journeyman_brezen




Husabergy 2010 aneb 2+3=5

Pamatujete si ten poprask, který před rokem způsobily endurácké Husabergy poslední generace? Nepochybně v tom měl prsty jejich sedmdesátistupňový motor „naruby“. Asfaltoví drifteři už tenkrát tajně doufali, že by také jim mohli žlutomodří přichystat nějaké to sportovní náčiníčko. Ta chvíle nastala právě teď a z výrobní linky Husaberg vyjíždí čistokrevný motard FS 570. Ani offroaďáci letos nepřijdou zkrátka, protože právě pro jejich blátivý chtíč byl zrozen cross coutry model FX 450 či enduro FE 390. Modelovým rokem 2010 se nám tedy husaří rodinka rozrostla na pět žlutomodrých kousků.

Kapitoly článku

Už od oficiálního představení jsem byl na tyto tři přírůstky husaří rodinky strašně zvědav. Zvědavost trvala až do chvíle, kdy nás chlapíci z Husabergu sezvali na první košt ročníku 2010. Ochutnávka probíhala poblíž maďarského městečka Györ v areálu Rabaring, kde se běžně podrobují zatěžkávacím zkouškám vojenské náklaďáky. Asi si sami dovedete představit, jaké záludnosti dokáží těžké vehikly potrápit. Betonové vlnobití, kočičí hlavy nebo štěrkové koryto si pro tentokrát ale vzaly do parády jednostopé offroadové Husary a staly se tak součástí velice kontrastní enduro trati. Na motardového specialistu FS 570 byl nachystán dost rychlý asfaltový okruh, který se neobešel jak bez utažených vinglíků, tak i pekelně rychlých protahováků. Staženou zadnici mělo však na svědomí popadané listí, písčité plácky a taky obrubníčky lemující tuhle asfaltovou klikatici.
Všechny tři nové přírůstky husaří famílie nejsou originální koncepci loni představených endurek FE 450 a 570 vůbec nic dlužny. Jak cross-countráč, tak „malé“ třistadevadesátkové enduro i asfaltový dříč FS vypadají svou koncepcí naprosto totožně. Jejich chrom-molybdenový rám svírá sedmdesátistupňový jednovál SOHC blafající pro značku Husaberg tradičně ve čtyřdobém rytmu. Ve světě jedné stopy dost neobvyklá konstrukce se 70-ti stupňovým úhlem válce má na svědomí polohu rotující klikové hřídele usazené co nejblíže k celkovému těžišti mašiny, což samozřejmě hraje do not jízdním vlastnostem. Jednatřicetikilové motory tří různých kubatur (393,3 ccm, 449,3 ccm a 565,5 ccm) krmí elektronické vstříčko Keihin a povel ke spuštění je výsadou pouze elektrického startéru. Co je to kickstart, vědí Husabergy nové generace už jen z vyprávění. Třistadevadesátkiový jednovál zaznamenal oproti loňskému čtyřipáďu několik změn, jako je nová kliková hřídel, píst, delší ojnice, vačková hřídel a pochopitelně mapování motoru. Oba objemnější buchary byly modifikovány jen minimálně a víceméně platí to, co vloni. Pokud se však nespokojíte se sériovým mapováním motoru, můžete pomocí speciálního „klíče“ a USB kablíku propojit centrální mozek Husaru s noťasem a pak už jen ladit a ladit.
Husabergy FE 450, FE 570, FE 390, FX 450 i FS 570 jsou krom specifických podvozků prakticky stejné. Všechny mají plastovou podsedlovku s praktickými madýlky, 8,5 litrovou nádrž svírající jednoduše vyjímatelný vzduchový filtr nebo chrom-molibdenový rám se zadním odpružením bez přepáčka PDS. Zásadním rozdílem je podvozek samotný, protože každá z disciplín si pocopitelně říká o to své.
Tak například, enduro modely se nemůžou obejít bez osmnáctkového zadního kola či měkčeji naladěného odpružení. Fungl nový cross coutry model FX 450 naopak na odpružení přitvrdil, přičemž zdvihy zůstávájí stejné jako u FE. Jak je z obrázků patrné, shodil všechny zbytečnosti pro silniční provoz, jako jsou světla nebo blatníček s držákem SPZ. Jako všechny ostatní motokrosy se vyzbrojil devatenáctkovým zadním kolem, bezhrazdovými řídítky Renthal SX a blastry. Převodovka však disponuje šestli rychlostními stupni, což je při cross coutry k nezaplacení. První a druhý rychlostní stupeň jsou navíc poněkud delší, což vyjde vstříc enduréckému proplétání po úzkých cestičkách, naopak pětka s šestkou jsou kratší. Že se nejedná o ryzí motokros, napovídá i pevně namontovaný stojánek, jehož přítomnosti dávám palec nahoru. Osobně bych očekával oproti endurovému čtyřipáďu (suché 114 kg) výraznější hmotnostní rozdíl než pouhé 1,2 kg.
Co se podvozku týče, naprosto z jiného soudku je zbrusu nové supermoto FS 570. Tak jako ostatní supermota stojí na sedmnáctkových drátových obručích Saxess, ovšem obutých do bezdušových silničních bačkor. Oproti žlutomodrým bahňákům má jeho tužší pérování kratší zdvihy a na předku třistadesítkový brzdový kotouč, který hlodají destičky skrz radiální čtyřpístkový brzdič Magura. Zajímavé, že v tomto případě nebylo Rakušáky vsazeno na Brembo. Asfaltový Husar se liší od svých blátivých kolegáčků také barevnou kombinací plastů, kde dostala více prostoru bílá.

Husaberg FE 390

Konec teoretické stránky věci a do sedla. Pro osvěžení paměti sedám na loni představené enduro FE 450. Ihned po něm záměrně vytahuju z řady zaparkovaných Husarů letošní novinku FE 390. Jedná se vlastně o endurko, které by mělo jít na ruku začínajícím jezdců, kterým nevytahá ruce hned po prvních pernějších chvilkách v terénu, ale i zkušenějším střelcům, kteří v jeho sedle budou chtít absolvovat nějaké to vytrvalostní či extrémnější enduro. Vyrážím do prvního kola a okamžitě vnímám o nějakého toho hřebce měně než u předchozího čtyřipáďa. Nejmenší husaří enduro však jde parádně do otáček a slibuje, že se v příštích chvilkách určitě neukoušu nudou. Moc se mi líbí jeho ovladatelnost a pocitová hmotnost, která mi připomíná menší dvěpade. Okamžitě mi dovoluje jet slušnou palbu, jako bych na něm měl už pár motohodin najeto. Bez problémů se proplétám úzkými cestičkami mezi stromy a v pohodě vyhupuji prudký výjezd, který je zakončen pořádným kopákem katapultujícím mě přímočaře nahoru. Při dopadu kolmo dolu měkčí podvozek vše pobírá, což jsem popravdě téměř ani neočekával. V členité pasáži je fajn, že si nemusím hlídat pravačku před neúmyslným vrknutí plynovou rukojetí. Prostě žádný záludný kopance, orošené čelo a sevřená zadnice. Výkon se dá slušně dávkovat a do určité míry je použitelný za spojkování i spodek motoru při zařazené vyšší rychlosti. 
Průjezdu dlouhého šotolinového koryta mi poprvé dává pocit objemového handicapu. Zde je důležité plynule najet, přiržet třistadevadésátku pořádně pod krkem, neslevovat a předním kolem jen rýsovat terén. Po sériovém Husabergu FE 390 koštuji verzi s Akrapem. Musím konstatovat, že nikde nepociťuji přínos otevřené roury víc něž tady, protože motor má citelně větší chuť letět do otáček. Pochvalu zaslouží přední brembácká brzda, která bere bez remcání ihned. Je fakt, že někomu může připadat ostrá až moc, ale mě takhle sedí maximálně. Moc se mi líbí hydraulická páčka spojky svým lehkým neunavujícím chodem. To, jak později zjišťuji, platí pro všechny dneska testované Husabergy. Také oceňuji její vlastnost vyklápění oproti směru jízdy a jsem si jist, že díky tomu vydržela při jednom zalehnutí v toboganu.
Pokud bych měl nějakých výtek, je to na adresu poněkud nepřesnější převodovky, protože si párkrát místo rychlosti řadím neutrál. Suma sumárum, nejmenší husaří endurko FE 390 mě dneska mile překvapilo a to především parádní ovladatelností, nezáludností, ergonomií a slušně fungujícím motorem v celém svém rozsahu. Líbí se mi, že se člověk v jeho sedle rychle nevyšťaví a je schopen jet dlouho plynulou a čistou jízdu. Fakt si dovedu představit celodenní freeride a večer nebýt totálně grogy.

Husaberg FX 450

Z bláta se mi na silnici ještě nechce a tak beru druhýho letošního offroaďáckýho Husara, kterým je cross coutry model FX 450. Musím se přiznat, že jsem se na „efxko“ dost těšil a vlastně byl zvědav jak se žlutomodrým podařilo nakombinovat motokrosovo-endurovou mašinu. Beru čtyřipade na trať a hned na betonovém vlnobití je jasný, že to bude ostřejší kočička. Na travnatém stoupáku mi předním kolem ve vzduchu dává najevo, že motoricky má mnohem blíže k divočejšímu motokrosu než k učesanýmu enduru. Také pérování je o poznání tvrdší a v rukou je cítit každej kořen i výmol. Každopádně běžný motokros je ještě o chlup tvrdší (charakteristika pérování je však otázkou priorit a dalšího vlastního set-upu k dané trati). Ostře naladěný motor v kombinaci se šestistupňovou převodovkou s dlouhým prvním a druhým rychlostním stupněm je poměrně slušně použitelný i při zdolávání krkolomných terénů a utažených úzkých enduro cestiček. V celém svém spektru nenacházím kopanec, díky kterému by mohl v hustém terénu vzniknout problém. Díky ostřejšímu motoru a tvrdšímu pérování „kroskántryová“ čtyřistapadesátka na klasických enduro vložkách jezdce daleko dříve vyždímá ze všech sil.
Vzhledem k natažené trati spíše enduráckého rázu nemůžu hodnotit, jak si „efxková“ čtařipade povede na klasické široké motokrosové trati. Myslím si ale, že by mě rozhodně nezklamala, protože motor má síly až kam a o podvozku vůbec nepochybuji. Za zmínku opět stojí perfektně fungující přední brzda Brembo. Z pohledu cross coutry použití je pak potřeba vyzdvihnout pohodlí elektrického startéru, šestistupňovou převodovku, pevný stojánek či sériově montované blastry. Podle mého názoru se podařilo postavit mašinu, která bude rychlá na klasické motokrosové trati a povede si stejně dobře i při čím dál populárnějších závodech cross-coutry.

Husaberg FS 570

Po novinkách žlutomodré offroadové sekce přichází na řadu asfaltový specialista supermotard FS 570. Jelikož nám dneska sluníčko zrovna nezatápí, mám obavy jestli bude grip bezdušových pryží dostatečný. Koukám jak kluci z ostatních redakcí honí supermotardové Husary o sto šest, a tak jdu taky na věc. Při osedlání pětsetsedmdesátky se cítím nakoplej na předek, což má na svědomí přední silniční sedmnáctka. Řadím za jedna a vyrážím okouknou okruh. Motor bere hned od spodku jako ďas a s přibývajícími otáčkami výkon rozhodně nepolevuje, ba naopak. Holt objem dělá své a krouťák jak by smet. Asfaltový okruh servíruje nespočet zatáček ať už pomalejších nebo pekelně rychlých. Husar se do nich pokládá naprosto jistě a díky tuhému podvozku s přesností projíždí.
Při výjezdu ze zatáček to však chce brát za heft s nutnou dávkou opatrnosti, protože každý pohyb je odměněn mohutnou reakcí víc než půllitrového jednobuchu, a to pak není k high-sidu daleko. Díky studenému a místy špinavému povrchu si netroufám brzdit úplně na krev, a tak nejsem schopen posoudit, jak se chová přední brzda při největším zatížení. Nicméně za těchto podmínek odvádí slušný džob a téměř dva metráky hmoty (váha jezdce, náplní a 117kg suché váhy stroje) spolehlivě dobrzdí. Podle informací by se měl Husar FS 570 v klidu popasovat s každodenním ježděním bez nutnosti krátkých servisních intervalů, jako známe u podobných ostrých supermotardových mašin. Pro další sezonu má továrna zálusk pomocí tohoto náčiní pozlobit konkurenci třídy S2 a atakovat světový titul.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (9x):



TOPlist