Honda Fest 2012. Jaké byly 3 dny v sedle?

Nebo spíš 5 dní v Sedle. Ještě přesněji řečeno v Červenohorském sedle. Toto místo a stejnojmenný hotel na vrcholu průsmyku mezi Jeseníkem a Šumperkem se před pár dny staly místem, kde Honda po několikaleté odmlce navázala na tradici populárního festivalu. A jak už podtitul napovídá, celá akce byla hlavně o ježdění na motorkách.

Honda Fest 2012. Jaké byly 3 dny v sedle?

Kapitoly článku

Že jste o Honda Festu nikdy předtím neslyšeli? Pak byste nejdřív měli vědět, že se jedná o akci, kterou pořádá české zastoupení značky pro všechny své zákazníky, respektive pro všechny majitele motocyklů Honda. Historie tohoto unikátního podniku sahá až do roku 2001, kdy se přihlásilo pár desítek odhodlaných cestovatelů na první Česko-slovenskou Honda Enduro Tour. Původní název vychází z toho, že akce byla vyhrazena pouze mejitelům Varader, Transalpů a dalších endur s křídlem na nádrži. No, a Tour proto, že účastníci putovali po připravené trase vyznačené v itinerářích z místa na místo, a za čtyři dny se přesunuli z Konopiště až do Nízkých Tater. Koncepce Enduro Tour se s postupem času a přibývajícím počtem účastníků postupně vyvíjela, až po šesti ročnících přišel čas na zásadnější změnu. se změnou názvu na Honda Fest se dveře otevřely všem Hondařům bez ohledu na model, a místo každodenního stěhování bagáže se početná famílie utábořila na celou dobu v jednom hotelu. Podstata ale zůstala zachovaná: tři dny ježdění po předem vybraných trasách, parta pohodových lidí a spousta nezapomenutelných zážitků. V této podobě proběhly dva ročníky festivalu, a slušně rozjetou tradici přerušily až ekonomické problémy v motorkovém byznysu.
Ve vedení Hondy ale brzy pochopili, že v těžkých dobách si musí své klienty považovat dvojnásob, a díky tomu se kola Festu letos roztočila potřetí. O tom, že novou šanci dostal skutečně životaschopný projekt svědčí už rekordní počet přihlášek. 110 zájemců naplnilo kapacitu akce ještě před termínem uzávěrky, a kdyby byl hotel Červenohorské sedlo nafukovací, mohlo se nás na Honda Festu sejít ještě víc.
I tak se parkoviště obehnané vysokým plotem už ve středu zaplnilo Hondami do posledního místa. K vidění byl kompletní průřez modelovou řadou, od skútru Vision až po několik Goldwingů. Početné zastopupení letošní novinky Crosstourer napovídá hodně o prodejních úspěších tohoto povedeného cestovního univerzálu, ale žádnou výjimkou ve vyrovnaných řadách nebyla ani legendární Africa Twin. Protože Honda Fest je akce otevřená pro všechny kategorie, dostavilo se i pár supersportů a naháčů, a aby paleta modelů byla kompletní, nesměly chybět ani choppery.

Zajištěním bezpečného parkování ale servis pro účastníky Honda Festu teprve začíná. Na ubytování s polopenzí už by se dal postavit slušný základ akce, ale pořád by to nebylo ono bez doprovodného programu, servisního vozidla a hlavně přátelské atmosféry. O to všechno se vzorně a po celou dobu staral sehraný Honda tým, který byl k dispozici prakticky 24 hodin denně. A protože se na Honda Festu hlavně jezdí na motorkách, nemohly chybět ani předem vybrané fešácké trasy. Jeseníky a sousední Orlické hory nabízí v tomto směru skutečně široké možnosti. A kudy se tedy putovalo?
Kdo se první den nenechal odradit předpovědí počasí a hustou mlhou, dojel podle pokynů v itineráři nejprve do Javorníku, a pak pokračoval podél hranic s Polskem k první doporučené zastávce u Jeskyně Na pomezí. Váhavější střelci, kteří otáleli s odjezdem od hotelu už k jeskyni přijížděli řádně smočení deštěm, a rovnou se otáčeli zpátky, těm rychlejším se povedlo dojet za sucha o pořádný kus dál. Zůstat ten den v hotelu ale vzhledem k počasí nebyla žádná ostuda, zvlášť když je ubytovaným k dispozici sauna, bazén a podobné kratochvíle.
Užívat si jízdu na motorce za příznivějších, vlastně optimálních podmínek, nám dopřálo počasí hned další den. Páteční trasu hned v úvodu zpestřil výjezd na Praděd, který už patří k tradičnímu koloritu akcí s Hondou. Ani kolem Slezské harty nevedla trasa poprvé v historii, zato vodní dílo Kužberk, kde se natáčel totalitní seriál Velké sedlo, se objevilo v itineráři poprvé. V druhé části trasy stojí za povšimnutí zachovalý hrad Sovinec, vzdálený od hotelu necelou hodinku jízdy. Slunečný den s příznivými teplotami sváděl k lenošení a nikdo by na hotel moc nespěchal. Spoustu zájemců ale přilákaly zpátky do Sedla předváděcí modely, připravené k podvečerním zkušebním jízdám. Nejdelší fronta se vytvořila pochopitelně u půjčovacího Goldwinga, ale ani ostatní testovací stroje jako Crosstourery, VFR1200 NC700S a X se na chvíli nezastavily. Večer se o zábavu postarala barmanská show následovaná živou kapelou, a že bylo u piva o čem vyprávět, snad ani není třeba připomínat.
Sobotní ráno bez mráčku slibovalo pěkné svezení i na poslední etapě, která vedla přes Orlické hory. Dopolední přesun do Potštejna se skládal spíš z rychlejších úseků, spojnici Žamberk - Vamberk zařadil trasér nejspíš z recese, ale po opuštění státní silnice číslo 11 směrem k Rokytnici už začaly skutečné orgie, a skončily až zastávkou před hotelem. Závěrečnou část poslední etapy bych bez váhání navrhnul na motorkářského Oskara, a to klidně vcelku, od Rokytnice přes Petrovice, Králiky, Brannou až na Červenohorské sedlo. Tenhle úsek bych jezdil klidně celé tři dny tam a zpátky, jenom by mi někdo musel slíbit, že se s nějakou motorkou nepotkám ve vinglu.
Testovací jízdy se pro velký úspěch opakovaly i v sobotu, a žádná z motorek se opět nezastavila. Ve večerním programu vystřídal kapelu dýdžej a místo barmana předvedli svůj kumšt fire-showmani. No a nejčastěji diskutované téma nad skleničkou? Přece otázka příštího ročníku. Byla by velká škoda, nechat tuhle obnovenou tradici zase vyhasnout. Být jednou účastníkem Honda Festu totiž neznamená jenom pěkně se svézt na motorce. Alespoň pro mě je to srdeční záležitost. Jestli to vidíte stejně a na letošním Honda Festu jste byli, zkuste se  najít ve fotogalerii. A jestli vám to letos nevyšlo, příští rok už si tuhle příležitost nenechte utéct.
Závěrečný dík patří všem, kdo přispěli k uskutečnění téhle parádní akce. Honda Fest by samozřejmě nemohl existovat bez zastřešení importérem značky pro Českou republiku, ale jeho průběh by hlavně nebyl tak pohodový bez lidí, kteří se osobně podíleli na organizaci . I tohle je na Honda Festu výjimečné. Zákazníci tu mají víc než půl týdne času na to, aby se seznámili s lidmi, kteří po zbytek roku pracují prakticky inkognito v obchodním, marketingovém nebo servisním oddělení v kanceláři dovozce. Na druhou stranu i pro Honďáky to ale musí být zajímavá zkušenost, poznat se s koncovými uživateli. Kontakt se zákazníkem naopak není žádným svátkem pro řidiče servisního vozidla Aleše Rambu, bez jehož věčně usměvavé tváře by Honda Fest byl sotva poloviční. A neobešel by se ani bez pomoci sponzorů, jejichž seznam se sice zúžil na pouhé dvě značky, ale o to větší význam má jejich účast.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.44
Známkováno: 9x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist