Harley Davidson a zemědělství?

Vyobrazené stroje (kromě autorovy tříkolky) jsou z muzea

Wheels Through Time

, Dale Walkslera ze Severní Karolíny, USA. Motocykly sbírá celý život a dnes jich má více než 250. Naprostá většina z nich je v původním stavu a funkční. Součástí historické expozice jsou nejen prototypy, sériové i speciální stroje, ale i několik výrazně modifikovaných strojů, ve kterých by Harleye či Indiana našel jen znalec a fanda značky. Na obrázcích je možno spatřit několik takto upravených motocyklů. Na jednom z obrázku je důlní vozík- lokomotiva poháněná motorem z Harleye Davidsonu „A“, 350 ccm. Tyto dnes málo známé jednoválcové Harleye se vyráběly v letech 1925-1934. V USA příliš populární nebyly, i když vynikaly hospodárným provozem. Vyráběny byly rovněž modely o objemu 500 ccm. Oba typy motorů byly také vyráběny s rozvody OHV, ovšem v malých počtech, převážně jako závodní speciály. Na zobrazeném stroji stojí za povšimnutí poměrně složitě provedené zpřevodování k zadní nápravě vozíku. Pohon mělo zlepšit propojení náprav řetězovým převodem. Těžko se ubránit rozpakům při představě tohoto kolejového vozidla v prostoru těsných a špatně větraných důlních chodeb. Jednoválcové 350 ccm Harleye byly totiž pro svou charakteristickou hlučnost zvány Peashootery, tedy práskačky-bouchačky. Další platformou pro americké kutily a zemědělce byl Harley Davidson „J“. Tento model byl vyráběn v letech 1915-1929. Během této doby došlo k podstatným modifikacím celého motocyklu. Motor, původně o objemu 1000 ccm se zvětšil na 1200 ccm, konstrukčním změnám se nevyhnuly ani převodovky, rámy a kola. Motor byl navržen se sacím ventilem vedeným shora a výfukovým od spodu, tedy F rozvodem. Tento motocykl se do povědomí americké veřejnosti zapsal jako první pirát silnic. Má ještě další prvenství, první spojenecký voják, desátník Roy Holz přijel 12. listopadu 1918 do poraženého císařského Německa právě na motocyklu Harley Davidson „J“. Motocykl z tohoto období, v původním nerestaurovaném, ale plně funkčním stavu může spatřit čtenář na jednom z obrázků. Zcela odlišný osud měla jiná „Jéčka“. Některá zrezla v kůlnách, jiné posloužily k dalším účelům. Úroveň přestaveb závisela na technologických možnostech a zručnosti úpravce. Kuriózní je motorová pila poháněná právě tímto dvouválcovým motorem. Pilový list je poháněn excentrickým klikovým mechanismem. Podle slov původního majitele se jednalo o mimořádně výkonný stroj. O bezpečnosti celého zařízení svědčí i naprostá absence krytu hnacího řetězu klikového mechanismu pily a krytu pilového listu vůbec.
Poněkud jednodušeji jsou pojaté i motorizované pluhy. Technicky nejdokonaleji provedenou stavbou jsou motorové sáně. Jsou poháněny dvouválcovým motorem z Indianu 750 ccm. Sedmsetpadesátky Indiany- Scouty byly vážnými konkurenty Harleye ve dvacátých a třicátých letech. Celá konstrukce saní svědčí o profesionalitě konstruktéra. Žádné přebytečné a nefunkční prvky, ale současně je posádce saní poskytnut patřičný komfort. Překvapením tedy nejsou polstrované sedačky, ani ochranný štít řidiče. Motor je umístěn před sedadly posádky a pohání pás s hrably. K zatáčení do stran došlo po vychýlení bočních lyžin pohybem volantu. Podobné uspořádání mají sněžné skútry dodnes. Stroj je plně funkční a majitel muzea jej několikráte v zimních měsících vyzkoušel.

Zobrazené sáně byly postaveny ve čtyřicátých letech. Poslední perličkou na závěr stati o přestavbách sériových motocyklů budiž letadlo. Postavené bylo ve třicátých letech v New Yorku a podle dobových zpráv v tisku dokonce prý skutečně létalo. Letadlo bylo poháněno opět motorem Harley Davidson J. V devadesátých letech se majitelem tohoto jedinečného stroje stal Dale Walksler. Letadlo je v původním, neporušeném stavu. Walksler motor nahodil, ale dále štěstěnu nepokoušel. Sám říká, snad někdy příště….

V úvodu článku je zmínka o různých cílových segmentech firmy Harley Davidson. Ne vždy byl motocykl vnímán pouze jako prostředek sportovního vyžití. Ve dvacátých letech byl vnímán jako dopravní prostředek. Ve spojení se sidecarem se hodil i k přepravě nákladu. Speciální konstrukcí byly i tříkolky. Harley představil svou tříkolku v roce 1932. Jedná se o nejdéle vyráběný typ motocyklu Harley Davidson v historii, výroba pokračovala až do roku 1973. Model léty prošel celou řadou změn, poslední modely měly teleskopické vidlice, laminátové karoserie a jako první Harleye elektrický startér. Tyto tříkolky-Servicary s motory o objemu 750 ccm používaly rozvážkové organizace, opravárenské podniky a policie. Od srpna 2004 je v České Republice a patří ke dvěma kusům tohoto atypického produktu firmy Harley Davidson u nás.
Závěrem by autor chtěl poděkovat firmám Harley Davidson a Indian, za to jaké stavěly a alespoň Harley dodneška vyrábí motocykly. Speciální dík patří rovněž Dále Walkslerovi za vřelé přijetí autora článku v jeho muzeu. Autor věří, že tato malá exkurze k americkým farmářům a kutilům bude přínosná i pro naše čtenáře.