Yamaha SR500 - stará liška žije

Kultura café racerů pomalu proniká i do tuzemských garáží a dílen, přestože to na silnicích ještě není tolik znát. Čas od času se nějaké pěkné kafíčko objeví také v naší databázi motorkářů, a přesně to je případ Yamahy SR500, kterou si k obrazu svému upravil Matěj s nickem Blackrebel. Přestavba s názvem Old Fox Is Not Dead zaujala nás natolik, že jsme jejího autora oslovili a zeptali se na podrobnosti z průběhu prací.

Yamaha SR500 - stará liška žije
Matěj je od pohledu stylař. Stačí se podívat na jeho napomádovaný účes, ohrnuté džíny nebo starou zrcadlovku, která mu visí přes rameno. Je vidět, že má rád staré věci, ale zároveň i dobrý vkus. Studuje druhým rokem na západočeské univerzitě obor animace, hraje v kapele na elektrickou kytaru, rád fotí (nejradši na kinofilm) a do svých dvaceti neměl nikdy žádnou motorku. K tomuhle koníčku se dostal přes kamaráda, který se věnuje veteránům a brzy přišel na to, že nejblíž k jeho stylu mají café racery.
V období mezi střední a vysokou má většina lidí omezený rozpočet, takže si musel postupně nechat zajít chuť na všechny vyhlídnuté motorky různých britských značek, a přesunout hledáček do kategorie Japonců. Z těch si nakonec vyhlídnul Yamahu SR500, a jeden kousek v originálním stavu si přivezl před dvěma lety z Německa. Motorka byla pojízdná, hodně zachovalá a kromě drobného klepání  v motoru a mírného úniku oleje také plně funkční. Přesto se ve své původní podobě dlouho neohřála - Matěj od začátku věděl, že chce něco úplně jiného než sériovku. Na originální podobě se mu nelíbilo hlavně to, jak se malý motor opticky ztrácel v porovnámí s obrovským sedlem a plasty , a chtěl si radši postavit malého závoďáka. A protože byl v roli naprostého začátečníka, spoustu věcí se učil za pochodu. V nevytápěné garáži si při práci musel vystačit s vrtačkou, flexou, sadou klíčů a pár šroubováky.
Nejenom z finančních důvodů se pokoušel použít co nejvíc původních dílů. Podle svých slov má rád, když se na přestavbách objevují komponenty, které si výtvarník sám udělá nebo upraví - podívejte se třeba na jeho ručně malovaný ciferník otáčkoměru. Drahé přestavby, na které se jenom věší komponenty z katalogů renomovaných značek, nejsou prostě jeho styl.
Než se Stará liška dostala do současné podoby, prošla několika fázemi vývoje. Začalo to opatrným zkracováním blatníků, snížením sedla, otočením řídítek, a výměnou blinkrů a zadní lampy za menší.
Výsledkem bylo něco jako scrambler, ale od spokojenosti byl autor ještě daleko. Pořád mu překážely boční plasty a sedlo bylo také stále moc velké. Sám si navrhnul a vyrobil plechový "bobek", ale ani to ho neuspokojilo. Tak dlouho hledal inspiraci na webech a v časopisech, až se odvážil k razantnějším zásahům. Zbavil se bočních plastů, zadních stupaček, sundall bobek a sedlo prostě zkrátil.  Pořád to podle něj sice není ideální, ale to už spíš mluvíme o konstrukčních nedostatcích. Sedlo totiž vadí chystanému prodloužení zadního blatníku, který by se lépe hodil k otevřenému sání. Snaha o co největší odlehčení je vidět v abenci hlavního stojanu a druhého zpětného zrcátka, ale kolik kilo se celkem povedlo sundat zatím není oficiálně známo.
Pokud jde o povrchové úpravy, tady jasně dominují matné plochy. Matěj hned v první fázi obrousil lak z nádrže a všechny ostatní lesklé plochy včetně chromu. Nádrž přestříkal jenom bezbarvým autolakem, ten se ale úplně neosvědčil, protože se snadno poškrábe. Původní obrovské mucholapky nahradil menšími blinkry, boční plasty úplně vyhodil, originální výfuk šel pryč a nahradil ho replikový od Kickstartu, samozřejmě až po obroušení do matova. Blatníky jsou vyřezané z originálů, ze stupaček jenom zmizely gumové nášlapy a nahradila je kůže, stejně jako gumové gripy na řídítkách. Na sklo předního světlometu stačilo přilepit žlutou fólii a styl je zase úplně někde jinde.
Matějovou chloubou jsou budíky, respektive jeden budík. Původní dva hrnky se mu zdály moc veliké, a tak se rozhodl se zredukovat jejich počet na polovinu a nechat si jenom otáčkoměr. Jednak jsou v něm kontrolky a také mu informace o otáčkách motoru připadají důležitější než cestovní rychlost. Ciferník si navrhnul a ručně namaloval sám a uznejte sami - je to zajímavý a originální prvek. Tenhle kluk si vůbec potrpí na detaily. Všimněte si třeba mince, vsazené do čepu zadní kyvky. Dlouhá léta jí nosil po kapsách pro štěstí, a teď mu ho nosí při vyjížďkách. Kožená kapsa je zase úlovek z aukra za pár korun.
A jízdní vlastnosti? Po instalaci otevřeného sání a jiného výfuku se vždycky musí laborovat  s přetryskováním karburátoru a nějaké rezervy v tomto směru ještě Matějova motorka má. S akcelerací je spokojen, ale motor se neochotně vytáčí do nejvyšších otáček. Podvozek je původní a zadní tlumiče už by potřebovaly repasi, takže jízda vyžaduje trochu odvahy. "Když se ale nebojíš vlítnout do zatáčky, odměnou je parádní zážitek", popisuje jízdní dojmy sám majitel. "Motorka se pod tebou kroutí, ale nenechá tě ve štychu. Jednoválec navíc pořádně vibruje, a brzdy je v krizových situacích třeba používat opravdu naplno."
Nám se Matějova práce hodně líbí, ale on sám by v designu rád ještě vylepšil spoustu věcí. Začít chce výměnou ovladačů na řídítkách za menší, pak bude potřeba najít lepší způsob jak zakonzervovat nádrž, změnit tvar sedla, prodloužit zadní blatník, aby nešel bordel od zadního kola do sání, zbavit se gumy na řadičce a našlapávačce. Možná našetří na lepší karburátor a líbil by se mu také plný kotouč přední brzdy.
A až to všechno dokončí k úplné spokojenosti, chce se pusti do další práce. Chtěl by něco víc do terénu. Líbil by se mu třeba Dominátor předělaný na scramblera - nádrž by vyměnil za nějakou ze staré Husqvarny, a zbytek určitě také nějak originálně vymyslí. Těšíme se, až nám svoje další dílo zase předvede.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.27
Známkováno: 45x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist