KTM den v Sosnové

Motocykly KTM? Každému se hned vybaví oranžové offroadové mašiny, které se v blátě cítí jako doma. Sobotní KTM den v Sosnové jakoby chtěl do podvědomí všech účastníků vrýt novou rovnici: KTM = mašiny, pro které ani asfalt není cizí, ba naopak. KTM den se tentokrát nesl především v motardovém duchu a blátuchtiví maniaci zůstali doma.

KTM den v Sosnové

Kapitoly článku

Sluníčko nad autodromem v Sosnové a perfektní organizace s pověstnou rakouskou přesností a pořádkem nám nabídla ozkoušení hlavních motardových novinek přímo na závodní trati. Na vedlejší hliněné části byly navíc k ochutnání nové quady KTM, no a kdo měl zájem o svezení na cestovnějších modelech, mohl vyrazit na organizované projížďky na okolní krásné silničky a cesty. My se ale soustředili hlavně na letošní nové modely motorové řady 690 a pořádně si je podali na trati.

KTM 690 Duke

První na řadu přišel bílý Duke, vůbec jsem netušil co od tohoto motocyklu mám čekat. Obsah 654ccm s výkonem 65 koní sliboval příjemné povození na okruhu v Sosnové. Startuji jednoválcový čtyřtaktní motor. Kliková hřídel motoru byla pro tento rok centrálně vyvážena a opravdu nepociťuji žádné nadměrné vibrace. Příjemný je i nižší posed, velké sedlo a téměř rovná řidítka umožňují jezdci pohodlně cestovat i na delší vzdálenost. Po jízdě jsem byl trochu zklamán výkonem motoru. Udávané hodnoty výrobcem budou jistě pravdivé, ale zřejmě pro tento testovací den, který byl zorganizován pro novináře a registrované zákazníky byl výkon motoru přiškrcen. Nicméně Duke bude jistě příjemným společníkem pro motorkáře, pro které hraje roli také cestovní způsob jízdy.


KTM 690 SMC

Tak na supermoto kategorie SMC jsem se těšil asi nejvíc. Tvary této motorky jsou uhlazené, ale přesto patří k těm nejagresivnějším ve třídě supermoto. Usednutím za řidítka oranžové KáTéeMky se mi zrychluje krevní oběh. Propružení zadního monoshocku dává znát, že půjde o sportovní jízdu a tak beru tuto výzvu plně do svých rukou. Také vrknutí plynem je hbitější a zvuk, který vycházel z nerezové ocelové koncovky výfuku byl balzámem nejen pro mé ucho. Když jsem se po 15minutové jízdě vrátil do depa, byl jsem s motocyklem velmi spokojen. Funkčnost hydraulicky ovládané anti-hoppingové spojky byla excelentní a tak jízda driftem nedělala velký problém. Řekl bych, že tato verze již byla otevřená, neboť průběh motoru od spodních otáček až do maxima byl výrazně ostřejší než u Duka. Povozek, který byl osazen WéPéčkama, snesl opravdu hodně, i když jsem zvolil spíše poznávací rychlost. Během krátké jízdy jsem si tuto mašinu oblíbil a stává se tak pro mě mašinou číslo 1 mezi testovanými motocykly.


KTM 690 SMR

Třetí motocykl, který mi byl svěřen, bylo eSemeRko. Tahle černá krasavice s oranžovým trubkovým rámem může u mnohých vzbuzovat pocit nemotorné mašiny. Je poněkud větší a  těžší ve srovnání s Dukem, ale na obratnosti to příliš neubere. Celkově měkké nastavení podvozku pocítíte pouze při rychlé změně směru jízdy a to způsobem propružení celého motocyklu. Koncovky výfuku podle mého názoru na kráse moc nepřidaly. Raději bych je viděl uchycené souběžně s podsedlovou konstrukcí. Ale to je věc názoru a na druhou stranu je dobře, že se výrobci nebojí občas pustit na trh něco nekonvenčního. Motorické podmínky jsou srovnatelné s Dukem, 63 koníků a měkký nástup kroutícího momentu, který činí hodnotu 65Nm/6.500 ot./min., komplikuje váha motocyklu. Všestranné využití této mašiny je významným plusem. Hodí se jak do města, tak na delší štreky a hravě zvládne i offroadovou vložku.


KTM 690 Enduro

Poslední testovanou motorkou z rodiny KTM byla 690tka enduro. A co k ní napsat? Je to vlastně zcela totožný motocykl s 690 SMC. Jak vidno, liší se pouze motokrosovými ráfky, jež mají hodnotu 1.85 x 21" a 2.50 x 18" a tím souvisí i výška sedla nad zemí, která je o 1 cm vyšší. Pochopitelně změna je i v brzdovém třmenu předního kola. Jízda po trati s endurovými pneumatikami byl docela zážitek. Podkluzování obou kol bylo velmi časté a to byla zajímavá zábava. Jízdu jsem si užíval plnými doušky, přesto bych raději tuto motorku proháněl po šotolině či polní cestě. Celkový dojem endura splnil mé očekávání.


A jak to viděl Vláďa?
Enduro obutí na asfaltu není zrovna tím pravým ořechovým, ale všechno jde, když se chce. Nakonec to bylo docela fajn. Při nájezdu do zatáček hezky na brzdy, náklon a pak už jen zatopit pod kotlem. Ustřelování zadní terénní pneumatiky je sranda a dá se plynem pěkně kontrolovat. Přední zase dává lehkým klouznutím vědět, kde je ta hranice, za kterou se není radno pouštět. Enduro ochotně spolupracuje a překvapuje, jak si s asfaltem dokáže poradit. Šestsetpadesátkový jednovál LC4 se stádem 63 koníků je potřeba držet v otáčkách a včas řadit, protože to mu na asfaltu dělá nejlépe. Táhlé zatáčky se dají projíždět hezky pod plynem slušným tempem. Ty poněkud utáhlé chce chvilku pilovat, protože řízení má tendenci se zamykat. Když po této silniční zkušenosti vracím šestsetdevadesátku zpět do rukou mechaniků, začínám se pořádně těšit, až Enduro vyzkoušíme v redakčním testu v prostředí, pro které bylo stvořeno.

KTM 450XC

Na řadu přicházejí quady KTM 450 XC a 525 XC. Bude to vlastně velká premiéra, protože v Čechách se takovéto možnosti ještě nenaskytlo. Po rozruchu, jaký sportovní ATV KTM ve čtyřkolkovém světě vzbudily, jsem ve velkém očekávání. Připravena je terénní část areálu Sosnová a to konečně slibuje parádní offroadové poježdění.
První na řadu jde „slabší“ čtyřipade. Už zvuk napovídá, že se jedná o nabroušený závoďák. Řadím jedna a vyrážím vstříc dříve nepoznaným oranžovým zážitkům. Nejprve je potřeba se trošku otrkat a sžít s tratí. Zjišťuji, že díky suchu je hodně rychlá a retardéry tam nejsou pro nic za nic. 450 XC jede jak z praku a výkon je masivní. Je hračka dostat plynem čtyřkolku do driftu a jeho dávkováním zatáčkou pěkně proklouznout po boku. Zejména ta rychlá táhlá po „cílové rovince“ je pikantní. Po té přichází technická pasáž se skoky a utáhlými vingly. Opět hračka. Klid, jaký quadu dodává podvozek Öhlins je naprosto perfektní. Ztvrdlé vyjeté koleje jen tak xcéčko nerozhází, zrovna tak jako dopady po lehčích skocích. Ihned poslušně drží směr, jaký si jezdec přeje. Co je hodně příjemným zjištěním, jsou ostré brzdy, stačí brnknout o páčku a nastupuje pořádný brzdný účinek. Přední čtyřpístkové Magury jsou opravdu povedené a zadní nezůstávají účinkem ani kousek pozadu. Vzpomínám si, že u rakouských sportovních čtyřkolek inzerovali zpátečku.

KTM 525XC

Když měním 450 XC za silnější 525 XC, nechám si její řazení vysvětlit, pro případ, že bych se zase v zatáčce otočil, jako se čtyřipade. Na trati už po pár rundách zjišťuji, že pro pětdvapětku platí nemlich to samý, jako pro „slabší“ sestřičku. No prostě perfektní brzdy a výborný podvozek. Jen výkon je tu ještě o kus ostřejší. Jde hned od spodu, a proto chce plynovou páčku palcem jen mazlit. Pětikilo se rádo staví na zadní a nekompromisně letí vpřed. Ke konci druhé quadové patnáctiminutovky začínám cítit ztvrdlé předloktí. To je čas zvolnit, protože by se mi oranžová dračice mohla raz dva vymknout z kontroly. Oba rakouské quady předčily mé očekávání a zanechaly výborný dojem. Tak jako motocykly KTM, jsou i oranžové čtyřkolky do detailu promáklé a rozhodně nezapřou svého sportovního ducha. Nezbývá mi než plně souhlasit se sloganem „Ready To Race“.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist