Harrachovská odyssea s Aprilkami a Guzzinami

Ať žije tradice! Tradiční prezentační dny těchto italských značek v tradičním prostředí v Kořenovském sedle tradičně nabídlo nádherné svezení na celé modelové řadě Aprilia a Moto Guzzi dovážené na český trh společností ASPIRIT. Podélně, nebo napříč? Pokud nezaváháte a v den zveřejnění tohoto článku ještě nahonem vyrazíte do Kořenova, budete tuhle otázku týkající se uložení Véčkového dvouválce moci řešit na vlastní kůži, na pátek totiž ještě zbývají volné jízdy.

Harrachovská odyssea s Aprilkami a Guzzinami
Doby, kdy zájemci o nový motocykl vybírali jen podle katalogů či zahraničních testů v časopisech a na vybrané mašině se neměli šanci svézt, dokud si ji nekoupili, jsou naštěstí již za námi. Kromě testovacích motocyklů připravených pro vážné zájemce o koupi u větších dealerů, pořádají zavedené značky také prezentační dny. Mezi ně patří kořenovské dny Aprilie a Moto Guzzi, kde mají zájemci o vyzkoušení nového stroje možnost za symbolický poplatek prohnat svoji vyvolenou krásku po perfektně vybraných trasách a ověřit si tak svoji volbu.

Aprilia Shiver 750

Během čtvrtečního novinářského dopoledne bylo v zatáčkách nad Tanvaldem dost mokro, takže jsem letos zvolil trochu jiný scénář a většinu půlhodinových rozjížděk směřoval na Harrachov. Jako první jsem vyzval k tanci nový Shiver, se kterým jsem měl tu čest se seznámit před měsícem na představení v předhůří Alp ve Francii. Vzhledem k zvolna osychajícím silnicím jsem měl možnost konečně pořádně ozkoušet režim R (Rain=Déšť), na který se z jinak docela temperamentní Italky rázem stal krotký beránek. Fakt dobrá vychytávka v situaci, kdy se za vydatného deště musíte motat třeba po městě plném kluzkých dlažebních kostek a tramvajových kolejí. Ale tenhle režim využijete třeba i nový majitel nebo vaše slečna, když ji začnete učit jezdit - jednoduše nastavíte R a máte jistotu, že motorka bude hodná i na jezdce, který dosud jezdil třeba jen na stopětadváce.
Silnice směrem na sever naštěstí brzy oschly, takže můžu přepnout na S (Sport) a poprvé si vychutnat táhlé zákruty na Harrachov, kde vynikne sportovnější posaz nového Shiveru 2010. A jak to je vlastně daleko do Polska? Za Harrachovem následuje dloooouhý rovný úsek do kopce a jsme tady, vítá mě Rzeczpospolita Polska. Takže rychle jednu cílovou fotografii a honem zpátky do Kořenova.

Aprilia Dorsoduro 750

U hotelu Příchovice přesedám na Důru, se kterou ovšem mokro-nemokro logicky nemůžu vyrazit nikam jinam než nahoru na úzkou zakroucenou silničku kolem horské přehrady Souš. Za jízdy opět v duchu děkuji Aprilii, že rozjela vlastní kategorii „cestovních motardů“ v tomto objemu. Postupně se připojují další značky a výsledkem, jsou skvěle ovladatelné motorky s „tak akorát“ velkou porcí výkonu pro dokonalé svezení na horším povrchu i úzkých cestách. A to se podle všeho ještě můžeme na podzim těšit i na větší sestřičku s motorem 1200 ccm.

Aprilia Mana 850 GT ABS

Čeká mě poslední svezení na Aprilce. Ještě je tu sice připravená RSV4, ale na tu si raději nechám na mokru zajít chuť a počkám si na nějakou příležitost k svezení na okruhu. Místo toho sedám na Manu a při startování marně levačkou šátrám po chybějící páčce spojky. A již po prvních metrech se opět ujišťuji, že tahle motorka si v žádném případě nezaslouží přirovnání ne skútru. Naopak díky ustálenému krouťáku v každé situaci a vybavení systémem ABS můžu konstatovat, že tahle potvůrka je na mokru asi nejrychlejší a nejjistější ze všech strojů na kořenovském parkovišti.
A znovu si to střihám na Harrachov, silnice už skoro oschly a motorkám se dá pořádně naložit. Mana dává při předjíždění do kopce najevo, že véčkový dvouválec 850 netrpí nedostatek krouťáku, na druhou stranu ale v zatáčkách nedává takovou jistotu jako třeba Shiver a láká spíše k cestovnějšímu stylu projížďky podporovanému také velkým plexi. Také mě trochu zarazila velká citlivost na přední brzdu, kdy se má motorka i při menším přibrždění v zatáčce přehnanou snahu zrušit oblouk a stavět se. Naopak zadní brzda je silák a díky ABS jí můžete bez obav naložit.

Moto Guzzi Stelvio 1200 NTX ABS

Přesedám na mnou oblíbené Guzziny a při pohledu na enduroidní siluetu Stelvia si říkám, že by nebylo špatné zkusit zajet někam výše a zabořit si přední kolo do sněhu? Takže ... znovu na Harrachov. Na státovce je hodně znát, že jedu na dvanáctistovce. Mohutný zátah na jakékoli otáčky, decentní cuknutí do strany při podřazení, znovu zjišťuji, že kouzlo motorkaření má mnoho podob a cestovní maxiendura otevírají úplně specifickou oblast požitku z jízdy.
V Harrachově s překvapením zjišťuji, že po silničce vedoucí pod skokanské můstky a dále na sjezdovku nad městem nikde nejsou žádné zákazy vjezdu. Takže to ženu do kopce co to dá a končím až v ve slušném krpálu, kde končí asfalt a dál bych motorku strašlivě zabahnil a vzhledem k silničnímu obutí možná také položil a těžko zvedal. Takže se pohledem toužebně loučím s nedalekým sněhovým polem na sjezdovce a vracím se zpět.


Moto Guzzi Sport Black Eagle a Griso Road Racer

Další projížďka je ve znamení Special Edition. V dílně ASpiritu si totiž pohráli se sériovou podobou Sportky a Grisa a výsledkem jsou dva vyšperkované modely vybavené citlivě vybranou skladbou individuálních doplňků a pořádně našlápnutým výkonem. Se Sportkou jsem vyrazil opět na sever, na konec údolí na Rýžoviště. Miniaturní zrcátka kupodivu fungují snad ještě lépe než původní, o hlavní dojem se ale postarat motor Quattrovalvole vybuzený laděnými svody Agostini. Uřvané pásmo středních otáček mezi 5-6tis ot/min je zkrátka něco, o čem se dá jen těžko psát, to musíte zažít
Griso jsem honil v zatáčkách, protože ty na téhle těžké bestii chutnají doslova neodolatelně. Až dnes si tak uvědomuji, že pořádná hmotnost mašiny může někdy paradoxně vést k větší intenzitě požitku z náklonu. Švihnout si zatáčku s uzoučkou šestistovkou a kolenem na zemi je skvělé, ale protáhnout tam mastodonty jako Sport či Griso má svůj nepřekonatelný půvab. Stopětadvacet koní Grisa navíc díky přepracovanému výfukovému systému dokáže s mašinou do kopce nádherně zacvičit.
O těchto dvou upravených modelech se zatím nebudu více rozepisovat, protože jsme si je hned domluvili alespoň n krátký společný test během června.


Moto Guzzi V7 Café

Na čem zakončit skvělý den? Přeci na největší klasice, kterou na parkovišti jednoznačně zastupuje retro model V7 v jednomístném provedení Café. Cena této kouzelné mašiny se letos dostala pod 200tisíc a vzhledem k tomu, že Ducati již nenabízí Sport 1000, zbývá jako jediný konkurent na našem trhu Triumph Thruxton. Ten sice nabídne o 20 koní více, nevýhodou je ale podstatně vyšší cena a vyšší hmotnost.
Po svezení na dvanáctistovkách bylo vodění lehoučké sedmpade (pouhých 182 kg suché váhy!) v historickém sportovním posazu s nohama pod sebou nádhernou tečkou nad letošním kořenovským poježděním.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.91
Známkováno: 11x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist