
Po zimním testování podvozku K-Tech pod střechou motokrosové haly v Mohelnici jsme se sešli za stejným účelem
na přírodní motokrosové trati v Třemošnici. Tentokrát na nás čekaly
tři motokrosové speciály s podvozkem K-Tech pro tři různé váhové kategorie a dvě výkonnostní třídy. Pro hobbíky byla nachystána čtyřtaktní
RMZ250 a dvoutaktní
CR250R a pro profi střelce čtyřtaktní
YZ450F. Suzuki měla pérování pro jezdce vážící 70-75kg, Yamaha pro 80-85kg a Honda pak pro motokrosaře vážící něco kolem 90-95kg. Do Třemošnice si mohl přijet bezplatně vyzkoušet anglické pérování úplně každý a zrovna tak se mohl do sytosti vyřádit
na vlastním stroji. Právě nastavení podvozku vlastního stroje bylo možné konzultovat s odborníkem značky k-Tech Lukášem Kosinou, který pérování mašiny zkontroloval a doporučil vhodné úpravy.

Na motokrosové trati bylo možné testovat od rána do večera, a tak šly demo biky celý den z ruky do ruky. Jelikož poslední dny jsme si užívali tropická horka, povrch trati byl hodně suchýa tvrdý. To znamenalo, že pérování nedostalo nic zadarmo, ba naopak se muselo předvést ve velice náročných podmínkách. Jeho schopnosti prověřily dvě lavice, několik skoků, rozbité rovinky ale i pomalé zatáčky kolem nohy, či rychlejší táhlé. Do Třemošnice jsem si přivezl svou kačenu, na kterou jsem před pár pátky namontoval právě podvozek K-Tech. První tři rundy jsem tedy strávil na svém oři a pozoroval rozdíl v chování s podvozkem nastaveným pro mou váhu 68 kg a výkonnost hobby.

Musím říct, že jsem tak citelný rozdíl nečekal. Motorka mi připadá, že mnohem
lépe a lehčeji zatáčí a zadní kolo nemá tendenci tolik kopat. Naopak se zdá, že zadní kolo lépe kopíruje terén, a tím pádem má lepší trakci. Příjemný je i fakt, že do rukou nejde tolik nárazů a

pocitově vydržím za řidítky o něco déle fresh. Naopak při doskocích lavice a dopadech na přední kolo se při divočejších přistáních dostávám na dorazy. Proto je potřeba lépe dopadat a klapnutí dorazů eliminovat. Částečně jsem se to pokusil vyřešit třemi kliky nahoře, což se později ukázalo dobrým řešením. Popravdě, před montáží podvozku K-Tech jsem byl trošku na trní a stále přemýšlel, zda mi výsledek nějak pomůže a zda fungující sériové pérování má smysl měnit. Nyní jsem spokojen a můžu potvrdit, že
podvozek nastaven přímo na jezdce má smysl a je přínosem i pro mě, jako klasického hobbíka.

Během MX dne zkouším také čtyřtaktní Sůzu, která svým pérováním odpovídá mé váze i mé výkonnosti. Na rovinu musím přiznat, že adaptace z KTM je horší než jsem čekal, takže více než polovinu jízdy se s RMZ snažím srovnat. Každopádně je cítit, že podvozek disponuje nastavením pro nižší váhy, a proto působí měkčím dojmem. To hraje do karet především šetření sil a delší výdrži, protože do rukou nejde tolik rázů. Další jízdy by pravděpodobně přispěly k lepší adaptaci na tuto japonku a jízdu bych si užil o fous více.
Koho zajímá, jak by vypadalo
pérování K-Tech na jeho mašině, doporučuji navštívit tyto webové stránky a
vyplnit poptávkový formulář, protože pak bude mít hned jasno. Jak se říká, za zeptání nic nedáš… Nyní
připravujeme článek, ve kterém se budeme podrobně věnovat celému procesu montáže podvozku K-Tech a vezmeme to pěkně od poptávky, přes montáž až po první pocity na trati.
POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE