Road-racingově punkový festival Kopčany 2013

Nedá se svítit. Roadracing mě pohltil jako černý mokřad padoucha Stapletona, a drží a nepouští. Jeden závod sotva skončil a znáte to, najednou chybí ten šrumec depa, kravál zahřívaných motorů i oblaka ekologicky modrých dvoutaktních exhalací, chybí i okamžiky hektického zmatku střídající se s bluesově ospalými chvílemi.

Road-racingově punkový festival Kopčany 2013

Kapitoly článku

Bohužel, po Radvanicích, vzhledem ke zrušenému závodu ve Volárně u Kolína, trvala pauza celé tři týdny ... které naštěstí nebyly ani o den delší než bylo nutné a proto další střípek přírodněokruhové mozaiky mohl první srpnový víkend zapadnout na své místo.

Cílem výpravy byly tentokrát zahraniční Kopčany. Slovenská vesnička pár kroků za řekou Moravou, jižně od českého Hodonína, vesnička, jejíž historie se dá vysledovat někam před rok 1400 a historie v ní pořádaných motocyklových závodů až do roku 1967 .
Odjelo se bohatých 26 ročníků, bohužel v 94. roce se jelo skoro naposledy. Dlouhá pauza pak trvala až do roku 2010, kdy byla tradice Kopčianskeho rýchlostného motookruhu obnovena. A to je moc dobře, protože závody tady mají svéráznou, nelehko pojmenovatelnou atmosféru, zvláštní kouzlo a svým způsobem jdou skoro až na dřeň ...



pátek

Tentokrát nebudu líčit přípravy a cestu, protože všechno šlo nějak divně v pohodě a zpoždění kratší dvou hodin nestojí za řeč.
Po příjezdu na místo byla i formálka pouhou formalitou, jen se radní chvíli radili, jestli můžu jet, když mám licenci doma na stole. A protože na technické přejímce byla hlavním tématem kopčanská motominulost, bylo i tady zúřadováno za pár minut.
Zbývalo postavit stan, na místě, které nevím proč, ač bylo jedním z nejlepších, přesto zelo prázdnotou ... no luxus. Nezbývalo, než po dni sluncem opékaným vyhledat sprchu a smýt ze sebe prach cest.

Byl jsem, mírně škodolibě, už týden předem varován, že zrovna TOHLE bude fakt zážitek a pro jistotu zakoupil jsem sobě plastovou 12l konev - kropici, s hubicí kropící za 109 Kč, tmavě zelenou.

Varování se ukázalo jako dobře míněná informace. Sociální zařízení pro účely očisty účastníků zájezdu se nachází na místním fotbalovém stadionu, cca 700 m od návsi - depa, při čemž posledních 300 m tvoří cesta s povrchem změkčeným vrstvou jemného prachu, co všude vleze. Sprchy samotné mají dvě čúrátka, jednoho bez vody, druhé čúrající vodu odněkud z nitra ledovce. Jak se pak svěřil kamarád, vlezl tam, protože musel a moc si věřil, jenže pak už se nezmohl ani na nádech, jen 10 min v kuse ječel... a protože takhle večer už ani odtok neodtékal, bylo potřeba najít nějakou lepší alternativu.
Líná huba, žádná sprcha ... dopadlo to nejlíp jak mohlo, čisto, teplá voda ..... a tak. Jen jsem musel slíbit že nikdy nikomu nepovím kde "... hej a zajtra tiež môžete prísť :)". Zbývalo už jen vypít něco málo bublin, ignorovat techno zleva i disco zprava a svalit se do vyhřátého stanu.

Jo a bylo to i s pohádkou:

esmeralda (120dB, cca 1000 Hz): "... ty, počuj ma, ja ťa n e n á v i d í m, ty ko.ot! A či tam budeš až prídem, zavolám policajtov, do pi.e, počuješ maaaa?" ....

.... za malou chvilku :

čert (80 dB, 100 Hz): " ... a ty si čo myslíš, ty chuj, že kvôli tebe sem budeme jazdiť každý deň? že si budeš z policajtov robiť pi.u, alebo čo? ešte raz kvôli tebe budeme musieť prísť, tak ťa zoberieme do auta, zavezieme ťa do lesa a po tej tlame dostaneš, že ťa vlastná mama nespozná. a teraz zaplatíš a zmizneš odtiaľ, počuješ ma, a zmizneš do pi.e..."


princ (20 dB): "....ehhm iiiisss-istěěě žžžžže áááno do pi.e, ja ssom neni ko..kkkokot! smrk, flus, škyt ...plác"...

a jestli neumřeli .... dobrou noc


sobota
Jedna noční projížďka byla málo, proto jsem si na DéeRku dvakrát obkroužil trať ještě ráno. Velký skoroobdélník zpestřený esíčkem na jedné kratší straně měl celkem slušný povrch, potencionálně krizová místa byla dost zodpovědně obalena tlumícím materiálem a dlouhé rovinky dávaly jasně najevo, že právě na nich se bude rozhodovat... Tak rychle něco posnídat, vychutnat si ranní mikrocaffeé a vyrazit do prvního tréninku.
Na motárdu je to přece jen všechno jinak, proto první runda byla opravdu jen o rozkoukání se. Čas 1.18půl´ stačil na osmé místo, s odstupem necelých 5 sec na nejrychlejšího komára Komára.
Bylo potřeba udělat něco s převodem, protože zatím se Aprilka obešla bez šestky. ... za půjčení kolečka 18T, děkuji ... Taky jsem běhal po depu se svíčkou, ukazoval ji odborníkům, kteří se shodli na jednom: je to bohatý, chudit!  Tryska šla o pět dolů ... taky pěkně děkuji.

A k obědu hambáč a birell a caffeé ... a rychlá koupel v místním Peesaack Lake ... a slunce pálilo jako čert a konev s kropicí, plná studený vody, uvázaná na stan, se ukázala jako zatím nejlepší nápad.




Druhá runda už byla maličko lepší. Ochuzená motorka jela víc, převod se taky ukázal jako mnohem vhodnější, jen mě trochu děsilo, jak moc to jede na rovinách těm nejrychlejším. Vcelku pozitivní vývoj, nebýt toho, že ke konci eReSo trošku přestávalo brzdit: ...možná vedro? napadlo mě, když jsem na konci nejdelší rovinky, místo doleva, jel stále stejnou rychlostí na Hodonín ...
Výsledkem všeho snažení a všech úprav byl posun na šesté místo, čas 1,16.0´ a gap na rozjetýho Komára 2.1´ ... už to nebyl průser, na druhou stranu ani žádný velký zázrak.
Znovu jsem běhal se svíčkou a dopadlo to stejně: furt bohatý, chudit! Tryska šla znovu dolů, o další tři ... andělíčku, můj strážníčku, opatruj mi mou motorčičku...
Fajn bylo, že ještě v sobotu navečer se jel volný pretek a všechno se dalo ještě jednou vyzkoušet.
...a k těm brzdám - bez destiček, kov na kov, ani radiály fakt nebrzdí ... jo, je to na pár facek.


volný závod
Start nebyl úplně špatný, motorka fungovala zase o něco líp ... jenže prošlápnuté přepáčko znamenalo v 7. kole konec radovánek. Byl jsem poměrně hrozně sprostý ....
Jediným zapráskaným plusem bylo, že se závada projevila v sobotu a ne v neděli při závodě ...  a koneckonců úplně špatný nebyl ani vcelku dobrý čas 1.15´ vysokých...
Sprcha tentokrát už na jistotu do čistoty a pohodlí a potom kus masa k večeři a něco popit a tentokrát bez pohádky do pelechu.
A noc byla dlouhá a horká ....


... takže nejlepší ze všeho bylo, hned po snídani, skočit na motorku a jet se ochladit do písáku...

neděle
...stejně to bylo jen na chvíli, vzduch se tetelil a teploměr vytrvale, bezcitně a strmě stoupal, jako kdyby v pekle větrali.
Pretek 125 SP se jel až někdy po obědě, času tedy bylo dost a proto šel z preventivních důvodů válec dolů: "Vy ste se v tom zase vrtal pane doktore, že jo?" Jo, a hned byl problém na světě. Hlava měla štěrbinu očouzenou až k těsnění ... fakt nesnáším dvacky... ! Co teď? Vzhledem k tomu, že moudřejší nedoporučili jet s tím závod, nezbývalo než našroubovat na válec rezervní, nevyzkoušenou hlavu... paráda.
Motorka s ní mohla jet líp, mohla jet i hůř. Hůř mě v tu chvíli nezajímalo a vlastně i kdyby jela stejně, asi by to nic zásadního neznamenalo. Za to pokud by ale jela líp, mohla by utáhnout vzadu o zub menší rozetu ... a to by šlo. Pár minut před startem, kolo rychle dolů, vyměnit rozetu, všechno utáhnout a hybaj do zapékacího kola.

Na startu jsme měl nejmenšího umbrelláka na světě, malýho závodnickýho kluka co na deštník nedosáhl ... takže samoobsluha, přesto díky :)

Samotná procedura proběhla ke spokojenosti všech hodně rychle... zahřívací kolo ... a tadááá, světla, za jedna a start. .... jako vždy, ne úplně ideální.
Prostě je to jiný než na litru...
V závodě byly poměrně rychle rozdány karty a první tři zmizeli za obzorem. Chvíli jsem jel čtvrtý, jenže co já vím ve kterém kole se přese mě přesypala nechutně rychlá Cagiva...


... tady ještě šlo lišácky předjet venkem ...

Jednou jsem dokázal předjetí oplatit, ale na rovinkách pokaždé cuknul a na další pomstu už nedošlo ... bylo jasné, že nemá valný smysl poslední kola nějak hrotit, dopředu to nešlo a vzadu nikdo. Game over...
Opět nepublikovatelně komentované páté místo, čas 15nula, a něco jako prozření v tom smyslu, že jezdit jen proto, že mě to baví, mě už moc nebaví ... Zpětně hodnoceno, s jinou hlavou motorka jela o maličko hůř a ten těžší převod nepobírala úplně nejlíp. Nechat ten předchozí... ale to už se nikdo nedoví, že?
Tak příště ... snad, protože miluju dvacky ;)
Enjoy :)


Road racing 2013 , reporty z ostatních závodů
1. 1. a 2. závod -  Slovácký okruh ve Starém Městě a  300 ZGH v Hořicích
2. 3. závodu.  Česká Tourist Trophy 2013, Hořice
3. 4. závod - Radvanice, okruh Fr. Bartoše
4. 5. závod - Kopčianský rýchlostný motookruh



mmblackova galerka

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 12x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist