KTM víkend 2005

Počasí bylo jako na objednávku, čuník na dvoře se soustředěně opékal, motorky se blyštily v ranním slunci a překvapivě málo zúčastnivších se novinářů slibovalo hodnotné poježdění. Krátce po desáté dostáváme základní informace, oblékáme „motohadry“, nahlásíme kdy chceme odjezdit kterou motorku, aby byl program pěkně koordinován a vyrážíme vstříc novým zážitkům.

Jako první osedlávám

 

 

KTM 950 Adventure

, mou velkou lásku. Pro modelový rok prošla celou řadou změn. Ty ji měly přiblížit širší motoristické veřejnosti a cestovatelům zpříjemnit desítky hodin v jejím sedle. Motocykl je tak celkově nižší, sedlo je širší, jeho polstrování podstatně měkčí a vybrání na místě řidiče ještě celkově snížilo jeho výšku nad zemí.

Už při prvním usednutí za řidítka inovované LC8 pociťuji zklamání. Nohy pohodlně dosáhnou na zem i když je mám pokrčené a místo tvrdého, úzkého sportovního sedla se bořím do měkkého polštářku. Vyrážím z areálu firmy SETTE, díky tomu, že je sedlo blíže stupačkám mám kolena takřka „za ušima“ a zdá se mi, že i motor prošel nějakými lekcemi slušného chování. Místo vzteklého prskání a hbitých reakcí na pokyny plynovou rukojetí jen kultivovaně plní má přání. Určitě se nedá říci, že by byla LC8 model 2005 pomalejší nebo méně agilní. Jen je celý zážitek z jízdy jakoby zamlžený. Místo přerostlé „krosky“ mám pod sebou uhlazený cesťák.

 

Sjíždím ze silnice do pole, motorka se pode mnou krásně rozvlní, ale přitom stále zarputile drží zvolený azimut. Oddychuji si, že zde se nic nezměnilo. Ta snaha držet přímý směr je to, co mě na tomto stroji tak fascinuje. Vybrání sedla v místě pro řidiče komplikuje přenášení hmotnosti mezi předním a zadním kolem, sedlo z nádrže sbíhá v ostřejším úhlu a tak když chci v terénu před zatáčkou zasednout co nejvíce dopředu, sjíždím zpět. Chápu, že obrovské množství jezdců zvýšené pohodlí a „přítulnější“ motor ocení, pro mne jsou však změny na této „ikoně cestovních endur“ zklamáním. To

 

modrá verze

, označená navíc písmenem „

S

“ je jiné kafe. I když i její výška se úpravou odpružení zmenšila o 2cm, sedlo zůstalo stejně nekompromisně úzké a tvrdé a jak po rozjezdu zjišťuji, ani motoru a tvrdšího odpružení se úpravy nedotknuly. Je to stále stejný, nekompromisní a dravý sportovec, v jehož sedle mne od větších terénních výstřelků odrazují jen sériové pneumatiky Pirelli Scorpion, které mimo silnice příliš mnoho trakce nenabízejí. I tak si užívám divoké jízdy po polních a lesních cestách, kde se nechávám unášet naprosto dokonalou a čitelnou ovladatelností, stejně jako stoickým klidem podvozku na nerovnostech i při rychlostech, na které již digitální rychloměr na displeji „vybalí“ všechny tři číslice.

Lehce kontrolovatelné drifty, plavné skoky, přesné dávkování výkonu motoru na zadní kolo a stále bohatá zásoba poníků i newtonmetrů připravených kdykoli katapultovat stroj vpřed.
V techničtějších pasážích mezi balvany a stromy je sice jednička příliš dlouhá, ale snadno si lze vypomoci spojkou a díky úzké stavbě a subjektivní lehkosti celého stroje se dostanete i do míst o kterých si ostatní cestovní endura mohou nechat jen vyprávět. Zkrátka KTM Adventure 950 S mi vrátila úsměv na tvář a když loni byl mezi standardní „oranžovou“ verzí a modelem S veliký rozdíl, letos už jsou to subjektivně zcela odlišné stroje.

Za zmínku jistě stojí i to, že po spekulacích o spolehlivosti strojů Adventure 950, které rozpoutala některá odborná média, přišel výrobce se zcela jednoznačnou odpovědí – prodloužil záruku všech „LC osmiček“, tedy i těch již vyrobených a prodaných na 3 roky. Tomu se říká důvěra ve vlastní produkt. Po lehkém občerstvení již nedočkavě vyrážím k toužebně očekávané novince –

KTM 990 SUPER DUKE

. Krátká stavba, strmý úhel hlavy řízení, agresivní design a především vidlicový dvouválec o objemu 999ccm a výkonu 120koní uložený v rámu svařeném z chrommolybdenových trubek. Srdce se mi rozbuší již při statické obhlídce stroje. Ostré hrany krytu nádrže dodávají stroji ještě více nahrbenou siluetu a SUPER DUKE tak skutečně vypadá jako pouliční rváč připravený k boji. Motor naskakuje s radostným burácením, posez s rukama zapřenýma o široká řidítka je přirozený a vše funguje tak, jak má.

Vyrážím na okresku klikatící se lesem a ihned jsem za řidítky jako doma. Motocykl je v zatáčkách neobyčejně hbitý, ochotně jde z náklonu do náklonu, snad jen přední vidlice by mohla být o chlup tvrdší, při ostrém brzdění se příď příliš ponořuje a na nájezdech do oblouků to stroj lehce vyvádí z míry. Na výjezdech je problém zcela opačný, přední kolo má tendenci odlepit se od asfaltu i na trojku a řidítka se potom jezdci snaží nafackovat. Zde by zcela jistě pomohl tlumič řízení. Ale přední vidlici lze nastavit a instalace tlumiče řízení je otázkou chvilky. Potom již stroji není co vytknout, je to skutečně 180kg čistého adrenalinu ve velmi atraktivním balení.

Jízda po zadním kole se stává hračkou a plynová rukojeť připomíná ovladač hydraulického pístu, který zdvihá přední kolo – k sobě = nahoru, od sebe = dolů.

 

Po tak hodnotném zážitku mne již čeká jen

 

KTM 660 SMC

. O tom jsem se již zmiňoval minulý rok, ale pro pořádek ještě rekapitulace. Jedná se o nejvybroušenější supermotard určený pro běžné použití. Výkon na hranici 65 koní, hmotnost 130 koní. Motor bez jakýchkoli vyvažovacích elementů probouzí k životu pouze startovací páka. Jeho „našlápnutí“ je fuška i pro zkušené, ale odměna je sladká. Živelné burácení a nespoutané vibrace upozorňují, že máte v ruce skutečné sportovní náčiní, které má shodou okolností blinkry a poznávací značku.

Motor z vás sice vytluče duši, ale zase ve městě nedá nikomu šanci. Raketové zrychlení, jedovaté brzdy a ovladatelnost horského kola. Máte-li na zemi obě kola současně, znamená to, že právě stojíte na semaforech a jste připraveni posnídat cokoli, co se odváží tomuto kladivu postavit. Servisní interval 3.000km a homologační sada navíc tento stroj předurčují ke každodennímu použití.

Oranžový víkend ve Vlašimi opět nezklamal a KTM potvrdila, že patří na motocyklový Olymp nejen na poli sportovních off-road strojů, ale že se s oranžovou musí počítat i na silnici. S modelem SUPER DUKE jistě Mattighofenští připravili mnoho bezesných nocí nejen konkurenci, ale i motorkářům, kteří tento klenot ještě nemají ve své garáži. Stáhnout zvuk: KTM Adventure 990 (330KB). Stáhnout zvuk: KTM SuperDuke 990 (300KB).

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Michal Moucha - (Odebírat články autora)