Premiéra BMW RR days v Brně vyšla na jedničku

To ale v žádném případě neznamená, že by každý adept na zkušební jízdu měl absolvovat cestu na brněnský automotodrom kvůli jednomu svezení na novém modelu. Testování inovovaného superbiku od BMW sice tvořilo nosné téma dvoudenní akce, ale účastnický balíček pořadatelé doplnili volnými jízdami na vlastní motorce. Bavorská firma ukázala, že se přímého srovnání s konkurencí nebojí, a umožnila účast majitelům motocyklů všech značek. Přihláška nebyla limitována ani kategorií motorky, ale z pochopitelných důvodů do Brna přijely hlavně stroje s přívlastkem supersport a naked.

Na parkovišti před boxy byla hodně slyšet němčina, a zdaleka nejen z úst členů početného organizačního týmu v košilích BMW Motorrad. RR days je akce mezinárodní, a výhodné polohy brněnského okruhu využila celá řada jezdců ze sousedního Rakouska. Výjimkou nebyla ani polská, slovenská, nebo maďarská espézetka, a na čtvrtek se přihlásilo dokonce pár Rumunů.

Na akci pořádané německou firmou snad ani nemůže nefungovat organizace na sto procent, ale alfou a omegou každého okruhového dne je stejně hlavně počasí. I tenhle faktor ale mnichovští zmákli perfektně, a navzdory původní nepříznové předpovědi dokázali na středu i na čtvrtek zařídit ideální podmínky. Také díky tomu se účastnický limit zcela naplnil, a testovací  RRka nezahálely ani v jedné rundě. Jezdilo se prakticky od rána do večera, jen s hodinovou pauzou na oběd. Na jednoho účastníka tak vyšlo za den pět jízd po 25 minutách, a na jednu z nich pořadatelé každému rezervovali testovací RR. Plynulosti provozu prospělo rozdělení do čtyřech výkonostních kategorií, a těm, kdo na Masarykově okruhu jeli poprvé jistě přišli vhod instruktoři, znalí ideální stopy.

K bezstarostnému průběhu dne všem přítomným hodně pomáhal i nepřetržitý občerstvovací servis, kterému by výběr a kvalitu jídla mohla závidět kdejaká vyhlášená restaurace. Pro soutěživější typy připravila pořádající agentura možnost zapůjčení transpordéru, a následné porovnávání výkonů s dalšími závodníky. Zajímavé poznatky určitě muselo zvídavým a přemýšlivým jezdcům přinést i srovnání časů dosažených na vlastní motorce s jízdou na novém BMW S1000RR. A kdo se zajímá o život skutečných závodníků, mohl v depu prohodit pár slov s některou z motorkových celebrit. Českého fanouška motosportu určitě potěšil příkladný a starostlivý přístup Michala Filly, který si do Brna vzal kromě svého závoďáku také kompletní rodinku včetně nejmladšího přírůstku.

V nejrychlejší skupině s naším momentálně nejslavnějším jezdcem na BMW bych se někdy v budoucnu rád svezl, ale vzhledem ke svým téměř nulovým zkušenostem s jízdou po okruhu jsem se před svojí testovací jízdou poslušně zařadil do déčka mezi začátečníky. Bylo mi předem jasné, že potenciál téměř dvousetkoňové motorky nebudu schopen využít ani z poloviny, ale režim Sport podle instruktáže v boxu sliboval naprosté bezpečí. ABS nenechá při prudkém brzdění zvednout zadní kolo výš než o pár milimetrů, kontrola trakce ohlídá výjezdy ze zatáček, a s quickshiftem nemusím řešit ani práci levé ruky při řazení nahoru. Kdybych to čistě náhodou přehnal s řazením na opačnou stranu, v záloze čeká ještě antihopingová spojka. Ještě s dalšími kolegy beginnery dostáváme stručnou informaci, že až nás Sport přestane bavit, máme si tlačítkem přepnout na Race, a už se řadíme na pitlane za instruktory. Siréna odhoukne naší rundu, a já se hlavně modlím aby můj vodič Chris nezapomněl, že za sebou má okruhového nováčka.

Naštěstí je jeho motorka na rozdíl od mojí vybavena zpětnými zrcátky, takže se mu daří držet naší dvojici pohromadě, ale že by mě nechal nějak moc flákat, to zase ne. Na rovinkách musím pořád dohánět jezdecké nedostatky ze zatáček, a netrvá moc dlouho, než se sportovní ABS dostane ke slovu. Přední třmeny se do kotoučů umí zakousnout s velkou chutí, a když se zatáčka blíží moc rychle, zadek se odlehčí raz dva. Protože ale na nějaké přepínání do režimu Race zatím nebyl čas ani sekundu, asistenční systém v mžiku uvolňuje sevření destiček, a strašák v podobě totální škody na motorce za bezmála půl milionu, rázem mizí za zády.
Chris musel mojí radost ze zvládnutí krizové situace vidět - jinak by  nezvyšoval tempo a nenutil moje ABS k podobným kouskům znovu a znovu. Po pár brzdných manévrech se z toho stává zábava i pro mě, ale na test ABS v režimu Race už nezbývá čas. To už bude úkol pro některého z povolanějších kolegů při redakčním testu, stejně jako prověrka výkonových vlastností nového modelu, který je alespoň z reakcí zkušenějších jezdců v mnoha ohledech lepší než ten předchozí.

Z laického pohledu ale musím na novém RR ocenit jeho uživatelskou přívětivost. Výkon 193 koní budí na pohled velký respekt, ale v reálu můžete využít jen kolik potřebujete. Takhle si představuju motorku, s jakou se vstup do světa okruhového ježdění stane splněným snem. Okruhového neználka nechá v klidu rozkoukat v režimu Sport (nebo dokonce jezdit s omezeným výkonem v režimu Rain) a odpustí všechny chyby, pokud si tedy zrovna nespletete plyn s brzdou. S příchodem prvních zkušeností už se nabízí režim Race, kde můžete řešit celou řadu situací po svém, a jízdu si tím pádem víc užít. A to v rezervě pořád zůstává režim Slick, nemluvě o širokých možnostech dalšího zvyšování sportovního faltoru kitovými komponenty.