Scrambler Suzuki DR 650 RSE Fallout

Déerko to vyhrálo hlavně díky svému trubkovému rámu, který se Ondrovi s Martinem zamlouval od začátku. Vize byla jasná – designově čistý scrambler s duálním zadním odpružením. A jsme hned u jedné ze zásadních úprav na motorce. DR 650 vyjíždělo z továrny s centrální jednotkou, ta se musela odporoučet a její místo zaujala dvojice nových tlumičů původně určených pro Hondu XL 250. Pro ně museli kluci vyrobit uchycení na podsedlovém rámu a kyvce. Tím hrátky s rámem neskončily, protože se jeho zadní část musela kompletně předělat pro instalaci upraveného zadního blatníku z Yamahy XS 400.

V přední části se zase upravovalo uchycení nádrže, kterou darovala Honda CB 250. Perfektně se hodí k velikosti motorky a propůjčuje jí požadovaný retro vzhled. Na její čistou linii navazuje prošívané sedlo, které není jen obyčejnou pěnou potaženou kůží. Scrambler je totiž motorkou praktickou, sedlo je tudíž odnímatelné, uzamykatelné a jeho laminátový korpus tvoří pod sedlem úložný prostor na drobnosti.

Proměna vzhledu by samozřejmě nebyla kompletní bez jiných světel, s nimi souvisí i jinak natahaná elektroinstalace, z části nově vyrobená a maximálně poschovávaná, aby nerušila výsledný čistý vzhled motorky. Budíky ustoupili jednomu analogovému tachometru a výměny se dočkaly i řídítka. Čistý a jednoduchý vzhled motorky podtrhují nově vyrobené boční kryty airboxu a přední blatník, který daroval Harley Davidson. Pro montáž na DRko ho bylo nutné patřičně upravit. A že se šlo do detailů, ukazují i nové držáky zadních stupaček, co pěkně ladí s trubkovou konstrukcí rámu.

Srdce motorky, tedy motor, zůstalo beze změn, protože bylo v dobrém stavu. Dostalo nový výfukový svod svedený do jedné koncovky a prošel očistnou kůrou. Ta ho zbavila laku z levného černého spreje, kluci mu ale záměrně nechali jeho patinu, která kontrastuje se žlutým perleťovým lakem. Ve hře byla ještě šedá metalíza a syrový broušený materiál, ale konečný výběr motorce zaručuje pozornost, protože v davu doslova svítí.

Ještě dřív, než se mohlo lakovat, putovaly přední tlumiče na zkrácení, kde se jim ubralo 40 mm a začalo se shánět nové přední kolo. Původní mělo prasklý ráfek a náhradní nebylo nikde k dostání, až se nakonec muselo objednat z reichu, tedy z Německa. To byl nakonec i největší oříšek při celé přestavbě, která trvala necelých pět měsíců, po kterých už mohla motorka vesele skotačit po polích, lesích, městech a vesnicích.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE