Suzuki TL 1000 S

Text: Josef Andratschke | Foto: Josef Andratschke | Zveřejněno: 13.7.2003 | Zobrazeno: 35 351x

Po několika letech ježdění na sportovních čtyřválcových motorkách jako Kawasaki ZZR 600, Suzuki GSXR 750, jsem se na jaře roku 2002 rozhodl přesedlat na jiný stroj. Toužil jsem po motorce, která je nejen výjimečná svým motorem a jízdními vlastnostmi, ale i svým designem. Při probírání se katalogy, mě hned padlo do oka TL-ko. Sotva jak jsem ho poprvé spatřil, začala se rodit v hlavě myšlenka, jak ho odlišit od ostatních motorek. Nemohl jsem se dočkat až budu jeho hrdým vlastníkem a začnu ho přetvářet k obrazu svému. A to jsem zatím stále netušil, co je to za dravce ve skutečnosti.

Kapitoly článku

Přišel den, kdy jsem se šel podívat na jedno inzerované TL-ko. V inzerátu stálo: TL 1000 S, r.v. 1997, najeto 30 000 km, výborný stav. Když jsem jí spatřil polil mě pot. Tohle že je má vysněná motorka? Stála tam špinavá a odřená (neviděla údržbu alespoň dva roky). Pod vrstvou prachu, hlíny, zbytků soli a všeho co se dá při jízdě nasbírat jsem se dopátral, že je červené barvy, teče z ní olej a je mírně (pravděpodobně při dobržďování na písku) položená na levý bok. Ukázalo se, že ne moc vábný zevnějšek v sobě ukrývá po technické stránce velice zachovalou motorku. Vzhledem k tomu jak vypadala, naskočila hned na první „cvrnknutí“ o startér. To co zaznělo ze dvou ladáků "WMP exhaust" se mnou škublo a uskočil jsem. Celou garáží duněl hluboký dvouválcový bas a celá motorka se chvěla v rytmu dvou „půllitrových hrnků“, které se střídali ve V–čkovém motoru při 1200 ot/min. „Byla to láska na první poslech“.

Již při kupování jsem měl vymyšlené, co na TL-ku předělám a jak bude vypadat motorka mých snů. Proto se dočkala přes zimu kompletního rozebrání. Vše se pořádně vyčistilo a seřídilo. Na motoru jsem seřídil ventily a do spojky dal racingové o 10% silnější pružiny EBC a nové lamely EBC. První co šlo ven byl kompletní podběh s držáky baterky, řídící jednotky, značky a blinkrů, místo kterého jsem vyrobil (po několika neúspěšných prototypech) nový podběh již bez blatníku a blinkrů. Blinkry jsem koupil ze Suzuki Swift a zapustil do podsedlovky. Pak se musel vyrobit držák baterie a řídící jednotky, na který jsem připevnil mechanismus pro sklápění SPZ – antiradar systém. Na řadu přišla i výroba držáků klínu pod motor („lízátka“) a samotného klínu. Lak jsem měl již vymyšlen, tak nezbylo než začít brousit a lakovat... Poté následovala ještě výměna stupaček za racingové hliníkové a na zadní kyvnu jsem namontoval karbonový blatníček.

Vysoustružil jsem dva silonové padáky, které jsem přidělal na prodlouženou osu držící motor. Jsou z bílého silonu obarvené barvou na látku do hloubky cca 2 cm. A prý že nejde silon barvit! Nakonec jsem obul kola - vpředu Dunlop 120/60 a vzadu 200/50 ZR17. Do budoucna ještě chci vyměnit ovládání spojky za hydraulické a na brzdy použít pancéřové hadice.