Ducati den 2004

Celá akce začala už od 9:00 hodin ráno. Ti, kteří sedlali Ducati, měli vstup na okruh po předchozí registraci zdarma. Pořadatelé, a to se cení, však na rozdíl od jiných umožnili za 200,- Kč/15 min. vjezd na okruh i motocyklům jiných značek. Pokud jste si chtěli na vlastní kůži vyzkoušet pocit z jízdy na některém z Ducati motocyklů, byly pro vás nachystány k bezplatnému zapůjčení tyto motocykly: Monster 1000S
Monster S4R
Multistrada 1000DS
ST3
999S
SS1000 Tedy bylo nutno ještě složit 20.000,- Kč zálohu, kterou vám vrátili v případě, že jste jim mašinku přivezli zpět tak, jak jste si ji odvezli. Společně s Ducati byl na okruhu i výhradní dovozce motocyklů Benelli společnost MotoArte, která přivezla dvě nádherné motorky Benelli Tornado 900Tre a Benelli Tornado RS. To jsem si nemohl nechat ujít a tak jsem rozmlátil prasátko a rezervoval jsem si jednu odpolední jízdu na Tornadu RS. Celé dopoledne jsem nechal lahodit mým uším ty příjemné dunivé zvuky dvou a tří hrnéčkových motorů. Letošní Ducati den provázelo celkem velké množství pádů. Byly k vidění turistické výlety do kačírku, přeskoky napříč přes řídítka a v neposlední řadě také bobování na asfaltu po zadku bez bobů. Naštěstí se nic nikomu nestalo a tak někteří ve třech naložili motorku, jiní posbírali plasty a těm, kteří měli více štěstí stačilo opláchnout motorku v paddocku od bláta a narovnat stupačky. Pádům se nevyhnulo ani předváděcí Tornado 900Tre. Po dopoledních jízdách nastala polední pauza. V jednom z boxů opět nechybělo občerstvení: gyros, ovoce, zákusky a pití. Kdo chtěl mohl navštívit stánek nabízející časopisy Motocykl. Polední pauzu asi nejvíce spestřila jízda Ferrari po okruhu. Všichni ho okukovali už na parkingu. Strohý kokpit, ale motor přes půl auta vydávající naprosto skvělý zvuk. Ale ani pilot tohoto Ferrari se nevyhnul problémům. V pravotočivé zatáčce těsně pod terasou, kde byl právě na obdiv všem zvědavcům, dostal smyk a namířil si to přes kačírek a trávu přímo do svodidel pod terasou. Konec polední pauzy jsem poznal podle opětovného burácení motorek na startu. Čas mé vyjížďky se blížil. Ve dvě hodiny jsem vyrazil na trať. Psát nějaké názory a zkušenosti na Tornado RS po patnáctiminutové jízdě moc dobře nejde. Tak snad jen první dojmy. Tornado je skutečně designově propracovaný motocykl a chtě nechtě jsem ho musel i po dobu pouze patnáctiminutové jízdy porovnávat se svou Yamahou R1. Při jízdě jsem si připadal, jak kdybych byl ženská a seděl na židli s nohama u sebe. Ne nepohodlně, ba naopak, ale tvarovaná nádrž, díky níž má jezdec nohy více u sebe ve mne budila pocit, že nemám nádrž. Na druhou stranu je to perfektní nástroj pro "zapasování" kolena a vysednutí v zatáčce. Subtilní úzká čelní maska a vykrojené plexi mne nutily více zalehnout.
Řazení je přesné, ale u téměř nového stroje ještě tuhé a jakoby hrubší. Nahoru bez spojky úplně v pohodě, ale každé zařazení rychlostního stupně je na noze cítit. Radiální brzdy u RSka jsou znát a musím je pochválit, a to mám na R1 pancéřovky. Zaznamenal jsem taky výkonovu díru. Kromě toho, že papírově má RSko 143 koní při 11.500 otáčkách je velký propad cítit kolem 5-6 tis. otáček. Na začátku devítitisícové hranice už jde motorka za plynem. Pokud se lehčí přední kolo nadzvihne, jeho jisté přistání na zemi zajišťuje tlumič řízení. Pokud jezdíte jako já, na špičkách na stupačkách, při náklonu do zatáček jsem patou levé boty zachytával o řetěz nad zadní kyvkou. Chybí mu totiž kryt řetězu. Tak a jsme na konci jízdy. Slézám, fotím palubku, sděluji první dojmy (mimochodem ještě do teď mi vrní nohy :-). Většina Ducatistů už má odjeto a tak se na startu shromažďují další jezdci s motocykly jiných značek. Ja nasedám na svou motorku a vracím se domů. Opravdu se Ducati den povedl a kdo nejel prohloupil, neboť až na několik okamžiků bylo nádherné počasí, obsazení vyjížděk průměrné a jak říká kamarád Ríša, i ten Gyros zadáčo stál za to.

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)