdem smáznul 10 - 15 m náskok prvního. Jak říkám, snadný, když se to vidí! Následně ale bylo na nás to všechno zopakovat.
Jednotliví šedotričkaři si rozdělili posty na nájezdech i ve výjezdech ze studovaných zatáček a celkem beze strachu neváhali strkáním násady od praporů před přední kola ukazovat, kde že bychom to měli trefovat.
Byla to fuška a pořádný záhul, ale mělo to smysl, protože se začalo lítat učesaněji, klidněji a o dost rychleji. Všechno se ještě jednou zopakovalo odpoledne v jiné pasáži, a pak už se šlo teoretizovat k jednomu... (pivu)
V neděli byly v plánu volné jízdy, superpole - měřené jedno kolo s pevným startem a závod. Superpole rozdělilo účastníky zájezdu do dvou grup a určilo postavení na gridu. Nutno říct, že přestože o nic nešlo, nervy udělaly své a podle toho taky vypadalo. Superpole je ruská ruleta. Ale to už je po obědě a závod začíná. Teploty, tlaky, tepy, všechno stoupá, konečně letí vlajka dolů! Stejně je fajn, když se umí startovat ... Vlastní závod se jel na 8 kol a byla to veliká paráda, neboť se bojovalo plast na plast, až chlupy lítaly.
 

Slova závěrem

Na otázku, jestli má smysl utratit zlaťáky právě za SM Academy, odpovídám jednoznačně  - ano! Tedy jestli se chcete zdokonalit. Kouzlo je už v tom, že jste dva dny na  dráze,  kterou máte de facto sami pro sebe. Navíc na vás jako ostříži koukají ti, kteří vám jsou schopni a ochotni poradit. Je celkem jedno, jakou máte motorku, pokud to zrovna není Goldwing nebo oplastovaná okruhovka. Někdo by možná očekával i recept na staré umění driftu. Tak v tomhle bodě pro někoho možná zklamání. Drifty se tady neučí. Proč? Protože všechno má svůj čas. Chce to jezdit-jezdit-jezdit. S tím přijde porychlení a s porychlením, možná, i drifty. To už je ale na každém.
 
Říká se, hlas lidu, hlas boží. Proto jsem ještě zavolal dvěma spolubojovníkům a zeptal se jich na názor na písecké dovádění:
Martin Šíma, Hypermotard : „Poprvé na malém okruhu, maximálně spokojený s přístupem, perfektní ochutnávka motárdů, parádní atmosféra a prima závodík na závěr!“

Lukáš Hlaváč Husar FS 570 – jede první rok mistrák S2: „Strašně mě překvapilo, jak tohle učení funguje, už malá změna ve volbě stopy tě porychlí a proti mistráku, kdy jsem se na této trati dost trápil, jsem si jízdu mnohem víc užil. Už se těším do Mýta!.“
Taky já osobně mám jasno. Určitě si dám repete - jen jedna věc je fakt blbá: svoji ostrou motorku mě Honza Zeman na pár kol půjčil, a proti sériové DRZ 400 SM je ta jeho o píď dál, jen zatím netuším, jak vysvětlím, že nutně potřebujeme ještě jeden bike...

Další pokračování:
13. 7. 2011  Brno - Masarykův okruh 
26. - 27. 8. 2011  Vysoké Mýto

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 2x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Související firma



TOPlist